Druhy zánětů střev: Od Crohnovy choroby až po ulcerózní a ischemickou kolitidu

Únava, bolest břicha, nechtěný úbytek hmotnosti, průjem, ekzémy, afty, ale i závažnější zdravotní potíže. To vše vás může tížit, pokud trpíte některým ze zánětlivých onemocnění střev. 

Jednomu tato onemocnění způsobují mírné až zanedbatelné příznaky, druhému kompletně převrátí život vzhůru nohama. Potkalo některé ze zánětlivých střevních onemocnění právě vás? Následující článek vám může přinést odpovědi na některé z vašich nezodpovězených otázek. 

Co jsou zánětlivá střevní onemocnění?

Zánětlivá střevní onemocnění (IBD z anglického inflammatory bowel disease) zahrnují skupinu chronických onemocnění, která se vyznačují různými zánětlivými procesy a stavy napříč celým trávicím traktem. 

V posledních desetiletích je výskyt těchto onemocnění na vzestupu. Mezi nejznámější formy IBD patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, existují ale i další méně známé formy, jako jsou mikroskopická kolitida, ischemická kolitida, pouchitida, indeterminantní kolitida či Behcetova nemoc. Jednotlivé typy těchto zánětů mohou způsobovat širokou škálu symptomů a zdravotních komplikací.

Některé stavy jsou velmi lehké, jiné mohou naopak v určitých fázích nemoci zásadně narušovat běžné fungování pacientů a významně snižovat celkovou kvalitu jejich života. 

Rozvoj a rizikové faktory IBD

Proces rozvoje (patogeneze) IBD je stále zkoumán a přesné příčiny vzniku zatím nejsou zcela rozklíčované. Podle dosavadních vědeckých poznatků je rozvoj těchto zánětlivých onemocnění pravděpodobně multifaktoriální, což znamená, že na vzniku IBD se podílí soubor několika různých faktorů [1,5]. 

Mezi vlivy, které mohou rozvoj IBD podpořit řadíme vlivy environmentální, kam patří např. faktory životního stylu, jako jsou úroveň hygieny, imunitní systém, stravovací návyky, bakteriální osídlení střev pacienta, kouření, míra stresové zátěže, užívání některých léků či kvalita ovzduší. Podobně mohou rozvoj IBD ovlivňovat i genetické či socioekonomické faktory [1, 5, 16]. 

Mikrobiota

• Změny v bakteriálním složení našeho střeva (střevního mikrobiomu) hrají důležitou roli při rozvoji mnoha onemocnění, a to včetně zánětů střev a stavů v rámci IBD. Naši mikrobiotu ovlivňuje spousta dalších faktorů, které jsou popsány níže. 

Míra hygieny

• Život v prostředí s vysokou mírou hygieny a nižší expozicí okolním mikroorganismům může vést k ovlivnění bakteriálního osídlení střev a nedostatečnému vývoji imunitního systému. V důsledku toho může docházet k vyššímu riziku autoimunitních onemocnění, včetně rozvoje zánětlivých onemocnění střev.

Imunitní dysfunkce

• Dochází-li u pacienta k abnormální imunitní reakci na střevní mikrobiom, může se jednat o jeden z faktorů přispívající k rozvoji IBD. Nedochází-li u pacienta k adekvátní regulaci imunitního systému, imunitní buňky přehnaně reagují na střevní bakterie a ty následně způsobí chronický zánět vedoucí k rozvoji IBD. 

Strava

• Strava bohatá na tuky a cukry s nedostatkem vlákniny, může rovněž negativně ovlivňovat bakteriální osídlení střev a tím mimo jiné podporovat zánětlivé procesy v těle vedoucí k rozvoji IBD. V rámci výběru tuků je třeba dbát na jejich vyvážené složení. Vhodné je navýšit příjem mononenasycených a omega-3 polynenasycených mastných kyselin, a zároveň se snažit snížit příjem nasycených mastných kyselin. V rámci příjmu sacharidů je vhodné omezit cukry přidané. Přirozené zdroje sacharidů, například ovoce či sacharidové přílohy sestávající z komplexních polysacharidů, jsou velmi vhodné zároveň i jako zdroj prospěšné vlákniny [14,15]. 

