Andrea Hrečková
Lucie je nadšenou kuchařkou a úspěšnou foodblogerkou, kterou vaření jídla provází již od dětství. V oblasti stravování se neustále vzdělává, pořádá kurzy vaření, vydává e-kuchařky i mobilní aplikace s recepty.
Obsah článku:
1. Čím se Lucie vyjímá mezi ostatními foodblogerkami?
To nám to hezky začíná 🙂 Asi tím, že jsem mnohem starší než většina dnešních foodblogerek. Zatímco ony řeší svatby a první děti, já mám tuhle etapu života už za sebou.
I to je možná jeden z důvodů, proč se na rozdíl od současného trendu až tak nedělím o svůj soukromý život. Ne, že bych se jím vyloženě tajila, ale jsem obrovský introvert, takže veřejná prezentace není úplně moje parketa. A to bude asi další rozdíl, v čem to mám jinak než ostatní blogerky.
2. Proč jste se psaním foodblogu vlastně začala?
Od mala ráda vařím. Vždy mě bavilo vymýšlet různé kombinace surovin, zkoušet nové postupy a recepty.
Po změně stravy jsem pár svých nápadů prezentovala ve skupině na Facebooku, které jsem byla členkou. Několik lidí opakovaně reagovalo dotazem, proč nemám vlastní stránky, kam bych recepty ukládala, aby časem nezapadly.
Tehdy jsem si myslela, že je to naprosté bláznovství. Vůbec jsem nevěděla jak na to. Ale nakonec jsem ten krok do neznáma udělala a dneska jsem za to moc ráda.
3. Práce foodblogerky vyžaduje i jisté technické a e-marketingové dovednosti. Jak jste těchto znalostí nabyla Vy?
Nevím, jestli nabyla 🙂 Tohle je tak obrovsky široké téma, že mu pořádně neporozumím asi nikdy. Především, pokud jde o e-marketing.
Co se týče technické stránky, tam jsem si o něco jistější, protože okolo online projektů jsem se motala už delší dobu. Mojí profesí je tvorba e-learningových modulů. Napsala jsem dvě učebnice pro začátečníky týkající se tvorby webových stránek. Psaní blogu a s tím i další související činnosti jsou ale tak specifické, že se pořád učím nové a nové věci.
Nutno podotknout, že bez spolupráce s dalšími lidmi by moje stránky nebyly zdaleka tam, kde jsou. Nevydala bych e-kuchařky, nezprovoznila bych mobilní aplikace s recepty. Za to jim patří můj velký dík.
4. Učíte i Vaši dceru porozumět výživě, kterou sama zastáváte?
Vždy jsem se snažila dceři ukázat cesty, které existují a upozornit ji na nástrahy, které ji na té které cestě čekají. Ale finální rozhodnutí jsem vždy nechala na ní.
Jsem připravená poradit, pokud bude chtít, ale vybrat si musí sama. Tak je to i se stravou. Vysvětlila jsem jí, proč jím jinak a proč si myslím, že by i ona měla. Sama musí zvážit, zda jí to dává smysl.
5. Jaká největší pozitiva byste na bezlepkové, Paleo a Primal stravě vyzdvihla?
Úplně nejzásadnějším plusem podle mého je, že člověk začne mnohem více přemýšlet nad tím, co jí. Více dbá na kvalitu kupovaných surovin, zajímá se o jejich původ a složení.
Se změnou stravy přichází i pestřejší jídelníček. Zní to jako paradox, ale prvotní omezení vás nutí objevovat nové suroviny, které jste před tím bez zájmu míjeli v obchodech. Naučíte se nové postupy a recepty.
Po tom, co vyškrtnete ze svého jídelníčku průmyslově zpracované suroviny a změníte některé své stravovací návyky, přijde ta hlavní změna, a tou je lepší zdraví.
Dobré a kvalitní jídlo není samozřejmě lékem na všechno, ale ovlivňuje mnohem více, než jsou si někteří ochotni vůbec připustit.
