Dieta při vysokém cholesterolu: Vzorový jídelníček a tipy na potraviny

Cholesterol je životně důležitá látka nezbytná pro správné fungování organismu. Problém ale nastává tehdy, když je cholesterolu v těle příliš mnoho. Vysoká hladina cholesterolu totiž výrazně zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév, ale i řady dalších vážných nemocí. Co to vlastně cholesterol je a jak předcházet jeho hromadění v těle? Jak by měl vypadat jídelníček při vysokém cholesterolu a jaké jsou další možnosti, které vedou ke snížení jeho vysoké hladiny v krvi?

Cholesterol je pro tělo nepostradatelný, ale jeho nadbytek škodí

Cholesterol je látka tukové povahy, která se přirozeně nachází ve všech tělesných buňkách. Cholesterol je nezbytný pro tvorbu:

  • vitaminu D
  • steroidních hormonů (např. testosteron)
  • žlučových kyselin
  • buněčných membrán

Tělo si umí cholesterol vyrobit samo a zároveň ho přijímá v živočišné potravě (maso, vnitřnosti, mléčné výrobky). Organismus člověka denně vytváří asi 850 mg cholesterolu vlastní syntézou a ve stravě přijmeme dalších 300 až 500 mg cholesterolu denně v závislosti na složení naší stravy.

Víte, že cholesterol se vyskytuje zejména v živočišných potravinách, proto vegetariáni mají přísun cholesterolu ve stravě mnohem nižší?

Pro lidský organismus je cholesterol nepostradatelný. Všeho moc ale škodí. Špatná životospráva, nezdravý jídelníček, nedostatek pohybu a nadváha – to vše může vést ke zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. Vysoká hladina cholesterolu s sebou potom přináší mnohá zdravotní rizika.

Vysoká hladina cholesterolu vede ke zdravotním problémům

Proč je vysoký cholesterol vlastně tak nebezpečný? Vysoká hladina totiž patří mezi významné rizikové faktory vzniku srdečně-cévních (kardiovaskulárních) onemocnění. Srdečně-cévní onemocnění patří mezi nejčastější příčiny mortality i morbidity nejen v rozvinutých zemích a každoročně připraví o život více lidí než obávaná rakovina.

Vysoký cholesterol (hypercholesterolémie) je zrádný v tom, že se často neprojevuje žádnými příznaky a probíhá dlouho bez povšimnutí. Mnohdy na problém upozorní až vážné komplikace v podobě poškození důležitých orgánů.

Vysoký cholesterol je hlavní příčinou aterosklerózy (tzv. kornatění cév). Nadbytek cholesterolu a krevních tuků se ukládá ve stěnách cév, zužuje je a omezuje průtok krve do důležitých orgánů. Tyto změny vedou k zánětlivým procesům, cévy ztrácejí svou pružnost a zvyšuje se odpor protékající krve.

Ateroskleróza má za následek mnoho onemocnění, z nichž nejzávažnější je infarkt myokardu a cévní mozková příhoda (mrtvice) nebo ischemická choroba dolních končetin, které mohou končit fatálně. Proto je velmi důležitá prevence i případná léčba, pokud už k problému dojde.

vysoká hladina cholesterolu

Víte, že hladina cholesterolu se dá snížit i bez léků? Důležitá je úprava jídelníčku a zdravý životní styl.

Tzv. zlý a hodný cholesterol

Cholesterol je nerozpustný ve vodě a vodném prostředí jako je krev, takže nemůže putovat krví samovolně. Musí se proto navázat na tzv. lipoproteiny, které jsou produkovány v játrech a slouží k transportu cholesterolu krví. Lipoproteiny, jak napovídá samotný název, jsou částice složené z tuku a bílkovin. Rozlišujeme dva hlavní typy lipoproteinů:

  • HDL cholesterol (HighDensity Lipoprotein) označovaný jako „hodný“ cholesterol pomáhá odvádět přebytečný cholesterol zpět do jater, odkud je odstraňován z těla. Tímto způsobem pomáhá snižovat hromadění cholesterolu v cévách a působí preventivně v rámci rozvoje srdečně-cévních chorob.
  • LDL cholesterol (LowDensity Lipoprotein) je naopak označovaný jako „zlý“ cholesterol, protože přenáší cholesterol do cév. Pokud jsou hladiny LDL cholesterolu příliš vysoké, začíná se cholesterol hromadit v cévních stěnách. Cholesterol se postupně čím dál víc usazuje a dochází ke zúžení cév, omezení průtoku krve a vyššímu riziku krevních sraženin. Pokud vznikne krevní sraženina a zablokuje tepnu k srdci nebo mozku, hrozí infarkt myokardu či mozková mrtvice.