Kouření

• Kouření je obecně prokazatelným rizikovým faktorem pro naše celkové zdraví a je zodpovědné za spoustu zdravotních komplikací a onemocnění. I v případě IBD je vnímáno negativně a nedoporučuje se. Kouření může mít jednak neblahý vliv na rozvoj těchto onemocnění, zároveň může způsobovat komplikace při již probíhajících zánětech. I přesto, že některé studie naznačují, že nikotin může mít pozitivní efekt u některých pacientů s ulcerózní kolitidou či pouchitidou, nejedná se o silný argument pro to, aby bylo kouření považované za vhodné. Pacienti s jakýmkoli onemocněním by se kouření měli vyhnout stejně jako všichni ostatní. Případná léčba nikotinem patří do rukou lékaře, cigarety za lék považovat nelze [8]. 

Stres

• Stres přímo není považovaný za primární příčinu vzniku IBD, může však negativně ovlivňovat celkový zdravotní stav, čímž nepřímo podpořit rozvoj onemocnění, prokazatelně potom může zhoršovat příznaky či přispívat ke zhoršení stavu. Proto je především chronický stres vhodné eliminovat nebo snížit na co nejnižší možnou hranici [16]. 

Léky

• Některé léky, např. antibiotika či nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), mohou mít negativní vliv na bakteriální osídlení střev, mohou zhoršovat zánět, zvyšovat riziko vzniku IBD nebo mít neblahý efekt na průběh již probíhajícího onemocnění [12, 14,15].

Genetické faktory

• V oblasti genetických faktorů proces výzkumu neustále probíhá. Zkoumáno je více než 200 různých genů, které mohou být spojovány s IBD. Hovoříme jednak o genetických predispozicích v rámci rodinné anamnézy, což znamená, že u jedinců, kteří mají rodinné příslušníky s diagnostikovaným IBD, existuje významně vyšší riziko rozvoje IBD oproti těm, kteří mezi rodinnými příslušníky žádné potíže tohoto typu nezaznamenali. Existují také různé genetické mutace, které ovlivňují imunitní reakci a střevní bariérové funkce, čímž riziko vzniku IBD zvyšují [15] . 

Věk, rasa či etnický původ

• Co se týče rasy či etnického původu, častěji se IBD objevují u bělochů. Většina IBD je pak diagnostikována před 30. rokem života, nicméně není ani raritní diagnostika IBD po 50. či 60. roce života. Závisí na konkrétním typu IBD a dalších faktorech podněcujících rozvoj onemocnění [7, 12]. 

Příznaky zánětů střev a diagnostika

Příznaky IBD se mohou projevovat velmi různorodě. Zásadní je typ onemocnění, jeho lokalizace či aktuální stádium. Období klidu, tzv. remise, je charakteristické ústupem příznaků. V některých případech dochází až k úplnému vymizení jakýchkoli potíží. 

Naopak aktivní onemocnění, období relapsu, se může projevovat nepříjemnými bolestmi a křečemi v břiše, chronickými průjmy, nechutenstvím, nechtěným úbytkem hmotnosti či krví ve stolici [15]. 

Mimo potíží souvisejících s trávením a trávicím traktem mohou IBD představovat širokou škálu dalších problémů. Způsobují únavu, ekzémy, afty, artritidy, záněty spojivek, záněty cév či krevní sraženiny, podporují rozvoj hepatitidy (zánět jater), perikarditidy (zánět srdečního obalu), nefritidy (zánět ledvin) a mají spoustu dalších příznaků [4].

Diagnostika IBD zahrnuje kombinaci klinických, laboratorních a zobrazovacích vyšetření, společně s endoskopickými biopsiemi (rozbor stěrů ze sliznic)​ [14].

