Jak zastavit průjem přírodní cestou?

Průjem, starý známý nepřítel každého z nás. Umí se dostavit v ten nejméně vhodný okamžik a perfektně zkomplikovat život. Ať už vás dožene ten akutní, co během pár dní vymizí, nebo se vás drží ten dlouhodobý, kterého se ne a ne zbavit. 

Lze si v těchto nepříjemných situacích poradit bez návštěv lékaře a bez léků? Na to se podíváme v dnešním článku. 

Co je průjem a proč vzniká? 

Jako průjem se označuje vyprazdňování řídké stolice ve frekvenci minimálně 3× denně. Akutní průjem trvá obvykle 2–3 dny, může ale trvat třeba i dva týdny. Chronický průjem přetrvává déle než 4 týdny. 

Objevit se může z mnoha různých příčin

Některé z nich jsou mírnější a na odeznění stačí běžná režimová opatření v domácím prostředí. Jiné jsou závažné a bez lékařské pomoci se neobejdou.

Komplikace: Od nenápadných po závažné

Doprovodným příznakem průjmu mohou být bolest a křeče v břiše, nevolnost, zvracení, horečka, krev a nebo hlen ve stolici. Nejzávažnější komplikací průjmu je dehydratace s následným ledvinovým nebo multiorgánovým selháváním. 

Proto je důležité vědět, na co si dávat při výskytu těchto obtíží pozor. Jak rozeznat, kdy si vystačíme s léčbou sami a kdy je potřeba vyhledat odbornou pomoc.

Mezi nejčastější příčiny průjmu patří

Infekce

Běžné příčiny akutního průjmu způsobují bakteriální nebo virové infekce. Z bakteriálních například salmonela nebo campylobakter, z virových např. rotaviry či noroviry. Velká část z nich je mírnějšího rázu a vymizí během několika dní. 

Pokud se ale objeví horečka, hlen či krev ve stolici, a nebo silný průjem přetrvává několik dní, je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. 

Nevhodná strava

Nadměrná konzumace silně kořeněných a nebo mastných potravin může podráždit střevo a způsobit akutní průjem, který úpravou stravy odezní i bez nutnosti podání léků na průjem nebo vyhledání lékařské pomoci. 

Potravinové alergie a intolerance

Pokud je příčinou potravinová alergie nebo intolerance, pro odeznění průjmu je nutné se daným potravinám cíleně vyhýbat. Za předpokladu, že o tomto zdravotním omezení dotyčný ví, lze situaci vyřešit svépomocí bez opakovaných návštěv lékaře. 

Zánětlivé onemocnění střev

Dalším viníkem průjmu může být zánětlivé onemocnění střev jako je ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba. V těchto případech by měla být nastavena individuální režimová opatření, konzultovaná s lékařem a nutričním terapeutem, aby došlo k takzvané remisi, což je stav, kdy se onemocnění svými aktivními příznaky, mezi které průjem patří, neprojevuje.  

Stres, úzkost, syndrom dráždivého tračníku

Stres a úzkost jsou další příčinou akutních, ale i chronických průjmů. Tyto průjmy mnohdy nevyžadují lékařskou pomoc ve smyslu mírnění příznaků průjmu. Potrápit ale dovedou významně. 

Chronický průjem, který je způsoben stresovým zaměstnáním, zkouškovým obdobím apod. většinou nepramení z fyzického zdravotního problému, ale o to náročnější jeho léčba je.  V případě syndromu dráždivého tračníku to může být podobné a průjem se mnohdy střídá i se zácpou. 

Léčba těchto nepříjemných obtíží může být velmi zdlouhavá a komplexní. Mimo režimová opatření může být v těchto případech velmi účinná i psychoterapeutická pomoc. 

Vedlejší účinek léků 

Průjem může být vyvolaný i jako vedlejší účinek některých léků, nejčastěji antibiotik. Při antibiotické léčbě je vždy nutné doplňovat probiotika a prebiotika, aby došlo k osídlení střev prospěšnými bakteriemi, které antibiotika zahubí.

Kdy navštívit lékaře? 

Jak už bylo zmíněno, často lze průjmy vyřešit během několika dní doma bez nutnosti léků a lékařské pomoci. Pokud se ale objeví horečka, krev či hlen ve stolici, není prostor na hrdinství. Tyto příznaky signalizují vážnější problém, který je potřeba akutně řešit. 

