Barbora alias Máma v kuchyni dokázala svůj celoživotní koníček přeměnit v povolání, díky kterému pomáhá především těm nejmenším. Vaří zdravé dětské pokrmy, při jejichž přípravě klade důraz na kvalitu a poctivost. Stejným způsobem přistupuje i ke psaní svého foodblogu.
Obsah článku:
1. V magazínu BezHladovění pravidelně vychází recepty vždy založené na poctivých a čerstvých surovinách. Jakým způsobem vybíráš potraviny ty? Hledíš při nákupu na jejich kvalitu, nebo se řídíš spíš prodejní cenou?
Potraviny vybírám zodpovědně, se selským rozumem. Uvědomuji si, že 100% zdravě, farmářsky a bio žít nemohu, vzhledem k výši svých příjmů. Maximálně se však o to snažím. Část potravin beru na blízkých farmách, část objednávám přes internet. Ostatní dokupuji v běžných obchodech.
V létě si opečovávám vlastní zahrádku a těším se z darů, které mi dává. Totéž se snažím vštípit i své dceři. Chci, aby poznala hodnotu potravin, vlastní práce, a dokázala ocenit i jejich kvalitu. Ta totiž ne vždy musí souviset s vyšší cenou.
2. Věříš, že zdravé jídlo je zároveň i tím nejlepším lékem? Zaháníš nemoci přirozenou cestou – babskými radami, bylinkami, kořením apod.?
Věřím, že zdravé, pestré a vyvážené jídlo je tou nejlepší cestou k pevnému zdraví. Také si myslím, že správné stravování je tou nejlepší prevencí. V případě zdravotních potíží hledám nejdříve přírodní cesty, nezdráhám se ale využít lékařskou pomoc v situaci, kdy cítím, že babskými radami na řešení problému sama nestačím. V takových případech svému lékaři zcela důvěřuji.
3. Myslíš si, že lze zdravou stravou předejít i alergiím, nebo alespoň zmírnit jejich průběh?
Zdravou stravou lze řešit mnoho zdravotních komplikací, alergie nevyjímaje. Neodvažuji se ale hodnotit, zda jim lze tímto způsobem předejít. Určitě je možné alergie řešit vhodným stravováním. Znám ze své praxe maminky, které obtíže tohoto typu se svými dětmi prožívají, a vím, že mnohé je stravou léčí úspěšně.
Obdivuji je, protože život s potravinovými omezeními není jednoduchý, ani levný. Zdraví by mělo být na prvním místě. Pokud můžeme v tomto směru pro sebe nebo své děti něco udělat, je řešení v oblasti jídla to nejjednodušší a nepřirozenější.
4. Výroba domácího pečiva, uzenin nebo mléčných výrobků je velkým trendem. Snažíš se i ty o soběstačnost v tomto směru?
Jsem velký fanda tohoto trendu. O domácí výrobky se velmi snažím. Je pravda, že dnes je času méně, ale jako maminka na mateřské jsem si mohla takovou zálibu dovolit. Dnes už zůstávám jen u chleba, který často vyžaduje i více péče, než miminko 🙂
V sezóně se snažím využívat co nejvíce z darů přírody. Různě uchovávám přebytky ze zahrady, dělám marmelády, pesta, sirupy atp. K mému létu už to tak nějak patří a miluji, když se mi ten pocit připomene i v zimě – pokaždé, když nějaký takový uchovaný letní poklad otevřu.
5. K vaření máš léta trvající láskyplný vztah. Přesto, jsou chvíle, kdy tě stání u plotny nebaví?
Mám pocit, že takové chvíle mě potkávají čím dál tím častěji 🙂 Pokud si člověk ze své záliby udělá zaměstnání, často začne ztrácet své kouzlo. Neprožívám žádnou markantní krizi a vaření mě stále baví. O to víc, když vím, že mě čekají nové výzvy nebo zajímavé projekty.
I mně se někdy stane, že nemám chuť se ničím zabývat a namažu si chleba s máslem. Naštěstí mám zmlsaný jazýček, který mi nedovolí zůstat u podobných pocitů dlouho. 🙂
6. Působíš mimo jiné také jako lektorka zdravé výživy v mateřských školkách. Jak ty osobně vnímáš stravovací návyky dětí v předškolním věku?
