Kedlubna či kedluben (obojí je správně) je zástupcem košťálové zeleniny. Nenápadná zelenina obsahuje spoustu vitaminů, minerálů a dalších cenných látek a jen minimum kalorií. Do zdravého jídelníčku rozhodně patří. Hodí se i do redukční diety. Díky jemné chuti ji navíc mají rády i děti.
Zatímco dnes kedlubny jíme především syrové jako lahodnou křupavou svačinu, naši předci ji spíše využívali v teplé kuchyni. Možné je oboje. Jí se syrová i tepelně upravená. Pojďme se podívat na benefity, které konzumace kedlubny přináší. Nezapomeneme ani na chutné recepty s kedlubnou.
Obsah článku:
Kedlubna z hlediska botanické charakteristiky
Latinsky se kedlubna nazývá Brassica oleracea var. gongylodes. Je zástupcem košťálové zeleniny, která patří do čeledi brukvovitých. Přesně se jedná o druh brukev zelná rostoucí ve Středomoří a západní Evropě, z níž byla kedlubna vyšlechtěna.
Zástupce brukvovitých rostlin byl do současné podoby šlechtěn opravdu dlouho. Pompejská brukev, z níž kedlubna pochází, měla stonek pouze nepatrně silnější. Mívá kulatý tvar, může být ale také oválná nebo lehce zploštělá. Dužina je vždy bílo žluté barvy a slupka může být bělavá, světle zelená či modrofialová. Dorůst může až do 20 cm v průměru.
Které další druhy košťálové zeleniny znáte?
Sezóna kedluben trvá od května až do října. Syrové nejlépe chutnají malé, hned z jara. Vyznačují se obzvláště křehkou, nasládlou a jemnou chutí. Letní a podzimní odrůdy se hodí jak do studené, tak i teplé kuchyně. Ke skladování se hodí pozdní odrůdy.
VÍTE, ŽE se kedlubně někdy říká “německý tuřín”?
Výživové složení kedlubny
Kedlubna patří mezi nízkokalorické druhy zeleniny, což z ní činí užitečného pomocníka při hubnutí. 100 gramů obsahuje pouhých 23 kcal. Také má nízký glykemický index, a tudíž nezvyšuje hladinu cukru v krvi.
Obsahuje vlákninu a zasytí. Jeden šálek na kousky nakrájené kedlubny obsahuje cca 17 % denní doporučené dávky. Je proto vhodná i do redukčních diet. Jíst by ji měli ti, komu je doporučeno snížit příjem energie.
Je obzvláště bohatá na vitaminy a minerály. Obsahuje zejména vitamin C, niacin (vitamin B3), vitamin B6, kyselinu listovou (vitamin B9), draslík, vápník, železo, hořčík, dále hořčičné oleje, antokyany a karotenoidy, z nichž si organismus vytváří vitamin A. Mírně ostrou chuť jí dodávají rostlinné sloučeniny glukosinoláty.
Energie a živiny obsažené v kedlubně (ve 100 g):
Živiny | Množství |
Energie (kcal) | 23 g |
Tuky (g) | 0,1 g |
Bílkoviny (g) | 1,9 g |
Sacharidy (g) | 3,7 g |
Vláknina (g) | 1,4 g |
Draslík (mg) | 322 g |
Vápník (mg) | 68 g |
Hořčík (mg) | 43 g |
Železo (mg) | 0,5 g |
Vitamin A (µg) | 2 g |
Vitamin B1 (mg) | 0,05 g |
Vitamin B2 (mg) | 0,05 g |
Vitamin B3 (mg) | 1,8 g |
Vitamin B6 (mg) | 0,07 g |
Vitamin C (mg) | 63 g |
Kyselina listová (µg) | 70 g |
Zdroj: www.nzip.cz
Kedluben a přínosy na zdraví
Vedle jemné, nasládlé a mírné ostré chuti a rozmanitého způsobu využití v kuchyni je nutné zdůraznit vysoký obsah živin, které podporují zdraví mnoha způsoby. Častou konzumací prospějete svému trávicímu traktu, srdečně-cévnímu systému i imunitě.
