Hormon adrenalin: Působení, význam pro zdraví a vliv na hubnutí

Adrenalin je pravděpodobně nejznámějším lidským hormonem. Jeho hlavním úkolem je připravit tělo na výkon a překonat náročné a stresové situace. Proto se mu přezdívá stresový hormon, hormon strachu nebo útěku. Často je spojován s rčením bojuj nebo uteč.

V dávné minulosti adrenalin zachraňoval životy. Dnes se do bezprostředního ohrožení života spousta lidí jen tak nedostane, a tak je častěji zmiňován v souvislosti s intenzivními zážitky, zvýšenou fyzickou aktivitou, prožíváním silného stresu a prováděním nebezpečných a vzrušujících činností. Jeho účinků se využívá i v lékařství při některých život ohrožujících stavech.

Co je adrenalin a jeho funkce v lidském organismu

Hormon adrenalin, také epinefrin, je produkován dření nadledvin, která se nachází v horní části ledvin. Do krevního řečiště se začíná okamžitě uvolňovat během intenzivní fyzické aktivity a stresových stavů a to až na desetinásobné množství oproti klidovému stavu. Jeho důležitým spoluhráčem je hormon kortizol. 

Zatímco nadupaný adrenalin připravuje tělo na “boj nebo útěk” a musí podat extrémní výkon, opatrnější kortizol tělo chrání před škodami, které by adrenalin mohl svým nekontrolovaným působením napáchat. Jsou to vlastně takoví parťáci, kteří společnými silami organismus drží při životě, ať se děje, co se děje.

Hlavní účinky adrenalinu na zdraví

• zrychluje srdeční frekvenci, zvyšuje tlak a povzbuzuje srdeční činnost,
• rozšiřuje průdušky a zlepšuje ventilaci plic,
• zužuje povrchové cévy a soustředí krev do životně důležitých centrálních orgánů: plic, srdce a mozku,
• stimuluje činnost mozku,
• krátkodobě zvyšuje svalovou sílu,
• zvyšuje aktivitu potních žláz,
• zvyšuje hladinu cukru v krvi tím, že spustí štěpení zásobního glykogenu v játrech,
• rozšiřuje zornice a činí oči vnímavější k detailům,
• může negativně ovlivnit koordinační schopnosti,
• pozitivně ovlivňuje lidskou psychiku,
• může zvyšovat sexuální apetit,
• může zlepšit spalování tuků, potlačit chuť k jídlu a tak prospět hubnutí..

Kdy adrenalin může více uškodit než prospět

Adrenalin se tvoří primárně jako reakce na bezprostřední nebezpečí a ohrožení, případně vzrušení. Jeho produkci mohou vyvolat také náhlé a hlasité zvuky (např. siréna, petardy, apod.), jasná světla a příliš vysoké teploty. 

Neopodstatněné zvýšení hladiny stresového hormonu může vyvolat i sledování televize, poslouchání hudby nebo používání mobilního telefonu krátce před spánkem. 

Potíže mohou způsobit také hluboké negativní prožitky nebo očekávané konflikty, které člověk opakovaně prožívá ve své mysli a nedokáže je jen tak pustit z hlavy. Úzkost a starosti stimulují tělo k uvolňování adrenalinu i přesto, že se ve skutečnosti nic špatného neděje.

Adrenalin versus endorfin

Adrenalin se začíná vylučovat okamžitě, jakmile se objeví stresová situace. Je to mobilizace sil, pomáhá tělu reagovat rychleji než za normálních okolností. Díky adrenalinu jste schopni před jedoucím autem uskočit dříve, než vám hrozící nebezpečí vůbec dojde. Jakmile stresová situace odezní, tělo adrenalin přestane produkovat a vrací se na normální hladinu. 

Endorfin naopak tělo vyplavuje postupně po skončení stresové, nebezpečné, vzrušující nebo fyzicky namáhavé akci. Tlumí pocity strachu, mírní bolesti a posiluje pocit nadšení a euforie. Je to jakási odměna za výkon a důvod, proč si zážitek toužíme zopakovat. V krvi koluje ještě nějakou dobu po skončení stresové situace.

Jak poznáte, že vaše tělo produkuje adrenalin?

• jste nervózní a rozrušení,
• začnete se hodně potit,
• zrychlí se vám tep,
• dýcháte rychleji,
• zbystří se vám smysly,
• rozšíří se vám zorničky,
• cítíte se silnější,
• nevnímáte bolest nebo daleko méně.