Jako lektorka jezdím za dětmi do mateřských, i základních škol. Potkávám se s různými dětmi a občas mívám úzkostné a bolestné pocity z toho, že naše mladé generace nemají ke kvalitě potravin a lidské práci příliš dobrý vztah. Přesto mě má práce naplňuje. Částečně ji považuji za své poslání, a to proto, že situace není příliš růžová. Je to moje troška do mlýna, kterou mohu přispět k jejímu zlepšení.
Děti jsou velmi chytré a kreativní bytosti, stačí jim jednoduché podněty k tomu, aby pochopily, co je správné a co ne. Jádro problému je v rodině, výchově a vedení dětí správným směrem, což rodičům často chybí. I v jejich případě se ale podle mého názoru situace zlepšuje. Stále více maminek se o stravu svých dětí zajímá. Jsem za to moc ráda. Díky tomu projekt Máma v kuchyni úspěšně funguje.
7. Tvým velkým přáním je provozovat vlastní restauraci pro malé strávníky. Berme v potaz, že bys pro ně musela sestavit 5 chodové menu. Jaká jídla bys zvolila?
Opravdu jen pětichodové? 🙂 Měla bych tolik nápadů, že by ze mě gastronomičtí odborníci hlásající, že výběr jídelníčku má být jednoduchý, neměli moc velkou radost. Moje nabídka by byla pestrá hlavně co se využití ovoce a zeleniny týče. Určitě bych respektovala sezónnost a podporovala místní produkci. Nikdy bych nešla cestou chemie, náhražek, šizení atp.
8. Máš nějakou oblíbenou restauraci, kterou s rodinou čas od času navštěvuješ? Jakému jídlu vždy zaručeně podlehneš?
S restauracemi je to u mě složité. Pokud totiž rádi vaříte a máte ještě navíc pocit, že to umíte docela dobře, pak je těžké být spokojen s jídlem v restauraci. Ihned začnete komentovat, jak byste si jídlo udělali doma lépe, levněji a více podle sebe. Je to deformace z povolání 🙂
Když jdu do restaurace, rozlišuji, zda jsem se jen někde zastavila naplnit útroby, a nebo jdu za gastronomickým zážitkem. Pokud jde o to druhé, rozhodně neodolám pořádnému kusu masa, kvalitnímu sushi, líčkám na červeném víně nebo poctivému burgeru v domácí bulce.
Velký masový zážitek je pro mě například Ambiente Brasileiro, kde šuhasér chodí a odkrajuje fláky na váš talíř, dokud neprasknete. Skvělého burgera z bio slovenského hovězího si zase klidně můžete dát úplně fast – u Regalburgeru, mezi nákupy v obchoďáku.
Pokud budete chtít zajet mimo Prahu, přenádhernou atmosféru mezi vinicemi můžete zažít U Kapličky v jihomoravské vesničce Zaječí.
9. Co pro tebe znamenají umístění v anketách Blogerka roku a Mamablog roku?
Ten nejcennější úspěch, jaký mám! Obrovskou radost, uznání a ocenění mé práce. Do obou těchto anket hlasují lidé, ne žádná porota složená ze sponzorů. O to víc si úspěchu v těchto anketách vážím. Znamená to, že ti, pro které všechny recepty píšu, a na které myslím s každým řádkem, s každým otočením vařečky v hrnci, jsou spokojeni.
Ocenění ostatních je asi jeden z nejhezčích pocitů, které může člověk v životě zažít. Já svým čtenářům moc děkuji za to, že mi tento úžasný luxus dopřávají. 🙂
10. Co považuješ za hlavní předpoklady pro dosažení úspěchu ve světě foodblogerů/ek?
Hlavním předpokladem úspěchu je na úspěch vůbec nemyslet. Nedělat věci s vidinou toho, že se tak dostanu na výsluní a budu si z nich královsky žít. Blog se snažím psát srdcem, s láskou a pokorou, poctivě a čestně ke svým čtenářům. Věřím, že to je právě to, co lidé na výsledku nejvíce pocítí a ocení.
Děkujeme za příjemný rozhovor a přejeme tobě i celé tvojí rodině mnoho šťastných a ve zdraví prožitých společných chvil!