Dieta při cukrovce 1. typu: Nevhodné a povolené potraviny, jídelníček

Diabetes mellitus neboli cukrovka 1. typu je onemocnění vznikající v důsledku poškození tzv. beta-buněk slinivky břišní. Nejčastější příčinou je autoimunitní zánět, při kterém se tvoří protilátky proti vlastnímu tělu. 

Při cukrovce 1. typu dochází k úplné ztrátě schopnosti slinivky produkovat hormon inzulin, který reguluje hladinu cukru v krvi (glykémii). Z tohoto důvodu jsou diabetici 1. typu odkázáni na celoživotní dodávání inzulinu v injekční formě a nezbytnou součástí léčby je také diabetická dieta.

Jak funguje diabetická dieta?

Hlavním cílem diabetické diety při cukrovce 1. typu je udržování glykémie (hladiny cukru v krvi) ve vytyčených mezích. U diabetiků 1. typu totiž mnohem snadněji dochází k rozkolísání hladiny krevního cukru, což může vést k mnoha zdravotním komplikacím. Důležitý je proto rovnoměrný přísun sacharidů během dne a tomu odpovídající dávkování inzulinu.

Tabulka 1: Cílové hodnoty glykémieglykémie nalačno 4 až 6 mmol/l (5 až 8 mmol/l u dětí)glykémie za 2 hod po jídle 5 až 7,5 mmol/l (4 až 10 mmol/l u dětí)glykovaný hemoglobin pod 45 mmol/mol (59 mmol/mol u dětí)

Diabetická dieta se podle obsahu sacharidů většinou rozlišuje na 5 stupňů – 150 g (redukční dieta), 175 g, 225 g, 275 g a 325 g sacharidů. Toto rozdělení je ale hodně obecné a v praxi by měl být příjem sacharidů vždy přizpůsobený na míru. Celkový příjem sacharidů a energie je individuální – mimo jiné se odvíjí od fyzické aktivity daného jedince a zdravotního stavu – proto je vhodné jídelníček při cukrovce nejdříve konzultovat s diabetologem a nutričním terapeutem (nebo nutričním specialistou).

Diabetická dieta u cukrovky 1. typu má oproti dietě při cukrovce 2. typu svá specifika. Cukrovka 1. typu totiž zpravidla nevzniká na základě nezdravé životosprávy, nadváhy a obezity. Zatímco u cukrovky 2. typu je hlavním cílem diabetické diety redukce nadváhy prostřednictvím snížení přijmu kalorií a sacharidů, diabetik 1. typu nemá většinou sklony k nadváze a energetický příjem nemusí být výrazně omezen. 

Diabetik 1. typu je proto obvykle zaškolen na dietu s 200–300 g sacharidů.

U diabetiků 1. typu se nedoporučuje dieta s velmi nízkým obsahem sacharidů (pod 130 g/den) kvůli zajištění správného fungování centrální nervové soustavy bez nutnosti čerpat energii alternativními cestami – z bílkovin nebo tuků. Nejnižší stupeň diabetické diety se 150 g sacharidů je určen zejména pro diabetiky s nadváhou nebo obezitou.

Pro usnadnění práce s množstvím sacharidů ve stravě se používají tzv. „výměnné jednotky“, přičemž jedna výměnná jednotka obsahuje 10 gramů sacharidů. Pro diabetiky existují tabulky s obsahem výměnných jednotek v jednotlivých sacharidových potravinách a na základě těch se diabetik může lépe orientovat v dávkování inzulinu po jídle. Množství inzulinu na jednu výměnnou jednotku stanovuje lékař (diabetolog).

Diabetik 1. typu si musí jídelníček plánovat dopředu, protože se inzulin dávkuje před jídlem a aplikované dávce musí odpovídat zkonzumované množství sacharidů v jídle. Práce se sacharidy a výměnnými jednotkami je u diabetika 1. typu nesmírně důležitá, protože předchází výkyvům hladiny krevního cukru a nástupu komplikací spojených s cukrovkou. Velkou výhodou ale je, že jídelníček diabetika 1. typu může být mnohem volnější než u diabetika 2. typu.