6. Díky novým výživovým pravidlům jste zhubla a zlepšila své zdraví. Změnila i Vaši osobnost?
Osobnost asi ne. Ale určitě se změnil můj život jako takový. Dělám něco, co mě ohromně baví a jsem na tom zdravotně lépe než před deseti lety.
Pokud k tomu navíc zjistíte, že to, co děláte, dává smysl i dalším lidem a přináší jim to radost (třeba v podobě dobrého jídla či shozených kil), neexistuje lepší zdroj pro dobití energie.
7. Na kolik se na Vaší práci (chuti a vzhledu jídla, kvalitě fotky) promítá Vaše momentální nálada?
Zajímavá otázka. Zrovna v poslední době zjišťuji, že velmi, velmi hodně. Vymyšlení nového receptu, jeho uvaření a nafocení je vlastně takový malý samostatný projekt. Jsou za ním schované hodiny práce a spousta myšlenek.
Pokud chybí čas, nápady nebo energie, vždy se to na výsledku podepíše. Jindy to jde zase úplně samo, ani nevíte jak.
8. Své zkušenosti a recepty předáváte dál prostřednictvím kuchařek a kurzů vaření. Nepřerůstá Vám někdy jídlo přes hlavu?
Tak tohle bude spíš otázka na někoho z mého okolí, ne na mě. Já už to asi nedokážu úplně objektivně posoudit. Jídlo se stalo přirozenou součástí mého každodenního života.
I když zrovna nepracuji a užívám si volného času, neustále se inspiruji všude kolem sebe. Podněty přicházejí samy. Zaujmou mě třeba krásné fotky v časopise či netradiční recept, ochutnám nové jídlo, objevím skvělou restauraci, vyzkouším užitečnou aplikaci, přečtu si zajímavý článek… To vše jsou střípky, ze kterých později vznikají nové nápady.
9. Co je pro Vás tím každodenním hnacím motorem?
Zpětná vazba od lidí. Když dostanete zprávu, že někomu vaše jídlo chutnalo, že jste ho inspirovali ke změně životního stylu, že si po několika letech zase obleče své oblíbené úzké džíny, víte, že všechen ten investovaný čas, energie i peníze mají svůj smysl. I kdyby to byl jen jediný člověk, stojí to za to.
Stránkám, kuchařkám, aplikacím i kurzům dávám hodně ze sebe a někdy je to opravdu náročné. Ale na oplátku dostávám zase neskutečně moc zpátky.
Vždycky říkám, že bez lidí na druhé straně by to, co dělám, bylo jen prosté psaní receptů do šuplíku. To, že stránky mají úspěch, je i jejich zásluha, ne jen moje.
10. Vaši skvělou práci loni ocenila porota Czech blog Awards v kategorii Foods. Gratulujeme! Jak Vás ocenění nakoplo do další práce?
Děkuji za gratulaci. Umístění na neskutečném druhém místě ve velmi silné konkurenci mě naprosto šokovalo. Opravdu. Absolutně jsem to nečekala.
Soutěže jsem se zúčastnila poprvé, o to to bylo větší překvapení. Už jako obrovský úspěch jsem brala to, že jsem se dostala do první desítky. Stříbro pak bylo jak z říše snů 🙂
Samozřejmě mě to ohromně nabilo. Tím spíš, že to nebylo hlasování nějaké (pro mě imaginární) poroty, ale mých fanoušků a čtenářů. Za jejich projevenou podporu jsem neskutečně vděčná.
Beru to jako svůj závazek vůči nim, dělat vše, jak nejlépe dovedu. Nebo jinak – ne nejlépe (protože nejlepší stejně nikdy nebudu, vždy bude někdo lepší), ale celým svým srdcem. Dobré jídlo prostě miluju a doufám, že je ta láska znát.
To ostatně posuďte sami:
Web: https://paleosnadno.cz
FB stránky: https://www.facebook.com/paleosnadno/
Instagram: https://www.instagram.com/paleosnadno/
Děkujeme za rozhovor a přejeme Vám neutuchající nadšení a pocit naplnění z práce a koníčku zároveň!
CHCI ZHUBNOUT
CHCI PŘIBRAT