Hodnoty cholesterolu v krvi: Jaká je normální hladina a co znamenají jednotlivá čísla?

Vysoká hladina cholesterolu je hlavním rizikovým faktorem rozvoje srdečně-cévních (kardiovaskulárních) chorob, které ročně připraví o život více lidí než obávaná rakovina. V rámci prevence zdravotních komplikací je proto dobré znát své hladiny cholesterolu. Jaká je normální hodnota cholesterolu, a při jakých číslech naopak zpozornět?

Cholesterol potřebujeme pro život, ale jeho nadbytek škodí

Cholesterol je životně důležitá látka, kterou naše tělo potřebuje ke správnému fungování. Cholesterol je výchozí látkou pro tvorbu vitaminu D, steroidních hormonů (zejména testosteronu) a žlučových kyselin. Přirozeně se nachází ve všech buňkách, jelikož je součástí buněčných membrán. Cholesterol je pro člověka naprosto nepostradatelný, ale pokud je v těle cholesterolu příliš mnoho, může nadělat paseku.

Vysoká hladina cholesterolu v krvi je hlavní příčinou aterosklerózy neboli kornatění tepen. Jedná se o ukládání tuků a dalších látek ve stěnách cév, což může omezit průtok krve důležitými orgány. Tento proces má za následek spoustu zdravotních problémů, mezi které patří vysoký krevní tlak, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a ischemická choroba dolních končetin. Hladinu cholesterolu je proto dobré mít pod kontrolou a pravidelně si nechat cholesterol měřit.

„Zlý“ a „hodný“ cholesterol

Při měření hladiny cholesterolu se můžete setkat s několika různými hodnotami. Na výsledcích testů se objevuje celkový cholesterol, LDL cholesterol, HDL cholesterol a triglyceridy. Co znamenají jednotlivá čísla a proč se nezaměřovat jen na celkovou hodnotu cholesterolu?

• Celkový cholesterol je látka tukové povahy, která se při nadbytku může usazovat na stěnách cév a způsobit jejich zúžení vedoucí k omezení průtoku krve důležitými orgány. Hodnota celkového cholesterolu zahrnuje dva typy cholesterolu s odlišnými vlastnostmi – LDL cholesterol a HDL cholesterol. Zvýšená hladina celkového cholesterolu ještě nemusí znamenat zvýšené riziko srdečně cévních onemocnění, rozhodující je hlavně hladina LDL cholesterolu a triglyceridů.
• LDL cholesterol (Low‑Density Lipoprotein) se označuje za „zlý“ cholesterol, protože přenáší částice cholesterolu do cév. V určité míře je pro naše tělo důležitý, ale pokud jsou hladiny LDL cholesterolu příliš vysoké, začíná se cholesterol hromadit ve stěnách cév a poškozuje je. Hromaděním LDL cholesterolu dochází ke zúžení cév, omezení průtoku krve a vyššímu riziku krevních sraženin, které mohou způsobit srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici.
• HDL cholesterol (High‑Density Lipoprotein) je označován jako „hodný“ cholesterol, protože pomáhá odvádět přebytečný cholesterol z krve zpět do jater, kde je metabolizován. Tímto způsobem pomáhá snižovat hromadění cholesterolu v cévách. Udržuje tak tepny průchodnější a působí preventivně v rámci rozvoje srdečně-cévních chorob.
• Triglyceridy neboli krevní tuky jsou drobné tukové částice, které představují významný rizikový faktor pro vznik aterosklerózy a srdečně-cévních onemocnění. Vysoká hladina triglyceridů souvisí s nadměrným příjmem kalorií ve stravě, vysokou konzumací potravin bohatých na nasycené a trans tuky, a v neposlední řadě s nadbytkem cukru v jídelníčku.
• Apolipoprotein B patří mezi doplňkovou hodnotu sloužící ke zhodnocení míry rizika srdečně-cévních onemocnění. Apolipoprotein B je součástí LDL cholesterolu a poskytuje tkáním cholesterol. Stejně jako zvýšená hladina LDL cholesterolu, tak i vyšší hladina apolipoproteinu B je riziková z hlediska vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Ideální hodnoty cholesterolu v krvi

Jelikož HDL cholesterol má spíše ochranné účinky v rámci rozvoje srdečně-cévních onemocnění, není nutné hned panikařit, pokud vám vyjde z testu jeho zvýšená hodnota. Vyšší hladina HDL cholesterolu je naopak žádoucí. Zbystřit byste měli při zvýšené hladině LDL cholesterolu, triglyceridů a apolipoproteinu B – tyto hodnoty nám vypovídají o zvýšeném riziku rozvoje aterosklerózy.

