Zuzana Veselá
Nepřízeň osudu v podobě stigmatu “tlustého” dítěte i smolné úrazy Katka uchopila jako životní lekci, ze které vyšla nejlíp, jak mohla. Teď je o 33 kg lehčí a hlavně šťastnější. Všechno jde teď tak nějak snáz.
Obsah článku:
Katko, představíte se, prosím, našim čtenářům?
Od malička jsem závodně plavala. I když jsem byla 3× týdně v bazénu, na postavě to nebylo vidět. Byla jsem prostě “tlusté” dítě. Na kontrole lékař objevil poruchu štítné žlázy, což byla jasná odpověď na věčnou otázku o původu mé nadváhy.
Ve 14 pak přišel další zlom. Byla jsem s kamarádkou na koupališti a sjížděla skluzavku hlavou dolů. O dno jsem se uhodila tak nešťastně, že jsem si zlomila 2 krční obratle. Následoval převoz vrtulníkem do nemocnice, diagnóza porušené míchy a velmi nejistá prognóza. Od hlavy dolů jsem byla dočasně ochrnutá a v nemocnici strávila 6 měsíců.
Po úrazu jsem se bála dělat jakýkoli sport a pomalu se zvětšovala a zvětšovala. Zadýchávala jsem se i ve spánku při převalování z boku na bok.
Jakou práci děláte, spíš sedavou?
Ano, od školy jsem v bankovnictví. Letos mi bylo 30 a moje pozice v IT se jmenuje solution architect. Podílím se na technologické vizi ČSOB. Když spadne internetové bankovnictví ČSOB nebo se stane něco podobného, zodpovídám za to já. Takže práce je to nejen sedavá celý den u počítače, ale i stresující.
Dřív, když bylo hodně práce, tak jsem celý den nejedla a večer se přejedla. Chyběla mi pravidelnost i síla řešit, co vlastně jím. Přišla jsem domů a snědla to první, co mi padlo pod ruku.
Jak vás vnímají kolegové?
Tým v práci byl pro mě velkou motivací. Jde o převážně mužský kolektiv. Když si kolegové všimli, že vypadám líp, motivovalo mě to pracovat na sobě dál.
Když mě po ročním koronavirovém home office kolegové nepoznali a oslovovali mě “dobrý den”, bylo to obrovské zadostiučinění.
Pojďme k vašemu hubnutí. Jak to celé začalo?
Začalo to 1. června 2020, v době koronavirové. Takže vlastně náš rozhovor vyjde k 2letému výročí mé práce na sobě :). Zhubnout jsem se ale snažila celou dobu, jen špatně. Volila jsem moc kruté postupy. Zakázala jsem si vše sladké, nebo jsem týden cvičila strašně moc a hned toho zase nechala…
Se štítnou žlázou mám každý rok kontrolu. A právě 1. června 2020 na kontrole mě paní doktorka vážila a váha ukázala 93 kg. Při výšce 168 cm je to opravdu hodně. Předtím jsem se skoro 5 let pořádně nevážila. Tehdy jsem se rozbrečela a došlo mi, že se sebou už vážně musím něco dělat.
Co dalšího jste od 1. června 2020 změnila?
Odcházela jsem ubrečená domů a řekla vše příteli. Přemýšlela jsem, co za sport by zvládla moje kolena zatěžkaná vysokou váhou. Začala jsem zase 3× týdně plavat, tělo si rychle vzpomnělo. Pořídila jsem si chytré hodinky, líbilo se mi sledovat výsledky. Váhu jsem si pořídila i domů.
A co se týče jídla?
Věděla jsem, že tentokrát si nesmím zakázat vše. Musím na to jít postupně. Jako první jsem začala měnit snídaně na ovesné kaše. Jen vločky, mléko, ovoce podle chuti. S celým procesem to dost zahýbalo. Taky jsem omezila rohlíky. Dřív to byly klidně 2 ke snídani a 3 k večeři. To padlo. Rohlík jsem si sice sem tam dala, ale daleko méně.
Přidala jsem také zeleninu.
Jaké chyby jste ze svého pohledu dělala?
Jak už jsem říkala, přišla jsem domů z práce a snědla první věc, co jsem viděla. Nevnímala jsem složení. Začla jsem víc řešit výživové hodnoty, jestli dané jídlo vůbec stojí za to jíst. Příteli jsem vařila jeho stará jídla a sobě odlehčenější verzi. Na jeho jídlo jsem ani chuť neměla. Říkala jsem si, že když celý den jím zdravou stravu, večer to přece nezabiju řízkem.