Není tedy cholesterol jako cholesterol. Údaj o celkovém množství cholesterolu proto zcela nevypovídá o zvýšeném riziku srdečně-cévních onemocnění a dalších zdravotních problémů. Nejvíce důležitý a směrodatný je poměr mezi LDL cholesterolem a HDL cholesterolem. Stejně tak nesmíme zapomenout na hladinu tzv. triglyceridů (krevních tuků).

  • Triglyceridy jsou krevní tuky, které tělo používá jako zdroj energie. Pokud dlouhodobě přijímáme ve stravě nadbytek kalorií a ještě k tomu z nezdravých potravin, energie z nich se přeměňuje na triglyceridy, které se ukládají v tukových buňkách. Zvýšená hladina triglyceridů v krvi je také významným rizikovým faktorem rozvoje aterosklerózy.

Hladina cholesterolu v krvi

Hodnoty cholesterolu a krevních tuků můžeme zjistit pomocí laboratorního vyšetření vzorku žilní krve. Měří se HDL, LDL, celkový cholesterol a hladina triglyceridů v krvi. Odběr krve pro kontrolu hodnot cholesterolu musí být proveden vždy nalačno. Jaké jsou normální hodnoty a kdy už vzniká riziko zdravotních problémů?

Hodnoty cholesterolu a krevních tuků podle rizika srdečně-cévních onemocnění
  Celkový cholesterol LDL cholesterol HDL cholesterol TAG (triglyceridy)
Norma < 5,0 mmol/l < 3,0 mmol/l > 1,2 mmol/l (ženy)
> 1,0 mmol/l (muži)
< 1,7 mmol/l
Hraniční 5,15-6,19 mmol/l 3,37-4,12 mmol/l 0,91-1,40 mmol/l 1,80-4,00 mmol/l
Vysoké riziko > 6,22 mmol/l ≥ 4,14 mmol/l < 0,91 mmol/l > 4,00 mmol/l

Pokud máme zvýšenou hladinu celkového a HDL cholesterolu, nemusíme se hned zneklidňovat. Jestliže ale naměříme vyšší hladinu LDL cholesterolu nebo triglyceridů, už je potřeba zpozornět.
Vysoká hladina LDL cholesterolu a (nebo) triglyceridů totiž přispívá k rozvoji srdečně-cévních onemocnění, ischemické choroby dolních končetin, retinopatii, selhání ledvin a k mnoha dalším problémům.

Příčiny vysokého cholesterolu

Vysoká hladina cholesterolu v krvi souvisí hlavně s nezdravou životosprávou. Jen malé procento lidí má vysoký cholesterol způsobený geneticky. V takovém případě se jedná o tzv. familiární hypercholesterolémii, která postihuje přibližně jednoho z 250 jedinců v obecné populaci.1

Rizikové faktory pro vznik vysokého cholesterolu

  • nezdravá strava (hlavně nadměrná konzumace živočišných tuků, jednoduchých cukrů a trans mastných kyselin)
  • nadváha a obezita
  • nedostatek pohybu
  • nadměrná spotřeba alkoholu
  • kouření
  • vysoký krevní tlak
  • diabetes mellitus 2. typu (cukrovka)
  • chronický stres
  • věk
  • pohlaví (muži mají vyšší riziko)
  • genetika
  • jiná onemocnění (ledvin, jater, slinivky břišní)
příčiny vysokého cholesterolu

Léčba vysokého cholesterolu

Léčba vysokého cholesterolu zahrnuje hlavně změnu životního stylu a cholesterolovou dietu. Stěžejní jsou tedy nefarmakologické postupy. Pouze pokud selžou režimová opatření (nejčastěji z důvodu nedostatku sebekontroly pacienta), nastupuje farmakologická léčba v podobě užívání tablet (podávají se statiny nebo fibráty). Užívání léků se ovšem stejně bez změny životního stylu neobejde.

Co to je cholesterolová dieta

Cholesterolová dieta není tak úplně dieta v pravém slova smyslu. Je to spíše komplexní změna životního stylu zahrnující úpravu jídelníčku, navýšení pohybové aktivity, zanechání kouření, normalizaci tělesné hmotnosti a snížení spotřeby alkoholu.

