Andrea je milovnicí dobrého jídla, což ji přimělo k nápadu založit si foodblog. Vedle psaní se věnuje i dalším zajímavým projektům, a dokonce vydala svou první kuchařku. Při vaření sází na vlastní intuici a dobře dělá. Její foodblog ročně navštěvuje více jak milion čtenářů.
Obsah článku:
1. Jako manželka a matka zároveň, se jistě během celého dne nezastavíš. Jak obvykle pracuješ s časem, abys k oběma svým „rolím“ stihla ještě pravidelně vařit, péct a psát blog?
Musím říct, že když jsem byla doma s dětmi, stíhala jsem vařit a prezentovat více receptů než nyní. V současné době mě zaměstnává více projektů, takže když přijdu večer domů, nemám čas na velké vyvařování, a hlavně už ani není ideální denní světlo na focení. Novým receptům se proto věnuji převážně o víkendu.
2. Jakým dalším činnostem se konkrétně věnuješ?
Už třetí sezónu vedu v Plzni kurzy vaření a rok provozuji kamenný obchod s kořením A-Z koření, který najdete taktéž v Plzni, na Nepomucké ul.3.
3. Co tě k vedení kurzů přimělo? Podělila by ses se čtenářkami o nějakou zajímavou historku z místa dění?
Ke kurzům vaření mě v první řadě přivedla láska k vaření a chuť naučit ostatní trochu toho, co umím já. Nakonec v kurzech zvítězila asijská kuchyně, která je dnes mezi lidmi hodně oblíbená.
Kurzy vedu na kuchyni indickou, thajskou a vietnamskou. Používáme čerstvé suroviny, asijské bylinky a přísady. Kurzy jsou jak pro veřejnost, tak pro uzavřenou společnost.
Jednou si zamluvili kurz 4 manželské páry, které jednou za čas připravují pro ostatní takové domácí „Prostřeno“, vždy s tematickým menu. U mě si zamluvili kurz thajské kuchyně. Všichni si vařili svoje porce, ochutnávali od ostatních, porovnávali je mezi sebou a popíjeli u toho vínko. Vytvořili kolem se krásnou, přátelskou atmosféru.
Obecně mě těší, že z mých kurzů odchází všichni nadšeni, protože se naučili něco nového, dozvěděli se něco zajímavého o surovinách, které se v dané zemi používají a většinou si odnáší domů i zbytky svých porcí, protože 4 chody prostě nedojí.
4. Co na tvůj koníček říká rodina? Dostávala se ti podpora od tvých nejbližších od samého začátku?
Moje rodina z mého koníčku jen profituje. Manžel mě vždy podporoval, je opravdu víc než vděčný strávník. Má rád všechno, hlavně polévky, kterých u mě na blogu najdete hodně. Děti jsou, jak už to tak bývá, trochu konzervativnější, ale to já byla taky.
5. Dokáže být manžel také upřímným kritikem v případě, že mu tvé jídlo nezachutná?
Za ty roky, co jsme spolu, už vím, co mu chutná a co ne. Takže mu nebudu vařit houbovou omáčku, když houby nejí. Vím, jaké má chutě, i které si přinesl ze svého domova, tak se snažím, aby mu chutnalo vždy.
6. Jsi při publikování receptů ovlivněna hodnocením ostatních, kteří je měli možnost ochutnat, nebo se řídíš svými vlastními dojmy a pocity, které z nich jako autorka máš?
Já dám hodně na svoji intuici, co se výběru surovin týče. Už vím, co k sobě může pasovat a tomu přizpůsobuji i svoje recepty. Používám hodně doma pěstované bylinky a s těmi ráda experimentuji. Bylinky dodají jídlům úžasné vůně a chutě.
7. V kuchyni jsi otevřená všelijakým experimentům. Jsi schopna trefit se po chuťové i estetické stránce na tzv. první dobrou, nebo také čas od času šlápneš vedle?
Dnes už si umím vybrat a zkombinovat suroviny, aby jídlo chuťově ladilo. A myslím si, že jsem to tak měla asi od začátku. Řídím se tím, co nám chutná a to při vaření používám. Jediné, co nemám ráda, je kozí sýr a dršťky.
8. Vaříš mimo jiné také thajskou, vietnamskou nebo indickou kuchyni. Proč právě je, a jakou z nich ty osobně nejvíce preferuješ?
Jak už jsem předeslala, o asijskou kuchyni je velký zájem. Lidé se dnes vypravují do těchto zemí i proto, že jejich kuchyně se od té naší dost liší, je zdravější a lehčí. Osobně nepreferuji žádnou, mám ráda od každé něco.
9. Přejděme ke tvé první tištěné kuchařce, která mezi fanoušky sklízí velké ohlasy. Pomáhal ti s její tvorbou někdo, nebo jsi vše zvládla sama?
Kuchařku jsem si v hlavě připravovala už asi dva roky, ale stále na to nebyl čas. Jednou jsem si řekla, že ji prostě musím udělat nebo se k tomu nikdy nedostanu. Nejprve jsem oslovila pár vydavatelů, ale zjistila jsem, že mě všichni dost omezují, tak jsem do toho šla na vlastní pěst.
Musela jsem upravit texty, s grafickou stránkou mi strašně pomohl můj tatínek, je zkušený grafik. Nebýt jeho, knížku bych dělala po večerech sama hodně dlouho a určitě by to stejně nebylo ono. Jinak mi s knihou, kromě korektury textů, nepomáhal nikdo.
10. Vlastní kuchařku vnímáš jako inspiraci pro každodenní vaření, jež je určena širokému publiku. Kde ty sama nejčastěji přicházíš k novým nápadům?
Já si většinu receptů vymýšlím. Podívám se do lednice, do mrazáku a podle toho vařím. Pěstuji si vlastní zeleninu i bylinky, takže přes léto jsou většinou recepty v kombinaci s nimi. Jinak mám doma samozřejmě desítky kuchařek, časopisů, a pokud hledám nějaký originální recept světové kuchyně, určitě vyhledávám na zahraničních webech.
11. Teď trošku z jiného soudku. Práce foodblogerky není jenom o vaření, ale i o poskytování rozhovorů, spolupracování s internetovými magazíny aj. Jak se k těmto vedlejším aktivitám stavíš? Jsou pro tebe nezbytnou součástí práce nebo vzácnou příležitostí?
To, že moje recepty publikují i nějaké internetové magazíny je samozřejmě velké plus pro zviditelnění mého blogu.
Můj blog funguje 3 roky a za tu dobu ho navštívilo více jak 3 mil. čtenářů. Měsíční návštěvnost je cca 120 až 140 tisíc. Díky Facebooku ho sleduje více než 36 tis. lidí. Jsou to pro mě úžasná čísla a všem musím poděkovat za podporu.
12. Jakých met bys v oboru ještě ráda dosáhla?
V současné době mám asi vše, čeho jsem chtěla dosáhnout, splněno. Byla bych ráda, kdyby se vyplatila práce na knize a vyprodala by se. Možná pak přijde na řadu i druhá, uvidíme.
Děkujeme za milý rozhovor a přejeme, ať se ti daří ve všech tvých projektech a kniha, ať se jednoho dne zcela vyprodá!
Bonus pro pečlivé čtenáře: Soutěž o kuchařku V kuchyni vždy otevřeno
Dočetli jste až sem? Máme pro vás odměnu. Soutěž o novou kuchařku Andrey Motlíkové i s vlastnoručním věnováním a podpisem! Sledujte náš Facebook pro bližší podrobnosti.