	Celkový cholesterol	LDL cholesterol	HDL cholesterol	TAG (triglyceridy)	Apolipoprotein B
Normální hodnota	< 5,0 mmol/l	< 3,0 mmol/l	> 1,2 mmol/l (ženy) > 1,0 mmol/l (muži)	< 1,7 mmol/l	0,5 až 1,0 g/l
Zvýšené riziko	5,15 až 6,19 mmol/l	3,37 až 4,12 mmol/l	0,91 až 1,40 mmol/l	1,80 až 4,00 mmol/l	< 1,0 g/l
Vysoké riziko	> 6,22 mmol/l	≥ 4,14 mmol/l	< 0,91 mmol/l	> 4,00 mmol/l	< 1,0 g/l

Hladinu cholesterolu ovlivňuje životní styl i genetika

Na hladině cholesterolu se podílí celá řada faktorů. Některé z nich můžeme ovlivnit, jiné ne. Mezi dobře ovlivnitelné faktory patří náš životní styl, naopak ovlivnit nemůžeme genetické predispozice. Dobrou zprávou je, že dědičně způsobený vysoký cholesterol postihuje pouze malé procento lidí (přibližně jednoho z 250 jedinců v obecné populaci).¹

Rizikové faktory, které se podílí na zvýšené hladině cholesterolu:

• nezdravá strava (nadbytek kalorií, nadměrná spotřeba cukru, nadbytek živočišných tuků, nedostatek rostlinných tuků)
• nadváha a obezita
• nedostatek pohybu
• nadměrná konzumace alkoholu
• kouření
• vyšší věk (zpomaluje se bazální metabolismus, klesá fyzická aktivita, snižuje se schopnost jater odbourávat „zlý“ LDL cholesterol z těla)
• genetika (tzv. familiární hypercholesterolémie)
• chronický stres
• jiná onemocnění (vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu, metabolický syndrom, onemocnění ledvin či slinivky břišní)
• mentální anorexie (dochází ke zvýšenému vstřebávání cholesterolu přijatého ze stravy a klesá aktivita důležitých enzymů podílejících se na metabolismu cholesterolu)

Závěr: Základ léčby vysokého cholesterolu? Změna životního stylu

• Základem léčby zvýšeného či vysokého cholesterolu a triglyceridů je vždy změna životního stylu. Nejúčinnější je nekouřit, omezit příjem alkoholu, hlídat si optimální tělesnou hmotnost, pravidelně se hýbat a zdravě jíst.
• V jídelníčku by měl být dostatek vlákniny (zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny), zdravých tuků (ořechy, semínka, avokádo, rostlinné oleje) a kvalitních bílkovin (libové maso, ryby, zakysané mléčné výrobky, méně tučné sýry).
• Lidé, kteří mají dědičnou hypercholesterolémii, mohou mít i přes skvělou životosprávu a zdravý jídelníček zvýšené hodnoty cholesterolu v krvi. V takovém případě se často nevyhneme užívání léků, ale i tak nesmíme zapomínat na zdravý životní styl.
• Tato opatření jsou nesmírně důležitá i v rámci prevence vysokého cholesterolu. Platí také v případě, že vám lékař nasadí léky na snížení cholesterolu v krvi (například statiny či fibráty). Zdravý životní styl představuje vždy základ úspěchu.

Zdroje

1.      Vrablík, M., Schwarzová, L., Freiberger, T., Tichý, L., & Češka, R. (2016). Familiární hypercholesterolemie: klinické nálezy, molekulární genetika a diferenciální diagnostika. Athero Review, 1(1), 19–27.

2.      Johnson, C., & Greenland, P. (1990). Effects of exercise, dietary cholesterol, and dietary fat on blood lipids. Archives of Internal Medicine, 150(1), 137–141.

3.      Sundjaja, J. H., & Pandey, S. Cholesterol Screening. [cit. 01-04-2024]. In: StatPearls [online]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2024 Jan-. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK560894/

4.      InformedHealth.org. Cologne, Germany: Institute for Quality and Efficiency in Health Care (IQWiG). High cholesterol: Overview. [online] [cit. 03-04-2024]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279318/

5.      Lee Y, Siddiqui WJ. Cholesterol Levels. [cit. 05-04-2024]. In: StatPearls [online]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2024 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK542294/

6.      Jung, E., Kong, S. Y., Ro, Y. S., Ryu, H. H., & Shin, S. D. (2022). Serum Cholesterol Levels and Risk of Cardiovascular Death: A Systematic Review and a Dose-Response Meta-Analysis of Prospective Cohort Studies. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(14), 8272.

7.      Sovová, E., & Sovová, M. (2020). Medicína pro praxi, 17(3), 144–149.

8.      Špinar, J., Ludka, O., Šenkyříková, M., Vítovec, J., Špinarová, L., & Dušek, L. (2009). Vnitřní lékařství, 55(9), 724–729.