Léčba IBD

Léčba IBD se zaměřuje na zmírnění symptomů, dosažení a udržení období remise a prevenci dalších komplikací onemocnění. V závislosti na konkrétním typu onemocnění a jeho stavu se využívají mnohé léčebné strategie a postupy, zahrnující podávání různých léků, kortikosteroidů, imunosupresiv, na místě mohou být chirurgické zákroky, biologická léčba a režimová opatření včetně úprav celkového životního stylu [1,4].

Typy zánětlivých střevních onemocnění

Jednotlivé formy IBD 

Existuje několik druhů IBD. Nejrozšířenější a zároveň i nejznámější z nich jsou Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Méně běžné formy jsou mikroskopická kolitida, ischemická kolitida, pouchitida, indeterminantní kolitida či Behcetova nemoc. 

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida

Pro základní rozlišení onemocnění si uvedeme specifické rysy.

• Crohnova choroba může postihnout kteroukoli část trávicího traktu od úst až po konečník a zároveň může pronikat do hlubších vrstev stěny střeva >> zasahuje tedy trávicí trakt v celé jeho délce a sliznici v celé její hloubce. 
• Ulcerózní kolitida postihuje v drtivé většině případů pouze vrchní část sliznice tlustého střeva a konečníku >> ulcerózní kolitida je tedy povrchnější a lokalizovaná ve spodní části trávicího traktu [14]. 

Mikroskopická kolitida

Mikroskopická kolitida je jedna z forem IBD, která je charakteristická především vodnatými průjmy. Existuje ve dvou formách: kolagenózní a lymfocytární. Rozvoj mikroskopické kolitidy může být způsoben několika faktory. 

• Podílí se na něm zvýšená přítomnost žlučových kyselin či bakterií, které tvoří viry a toxiny, jenž interagují se sliznicí tlustého střeva. 
• Dále může docházet k zánětům z důvodu podávání určitých léků, na vině může být i autoimunitní reakce, genetické predispozice či jiné změny ve střevním mikrobiálním osídlení. 
• Dalšími z faktorů jsou vyšší věk (50+ let) a ženské pohlaví. Mikroskopická kolitida je nejtypičtěji diagnostikována ženám ve věku 60 až 65 let.

Projevy nemoci a diagnostika

Onemocnění se projevuje chronickým vodnatým průjmem bez přítomnosti krve ve stolici. Jak už název mikroskopická kolitida napovídá, zánětlivé změny zpravidla nelze rozeznat na první pohled, a proto diagnostika onemocnění vyžaduje kolonoskopii, tedy histologické vyšetření sliznice tlustého střeva. 

• Kolagenózní kolitida se  projevuje ukládáním kolagenu pod povrchem střevní sliznice. 
• Lymfocytární kolitida se projevuje zvýšeným počtem lymfocytů (bílých krvinek) v povrchové vrstvě střevní sliznice.

Léčba

Obě formy mikroskopické kolitidy jsou léčeny podobným způsobem. Základem je mírnění příznaků a snaha o zlepšení kvality života pacientů. Podávají se léky pro zmírnění průjmů, léky vázající žlučové kyseliny, kortikosteroidy či imunosupresiva. Zároveň dochází k režimovým úpravám. Nutná je také eliminace kouření a individuální úprava stravy, nejtypičtěji obdoby šetřícího charakteru pro zmírnění průjmů [13, 18].

Behcetova nemoc

Mezi jednu z forem IBD lze zařadit také Behcetovu nemoc (BD), resp. Behcetův syndrom. Jedná se o chronické zánětlivé onemocnění s pravděpodobně autozánětlivými a autoimunitními složkami. 

Primárně se BD označuje jako systémová vaskulitida (systémový zánět cév), která může postihovat různé orgány, včetně trávicího traktu, cév, očí, kůže, kloubů, nervového systému či pohlavního ústrojí. 

