Imunitu výrazně ovlivníte stravou, říká výživová poradkyně Markéta Hrádková, DiS.

Původní profesí paní učitelka dnes učí klienty zdravému životnímu stylu a pomáhá jim dosahovat vytyčených cílů. Jak sama říká, stále je co zlepšovat. A to nejen na poli výživy, ale třeba i toho, jak si vážit sám sebe.

Markéto, jak probíhá spolupráce s vámi? Co následuje po tom, co vás klient poprvé osloví?

Na začátku je důležité ujasnit si, proč klient hledá moji pomoc. Většinou mi lidé před první osobní schůzkou volají a už v prvním hovoru se jim snažím nastínit, jak bude spolupráce probíhat, co mohou očekávat ode mě, ale i co očekávám já od nich. Redukce váhy, změna životního stylu atd. je vždy běh na delší trať a pokud klient nemá své “proč”, často se na té cestě brzy ztratí, proto se snažíme v počátcích to jeho “proč” najít a já mu ukazuji cestu, jak kýženého cíle dosáhnout.

Jaké problémy ve stravování vídáte u svých klientů nejčastěji?

Myslím si, že v dnešní moderní době je největší problém stres a spěch. Lidé si nestíhají chystat jídlo doma, často jedí v práci za běhu, využívají fast food, nebo různé polotovary. Troufám si říci, že 90 % mých klientů lpí při sestavování výživového plánu na tom, aby byla jídla jednoduchá a co nejrychleji připravená. Ono to lze, ale je potřeba si uvědomit, že pro člověka je nejlepší strava rozmanitá a to nejen co do druhu jídla, ale i jeho úpravy. Proto v této situaci vždy s klientem konzultuji jeho časové možnosti a snažím se odlišovat i víkendové dny, kdy je klient doma a má více času se přípravě jídla věnovat.

V jednom z rozhovorů jste řekla „přála bych každému vidět své tělo zevnitř“. Co by tam moderní člověk v dnešní uspěchané době viděl?

Bohužel nic hezkého 🙁 Je smutné, že většina dnešních lidí vidí své tělo pouze jednoduše a “materiálně”. Mám hlad = najím se. Co budu jíst? To je jedno, jen když se můj žaludek nasytí…. Naše tělo je jako úžasný stroj, který se zvládá dlouhodobě potýkat s negativními vlivy, co přichází z vnějšku, jako je např. špatná strava, již zmiňovaný stres, fyzické vyčerpání,… Bohužel vše se dříve či později odrazí na našem zdraví. 

Jak většina lidí ví, stravou můžeme z velké části ovlivnit naši imunitu. Základ naší imunity je v našich střevech. Aby byla střeva zdravá, musí obsahovat velké množství přirozeně se vyskytujících probiotik. My je můžeme podpořit v jejich množství konzumací fermentovaných výrobků, např. kysaného zelí.

Kdo nemá alergii na laktózu, výborné jsou zakysané mléčné výrobky jako kefíry, acidofilní mléka apod. Na druhou stranu potřebují naše střeva zároveň prebiotika, což je nestravitelná vláknina, která zas naše střeva čistí. Najdeme je v ovoci, zelenině, celozrnných obilovinách, luštěninách apod. 

A teď si představte, že lidem toto v jídelníčku chybí, nebo naopak jedí více cukru a bílé mouky, což naše střeva zanáší a snižuje množství přirozených probiotik.  Co se asi stane? Střevní stěny jsou zanesené, imunita se sníží, protože vitaminy a výživné látky se přes tu “špinavou” stěnu nedokáží dobře vstřebávat do našich buněk. Proto vždy klientům ve své výživové poradně říkám, ať si představí špinavou popelnici, kterou nikdy nikdo nečistí a uvědomí si, že ta “očista” je opravdu potřeba.

Důraz kladete na skrytý „viscerální“ tuk. Proč je tak důležité sledovat jeho hodnotu? A jak ji snížit, je-li vysoká?

