Karolína alias Dewii je výživovou poradkyní, osobní trenérkou, ale také úspěšnou blogerkou a propagátorkou rostlinné stravy. A právě nejen skrze veganství se snaží pomoci i ostatním ve změně jejich životního stylu.
Obsah článku:
1. Dovol nám začít trošku netradiční otázkou 🙂 Jako veganka máš ke zvířatům láskyplný vztah. Zajímá nás tedy, jaké zvíře v sobě ukrýváš ty sama?
Tak o tom jsem popravdě nikdy nepřemýšlela, ale první na mysli mi přišel chameleon. Mám ráda změny a v mém životě k nim i často dochází.
Navíc jedna z mých horších vlastností je ta, že se mi hodně rychle dokážou měnit nálady 🙂 To je bohužel věc, kterou se mi ještě nepodařilo úplně změnit, jak bych chtěla.
2. Změnila se nějak tvoje osobnost s přechodem na veganství?
A jak! Říká se, že maso v sobě obsahuje všechno to špatné, co se zvířeti dělo, a to potom ovlivňuje i nás, jenž to maso pojídáme. Já tomu díky svým zkušenostem věřím.
S vyloučením živočišných výrobků ze své stravy se mi totiž hodně začal měnit duševní život. Měla jsem dost krušné dospívání (i když kdo ne, že). Od 14 let jsem trpěla anorexií a od nějakých 13 jsem se sebepoškozovala. Vyloženě jsem se nesnášela a vůbec vlastně nevěděla, jak mám žít. Teď jsem spokojená.
Furt nejsem ještě na levelu „malý Buddha“, jak ráda říkám, ale pomaloučku polehoučku se tam dostávám. Od mých středoškolských let je to ale neskutečný obrat 🙂
3. Na jakých potravinách je tvůj jídelníček založený a jaká jídla patří mezi tvá nejoblíbenější?
Jedu hlavně “whole foods”, takže obiloviny, luštěniny, oříšky, semínka, zelenina, ovoce. Doplním to třeba svým oblíbeným tofu nebo kečupem (moje závislost :D).
V mém jídelníčku také nesmí chybět proteinový prášek. Momentálně mám jeden dovezený z Austrálie a je absolutně nejlepší.
Téměř každý den u mě najdete kaši nebo lívance, potom nějaké luštěninové jídlo, a nakonec obilninové s další luštěninou nebo třeba tím tofu.
Momentálně jím jen lokální ovoce a zeleninu, takže český kadeřávek, špenát a jablko jsou v mém jídelníčku téměř denně.
4. Život ale není jenom o jídle. V čem vnímáš podstatu lidské existence?
Na všeobecné rovině nevidím žádný vyšší smysl lidské existence, v rovině osobní je to už za mě trochu složitější.
Pro mě osobně je důležité být se svým životem tak v souladu, že mě nebude děsit smrt. Dá se říct, že mým smyslem je dostat se do co největšího vnitřního klidu.
5. Některá filosofická témata otevíráš i na svých sociálních sítích. O kterých věcech by se podle tebe mělo ve společnosti více mluvit?
Spíše než o filosofická témata, by se dle mého měli lidé začít zajímat o původ věcí, které kupují – ať už jde o maso, zeleninu, oblečení nebo kosmetiku.
Duchovní vývoj je určitě důležitý, ale pokud se lidé nezačnou zajímat i o to, co se děje kolem nich, pak jednou nebude možnost zajímat se o filosofii nebo duchovno, protože už zkrátka nebude nic.
6. Podepsalo se nějak na tvém smýšlení i studium sociologie, jehož si absolventkou?
Určitě a celkem dost. Probírali jsme spoustu témat, která mi pomohla nasměrovat myšlení určitým směrem. Zmíním třeba výzkum s bezdomovci, kterým jsem během vysokoškolských let pomáhala, a který mi pomohl upravit názor na lidi bez domova.
Další zajímavá témata byla například Romové, zvířecí děti (Amala a Kamala a jiné případy) a taky mě dost bavila genderová studia. Mám za sebou jen dva roky studia, ale i tak krátká doba mi toho dost dala.
7. Touha dozvědět se více u tebe přetrvávala i po ukončení vysoké. V jakých oborech ses dále vzdělávala/vzděláváš?
Vzdělávám se ve všem, o čem bloguju a samozřejmě v oboru, jenž je mojí prací. Takže jsem v neustálém procesu hledání informací o stravě, sportovních suplementech, posilování a taky o ekologii/zero waste životním stylu.
Baví mě, že moje aktivita na sociálních sítích mě nutí se co nejvíce učit, abych toho měla co nejvíce k předání. Někdy je to tedy trochu vyčerpávající, ale baví mě to.
8. Říká se, že největší školou je cestování. Cestuješ ráda?
Cestování miluji a vzhledem k tomu, že cestuji i do vzdálených končin, je to taková moje “guilty pleasure”.
9. Jaká nejzajímavější místa jsi navštívila a co sis ze svých cest do života vzala?
Nejzajímavější bylo určitě Vanuatu, hlavně díky tomu, jak bylo odlišný od toho, jak žijeme tady. Pomohlo mi dostat se v duchovním vývoji dál než kde jaká knížka. Po návratu z cest jsem si urovnala dost věcí v životě a můžu teď fakt říct, že jsem se svým životem spokojená.
Mimo jiné jsem třeba přestala tolik pracovat, tolik se za něčím hnát a začala víc času dávat sobě. Peníze pro mě nikdy nebyly moc velká hodnota, protože jsem viděla u rodičů, jaký život žijí, když se honí jen za penězi a to jsem nechtěla. I tak jsem do toho tak nějak spadla právě díky cestování. Vidět svět holt stojí peníze 🙂
Teď už se nikam neženu, ani za cestováním. Nechci týdny živořit, abych si pak užila týden v zahraničí. Chci zkrátka žít každý den.
10. Inspiruješ mnoho lidí, ať už skrze svoji knihu, videa na YouTube, články na blogu nebo příspěvky na Instagramu. Co nejzásadnějšího se snažíš prostřednictvím všech těchto platforem předat dál?
Dříve bych určitě odpověděla, že soucitnější přístup k ostatním tvorům, ale trochu se mi ten záběr rozšířil.
Momentálně se snažím předávat více konceptů než jen samotné veganství (zero waste lifestyle, minimalismus, zdravý životní styl, duchovní vývoj…), a to z toho důvodu, že jsem byla v životě ztracená a nešťastná a celý ten balíček zmíněných věcí ze mě udělal šťastnějšího člověka.
Moc bych si přála, aby lidé byli štastnější. Zkrátka bych chtěla k co nejvíce lidem dostat to, co pomohlo v životě mně.
Děkujeme za rozhovor a do budoucna přejeme dosažení maximálně šťastného a poklidného bytí!