Adrenalin a hubnutí

Adrenalin zvyšuje hladinu glykémie, potlačuje chuť k jídlu a stimuluje využívání zásob jednoduchých cukrů v těle jako hlavního zdroje energie. Může urychlit spalování tuků a podpořit hubnutí.

Využití adrenalinu v akutní medicíně

Okamžitých účinků adrenalinu na povzbuzení organismu se využívá v akutní medicíně při závažných život ohrožujících stavech, jako jsou náhlá srdeční zástava, anafylaktický šok, bronchospasmus a další.

Co znamená adrenální únava a jak s ní bojovat

S termínem adrenální únava (adrenální vyčerpání) přišel v roce 1998 vědec James Wilson, PhD. Označil tak nedostatečnou funkci nadledvinek a s tím související zhoršenou tvorbu několika desítek hormonů včetně adrenalinu. 

Nadledvinky s omezenou funkcí považuje za následek chronických infekcí, příliš intenzivního stresu, nedostatečného spánku i nezdravé životosprávy. Lidé se cítí unavení, bez energie a nepomáhá ani delší doba věnovaná spánku.

Příčinou je každodenní stres, který nutí nadledvinky k neustále produkci stresových hormonů a to i z malicherných důvodů. Na takovou zátěž nejsou naše nadledvinky stavěné, časem se unaví a produkce hormonu se stává nepravidelnou.

Adrenální vyčerpání není nemoc

Bohužel je adrenální únava pouze hypotéza. Nejedná se o lékařsky uznávanou diagnózu a nemoc, ale pouze o možné potíže, jež mohou být jednou z příčin dlouhodobého nedostatku energie a nadměrného ukládání tuku. Neexistují testy, které by prokázaly pokles produkce nadledvinek, a popsané projevy navíc mohou signalizovat celou řadu jiných potíží a nemocí.

Projevy adrenální únavy:

• únava, přestože spíte dostatečně,
• problémy s usínáním,
• obtížné probouzení a vstávání,
• vyšší potřeba kofeinu po ránu,
• časté výkyvy nálad,
• pocity úzkosti,
• deprese,
• přibývání na váze nebo naopak ztráta hmotnosti,
• zvýšená chuť na slané,
• slabost,
• nižší krevní tlak,
• točení hlavy.

Jak bojovat proti únavě nadledvinek

Ačkoliv se nejedná o nemoc, není na škodu dodržovat zásady týkající se “léčby” adrenální únavy. Zdraví totiž prospěji vždy. 

Základem zlepšení je změna jídelníčku spočívající v omezení konzumace cukrů a tuků, pití alkoholu, kávy a užívání jiných stimulantů. Doporučeno je také zaměřit se na kvalitu spánku a naučit se uvolnit přetrvávající napětí a zbavit se tak chronického stresu.

Techniky, jak ovládat adrenalin

Vylučování adrenalinu můžete dostat pod kontrolu tak, že se naučíte zvládat běžný stres. Ten je sice normální, ale za prospěšný jej lze považovat pouze do určité míry. 

Dlouhotrvající stres provázený návaly adrenalinu může vést až k dlouhodobě zvýšenému krevnímu tlaku, poškození cév a zvýšit tak riziko vzniku srdečně-cévních chorob, srdečního infarktu, mrtvice apod.

Důležité je naučit se správně odpočívat a nechat stres stresem. Pomáhají například:

• zdravá a vyvážená strava,
• pravidelný pohyb,
• omezení kávy a pití alkoholu, kouření,
• hluboká dechová cvičení,
• meditace,
• cvičení jógy, tai chi a dalších podobných uklidňujících cvičení.

Další dobré tipy:

• bavte se s přáteli nebo rodinou o tom, co vás tíží a trápí, nebo si alespoň pište deník pocitů a myšlenek, 
• nepoužívejte mobilní telefony, počítače, pokud právě nepracujete, 
• vyhýbejte se jasným světlům a hlasité hudbě i televizi před spaním.

Závěrečné shrnutí: Adrenalin může zachránit, ale i znepříjemnit život

Adrenalin je k životu nepostradatelný hormon, který:

• mobilizuje veškeré síly a schopnosti v případě vážného nebezpečí a ohrožení či vyšší fyzické aktivity,
• pomáhá zvládat nejrůznější stresové situace v osobním i pracovním prostředí,
• zachraňuje životy v akutní medicíně například při srdeční zástavě či anafylaktickém šoku.

Pozor je třeba si dávat na nadměrnou produkci, kterou může vyvolat chronický stres a vážné problémy se spánkem nebo jiné zdravotní potíže. V případě déletrvajících problémů je rozhodně vhodné vyhledat lékařskou pomoc.