Buněčná imunita: Jak funguje a jak ji podpořit

Obecně odborníci imunitu popisují jako schopnost živého organismu bránit se bakteriím, virům a dalším antigenům, které do něj pronikají zvenčí, nebo jsou již přítomny. Jaké známe druhy imunity a jak fungují?

4 hlavní typy imunitního systému

Imunita znamená odolnost proti chorobám. V případě napadení dokáže spustit tzv. imunitní odpověď (reakci) a škodlivé látky vypudit z těla pryč. Imunitu dělíme na čtyři hlavní typy dle dvou kritérií:

• podle typu obrany na buněčnou a látkovou imunitu,
• podle specifity a vývoje na přirozenou a adaptivní imunitu.

Buněčná imunita

Tento typ imunity zajišťují specifické buňky nazývané bílé krvinky. Existuje více typů bílých krvinek a všechny tvoří hlavní pilíř imunitního systému. 

Nejdůležitější jsou fagocytární buňky a lymfocyty, které se vyskytují u většiny živočichů včetně člověka.

• fagocytární buňky zajišťují jednoduché a nespecifické způsoby obrany proti všem choroboplodným zárodkům, přirovnat je můžeme k řadovým vojákům vykonávajícím rozkazy, 
• B a T-lymfocyty jsou pokročilejší buňky, v našem porovnání velitelé, kteří zvládnou vyhledávat různé patogenní organismy a nádorové buňky rafinovanějšími způsoby.

Jak bílé krvinky fungují

Centra bílých krvinek se nachází v kostní dřeni, brzlíku, mízních uzlinách, slezině, mandlích a apendixu. 

Bez nároku na přestávku kolují krvinky v cévách a vyhledávají nepřátelské látky. Jelikož jsou schopné rozlišit cizí buňky od vlastních, snadno odstraní všechny nežádoucí látky, které v našem organismu nemají co pohledávat, ať už cizí či vlastní a jsou vadné nebo mrtvé.

Úkoly jsou jasně rozděleny. Zatímco mazanější lymfocyty antigeny označí, drsnější fagocyty je rychle zlikvidují.

Látková imunita

Imunita látková, jinak také humorální imunita se týká tvorby protilátek označovaných jako imunoglobuliny. Jedná se o bílkoviny, které produkují B-lymfocyty. Pracují tak, že se navážou na povrch antigenu, a poté jej zneškodní. 

Do látkové imunity patří i přirozený imunitní štít komplement, který označuje cizorodé látky, likviduje je nebo vyvolává zánět, a interferony, což jsou látky produkované bílými krvinkami po napadení organismu virem.

Přirozená imunita

Přirozená imunita se dělí na aktivní a pasivní část. Aktivní je označovaná jako vrozená či nespecifická imunita, a zjednodušeně řečeno představuje jakousi druhou linii obrany. Tvoří ji jak buněčná, tak i látková imunita. 

Přirozená aktivní obranyschopnost je založená především na tom, že povrch cizích antigenů tvoří molekuly, které dokáží rozeznat receptory buněk tvořících přirozenou imunitu. Například fagocyty objevené cizí částice prostě pohltí.

Pasivní přirozená imunita funguje u nenarozených dětí a novorozenců. Ti získávají důležité protilátky od matky nejprve prostřednictvím placenty, a poté z mateřského mléka či mleziva.

Adaptivní imunita

Při boji s antigeny na přirozenou imunitu navazuje imunita adaptivní, označovaná také jako získaná nebo specifická. Zprostředkovávají ji bílé krvinky a opět zahrnuje jak buněčnou, tak i látkovou imunitu stejně jako imunita získaná.

Adaptivní imunita se učí

Při prvním útoku konkrétního patogenu může správná adaptivní imunitní odpověď trvat déle, obvykle tři až sedm dní. Adaptivní imunita však disponuje schopností zapamatovat si každou svou reakci a v případě opakované infekce reaguje mnohem rychleji a silněji. Tento proces se nazývá imunologická paměť.

Poruchy imunitního systému

Nedostatečná či špatná funkce bílých krvinek v těle může mít za následek vznik vážných poruch imunitního systému, které se dělí na čtyři skupiny – imunodeficience, autoimunitní onemocnění, vaskulitidy a alergická onemocnění. 