Nejde tedy o zánětlivé onemocnění střev v pravém slova smyslu, ale i přesto lze BD do této skupiny zařadit. Příčina a původ nemoci nejsou kompletně rozklíčované. Podobně jako u ostatních zánětlivých onemocnění jde o multifaktoriální příčiny vzniku. Pravděpodobně nejvýznamnější vliv na rozvoj onemocnění má kombinace genetických predispozic společně s imunitními a environmentálními faktory.

Projevy nemoci a diagnostika

Nejtypičtější projevy jsou chronické vředy v ústech a na genitáliích, kožní ložiska, tzv. erythema nodosum (zánětlivé postižení kůže, nejčastěji v oblasti holení, projevující se bolestivým zduřením a zarudnutím), dále se u pacientů vyskytují zánětlivé onemocnění očí (iritida), onemocnění kloubů (artritida) a onemocnění centrálního nervového systému jako jsou např. encefalitida (zánět mozku) či meningitida (zánět mozkových blan). 

Diagnostika Behcetova syndromu je komplexní a poměrně složitá. Neexistuje jeden specifický příznak, a proto je nutné identifikovat hned několik opakovaně se vyskytujících potíží (např. vředy v ústech nebo na genitáliích + záněty očí + kožní ložiska..), aby mohla být nemoc stanovena. 

Také se při diagnostice může využívat i tzv. test petergie, který však není specifický, tzn. bývá pozitivní i u jiných onemocnění. Spočívá v tom, že se do kůže pacienta provede přibližně 5 mm hluboký vpich sterilní jehlou a do 24 až 48 hodin dochází v místě vpichu k zánětlivé reakci kůže. 

Léčba

Vzhledem k různým projevům nemoci je i léčba multidisciplinárního charakteru. Na základě specifických projevů a závažnosti onemocnění může docházet k místní, ale i systémové léčbě. Využívaná mohou být imunosupresiva, ale také imunomodulační terapie. Používá se i biologická léčba [9, 11].

Pouchitida

Pouchitida je zánětlivý stav, který se nejčastěji vyvíjí u pacientů po chirurgickém odstranění tlustého střeva v důsledku ulcerózní kolitidy. Při chirurgickém zákroku dochází k vytvoření takzvaného ileálního vaku (pouchu), který může být následně příčinou zánětu vedoucího k rozvoji pouchitidy. 

Tento stav může postihnout až 50 % pacientů v průběhu pěti let po operaci. Postupně v těle pacienta dochází k bakteriálnímu přerůstání, změnám ve střevní mikroflóře a imunitní odpovědi, která podnítí rozvoj pouchitidy. 

Projevy nemoci a diagnostika

Mezi příznaky pouchitidy lze zařadit bolest břicha, průjem, častější frekvenci stolice, nutkání na stolici (v některých případech bez následné defekace), noční únik stolice, inkontinenci, tlak v pánvi, malátnost či horečku. Diagnostika zahrnuje klinické vyšetření, endoskopii, biopsii a histologické vyšetření pouchu.

Léčba

Léčba pouchitidy závisí na závažnosti stavu pacienta a jeho dřívější reakci a odpovědi na probíhající léčbu zánětu. Při léčbě se používají antibiotika, probiotika, kortikosteroidy, imunosupresiva, v některých případech chirurgický zákrok. Chronická pouchitida může vyžadovat dlouhodobou antibiotickou léčbu, biologickou léčbu či transplantaci fekální mikrobioty [2, 17].

Ischemická kolitida

Ischemická kolitida je zánětlivý stav, ke kterému dochází v případě akutního či chronického snížení krevního toku do části tlustého střeva, v jehož důsledku již není možné udržet běžné buněčné a metabolické funkce. 

Tento nedostatek kyslíku způsobený sníženým průtokem krve do střeva vede k zánětu, poškození střevní sliznice, zániku buněk a v nejzazších případech až k nekróze střevní tkáně. Ischemická kolitida může být způsobena mnoha faktory, včetně aterosklerózy, sníženého krevního tlaku v důsledku dehydratace, srdečního selhání, či pooperačních komplikací.

