Jáhly a hubnutí

Nejdříve bychom se měli podívat na to, co to jáhly vlastně jsou. Toto praslovanské slovo nejasné etymologie označuje loupaná semena prosa. Výsledná surovina má podobu žlutavých drobných kuliček o průměru okolo 1 milimetru.

K čemu lze jáhly použít?

Samozřejmě k přípravě nejrůznějších pokrmů. Před samotným zpracováním je však třeba tuto surovinu několikrát spařit v horké vodě, aby se odstranila trpká, nahořklá pachuť. Běžný způsob vaření jahel je v osolené vodě s trochou oleje po cca čtvrt hodiny.

Nejtypičtějším jídlem je pravděpodobně staročeský jahelník. Jedná se o koláč, který lze připravovat z uvařených jahel na sladko stejně tak jako slaný. Běžný je například švestkový (lze použít samozřejmě i jiné ovoce) nebo houbový jahelník, pokud vás sladkosti nelákají. Do jahelníku se obvykle dále přidávají bílkový sníh, žloutky, máslo, případně zakysaná smetana či mléko a peče se v troubě.

Vynikající snídani představuje například jahelná kaše. Spařené jáhly vaříme po dobu 20 – 25 minut, až jsou dostatečně měkké. Poté přidáme mléko a případně dochutíme medem. Z jahel lze dále připravovat polévku, rizoto, nákyp a mnoho dalších pokrmů.

TIP: Podívejte se na recepty z jáhel, které jsme pro vás připravili.

Proč jáhly používat?

Už jsme si řekli, co to jáhly jsou a také jak je můžeme využít v kuchyni, ale teď to hlavní. Proč vlastně tuto – dnes už poněkud atypickou – surovinu vůbec používat?

Důvod je prostý – jáhly mají vynikající výživové vlastnosti. Jsou skutečným klenotem pro každého, kdo se chce stravovat zdravě a hodnotně a představují vynikající potravinu pro hubnoucí jídelníček. Ano, jáhly a hubnutí skutečně jdou ruku v ruce. Jsou však vhodné také například pro sportovce, a dokonce neobsahují lepek. Podívejme se podrobně na to, jaké cenné látky se v jáhlách vyskytují.

Vláknina – 100 g jahel obsahuje okolo 4 g vlákniny. Vláknina je nestravitelnou látkou, která má blahodárné účinky na organismus, nejen na trávicí systém. Její využití při hubnutí je naprosto zásadní neboť snižuje glykemický index potravin, zpomaluje vstřebávání glykogenu, způsobuje rychlejší zasycení a oddaluje pocit hladu.

Fosfor – tento minerální prvek je přítomen v kostech, kloubech či zubech a podílí se na tom, aby byly pevné a zdravé. Fosfor také pomáhá k účinnějšímu uvolňování energie ze stravy. Optimální denní dávka pro dospělého člověka se pohybuje okolo 550 mg. Příliš velké množství fosforu však způsobuje ztráty vápníku.

Hořčík – magnesium je velmi zdatný bojovník s nadváhou. Pozitivně působí na metabolismus a také na účinné využití energie z potravin. Optimální dávka se pohybuje okolo 300 mg za den.

Draslík – draslík je jedním z nejdůležitějších minerálů pro sportovce, neboť přeměňuje cukr na glykogen (tedy zdroj energie uložený ve svalech), dále draslík pomáhá bojovat proti nebezpečí vysokého tlaku a srdečních chorob a také odplavuje z těla škodliviny.

Vitamíny skupiny B – jáhly jsou bohatým zdrojem vitamínů skupiny B, které jsou nesmírně důležité pro zdraví celého organismu a mají v těle bezpočet funkcí. Například zajišťují správné fungování metabolismu, zdraví nervové soustavy apod.

A to není zdaleka vše. Jáhly obsahují také například měď, železo či zinek i další užitečné látky, které z této potraviny dělají vynikající volbu pro racionální jídelníček.

Není také bez zajímavosti, že jáhly patřily v Evropě k nejzákladnějším surovinám. Staří Řekové a Egypťané z nich dělali například chléb či pivo anebo dokonce lihoviny. U starých Slovanů pak sloužily k výrobě různých kaší a polévek, kterýžto trend se uchoval až do dob starých Čechů.

Svou důležitou pozici si jáhly udržely až cca do 16. století. Od těch dob začal jejich význam upadat. Není náhodou, že se toto období kryje s časem, kdy se v Evropě začala pěstovat rýže.