V našem těle máme dva typy tuků. Vnější: ten, co vidíme na pohled, říkáme mu také “estetický” a ten paradoxně klienti nejvíce řeší, a pak je tuk vnitřní: ten, co nevidíme. Říká se mu také útrobní, viscerální a nachází se uvnitř našeho těla v břišní oblasti. Tento tuk je z hlediska zdraví velice důležitý. Jeho vysoká hodnota ovlivňuje naše zdraví, lidem se zvyšuje množství cholesterolu, je větší zátěž na naše srdce. Paradoxně jeho hodnota se nedá vždy odhadnout. 

Kolikrát se mi stalo, že jsem měřila na pohled štíhlého klienta, ale hodnota jeho viscerálního tuku byla vysoká. Roste totiž špatnou životosprávou. U žen většinou přirozeně stoupá jak vnější, tak i vnitřní tuk, ale u mnoha mužů, kteří mají rychlý metabolismus, se ten vnější tuk tolik neobjevuje, pouze v břišní oblasti. Proto je vždy dobré nechat si viscerální tuk čas od času změřit u výživového poradce a pokud je vysoký, je na místě změnit životosprávu, protože jedině jídlem lze jeho hodnota snížit.

Lidé dnes chtějí vařit hlavně rychle. Bohužel to často znamená i nepříliš kvalitní jídla. Jde to změnit? Vařit relativně rychle a přitom plnohodnotně?

Určitě to jde. Chce to jen mít nápady. A v dnešní době internetu, kde můžete vyhledat spoustu nápaditých, zdravých a hlavně rychlých jídel, to  je úplná hračka. Na druhou stranu i ta přemíra informací někdy nedělá dobře a člověk se v tom ztratí. Proto svým klientům vždy radím, aby si našli pár vhodných jídel, která jim budou chutnat, recept si “vytiskli” (co je psáno je dáno) a pak jej jen různě obměňovali třeba jen náhradou druhu masa, výměnou přílohy atd. Je třeba mít jídelníček hlavně pestrý.  

Jaká jídla či suroviny tedy doporučujete svým klientům?

Nejsem zastánce striktního jídelníčku. Člověk by měl mít z jídla také požitek. Pokud si člověk chystá jídlo sám, je to vždy lepší, než zdánlivá “zdravá náhražka” v podobě polotovaru. Velký důraz kladu na obiloviny všech druhů, ale primárně v celozrnné formě. Jsou výborným zdrojem komplexních sacharidů, kterým není třeba se vyhýbat. Navíc mají mnoho cenných výživných látek a v neposlední řadě pro nás tak cennou vlákninu, které česká popoulace má v jídelníčku velice málo.

Další důraz kladu na kvalitní bílkoviny. Ať už v podobě masa (nejlépe z bio chovu), tak v podobě luštěnin, či sóji (zde hodně upřednostňuji sojový tempeh, který díky své fermentované formě působí příznivě na naše zažívání). 

A samozřejmě každodenní příjem ovoce a hlavně zeleniny. Dokud je možnost lokální zásoby, je to vždy lepší. U nás doma si děláme i své zásoby na zimu, zeleninu si mrazím do balíčků a ovoce uchováváme v chladu. Děti pak mají celou zimu přísun českých jablíček a hrušek a je to stokrát lepší, než zimní citrusové plody z dovozu.  

Klientům pomáháte najít také motivaci ke změně životního stylu. Na čem nejčastěji z vaší zkušenosti lidé ztroskotávají?

Největší problém je přijmout změnu životního stylu jako trvalou. Často mě lidé kontaktují pouze kvůli “dietě”. Myslí si, že chvíli budou něco dodržovat a pak si zase sem tam něco nezdravého dají. Však ono se určitě nic nestane… Bohužel stane. Většinou totiž sklouznou zpět do svého dřívějšího režimu a tudíž i jejich tělo se začne dle toho chovat a opět nabírat na váze.

Tady kladu velký důraz na pohyb! Změna životního stylu není jen o jídle. Lidské tělo bylo stvořeno k pohybu a i díky němu si přirozeně můžeme dopřát více jídla a váha se nezmění.

Bohužel i vlna pandemie koronaviru měla negativní vliv na naši populaci co se týče sportu. 

Jako lektorka skupinových cvičení to mohu potvrdit. Lidé už tolik nevyhledávají společenství lidí za účelem sportu a raději sedí doma. Je pravda, že v době lockdownu si spousta lidí nakoupila cvičební pomůcky domů, ale ruku na srdce: kdo se doma donutí pravidelně cvičit? Ze své praxe vím, že jen hrstka lidí. Bohužel.