Projevy nemoci a diagnostika

Symptomy ischemické kolitidy se mohou lišit v závislosti na závažnosti a lokalizaci ischemie. Mezi nejčastější příznaky patří akutní křečovitá bolest břicha, nejčastěji v jeho levé dolní části, dále vodnatý průjem a přítomnost krve ve stolici. Méně často pak mohou být přítomné nevolnost či zvracení a v nejtěžších případech může dojít až k systémové zánětlivé odpovědi, včetně sepse, tachypnoe a tachykardie. 

Diagnostika ischemické kolitidy zahrnuje kombinaci klinických (fyzikální vyšetření břicha lékařem), laboratorních (krevní obraz) a zobrazovacích metod (CT vyšetření a kolonoskopie).

Léčba

Léčba ischemické kolitidy závisí na závažnosti stavu pacienta. Těžší případy vyžadují chirurgický zákrok v podobě odstranění postižené části střeva. V mírnějších případech může dojít během několika dnů k ústupu příznaků za podpory hydratace pacienta, podávání antibiotik a klidového režimu včetně omezení příjmu stravy [3, 10].  

Indeterminantní kolitida

Jako indeterminantní kolitida je označovaná blíže nespecifikovaná forma IBD. Nejčastěji se jedná o případy, kdy nelze na základě klinických, endoskopických a histologických nálezů jednoznačně rozlišit, zda se jedná o Crohnovou chorobu či ulcerózní kolitidu. 

Projevy nemoci a diagnostika

Nejčastějšími projevy indeterminantní kolitidy jsou zánětlivé procesy v tlustém střevě, které ale nemají jednoznačné rysy typické pouze pro ulcerózní kolitidu nebo Crohnovu chorobu. I v případě, kdy je zánět lokalizován v tlustém střevě, není zcela jasné, zda se jedná o povrchový zánět typický pro ulcerózní kolitidu nebo hlubší zánět charakteristický pro Crohnovu chorobu. 

Mezi příznaky indeterminantní kolitidy patří únava, průjem (mnohdy  s příměsí krve), bolesti břicha, nechtěný úbytek hmotnosti či horečka. Diagnostika onemocnění zahrnuje klinické vyšetření symptomů, serologické vyšetření, kolonoskopii včetně biopsie, CT či MRI vyšetření pro určení rozsahu zánětu.

Léčba 

Léčba indeterminantní kolitidy je podobná léčbě ulcerózní kolitidy nebo Crohnovy choroby. Dle konkrétního stavu pacienta, rozsahu a míry zánětu může docházet k podávání různých léků, kortikosteroidů, imunosupresiv, biologické léčbě či může pacient podstoupit chirurgický zákrok. V průběhu času lze docílit konkrétního stanovení diagnózy ulcerózní kolitidy či Crohnovy choroby [6]. 

Závěr: Zánětů střev existuje spoustu druhů, stejně tak i možností léčby

• Trápí vás trávicí problémy, nevysvětlitelná únava nebo jiné neduhy? Nezoufejte. Pátrejte po příčině i správné léčbě, která funguje právě vám.
• Každé tělo je jiné, co pomůže jednomu, nemusí ulevit druhému.
• Kromě vyšetření lékařem doporučujeme i sezení s vysokoškolsky vzdělaným nutričním specialistou nebo poradcem.