Varovným signálem je i velmi silný vodnatý a neutišitelný průjem, který se po 2 dnech nemírní. Může způsobit dehydrataci, úbytek hmotnosti a celkové zhoršení zdravotní stavu, vedoucí v nejzazších případech až k selhávání orgánů. 

Proto je po 2 dnech akutního silného průjmu vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc. 

Obzvlášť nebezpečné jsou potom silné průjmy u dětí, kdy především u těch nejmenších do 3 let může velmi rychle docházet k dehydrataci organismu. Zde se doporučuje při silném akutním průjmu navštívit lékaře již po 24 hodinách.

Jak si pomoci při průjmu bez léků? 

Hydratace

• Na prvním místě je dostatečná hydratace. Průjem způsobuje ztrátu tekutin ale i elektrolytů, které je potřeba doplňovat. Tekutiny by měly být doplňované spíše po malých dávkách a častěji. Neměly by být přiliš horké, ani ledové. 
• Čistá voda, případně neperlivé minerální vody, tvoří nezbytný základ hydratace. 
• Podpůrné jsou různé odvary a nálevy z rostlin a bylin, které lze označit jako takzvaná antidiarhoika. Obsahují třísloviny, slizové látky, anebo látky s tzv. adstringentním účinkem. Pokrývají střevní sliznici, podporují zpomalení střevní peristaltiky a zahušťování stolice. Mezi tyto podpůrné byliny a rostliny patří jahodník obecný, list borůvky, ostružiník křovitý, šalvěj lékařská, kakost smrdutý, mochna nátržník, a nebo rdesno hadí kořen. 
• Známým pomocníkem při průjmu je i černý čaj. Svým obsahem tříslovin opět napomáhá k úpravě stolice. Nezapomínejte ale, že obsahuje kofein, který může působit močopudně. Proto raději popíjejte slabý černý čaj a zařazujte jej pouze jako doplněk pitného režimu. Ochutit jej můžete citronem a medem.  

Rehydratační roztok

Aby nedošlo k dehydrataci organismu a ztrátě důležitých iontů při těžších silných průjmech, je možné zařadit rehydratační roztok. Lze jej sehnat v lékárně, nebo si vlastní připravit doma. 

Na přípravu 1 litru budete potřebovat 8 lžiček cukru, 1 lžičku soli a šťávu ze dvou pomerančů nebo grapefruitů, do 1 litru doplníte převařenou vodou.

Dospělí by měli tohoto rehydratačního roztoku vypít během hodiny 250–500 ml, děti 125–250 ml. Takový rehydratační roztok může být účinný při předejití závažnějších komplikací průjmu.

Rozhodně by ale nemělo docházet k samoléčbě silného neutišitelného průjmu bez návštěvy lékaře, pokud se jeho intenzita během pár dní nesnižuje. U dětí je třeba ještě větší opatrnosti, velmi rychle může docházet k dehydrataci, proto při projevech dehydratace, jako jsou suché rty, snížení frekvence močení, únava a malátnost, vždy vyhledejte lékařskou pomoc. 

Pozor! Rozhodně se vyhněte nápojům s vysokým obsahem cukru a oxidu uhličitého, vyřaďte i kávu, alkohol a zapomeňte na staré známé doporučení ohledně konzumace Coca-Coly. Je to nápoj chudý na minerální látky, extrémně sladký a zároveň kyselý, navíc obsahuje kofein a oxid uhličitý. Při průjmu je proto naprosto nevhodný.

Strava

• Při střevních obtížích je důležité zažívací trakt šetřit. Stejně jako pitný režim je třeba i stravu konzumovat spíše v menších dávkách a častěji. 
• Vybírejte potraviny a takovou jejich úpravu, aby trávicí trakt zklidňovala, a zároveň podporovala zahušťování stolice. Vhodná je rýže, mrkev, banán, ovesné vločky, jablko, bílé pečivo, suchary, brambory, kuřecí či krůtí vývar. 
• Začít můžete s mírně osoleným, nemastným vývarem z rýže, mrkve nebo ovesných vloček. 
• Další možností je si z těchto surovin připravit nemastnou, mírně slanou kaši bez mléka. Pektin, škrob a rozpustná vláknina z těchto potravin podpoří zahušťování stolice. Jen pozor, kaši opravdu dobře povařte, nebo mírně rozvařte, aby byla pro střevo jednoduše vstřebatelná a nedráždivá.
• Můžete zařadit i banán, jablečné pyré, či strouhaná jablka bez slupky. Vhodné jsou také lehce stravitelné suchary, bílý rohlík, houska nebo dětské piškoty. Stejně tak můžete volit i bramborovou kaši, opět ale bez tuku a mléka.