Sama jste si nastavila rozložení živin i příjem kalorií?
Ano, sama. Začala jsem na 1 200 kaloriích z původních cca 2 000. Dnes už bych to udělala pozvolněji. Ze začátku jsem hubla cca 1 kg měsíčně kvůli pomalému metabolismu vlivem hormonů štítné žlázy.
Brala jsem to tak, že i 12 kg za rok bude skvělých.
Jak to nakonec dopadlo?
Za 2 až 3 měsíce byl vidět pokrok v zrcadle, na kalhotech už po měsíci.
Za 4 měsíce bylo 10 kg dole, to už jsem na sobě i viděla. Když jsem měla dole 15 kg, tak jsem si nakoupila nový šatník. To byla chyba. Je mi teď k ničemu, protože jsem nakonec zhubla celých 33 kg.
Jak celou situaci komplikoval, nebo naopak usnadnil, koronavirus?
Na home office bylo víc času soustředit se i na sebe. Práce z domova navíc byla klidnější.
Brzy zavřeli bazény, tak jsem začala běhat. Ze začátku jsem neuběhla ani 1 km, kousek běžela a kousek šla. Časem se etapa běhu prodlužovala. Konečně jsem uběhla 3km okruh. Pak mě to začalo i bavit. Doma jsme totiž měli hroznou ponorku a běh mi od ní pomáhal. Pak jsem postupně uběhla 5, 7 a teď denně 10 km.
Jak taková denní rutina vypadá? Běháte opravdu denně?
Vstanu v 5:30, obléknu se a běžím. Ještě lepší než kafe po ránu. Běhám opravdu denně, někdo mi říká i, že už je to moc. Ať si dám občas pauzu. Ale mě to baví. V dešti ještě víc, to se nemotají do cesty pejskaři. Jen vichřice v zimě byly trochu nepříjemné.
K běhání každý den jsem spěla ¾ roku, náběh byl hodně pozvolný. Po roce 5 km denně a teď je to 10. Běhám pomalu a pro radost. Mám to jako rituál a už si to neumím představit jinak.
Jak se teď cítíte: psychicky i fyzicky?
Fyzicky i psychicky bylo zhubnutí velká pomoc. Jdu v klidu do schodů bez zadýchání. To jsem dřív neznala. Dřív mě přítel při výšlapu na hory předbíhal a nahoře klepal nohou, kdy já dojdu. Teď před rokem se to obrátilo a na hoře jsem klepala nohou já. Velké zadostiučinění.
Vše je teď oproti dřívějšku snadné, předtím jsem byla hrozně líná a každý pohyb znamenal se zadýchat. Na vše mám teď dost energie. Mnohem líp se mi soustředí a nemyslím pořád na sladké.
Psychicky je mi taky o hodně líp. Tlusté dítě si ve škole vyslechne své. Teď už si připadám dobře a nový přítel mě podporuje.
Cítím, že rostu a začínám si věřit.
A co na to vaše štítná žláza?
Štítná žláza se taky srovnala. Paní doktorka nadšená a všem v ordinaci mě dávala za příklad. Mám o půlku nižší dávky prášků. Hormony mám v normě, vše se srovnalo. I menstruace se sama srovnala. Přijdu si taková odlehčená, vše je najednou strašně snadné.
Prášky mi chvíli došly, půl roku jsem je nebrala vůbec. Byla jsem v pohodě. Ale nejde to dlouhodobě, moje štítná žláza je asi od narození rozhozená.
Takže prvotní hubnutí trvalo zhruba rok?
Něco přes rok. A teď si rok držím svoji váhu plus mínus 2 kg. Jím teď cca1 800 kalorií denně, při 1200 jsem se už cítila při každodenním běhání slabá. Nemám už zbytečný hlad. Vždy jsem měla ráda sladké. Jeden čtvereček čokolády si dám, nemusím si nic vyčítat.
Plán je tento režim udržovat?