Tabulka 2: Výměnné jednotky potravin
Potravina	10 g sacharidů = 1 výměnná jednotka
Pečivo, obiloviny a přílohy
Chléb konzumní	20 g
Chléb žitný	20 g
Knäckebrot	14 g
Chléb křehký	13 g
Dalamánek	18 g
Rohlík, veka	18 g
Vánočka	16 g
Suchary dietní	13 g
Mouka	14 g
Ovesné vločky	16 g
Brambory	54 g
Rýže syrová	14 g
Rýže vařená	42 g
Těstoviny syrové	14 g
Těstoviny vařené	42 g
Čočka syrová	18 g
Čočka vařená	54 g
Hrách syrový	17 g
Hrách vařený	51 g
Fazole syrové	17 g
Fazole vařené	51 g
Bramborová kaše	65 g
Knedlík houskový	20 g
Knedlík bramborový	35 g
Mléko a mléčné výrobky
Acidofilní mléko	256 ml
Mléko	217 ml
Kefír	270 ml
Podmáslí	238 ml
Jogurt bílý	115 g
Zelenina
Celer	164 g
Fazolové lusky	167 g
Hrášek	65 g
Kedlubny	294 g
Květák	370 g
Mrkev	135 g
Petržel	99 g
Rajčata	270 g
Ředkvičky	417 g
Ovoce
Banány	65 g
Borůvky	70 g
Grep	167 g
Hroznové víno	62 g
Hrušky	73 g
Jablka	85 g
Jahody	126 g
Maliny	90 g
Mandarinky	139 g
Meloun	182 g
Meruňky	85 g
Pomeranče	118 g
Rybíz	76 g
Švestky	70 g
Pochutiny a nápoje
Cukr	10 g
Med	13 g
Čokoláda mléčná	18 g
Džem	18 g
Piškoty	14 g
Slané tyčinky	22 g
Pivo 10°	476 ml
100% džus	94 ml

Zdroj: https://www.nzip.cz/clanek/615-vymenne-jednotky 

Hlavní pravidla diabetické diety při cukrovce 1. typu

I přes určitou volnost by měl diabetik 1. typu dodržovat zásady zdravého stravování. Diabetický jídelníček má být pestrý a založený na přirozených potravinách. To znamená omezit konzumaci průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů, které obsahují velké množství kalorií a tuků, zato minimum prospěšných látek (vitaminů, minerálních látek, vlákniny). Důležitá je pravidelná strava a nezbytnou součástí léčby cukrovky 1. typu je také pravidelný pohyb a celkově zdravý životní styl.

Pravidelná strava

Diabetik 1. typu by se měl stravovat pravidelně, tedy 3–6 krát denně podle doporučení lékaře a typu používaného inzulinu (délky jeho působení). Při správném dávkování inzulinu a příjmu sacharidů není nutné jíst každé 2–3 hodiny, pokud tento stravovací režim diabetikovi nevyhovuje. Pauza mezi jídly by však neměla být delší než 6 hodin.

Sacharidy raději pomalé než rychlé

Kromě celkového příjmu sacharidů a jejich rovnoměrného rozložení během dne je také důležité vybírat správné zdroje sacharidů. Není totiž cukr jako cukr. Diabetik by měl rozlišovat mezi jednoduchými sacharidy („rychlými cukry“) a složenými sacharidy („pomalými sacharidy“ či polysacharidy). Jednoduché sacharidy (cukry) se na rozdíl od pomalých (složených) sacharidů rychle vstřebávají, prudce zvyšují hladinu krevního cukru a způsobují její kolísání, což je dlouhodobě nežádoucí.

Z tohoto důvodu je vhodnější v jídelníčku upřednostňovat potraviny bohaté na vlákninu a s nízkým nebo středním glykemickým indexem (zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny, celozrnná rýže, ovesné vločky, brambory, neslazené mléčné výrobky) namísto sladkostí, slazených nápojů, polotovarů a výrobků z bílé mouky. Omezit by se měla také konzumace cukru, medu a dalších kalorických sladidel, jako je javorový sirup, datlový sirup, třtinový cukr, melasa, kokosový cukr.

Výjimkou je doba během nebo po cvičení, kdy se naopak rychlé sacharidy („cukry“) hodí kvůli prevenci či mírnění hypoglykémie (tj. nízká hladina krevního cukru). Diabetik by si měl při sportování pravidelně měřit hladinu cukru v krvi a podle toho reagovat příjmem sacharidů. Při nízké hladině krevního cukru se doporučuje podat čistou glukózu (třeba hroznový cukr), která se dokáže rychle vstřebat do krve. Použít lze samozřejmě i jiný jednoduchý cukr nebo slazený nápoj podle osobních preferencí.

