Hodnotíme kvalitu potravin. Každý sám pak posoudí, jestli je pro něj zdravá, říká ředitelka spolku FÉR potravina

Ing. Hana Střítecká, Ph.D., je diplomovaná nutriční terapeutka, odborná garantka projektů proti obezitě a ředitelka spolku FÉR potravina. Dnes vám poradí, jak využít FÉR potravinu při hubnutí i běžném zdravém stravování.

Databáze FÉR potraviny čítá nyní přes 25 000 položek. Kdo a jak často přidává nové produkty?

Máme 2 způsoby. První je, že výrobce/obchodník požádá o zařazení a zhodnocení jeho výrobků: toto je zpoplatněno a není to úplně na denní bázi vyjma již dlouholeté spolupráce s Penny Marketem, který nám poskytuje informace vždy o všech nově zalistovaných potravinách. Druhým, masivnějším způsobem, je, že lidé přes naši aplikaci prostě nafotí svůj nákup. Měsíčně máme 500 až 700 zcela nových potravin nebo nahlášených změn.

Fungujete už od roku 2007. Kolik lidí aktuálně prověřuje a zařazuje potraviny do databáze?

V režimu, jak je to teď, funguje Fér potravina od roku 2014. Já osobně jsem v projektu od roku 2011. Počty se příliš nemění. Základní tým jsem já a vždy mám k sobě 2 až 3 pomocníky: povětšinou maminky na mateřské dovolené. Jednou už jsme měli i tatínka, co to částečně převzal za původně domluvenou paní. Abychom udrželi chod databáze a webu při příjmech, co máme, není možné příliš platit a tedy to všichni dělají spíš pro dobrý pocit a možnost dozvědět se něco o potravinách. Je pravda, že každý, kdo s námi spolupracoval, tak rapidně změnil obsah svých nákupních košíků :). 

Červeným logem FÉR potravina označujete v databázi produkty bez zbytečných aditiv a s jasným původem. Dá se říct, kolik % produktů od vás toto logo získává?

Hodně záleží, zda se jedná o výrobky malých, např. BIO, výrobců nebo klasické výrobky nadnárodních producentů, nebo zda jde o jednodruhové či velmi zpracované potraviny. Ale v průměru řekněme, že cca 40 % potravin v databázi nárok na logo má.

Obecně se kvalita nově zaváděných potravin spíš lepší, horší, nebo zůstává stejná jako třeba před 3 lety?

Opět velmi záleží, o kterých výrobcích se budeme bavit. Kvalita, zejména tzv. privátek neboli privátních značek velkých řetězců se zlepšila. Taktéž v uzeninách povětšinou stoupl podíl masa, omezil se podíl E…tedy v podstatě ano, kvalita se zlepšuje.

Na druhou stranu se nám tu čím dál tím více objevuje nový segment: VEGE náhrady klasických potravin jako maso, uzeniny, mléčné výrobky. Zde je otázkou, co lze a nelze považovat za kvalitu. Spousta z nich je totiž kombinací různých gum a škrobů, což je něco, což u běžných potravin posuzujeme negativně. U těchto produktů je otázkou, zda skutečně takto (ne)mají být vyráběny. 

Kromě loga FÉR potravina od vás každý produkt dostává ještě bodové hodnocení za označení původu nebo obsah aditiv. Hodnotíte tedy jen kvalitu a úplnost informací na obale?

Ne tak úplně. Body výrobek získává za původ, (ne)obsah nějakých složek: vždy podle kvalitativních požadavků na danou komoditu, tedy třeba u uzenin podíl masa a absence škrobu či želatiny, podle Éček, umělého aroma či chuti zvýrazňujících látek, jako jsou prekurzory glutamátu (sójový/bílkovinný/kvasničný hydrolyzát…), (ne)výskyt palmového tuku či možnost použití tzv. nutričních zdravotních tvrzení. Tedy body (ne)dáváme za “spoustu” věcí. To, co je pak navíc vidět, je i barevný terčík u celkového hodnocení potraviny a barevné odlišení Éček. 

Většina našich čtenářů by ráda věděla, které produkty jsou zdravé, nebo dokonce vhodné při hubnutí. Existuje nějaké vodítko, jak to můžu jako laik sama posoudit?

Potřeba říct, že FÉR potravina nehodnotí zdravost. Ta je pro každého trochu někde jinde. Hodnotíme kvalitu.Tedy třeba chipsy, což rozhodně není potravina považovaná za zdravou, tak by měly být složeny jen z brambor, soli/koření a oleje: takové produkty mají nárok na FP logo. Vedle toho jsou pak chipsy z jakési pasty obsahující škrob, gumu, zvýrazňovače chuti…Takové logo mít nebudou. 

Ale co se týká zdravých potravin, tak podle současných pravidel by mohla pomoci výživová tvrzení jako bez přídavku cukru, třeba na marmeládách a výrobcích pro děti. To znamená, že ve výrobku je pouze přirozeně se vyskytující cukr z ovoce nebo mléka/smetany. Podobně to je i se solí. 

Pak mohou pomoci i tzv. srovnávací tvrzení. Například se sníženým obsahem cukru o 30%. To velmi často najdeme na mléčných výrobcích. Doporučujeme kupovat jednodruhové, co nejméně upravené potraviny. 

Pak máte velkou šanci, že živiny, které v dané potravině očekáváte, tam skutečně budou.

Když už uzeninu, byť lepší je maso, tak s co nejvyšším podílem masa a bez škrobů či nějakých gum.