Ano. Plán je to takhle udržovat, mám pocit, že to je dobře nastavené. Rutina mi vyhovuje. Běh je každé ráno a každé ráno 20 minut sedy-lehy, ruce a záda. Spíš na protažení než na posilování. Hodně ze cvičení jsem se naučila v nemocnici. Sleduji FITFAB Strong na YouTube. Poskládala jsem si z toho svoji sestavu. Teď zas bude plavání, v zimě se mi nechtělo. Začnu to zase střídat s během. Občas nějaká ta procházka.
Co nějaké “fitko”?
Doma posiluju, ale do fitka jsem nechodila nikdy. V sobotu jsem byla poprvé. Poprvé jsme cvičili s přítelem. Už se za sebe nestydím. V 16 jsem se styděla. Dostala jsem permanentku jako dárek a šla tam jednou.
Doma ale posiluju. Přítel se mnou na oplátku chodí občas běhat. Je to příjemné. Podporuje mě. Je to hrozně příjemné.
Jaký máte názor na výživového poradce?
Na začátku by bylo fajn ho mít, já jedla fakt hodně málo a byla jsem unavená. S poradcem by to bylo možná efektivnější. Uvažuju o tom i teď. Možná jím pořád málo/moc. A taky poradce vede k postupnému hubnutí. Nevzdávat se, když to měsíc nejde.
Jak vypadá vaše vaření?
Mám štěstí, že mě vaření baví. Rodiče navíc mají farmu, tak mám přísun dobrého masa.
Většinou vařím jedno jídlo denně, často ho jíme další 3 dny. Mám ráda jednoduché recepty.
Jaká jídla máte ráda?
Jakákoli italská. Miluji rajčata a domácí těstoviny. Mám teď na ně strojek, tak do těstovin můžu přidat špenát, řepu apod. Preferuji celozrnnou variantu. Chutnají mi krevety, chobotnice a vlastně jakékoli mořské plody.
Česká kuchyně mi nechutná. I italské sýry jsou hodně tučné, ale občas si je dám. Vyhýbám se nízkotučným produktům. Neuspokojují mě. Zmrzlinu mám taky ráda pořádnou, malinový sorbet mi stejně nechutná. Dám si pořádnou zmrzlinu, holt to někde vykompenzuju.
Co radíte jako zdravý mls při chutích na sladké?
- Řecké jogurty, třeba bílý s meruňkou nebo jiným ovocem na zahnání chutí na sladké.
- Domácí křížaly, je to jako chipsy, uspokojí to potřebu křupání.
- Proteinový drink kokos-čokoláda, neřest, když mám na něco chuť. Výživově hodnotný, pro mě náhražka kakaa. Za odměnu.
Ale pozor na množství. Kamarádky si často koupí rádoby zdravou čokoládu a pak ji snědí celou. To není dobře. Já v počátcích plavání jedla proteinové tyčinky a pak jsem si přečetla na obalu, že mají víc kalorií než Snickers.
Prozradíte svůj oblíbený zdravý recept?
Jasně, ráda je vymýšlím.
Treska se špenátem a paprikou
Suroviny na 2 porce:
- 400 g filetu z tresky
- 200 g špenátu
- 200 g papriky
- 2 stroužky česneku
- olej
- citronová šťáva
- sůl
- pepř
Postup:
- Filety očistíme, lehce potřeme olejem, pokapeme citronovou šťávou, osolíme, opepříme a vložíme na plech s pečicím papírem.
- Troubu rozpálíme na 180 stupňů.
- Česnek nakrájíme nadrobno, papriku na malé kostičky.
- V hluboké pánvi rozehřejeme olej a zlehka opečeme česnek. Přidáme papriku a zarestujeme.
- Přidáme špenát (v mém případě zmrazený, ale je možné použít i čerstvý) a společně 15 minut dusíme. Dochutíme pepřem a citronovou šťávou.
- Rybu vložíme do trouby a pečeme 10 až 15 minut.
Servírujeme takto jako lehký hlavní chod, případně doplníme o pečené brambory.
Co poradíte našim čtenářům, kteří se teď necítí dobře ve svém těle?
Přestat se vymlouvat, že je venku ošklivo, nemůžu, nemám čas. Vstát a něco udělat. Teď udělat první krok a stát si za ním. Jde to. Taky jsem myslela, že to u mě nepůjde. A šlo. Je potřeba vydržet.
Děkujeme za úžasné povídání a obrovskou dávku motivace. Přejeme co nejvíc lehce a šťastně uběhnutých kilometrů 🙂
CHCI ZHUBNOUT
CHCI PŘIBRAT