Zdroje

1. Cai Z, Wang S, Li J. Treatment of Inflammatory Bowel Disease: A Comprehensive Review. Front Med (Lausanne). 2021 Dec 20;8:765474. doi: 10.3389/fmed.2021.765474. PMID: 34988090; PMCID: PMC8720971. Available from: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmed.2021.765474/full
2. Cleveland Clinic. Pouchitis. Cleveland Clinic. Available from: https://www.clevelandclinic.org/health/diseases/15484-pouchitis
3. Cleveland Clinic. Ischemic Colitis. Cleveland Clinic. Available from: https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/24513-ischemic-colitis
4. Dítě P. Nejčastější zánětlivá střevní onemocnění. Interní Medicína Pro Praxi. 2001;10:451-454.
5. Guan Q. A Comprehensive Review and Update on the Pathogenesis of Inflammatory Bowel Disease. J Immunol Res. 2019 Dec 1;2019:7247238. doi: 10.1155/2019/7247238. PMID: 31886308; PMCID: PMC6914932. Available from: https://www.hindawi.com/journals/jir/2019/7247238/
6. Guindi M, Riddell RH. Indeterminate colitis. J Clin Pathol. 2004 Dec;57(12):1233-1244. doi: 10.1136/jcp.2003.015214. PMID: 15563659; PMCID: PMC1770507.
7. Hanauer SB. Inflammatory bowel disease: epidemiology, pathogenesis, and therapeutic opportunities. Inflamm Bowel Dis. 2006 Jan;12 Suppl 1:S3-9. doi: 10.1097/01.mib.0000195385.19268.68. PMID: 16378007.
8. IBD Clinic. Smoking and Ulcerative Colitis. IBD Clinic. Available from: https://www.ibdclinic.ca/ibd-and-lifestyle/smoking-and-ibd/smoking-and-ulcerative-colitis/
9. Khoshbakht S, Başkurt D, Vural A, Vural S. Behçet’s Disease: A Comprehensive Review on the Role of HLA-B*51, Antigen Presentation, and Inflammatory Cascade. International Journal of Molecular Sciences. 2023; 24(22):16382. doi: 10.3390/ijms242216382. Available from: https://doi.org/10.3390/ijms242216382
10. Kumar S, Garrouche N, Tsai MS. Ischemic colitis: recent developments in diagnosis and management. World J Gastroenterol. 2021 Jan 28;27(4):289-305. doi: 10.3748/wjg.v27.i4.289. PMID: 33584082; PMCID: PMC7802492. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7802492/
11. Mattioli I, Bettiol A, Saruhan-Direskeneli G, Direskeneli H, Emmi G. Pathogenesis of Behçet's Syndrome: Genetic, Environmental and Immunological Factors. Front Med. 2021;8:713052. doi: 10.3389/fmed.2021.713052. Available from: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmed.2021.713052
12. Mayo Clinic Staff. Inflammatory Bowel Disease (IBD): Symptoms & Causes. Mayo Clinic. 2022 Sep 3. Available from: https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/inflammatory-bowel-disease/symptoms-causes/syc-20353315
13. Mayo Clinic Staff. Microscopic Colitis: Symptoms and Causes. Mayo Clinic. Updated January 16, 2024. Available from: https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/microscopic-colitis/symptoms-causes/syc-20351478
14. McDowell C, Farooq U, Haseeb M. Inflammatory Bowel Disease. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; January 2024. Last Update: August 4, 2023. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK470312/
15. Ng SC, et al. Review on the epidemiology of IBD. Lancet. 2018. Available from: https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(17)32448-0/fulltext
16. Sajadinejad MS, Asgari K, Molavi H, Kalantari M, Adibi P. Psychological Issues in Inflammatory Bowel Disease: An Overview. Gastroenterology Research and Practice. 2012; Article ID 106502, 11 pages. doi: 10.1155/2012/106502. Available from: https://www.hindawi.com/journals/grp/2012/106502/
17. Shen B. Acute and chronic pouchitis—pathogenesis, diagnosis and treatment. Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 2012 Apr 17;9(6):323-333. doi: 10.1038/nrgastro.2012.58. PMID: 22508158.
18. Songtanin B, Chen JN, Nugent K. Microscopic Colitis: Pathogenesis and Diagnosis. Journal of Clinical Medicine. 2023; 12(13):4442. https://doi.org/10.3390/jcm12134442