Velké téma jsou éčka v potravinách. Která patří k nejobávanějším a proč?

Pokud budete kupovat jednodruhové, co nejméně upravené a co nejméně trvanlivé potraviny, tak se Éček bát nemusíte. Ale jinak záleží. Někdo se bojí glutamátu, někdo dusitanů, někdo azobarviv.

Obecně lze říci, že bychom se měli vyhýbat všem Éčkům, která jsou vyrobena zcela uměle, nebo se u nich musí uvádět, že něco “způsobují”: třeba hyperaktivitu dětí (azobarviva) nebo mají projímavé účinky (umělá sladidla) a nebo jsou považována za alergen (oxidy síry).

Kde vy osobně nakupujete potraviny pro sebe a svou rodinu?

Maso, vajíčka, jablka, některou zeleninu mám od malých farmářů z okolí bydliště a zbytek nakupuji v běžné obchodní síti. Ale je pravdou, že kupujeme minimálně cokoli ochuceného, povětšinou vše máme jen v základu. Nekupujeme nápoje. U nás se pije kohoutková voda nebo se uvaří čaj. Nekupujeme sladkosti, max. občas vysokoprocentní čokoládu a ze slaných pochutin čisté ořechy. Tedy není třeba příliš sledovat etikety.

Všichni teď procházíme náročným obdobím plným strachu a nejistot. Můžeme si v této situaci pomoci zdravou stravou? Pokud ano, jak?

Dostatkem vitaminů a minerálních látek. Nutně to nemusí být v současnosti drahá čerstvá zelenina. Klidně sáhněte po mražené, zejména pokud z ní stejně budete dál vařit. 

Volte stravu dostatečně bohatou na všechny základní živiny. Dejte si pozor na alkohol. Bohužel při pravidelné konzumaci, byť mírné, spíše škodí, než pomáhá, přestože máme pocit, že nám pomůže se uvolnit a “zapomenout” či usnout.

Začněte doma vařit a zapojte do toho celou rodinu. Všichni si vklidu sedněte k jednomu stolu. Někdy pomůže, prostě být spolu a spolu sdílet čas i zážitky…

Co zmiňované hubnutí, v čem při něm nejčastěji chybujeme a váha pak stávkuje?

V rámci tzv. zdravých jídelníčků plných zeleniny zapomínáme na bílkovinu. Případně vyřazujeme pečivo, ale na druhou stranu máme každou chvíli kuskus nebo bulgur. To je podobný sacharid jako ono pečivo. Zapomínáme také dostatečně pít. I to je v rámci redukce velmi důležité, zejména pokud zvyšujeme příjem vlákniny.

Pak to velmi často bývá i špatné načasování, kdy jídlo jíme. Když se hmotnost zastaví, je potřeba tělo trochu pošťouchnout: udělat něco zcela jinak, ideálně nejen v jídle, ale i v pohybu. Já třeba dávám jeden den buď kalorickou restrikci, tzn. z běžné porce uberu 20 až 30 %. Uchovám všechny suroviny, jen od všech trochu uberu.

Nebo držím “zeleninový” den, ale zachovám bílkovinu. Tedy k snídani jogurt/tvaroh, podle toho, jak člověk je zvyklý a zda je to muž či žena, se lžičkou mixu semínek (lněné, chia…) a zeleninu přidám dle chuti a potřeby. Pak na dopoledne 1 litr zeleninové šťávy, k obědu poctivý masový vývar, v němž je jen zelenina a dušená zelenina, posypaná sýrem. Odpoledne opět 1 litr zeleninové šťávy a večer buď opět polévka, nebo dušená zelenina se sýrem. A změna ve stylu pohybu a většinou se to opět rozjede.

Přidáte ještě pár rad pro úspěšné hubnutí?

1. Ani při hubnutí nevynechávat žádné základní potraviny: jen omezit jejich množství.
2. V každém jídle by měla být kvalitní bílkovina (maso, ryby, sýr, tvaroh, vajíčko). 
3. V každém jídle by měla být zelenina. 
4. Jíst do pocitu nasycení, i kdyby mělo na talíři zůstat jen jedno sousto, tak ho tam prostě nechat. 
5. Zapamatovat si, že neexistuje žádná zdravá náhrada slazení, jediná správná je prostě nesladit. 
6. Nápoje netřeba mít sladké, káva se dá upravit přídavkem mléka, čaj nechat déle louhovat, když se bavíme o ovocném či bylinném. Pak má výraznou chuť, kterou není třeba dotvářet jakýmkoli slazením, černý naopak vyndám zavčasu a pak nebude trpký. 
7. Jogurt, pokud do něj nakrájíme čerstvé ovoce, bude mít podstatně méně cukru a více vlákniny, než když si koupíme jogurt ovocný a pod. 
8. Nepotřebujeme uzeninu, ale maso ano. 
9. A nepotřebujeme plný talíř čehosi. Klidně poloprázdný, ale skutečných potravin, stačí. 
10. A to, že na něčem je napsáno BIO či RAW, neznamená, že je to skutečně to nejlepší pro daného člověka. Vyplatí se podívat na složení či nutriční tabulku. Taková RAW tyčinka, kde základ budou datle, bude plná cukru: byť přirozeně se vyskytujícího, ale pořád je to hromada cukru, kterou nepotřebujeme. I BIO mléčný výrobek v sobě může mít škrob, který snižuje podíl bílkoviny a tedy i na ní navázaného vápníku apod. 

Hanko, děkujeme za spoustu cenných tipů a úžasnou práci, kterou děláte. Má velký smysl.