Lékaři zatím s výživovými specialisty moc nespolupracují, což je škoda. Uvedete typické situace/příznaky, kdy by měl lékař podle vás doporučit navštívit poradce na výživu?

Tak určitě je to nadváha, obezita. Tady už je to opravdu akutní. Většinou lékař pacientovi řekne, aby změnil stravování, příp. kontaktoval výživového poradce. Spousta pacientů to ale neudělá. Buď to nepokládají za důležité a raději budou brát léky, a nebo jim přijde drahé zaplatit si konzultaci u odborníka. Je to takový začarovaný kruh. 

Ještě mě napadl jeden případ, a to jsou různé ekzémy. V posledních letech se s těmito příznaky setkávám čím dál častěji a hlavně u dětí. Kontaktují mě jejich maminky a ptají se na možnosti zlepšení tohoto stavu pomocí stravy. Tady lékaři téměř vždy předepíší různé mastičky, příp. vás odešlou ke kožnímu lékaři. A přitom v mnoha případech stačí úprava jídelníčku. 

Učíte také zorientovat se na trhu potravin. To je dnes těžké. Kde klientům radíte nakupovat a které suroviny jim „zakazujete“?

Nikdy nic nezakazuji, pouze doporučuji. Myslím, že každý člověk ví, co je zdravé a co nezdravé. V tomto ohledu spíš klient tápe v těch zdravých potravinách, nebo se v nich nevyzná. Na trhu je v dnešní době spousta neznámých produktů (hlavně z dovozu). Já ale často zůstávám u české klasiky. 

Nejlepší je samozřejmě nakupovat zdravé potraviny v prodejnách zdravé výživy. Tam máte jistotu, že nesáhnete vedle. Bohužel některé výrobky jsou zde zbytečně cenově nadhodnocené. 

Pokud se jedná o čistou plodinu jako např. luštěniny, obiloviny, apod. v nezpracované podobě, pak je jedno, kde si ji zakoupíte. 

Dělám také skupinové besedy na téma “Nákup v supermarketu”, kde učím na konkrétních potravinách číst etikety, vysvětluji, jak se na první pohled zorientovat v dlouhém seznamu složení výrobku a čemu se vyloženě vyhnout. Tyto besedy pořádám i na školách. Myslím, že učit se zdravě jíst je v dnešní době nezbytné už od útlého věku, takže tyto besedy s dětmi v samostatných třídách jsou docela fajn. 

Co kromě zdravých obědů a večeří s klienty řešíte?

Často také řeším s klientkami svačiny. Ať už pro ně samotné, tak převážně pro jejich děti. Dávám různé tipy, jak si svačinky (i ty trvanlivé) vyrobit domácí. Není to nic těžkého, jde tu zas o ten zmińovaný čas. Když zvolíme vhodnější druh mouky, příp. v kombinaci s ovesnými vločkami, můžeme si upéct třeba zdravé sušenky za pár korun. Takže i v tomto ohledu svým klientům dokážu pomoci a dávám jim své tipy, vyzkoušené recepty apod.

Přidáte na závěr pár tipů pro čtenáře, kteří nejsou se svým tělem úplně spokojení, ale neví, co dělat?

Nebojte se udělat změnu! Začátek je vždy těžký, ale pokud překročíte svou hranici komfortní zóny, vězte, že pak už to půjde. Začněte pomalu, přidávejte do svého jídelníčku zdravější potraviny, začněte sportovat, naučte se postupně dělat věci jinak, ale trvale.

A pokud víte, že to nezvládnete sami, nebojte se říci si o pomoc. Můžete mi třeba jen zavolat a říci, co vás trápí. Ono i těch pár prvotních vět v rozhovoru dokáže změnit úhel pohledu na věc. Podle mě se lidé hodně bojí udělat ten první krok, takže přeji všem hodně sil nebát se! Ve dvou se to lépe táhne 🙂 

S tím souhlasíme! Děkujeme za spoustu cenných rad pro naše čtenáře i nabídku pomoci. Moc si jí vážíme.