Laicky řečeno dieta při cholesterolu je nutričně vyvážená a lze jí dodržovat dlouhodobě. Výběrem potravin a svým složením se hodí nejen při léčbě vysokého cholesterolu, ale také v rámci prevence srdečně-cévních onemocnění. Cholesterolovou dietu proto může dodržovat i zdravý člověk, který chce vysokému cholesterolu včetně přidružených komplikací předejít.

Cholesterolová dieta – jak funguje?

Principem cholesterolové diety je několik jednoduchých změn v jídelníčku, díky kterým postupně dochází ke snížení hladiny vysokého cholesterolu v krvi a zlepšení celkového zdraví. Aby byla strava pestrá a poskytovala vše potřebné, jídelníček je dobré vždy konzultovat s nutričním terapeutem nebo specialistou. Jaká jsou hlavní pravidla diety při vysokém cholesterolu?

Snížení příjmu tuků a výběr jejich správných zdrojů

Při cholesterolové dietě se doporučuje snížit příjem tuků na 25 až 30 % z celkového energetického příjmu. Tuky se z jídelníčku nevyřazují úplně, protože jsou důležité pro normální fungování organismu. Kromě celkového příjmu tuků je také potřeba si pohlídat správné zdroje tuků.

Ve stravě by se měly omezit tuky obsahující nasycené mastné kyseliny (tučné maso a uzeniny, tučné mléčné výrobky, tučné sýry, sádlo, máslo, vejce), a naopak navýšit podíl tuků s obsahem nenasycených mastných kyselin (olivový olej, lněný olej, řepkový olej, ořechy, semínka, avokádo, tučné ryby).

Zároveň pozor na příjem trans mastných kyselin, které zvyšují hladinu „zlého“ LDL cholesterol a snižují „hodný“ HDL cholesterol. Hlavním zdrojem trans mastných kyselin (trans tuků) jsou průmyslově zpracované potraviny, například sladké pečivo, náhražky čokolád, některé polevy a salátové zálivky, smažené brambůrky, sušenky, krekry a nekvalitní cukrovinky. Příjem trans mastných kyselin by měl být co nejnižší.

cholesterolová dieta

Vyšší příjem vlákniny

Vláknina je účinným pomocníkem při snižování hladiny cholesterolu v krvi. Pomáhá snižovat celkový cholesterol i LDL cholesterol, takže hraje významnou roli v prevenci srdečně-cévních onemocnění. Podle současných poznatků se doporučuje přijmout alespoň 30 gramů vlákniny denně.

Vláknina se vyskytuje v zelenině a ovoci, celozrnných obilovinách, ovesných vločkách, luštěninách a ořeších. Do jídelníčku bychom měli denně zařadit 400-500 g zeleniny a 100 až 200 g ovoce. Příjem vlákniny je možné navýšit i pomocí doplňků stravy, jako je třeba psyllium.

Šetrná úprava pokrmů

Jídlo se připravuje šetrnějšími způsoby. Místo smažení a fritování preferujte úpravu pokrmů vařením, dušením, opékáním na sucho na nepřilnavé pánvi, popřípadě grilováním a pečením s malým množstvím tuku. Ideální je přidat malé množství kvalitního tuku (oleje) až do hotového jídla, aby se zabránilo jeho znehodnocení vysokými teplotami. Místo zahušťování jíškou použijte jen mouku rozmíchanou ve vodě nebo ještě lépe – použijte zeleninu či rozmixované ovesné vločky.

Pravidelný pohyb

Pravidelná pohybová aktivita má pozitivní vliv na snižování krevních tuků, celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Přispívá také ke zvyšování „hodného“ HDL cholesterolu, který snižuje riziko rozvoje aterosklerózy a srdečně-cévních onemocnění.

Při vysokém cholesterolu se doporučuje pohyb alespoň 3× týdně po dobu 30 minut, avšak ideální je zařadit nějakou fyzickou aktivitu každý den. Doporučuje se zvolit takovou fyzickou aktivitu, která člověka baví, dokáže u ní setrvat delší dobu, a zároveň respektuje zdravotní stav.

Optimální tepová frekvence při cvičení by měla být 60 až 70 % maximální tepové frekvence pro daný věk (TFmax = 220–věk). Takové cvičení by mělo být pro člověka příjemné a nemělo by při něm docházet k výraznému zadýchání. Mezi vhodné aktivity patří svižná chůze, plavání, běh na lyžích nebo jízda na kole.