Jak zvýšit příjem pomalých sacharidů?

1. Bílé pečivo nahraďte celozrnným nebo žitným.
2. Místo bílé rýže používejte celozrnnou, klasické těstoviny nahraďte celozrnnými či žitnými těstovinami a zařazujte více kvalitních příloh – brambory, celozrnný kuskus, pohanka, jáhly, quinoa, amarant.
3. Přestaňte sladit nebo používejte nízkokalorická přírodní sladidla, jako je čekankový sirup či stévie.
4. Pokud snídáte cereálie, zaměřte se na cereálie bez přidaného cukru nebo je nahraďte ovesnými vločkami.
5. Nepijte nápoje slazené cukrem a omezte také džusy a šťávy.
6. Vynechte cukrovinky, sladkosti a sladké pečivo.
7. Ovoce konzumujte v přiměřeném množství cca 100–200 g za den.
8. Každé hlavní jídlo doplňte zeleninou.

Zvýšený příjem zeleniny

Při cukrovce se doporučuje přijmout alespoň 600 gramů zeleniny a ovoce denně. Většinu z tohoto množství by měla zastupovat zelenina, protože ovoce obsahuje více jednoduchých sacharidů. Ideální je nastavit příjem zeleniny a ovoce v poměru 2:1. 

• Vhodná je zelenina čerstvá i tepelně upravená (nikoliv smažená nebo fritovaná). 
• Při výběru ovoce volíme druhy s nižším obsahem sacharidů, jako jsou jahody, maliny, borůvky, jablka, melouny nebo citrusy.

Dostatečný příjem bílkovin

Bílkoviny jsou základním stavebním kamenem pro tvorbu většiny tkání v lidském těle. Při jejich nedostatku dochází k odbourávání svalové tkáně a snižování metabolismu, ale také k většímu pocitu hladu. Bílkoviny navíc zpomalují vstřebávání sacharidů ze střeva do krve, a tak zmírňují nárůst hladiny krevního cukru po jídle.

Při cukrovce 1. typu by měl příjem bílkovin tvořit 10–20 % celkového energetického příjmu. Takové množství odpovídá přibližně 1,0–1,5 gramů bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti (u hodně aktivních diabetiků může vystoupat až na 2,0 g/kg a v případě diabetického onemocnění ledvin klesnout na 0,8 g/kg). Vhodnými zdroji bílkovin jsou ryby, libové maso, neslazené mléčné výrobky, sýry, luštěniny a vejce.

Více rostlinných tuků a méně živočišných tuků

Denní příjem tuků se má pohybovat mezi 20 až 35 % celkového energetického příjmu. V diabetickém jídelníčku by měly převažovat tuky obsahující nenasycené mastné kyseliny (ořechy, semínka, rostlinné oleje, tučné ryby, avokádo) na úkor tuků s obsahem nasycených mastných kyselin (tučná masa a uzeniny, tučné mléčné výrobky, máslo, sádlo, smetana, škvarky, palmový a kokosový olej).

V diabetickém jídelníčku by neměly chybět 2–3 krát týdně ryby (cca 400 g) bohaté na bílkoviny a prospěšné omega-3 mastné kyseliny. Žádoucí je naopak eliminovat příjem trans-nenasycených mastných kyselin („trans tuků“), které zhoršují kompenzaci cukrovky. Trans-tuky se vyskytují ve sladkostech, sladkém a křehkém pečivu, sladkých tyčinkách, polotovarech, salátových zálivkách, chipsech nebo třeba v mražené pizze a kupovaných pomazánkách.

Omezení konzumace alkoholu

U cukrovky je důležité dodržovat i střídmost v požívání alkoholu. Denní příjem alkoholu nemá převyšovat 10 g u žen (přibližně 0,3 l piva nebo 40 ml lihoviny nebo 125 ml vína) a 20 g u mužů. Týdenní příjem alkoholu by potom neměl být vyšší než 60 g alkoholu u žen a 120 g alkoholu u mužů.

Alkohol je nejen bohatým zdrojem kalorií a může přispívat k nadváze, ale jeho pravidelná konzumace navíc zvyšuje riziko dalších zdravotních problémů – vysokého krevního tlaku, metabolického syndromu, vysokého cholesterolu a srdečních onemocnění. U diabetiků s nadváhou či obezitou, hypertenzí, poruchou ledvin nebo srdečními problémy se doporučuje úplná abstinence.