K nejznámějším poruchám imunitního systému patří:

• celiakie,
• alergie,
• cukrovka,
• leukémie,
• nádorová onemocnění,
• Crohnova choroba,
• ulcerózní kolitida,
• Addisonova choroba,
• arteritis temporalis, 
• Takayasuova arteritida, 
• polyarteritis nodosa, 
• Kawasakiho choroba,
• a další.

Co vše má na imunitu negativní vliv

Odolnost imunitního systému ovlivňuje celá řada kritérií. Příčinou poruch imunity mohou být vedle neovlivnitelných genetických predispozic také nadměrná fyzická zátěž, psychický stres, ale i nezdravé návyky a nevyvážený jídelníček. Platí pravidlo, že zdravý životní styl imunitní systém posiluje a nezdravý způsob života jej naopak oslabuje.

10 věcí, které nejvíce oslabují imunitní systém:

1. nezdravá strava,
2. málo vitaminů a minerálů,
3. nedostatečný pitný režim (dehydratace), 
4. málo pohybu,
5. únava, vyčerpání,
6. stres a úzkost, 
7. nedostatek spánku,
8. kouření, 
9. alkohol,
10. nadměrné užívání léků.

Jak podpořit buněčnou imunitu a imunitu všeobecně

Základem jsou zdravá střeva

Normálně fungující střeva jsou pro silnou imunitu nejdůležitější. Téměř 70 % imunitních buněk se totiž nachází právě zde. Proto je zdravá a vyvážená strava pro imunitní systém natolik důležitá, a proto se také říká, že nemoc začíná ve střevech. Zdravou střevní mikroflóru pomáhají udržovat probiotika a prebiotika. 

• Dietní jídelníček na podporu imunity
• Vitaminový jídelníček proti chřipce
• Vitaminový jídelníček proti chřipce II.
• Jídelníček pro podporu tvorby bílých i červených krvinek
• Jídelníček pro podporu tvorby bílých i červených krvinek: 2. díl

Vitaminy a minerály pro silnou imunitu

Imunitní systém nejvíce ovlivňují vitaminy B12, C, D a E. Působení céčka je obecně známé, vitamin B12 neboli kyselina listová je nezbytný pro tvorbu bílých krvinek a éčko působí jako silný antioxidant. Déčko je kvůli nízkému příjmu z přírodních zdrojů doporučeno doplňovat prostřednictvím doplňků stravy. Z minerálů jsou s imunitou spojovány hlavně zinek a selen.

Sportem ku zdraví

Pravidelný pohyb posiluje imunitní systém a platí to všeobecně. Choďte na procházky do přírody, jezděte na kole, najděte si rozmanité fyzické aktivity, které vám kromě lepší fyzické kondice přinesou radost a větší chuť do života. Při pohybu se navíc uvolňuje hormon štěstí endorfin, který vyvolává lepší náladu a pocity štěstí. 

Prospěte se ke zdraví

Kvalitní spánek má zásadní vliv na celkové zdraví – fyzické i psychické. Nedostatečný a krátký spánek oslabuje imunitní systém a přispívá k častějšímu vzniku nemocí. Hluboký a dostatečně dlouhý spánek je důležitý i pro dobré duševní zdraví.

Skoncujte s kouřením

Kouření zdraví neprospívá. Narušuje schopnost těla bránit se před infekcemi a navíc poškozuje normální funkce dalších orgánů. Nejlepší je přestat kouřit úplně, ale i postupné snižování počtu vykouřených cigaret denně má na zdraví ohromný vliv. 

Omezte spotřebu alkoholu

Malé, ale opravdu jen malé množství alkoholu může mít na zdraví prospěšný vliv. To však platí nejvýše pro jedno pivo či sklenku červeného vína. Pravidelná nebo dokonce denní konzumace většího množství alkoholu má na imunitu silně negativní vliv.

Závěrečné shrnutí: Buněčné imunitě nejvíce prospívá zdravý životní styl

Buněčnou imunitu potřebujeme k tomu, aby se naše tělo dokázalo chránit před nemocemi. Zapamatujte si, že:

• nezdravý životní styl může vést až ke vzniku poruch imunitního systému a vážnému poškození zdraví,
• normální funkce střev podpoří probiotika a prebiotika, ať už z přirozené stravy nebo doplňků stravy, 
• buněčnou imunitu posílí zdravá strava bohatá na vitamin C, D, E, kyselinu listovou, zinek a selen.