Snížení tělesné hmotnosti při nadváze a obezitě

Pokud má člověk nadváhu nebo obezitu, jeho prvním cílem by mělo být snížení tělesné hmotnosti na požadovanou optimální hmotnost. K redukci nadváhy vede omezení kalorického příjmu společně vhodným výběrem stravy a zvýšením energetického výdeje (pohybu). Řešením ale není hladovění!

Redukce hmotnosti by měla být pozvolná (1 až 2 kg za měsíc), proto není vhodné volit striktní diety s extrémně nízkým kalorickým příjmem (například diety s 5000 kJ), módní diety či detoxy. Takové diety jsou nutričně nevyvážené a nejčastěji vedou pouze k ztrátě aktivní svalové hmoty a mnoha zdravotním problémům.

Vhodně sestavený redukční jídelníček s individuálně nastaveným energetickým příjmem bez drastických omezení je mnohem udržitelnější a výsledky jsou potom dlouhodobé. Pokud si nejste jistí, kolik kalorií a jak velké porce jíst, s optimálním nastavením kalorického příjmu vám pomůže nutriční terapeut nebo nutriční specialista.

Omezení cholesterolu ve stravě

Častým doporučením při snižování vysoké hladiny cholesterolu v krvi je omezení konzumace potravin bohatých na cholesterol. Problém je v tom, že při snížení příjmu cholesterolu v potravě dochází ke zvýšení vlastní tvorby cholesterolu v lidském organismu. Lidské tělo má totiž schopnost regulovat množství cholesterolu v závislosti na jeho příjmu stravou.

Hladina cholesterolu v krvi je navíc závislá na individuálním metabolismu každého jedince a na genetických faktorech. Ke zvýšení cholesterolu v krvi může dojít i při vysokokalorické stravě s nadbytkem sacharidů, která obsahuje minimum cholesterolu. Cholesterol tak není nutné ze stravy vyřazovat úplně, ale je vhodné jej omezit a zaměřit se spíše na správnou skladbu tuků.

Další režimová opatření

Kromě správných stravovacích návyků a pravidelného pohybu je také důležité dbát na ostatní každodenní návyky. Omezte spotřebu alkoholu na maximální množství 20 g/den pro muže a 10 g/den pro ženy. To odpovídá přibližně 0,5 litru piva nebo 2 dcl vína (u žen poloviční dávky). Eliminujte také kouření, protože nikotin snižuje hladinu „hodného“ HDL cholesterolu. V neposlední řadě se vyvarujte nadměrnému stresu a naučte se techniky vedoucí k jeho lepšímu zvládání.

Povolené a zakázané potraviny

Při vysokém cholesterolu je potřeba jíst správně. Není to ale žádná věda. Stačí vědět, které potraviny prospívají a jakým se raději vyhnout. Mezi potraviny vhodné pro snižování cholesterolu v těle patří zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny a pečivo, libové maso, ryby, nízkotučné mléčné výrobky a sýry, luštěniny, brambory, rýže, kvalitní rostlinné oleje, ořechy a semínka. Naopak pozor je potřeba si dát na tučné druhy masa a uzeniny, tučné mléčné výrobky a sýry, sladkosti, fast-food, slazené nápoje, instatní jídla a veškeré polotovary.