Správný pitný režim

Pokud se diabetik neléčí s onemocněním ledvin nebo srdce, měl by vypít alespoň 30 ml tekutin na každý kilogram hmotnosti denně. Potřebu tekutin dále ovlivňují faktory, jako je fyzická zátěž, zdravotní stav, venkovní teplota či hodnota glykémie. Vhodnými nápoji jsou voda, neslazené minerální vody, voda s citrónem a neslazené čaje.

Vhodná tepelná úprava pokrmů

Při přípravě jídel používáme vaření, dušení, pečení na sucho nebo na vodě, pečení v alobalu, zapékání, úpravu v horkovzdušné fritéze a mikrovlnné troubě a opékání nasucho (případně na malém množství kvalitního rostlinného oleje, který se snadno nepřepaluje – např. řepkový olej). Mezi nevhodné úpravy patří smažení, fritování a grilování s velkým množstvím tuku.

Pozor na DIA potraviny

Téměř v každém obchodě dnes najdeme koutky se speciálními „DIA“ potravinami. Problém je v tom, že tyto „DIA“ výrobky většinou obsahují velké množství kalorií, nezdravých tuků a nevhodných sladidel (například koncentrovanou fruktózu), a proto se pro diabetiky vůbec nehodí. Existují samozřejmě i vhodné DIA výrobky, ale před jejich zakoupením je nutné se seznámit se složením výrobku.

Povolené potraviny

Při cukrovce je důležité vybírat potraviny, které pomáhají udržovat stabilní hladinu krevního cukru. Mezi vhodné potraviny patří:

• zelenina – čerstvá, mražená, kvašená nebo šetřně tepelně upravená
• ovoce (nejlépe s nižším obsahem cukru) – borůvky, maliny, jahody, jablka, kiwi, pomeranče, grepy, ostružiny, broskve, nektarinky, meruňky, brusinky
• libové maso – kuřecí prsa, krůtí prsa, hovězí zadní, hovězí svíčková, vepřová kýta, vepřová panenka, králík, zvěřina
• libové uzeniny – libová šunka, dietní párky
• ryby a mořské plody
• celozrnné obiloviny – celozrnné a žitné pečivo, vločky (ovesné, špaldové, žitné), celozrnná mouka
• přílohy – brambory, rýže (celozrnná, hnědá nebo basmati), celozrnné či žitné těstoviny, pohanka, quinoa, amarant, jáhly
• luštěniny
• ořechy a semínka
• kvalitní rostlinné oleje (olivový, lněný, avokádový, řepkový) a rostlinné tuky (avokádo, olivy, kvalitní margaríny)
• nízkokalorická přírodní sladidla – čekankový sirup, stévie
• mléčné výrobky – bílý jogurt do 4 % tuku, nízkotučný a polotučný tvaroh, kefír, nízkotučné a polotučné mléko, sýry do 30 % tuku v sušině, žervé, Lučina, tvarůžky, cottage sýr
• vaječné bílky neomezeně a celá vejce v množství 1 ks/den
• polévky – zeleninové a luštěninové nezahušťované polévky, libové vývary

Nevhodné potraviny

Diabetici by měli omezit konzumaci následujících potravin:

• smažená a tučná jídla – hranolky, krokety, bramboráky, majonéza, salátové zálivky, omáčky smetanové a zahušťované moukou nebo smetanou (houbová, koprová, svíčková)
• tučná masa – kachna, husa, tučné vepřové (krkovice, vepřový bok), tučné hovězí, kupovaná mletá masa
• tučné uzeniny – salámy, jitrnice, jelita, párky s nízkým obsahem masa, paštiky, tlačenka
• plnotučné mléčné výrobky – smetanové jogurty, jogurty nad 4 % tuku, plnotučné mléko, smetana, šlehačka, sýry nad 45 % tuku v sušině, Niva, Hermelín, parmazán, čedar, tučný tvaroh, tavené sýry, smetanové sýry
• nasycené tuky – sádlo, máslo (pouze omezeně), slanina, škvarky, vypečený tuk, kokosový a palmový tuk, ztužené tuky
• slazené jogurty a jogurtové nápoje
• výrobky z bílé mouky – bílý rohlík, světlý chléb, veka, housky, pšeničná mouka, knedlíky
• ovoce s vysokým obsahem cukru (nevyřazujeme, ale konzumujeme méně často) – sušené ovoce, kandované ovoce, banán, švestky, hroznové víno, hrušky
• sladkosti a sladké pečivo – dorty, zákusky, koblihy, croissanty, šátečky, štrúdl
• koncentrované cukry – stolní cukr, med, melasa, džem, čokoláda s nízkým obsahem kakaa, ovocné šťávy a džusy, sladké kompoty a zavařeniny s přidaným cukrem
• alkohol
• DIA cukrovinky
• pochutiny – solené ořechy, chipsy, křupky, pizza, instantní jídla
• polévky – krémové a smetanové polévky, instantní polévky, polévky s tučnou uzeninou