Přechod na běžnou stravu po úlevě

• Jakmile se začne intenzita střevních potíží snižovat, zařaďte vývary z libového kuřecího či krůtího masa. 
• Myslete také na zdroje prospěšných bakterií, které pomáhají obnovit přirozené mikrobiální osídlení střev. Zařaďte tedy méně tučné kysané mléčné výrobky jako je kefír, kefírové nebo acidofilní mléko, bílý jogurt apod. Podávejte nejprve po malých dávkách a postupně množství navyšujte. 

Podobný by měl být přechod na původní běžnou stravu. Neuspěchejte jej a opravdu potraviny zařazujte pozvolna. 

1. Začínejte těmi s nižším množstvím tuku a vyhněte se silně kořeněnému jídlu nebo nadýmavým potravinám. 
2. Dráždivější a těžší potraviny, včetně čerstvé zeleniny, luštěnin apod. zařazujte velmi obezřetně, v malém množství několik dní po odeznění příznaků, aby se střevo stihlo zcela uzdravit a zažívací potíže se nevrátily. 

Klidový režim

• Posledním důležitým bodem je fyzická aktivita a psychický stres, protože jak asi každý z nás tuší, v období rekonvalescence je na místě omezit jakoukoli stresovou zátěž na minimum. 
• Snížit psychický stres je mnohdy náročné, proto se zaměřte na drobnosti a věřte, že opravdu každá maličkost se počítá. I pět minut času věnovaných jenom sobě může zmírnit napětí v těle a podpořit proces zotavování. Dopřejte si proto čas na aktivity, které vám přináší radost, ať je to poslech hudby, kniha, film, čas (fyzický i online) strávený s rodinou nebo přáteli apod. 
• Dbejte také na dostatečný a kvalitní spánek. 
• Zároveň myslete i na to, že fyzická aktivita je pro tělo jednou z forem stresu, proto se dočasně vyhněte sportu. 

Pokud máte potřebu se hýbat a sport vám přináší dobrou náladu, hledejte méně náročné aktivity. Dopřejte si procházku na čerstvém vzduchu, zacvičte si lehčí jógu nebo tělo jinak protáhněte. Vysokou fyzickou zátěž odložte na dobu, kdy budou vaše střeva opět v kondici. 

Závěr: Když průjem u dospělých trvá víc než 2 dny, není čas na hrdinství

• Příčiny mohou být banální i vážné, proto s návštěvou lékaře neotálejte, pokud průjem trvá déle než 2 dny, u dětí 24 hodin.
• Léčba vyžaduje klidový režim i úpravu stravy.
• Myslete také na psychickou pohodu, která s trávením úzce souvisí.

Zdroje:

CASKOVÁ, Petra. Léčivé byliny v České republice a jejich využití v závislosti na obsažených účinných látkách. Bakalářská práce, vedoucí Soldán, Zdeněk. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra biologie a environmentálních studií, 2022.

GALSKÝ, Jan, Aleš HEP, Igor KAREN, et. al. AKUTNÍ PRŮJEM U DOSPĚLÝCH. Interní medicína pro praxi. 2002; 5: 233-237.

KOTOLOVÁ, Hana. Nezávažné trávicí potíže a možnosti samoléčení. Praktické lékárenství. 2019; 15(1): 46–53.

LUKÁŠ, Karel. Průjem. Medicína pro paxi. 2006; 3: 106-110.

Palombo, E. A. (2006). Phytochemicals from traditional medicinal plants used in the treatment of diarrhoea: modes of action and effects on intestinal function. Phytotherapy Research, 20(9); 717–724. doi:10.1002/ptr.1907 

WORD HEALTH ORGANIZATION. The treatment of diarrhoea: A manual for physicians and other senior health workers. 4th rev. Geneva, 2005. ISBN 9241593180.ZEMANOVÁ, Eva. Fytofarmaka používaná v léčbě gastrointestinálního traktu. Rigorózní práce, vedoucí Dušek, Jaroslav. Hradec Králové: Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakognozie, 2011.