Potraviny Vhodné Méně vhodné Nevhodné
Maso Libové druhy masa (krůtí a kuřecí prsa, libové hovězí zadní, vepřová kýta, králík, zvěřina) Tučnější části masa (hovězí přední, vepřová plec, drůbež s kůží), vnitřnosti Tučné druhy masa (krkovice, bůček), mleté maso (polotovar)
Ryby Všechny druhy ryb bez kůže Ryby s kůží Rybí vnitřnosti, smažené ryby
Masné výrobky Libová šunka nad 80 % masa Šunka s 60 až 70 % masa, párky a salámy s obsahem masa alespoň 70 % Salámy s nízkým obsahem masa, párky s obsahem masa pod 70 %, masové konzervy, paštiky, zabíjačkové výrobky
Mléko a mléčné výrobky Nízkotučné a polotučné mléko, bílé jogurty do 3 % tuku, nízkotučný tvaroh, kefír, acidofilní mléko, nízkotučné podmáslí Bílé jogurty 3 až 4 % tuku, ovocné jogurty bez přidaného cukru, polotučný tvaroh Plnotučné mléko, bílé jogurty nad 4 % tuku, smetanové jogurty, slazené jogurty, smetana, šlehačka, kondenzované a sušené mléko, smetanové omáčky, mražené výrobky z mléka a smetany
Sýry Sýry do 30 % tuku v sušině, nízkotučné sýry, krémové sýry s obsahem tuku do 15 g/100 g, Cottage sýr, tvarůžky Sýry s obsahem tuku do 45 % tuku v sušině Smetanové sýry, sýry s obsahem tuku nad 45 % tuku v sušině
Vejce Vaječné bílky, šmakoun Celá vejce (2 až 4 ks týdně) Majonéza
Přílohy Celozrnné varianty (rýže, těstoviny, quinoa, pohanka, bulgur, kuskus), brambory, batáty, bramborové hranolky pečené nasucho v troubě Bílá rýže, klasické těstoviny Smažené přílohy, knedlíky, krokety, bramboráky, hranolky
Chléb, pečivo a obiloviny Celozrnné a žitné pečivo, křehké plátky, ovesné vločky, špaldové vločky, žitné vločky Tmavé a cereální pečivo Bílé pečivo, jemné a trvanlivé pečivo, sušenky, cukrovinky, koblihy, dorty, koláče
Luštěniny Hrách, fazole, čočka, sójové boby, tofu, tempeh    
Tuky Kvalitní rostlinné oleje (řepkový, olivový, lněný, avokádový), kvalitní rostlinné margaríny, ořechy, semena, avokádo, olivy, mák Slunečnicový olej, máslo v přiměřeném množství Margaríny s obsahem ztužených tuků, kokosový a palmový tuk, sádlo
Ovoce a zelenina Všechny druhy – čerstvé i tepelně upravené (ne smažené) Nakládaná zelenina Smažená zelenina, džemy a marmelády s vysokým obsahem cukru, proslazené ovoce
Nápoje
(2 až 3 litry denně)
Voda, neslazené minerální vody, neslazené čaje Ředěné džusy a šťávy Sladké nápoje, koncentrované džusy a šťávy, energetické nápoje
Ostatní   Čokoláda s obsahem nad 70 % kakaa Čokoláda s nízkým obsahem kakaa

Vzorový jídelníček cholesterolové diety

Den 1

Snídaně: Cottage sýr s pažitkou, žitný chléb, zelenina

Svačina: Kefír s banánem

Oběd: Kuřecí roláda se špenátem, vařené brambory

Svačina: Nízkotučný tvaroh s čekankovým sirupem, mandle

Večeře: Celozrnný kuskus se zeleninou a tofu

Den 2

Snídaně: Ovesná kaše (vařená v polotučném mléce) s malinami a kešu ořechy

Svačina: Celozrnný toust s 30% sýrem, kedlubna

Oběd: Losos na pomerančích s rýží, mrkvový salát

Svačina: Bílý jogurt 3 % tuku s ořechovým máslem

Večeře: Žitný chléb s hummusem, libová šunka, rajčata

Den 3

Snídaně: Žitný chléb, avokádo, libová šunka, zelenina

Svačina: Ovocné smoothie s bílým jogurtem (3 % tuku)

Oběd: Krůtí prsa s grilovanou zeleninou, pečené batáty

Svačina: Mozzarella light s rajčaty

Večeře: Tuňáková pomazánka z nízkotučného tvarohu, celozrnný rohlík, zeleninový salát zakápnutý olivovým olejem

Výhody a nevýhody cholesterolové diety

Vzhledem k bohatému výběru potravin nemá tato dieta prakticky žádné nevýhody. Nízkocholesterolová dieta pomáhá snížit riziko vzniku srdečních onemocnění a může přispět k celkovému zlepšení zdraví. Obsahuje potraviny bohaté na vlákninu, vitaminy, minerální látky, antioxidanty a omega-3 mastné kyseliny, které prospívají zdravému srdci a cévám.

Výživová doporučení při vysokém cholesterolu vedou také ke snížení krevního tlaku a rizika rozvoje cukrovky a pokud je dieta správně nastavená, dokáže pomoct i s hubnutím. Důležité je však dbát na vyváženost jídelníčku, aby nedošlo k nedostatku některých potřebných živin. Z tohoto důvodu je správnou cestou úpravu stravy konzultovat s lékařem nebo nutričním terapeutem (specialistou).