Ukázkový jídelníček při cukrovce 1. typu

Tabulka 3: Rámcový jídelníček pro 150 g sacharidů (6 000 kJ), 90 g bílkovin, 50 g tuků
SNÍDANĚ	35 g sacharidů
60 g celozrnného nebo žitného pečiva
20 g libové šunky
20 g sýra 30 % t.v.s.
20 g žervé
100 g zeleniny
SVAČINA	25 g sacharidů
150 g ovoce
150 g bílého jogurtu 3 % tuku
OBĚD	35 g sacharidů
100 g libového masa nebo 150 g bílé ryby
150 g brambor nebo 40 g rýže/celozrnného kuskusu/celozrnných těstovin/pohanky/quinoy/jáhel nebo 50 g luštěnin
100 g zeleniny
15 g rostlinného oleje
SVAČINA	25 g sacharidů
100 g cottage sýru
30 g celozrnného pečiva
100 g zeleniny
VEČEŘE	30 g sacharidů
100 g libového masa nebo 150 g bílé ryby
100 g brambor nebo 30 g rýže/celozrnného kuskusu/celozrnných těstovin/pohanky/quinoy/jáhel nebo 40 g luštěnin
100 g zeleniny
10 g rostlinného oleje

Tabulka 4: Rámcový jídelníček pro 175 g sacharidů (6 800 kJ), 95 g bílkovin, 60 g tuků
SNÍDANĚ	40 g sacharidů
70 g celozrnného nebo žitného pečiva
20 g libové šunky
30 g sýra 30 % t.v.s.
100 g zeleniny
SVAČINA	25 g sacharidů
150 g ovoce
150 g bílého jogurtu 3 % tuku
OBĚD	45 g sacharidů
100 g libového masa nebo 150 g bílé ryby
200 g brambor nebo 50 g rýže/celozrnného kuskusu/celozrnných těstovin/pohanky/quinoy/jáhel nebo 70 g luštěnin
100 g zeleniny
20 g rostlinného oleje
SVAČINA	35 g sacharidů
100 g cottage sýru
50 g celozrnného pečiva
100 g zeleniny
VEČEŘE	30 g sacharidů
100 g libového masa nebo 150 g bílé ryby
100 g brambor nebo 30 g rýže/celozrnného kuskusu/celozrnných těstovin/pohanky/quinoy/jáhel nebo 40 g luštěnin
100 g zeleniny
15 g rostlinného oleje

Tabulka 5: Rámcový jídelníček pro 225 g sacharidů (8 100 kJ), 100 g bílkovin, 70 g tuků
SNÍDANĚ	45 g sacharidů
80 g celozrnného nebo žitného pečiva
30 g libové šunky
20 g sýra 30 % t.v.s.
15 g rostlinného tuku
100 g zeleniny
SVAČINA	35 g sacharidů
200 g ovoce
150 g bílého jogurtu 3 % tuku
OBĚD	65 g sacharidů
150 g libového masa nebo 200 g bílé ryby
250 g brambor nebo 65 g rýže/celozrnného kuskusu/celozrnných těstovin/pohanky/quinoy/jáhel nebo 80 g luštěnin
150 g zeleniny
20 g rostlinného oleje
SVAČINA	40 g sacharidů
300 g kefíru
40 g křehkých plátků
VEČEŘE	40 g sacharidů
60 g celozrnného nebo žitného pečiva
60 g mozzarelly light
200 g rajčat
15 g rostlinného oleje