Shrnutí: Většinou jde snížit cholesterol i bez léků

  • Vysoký cholesterol patří mezi hlavní rizikové faktory rozvoje srdečně-cévních chorob a dalších vážných onemocnění. Hlavní příčinou je přitom většinou nezdravý životní styl, proto se dá hladina cholesterolu jednoduše ovlivnit úpravou jídelníčku.
  • Vysoký cholesterol lze snížit zvýšeným příjmem vlákniny (zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny), omezením konzumace nasycených tuků (tučná masa a uzeniny, tučné mléčné výrobky a sýry) a jejich náhradou za nenasycené tuky (rostlinné oleje, avokádo, tučné ryby).
  • Důležitý je také pravidelný pohyb, zanechání kouření, omezení alkoholu a udržování zdravé tělesné hmotnosti. Tato opatření jsou důležitá nejen při léčbě, ale i při prevenci celé řady onemocnění – nejen vysokého cholesterolu.

Zdroje

1.      Vrablík, M., Schwarzová, L., Freiberger, T., Tichý, L., & Češka, R. (2016). Familiární hypercholesterolemie: klinické nálezy, molekulární genetika a diferenciální diagnostika. Athero Review, 1(1), 19–27.

2.      Kuang, H., Yang, F., Zhang, Y., Wang, T. J, & Chen, G. (2017). The Impact of Egg Nutrient Composition and Its Consumption on Cholesterol Homeostasis. Cholesterol.

3.      Allaire, J., Vors, C., Couture, P., & Lamarche, B. (2017). LDL particle number and size and cardiovascular risk: anything new under the sun? Current Opinion in Lipidology, 28(3), 261–266.

4.      Hays, J. H., DiSabatino, A., Gorman, R. T., Vincent, S., & Stillabower, M. E. (2003). Effect of a high saturated fat and no-starch diet on serum lipid subfractions in patients with documented atherosclerotic cardiovascular disease. Mayo Clinic Proceedings, 78(11), 1331–1336.

5.      Johnson, C., & Greenland, P. (1990). Effects of exercise, dietary cholesterol, and dietary fat on blood lipids. Archives of Internal Medicine, 150(1), 137–141.

6.      Lovegrove, J. A., & Hobbs, D. A. (2016). New perspectives on dairy and cardiovascular health. Proceedings of the Nutrition Society, 75(3), 247–258.

7.      McQueen, M. J., Hawken, S., Wang, X., Ounpuu, S., Sniderman, A., Probstfield, J., Steyn, K., Sanderson, J. E., Hasani, M., Volkova, E., Kazmi, K., Yusuf, S., & INTERHEART study investigators. Lipids, lipoproteins, and apolipoproteins as risk markers of myocardial infarction in 52 countries (the INTERHEART study): a case-control study. Lancet, 372(9634), 224–233.

8.      Orsavova, J., Misurcova, L., Ambrozova, J. V., Vicha, R., & Mlcek, J. (2015). Fatty Acids Composition of Vegetable Oils and Its Contribution to Dietary Energy Intake and Dependence of Cardiovascular Mortality on Dietary Intake of Fatty Acids. International Journal of Molecular Sciences, 16(6), 12871–12890.

9.      Sundjaja, J. H., & Pandey, S. Cholesterol Screening. [Updated 2023 May 1]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2024 Jan-. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK560894/

10.   InformedHealth.org [Internet]. Cologne, Germany: Institute for Quality and Efficiency in Health Care (IQWiG); 2006-. High cholesterol: Overview. 2013 Aug 14 [Updated 2017 Sep 7]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279318/

 

Zjistěte za pár vteřin, zda máte na svou výšku optimální váhu

Jsem . Je mi let.

Vážím kg. Měřím cm.

Daniela Krčová

Daniela Krčová

Jsem nutriční specialistka a výživu člověka jsem vystudovala v magisterském studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po ukončení studia jsem založila svou vlastní nutriční poradnu v Ostravě (NutriD poradna), ve které pomáhám lidem se správnými a trvale udržitelnými stravovacími návyky. Věnuji se hlavně sportovní výživě a hubnutí, ale zaměřuji se také na výživu při potravinových alergiích a intolerancích, cukrovce, vysokém krevním tlaku nebo třeba na výživu těhotných a kojících žen. Mezi mé hlavní zájmy patří posilování, běhání a turistika.