Tabulka 6: Rámcový jídelníček pro 275 g sacharidů (9 500 kJ), 120 g bílkovin, 75 g tuků
SNÍDANĚ	55 g sacharidů
100 g celozrnného nebo žitného pečiva
30 g libové šunky
30 g sýra 30 % t.v.s.
15 g rostlinného tuku
100 g zeleniny
SVAČINA	40 g sacharidů
250 g ovoce
150 g bílého jogurtu 3 % tuku
OBĚD	75 g sacharidů
150 g libového masa nebo 200 g bílé ryby
300 g brambor nebo 80 g rýže/celozrnného kuskusu/celozrnných těstovin/pohanky/quinoy/jáhel nebo 100 g luštěnin
200 g zeleniny
20 g rostlinného oleje
SVAČINA	45 g sacharidů
500 g kefíru
40 g celozrnného nebo žitného pečiva
20 g ořechů
VEČEŘE	60 g sacharidů
100 g libového masa nebo 150 g bílé ryby
250 g brambor nebo 65 g rýže/celozrnného kuskusu/celozrnných těstovin/pohanky/quinoy/jáhel nebo 80 g luštěnin
150 g zeleniny
10 g rostlinného oleje

Tabulka 7: Rámcový jídelníček pro 325 g sacharidů (10 500 kJ), 130 g bílkovin, 75 g tuků
SNÍDANĚ	80 g sacharidů
150 g celozrnného nebo žitného pečiva
30 g libové šunky
30 g sýra 30 % t.v.s.
15 g rostlinného tuku
100 g zeleniny
SVAČINA	40 g sacharidů
250 g ovoce
150 g bílého jogurtu 3 % tuku
OBĚD	85 g sacharidů
150 g libového masa nebo 200 g bílé ryby
350 g brambor nebo 90 g rýže/celozrnného kuskusu/celozrnných těstovin/pohanky/quinoy/jáhel nebo 120 g luštěnin
200 g zeleniny
20 g rostlinného oleje
SVAČINA	55 g sacharidů
500 g kefíru
60 g celozrnného nebo žitného pečiva
15 g ořechů
VEČEŘE	65 g sacharidů
100 g libového masa nebo 150 g bílé ryby
250 g brambor nebo 65 g rýže/celozrnného kuskusu/celozrnných těstovin/pohanky/quinoy/jáhel nebo 80 g luštěnin
200 g zeleniny
10 g rostlinného oleje

Poznámka: Suroviny jsou uvedeny v syrovém (suchém) stavu. Jedná se o rámcové doporučení, které může být upraveno na základě individuálních potřeb.

Zdroje

1.      Dimitriades, M. E., & Pillay, K. (2021). Dietary management practices for type 1 diabetes mellitus by dietitians in KwaZulu-Natal. Health SA, 26, 1506.

2.      Scott, S. N., Anderson, L., Morton, J. P., Wagenmakers, A. J. M., & Riddell, M. C. (2019). Carbohydrate Restriction in Type 1 Diabetes: A Realistic Therapy for Improved Glycaemic Control and Athletic Performance? Nutrients, 11(5), 1022.

3.      Pancheva, R., Zhelyazkova, D., Ahmed, F., Gillon-Keren, M., Usheva, N., Bocheva, Y., Boyadzhieva, M., Valchev, G., Yotov, Y., & Iotova, V. (2021). Dietary Intake and Adherence to the Recommendations for Healthy Eating in Patients With Type 1 Diabetes: A Narrative Review. Frontiers in Nutrition, 8, 782670.

4.      Clerc, A. (2023). Nutrition education to type 1 diabetes patients: few changes over the time. Frontiers in Clinical Diabetes and Healthcare, 4, 1243237.

5.      Bolla, A. M., Caretto, A., Laurenzi, A., Scavini, M., & Piemonti, L. (2019). Low-Carb and Ketogenic Diets in Type 1 and Type 2 Diabetes. Nutrients, 11(5), 962.

6.      Pongrac Barlovic, D., Harjutsalo, V., & Groop, P. H. (2022). Exercise and nutrition in type 1 diabetes: Insights from the FinnDiane cohort. Frontiers in Endocrinology, 13, 1064185.

7.      Patton, S. R. (2011). Adherence to diet in youth with type 1 diabetes. Journal of the American Dietetic Association, 111(4), 550–555.

8.      https://www.nzip.cz/clanek/615-vymenne-jednotky

9.      https://www.diab.cz/dokumenty/standard_dietni_lecba.pdf