Zdravá střeva a bezproblémové trávení
Kedluben obsahuje jak rozpustnou, tak i nerozpustnou vlákninu. První se podílí na udržování zdravé hladiny cholesterolu a krevního cukru, druhá podporuje zdravé vyprazdňování. Vyšší obsah vlákniny zlepšuje činnost a průchodnost zažívacího traktu.
Kedlubna jako lék na obezitu
S výše uvedeným souvisí i fakt, že pomáhá odstranit jednu z nejrozšířenějších civilizačních chorob, obezitu. Kedlubna obsahuje minimum kalorií, hodně vlákniny a spoustu vitaminů a minerálů. Díky vláknině vám kedlubna nejen doplní důležité živiny, ale také vás zasytí lépe než jiné druhy zeleniny.
NÁŠ TIP: Snažíte se shodit nějaké to kilo? Jezte kedlubny ke svačině, připravte si z nich k odpolední svačině salát a k večeři je zapečte dle níže uvedeného receptu. Dietní a přitom chutná je i krémová kedlubnová polévka, která se hodí k obědu i večeři.
Odolnější imunitní systém
Vysoký obsah některých vitaminů a minerálů má pozitivní vliv na imunitní systém. Platí to zejména pro vitamin B6, který je pro správné funkce imunity zcela nezbytný. Podílí se na vývoji červených krvinek a tvorbě bílých krvinek a imunitních T-buněk. Vitamin C funkce bílých krvinek podporuje.
Může snížit riziko chorob srdce a cév
V kedlubnách se nachází glukosinoláty a isothiokyanáty, s nimiž je spojováno nižší riziko srdečních onemocnění. Tyto rostlinné sloučeniny dokáží rozšiřovat cévy a zmírnit zánět. Isothiokyanáty se navíc vyznačují antioxidačními vlastnostmi a mohou zabránit hromadění plaku ve vašich tepnách.
Ochrana před volnými radikály, záněty a cukrovkou
Vitamin C je jedním z hlavních antioxidantů, jež v lidském těle chrání buňky před oxidačním stresem způsobeným volnými radikály.
Kedlubny také mohou snižovat zánět a bránit vzniku cukrovky. Červené (tmavé) druhy více než světlé. Ukázal to zahraniční výzkum, který zkoumal možné protizánětlivé a antidiabetické účinky u extraktu z červené kedlubny.
TROCHA VĚDY: Jedna zahraniční studie po delší dobu sledovala 1 226 žen ve věku nad 70 let a zjistila, že jídelníček bohatý na brukvovitou zeleninu u žen snížil riziko úmrtí na srdeční choroby o 13 %. Z přehledu 15 studií vyplynulo, že strava bohatá na vlákninu snižuje riziko úmrtí na srdeční nemoci o 24 % oproti dietám s nízkým obsahem vlákniny. Navíc kedlubny s fialovým zbarvení obsahují větší množství antokyanů, které pomáhají snižovat krevní tlak a riziko mrtvice.
Mohou mít kedlubny nepříznivé účinky na zdraví?
Na toto téma chybí dostatečné množství vědeckých prací. Z jednoho zveřejněného výzkumu vyplývá, že by brukvovitá zelenina (tedy i kedlubna) mohla interagovat s warfarinem, lékem na ředění krve. Jedinci, kteří tento lék užívají, by se měli poradit se svým lékařem ohledně vhodného jídelníčku.
Využití kedlubny v kuchyni
Představuje všestrannou zeleninu. Hodí se jak do letní osvěžující kuchyně, tak i do jídelníčku během chladného podzimu a zimy. Záleží pouze, jaký způsob úpravy vyberete.
Bulvy se jí syrové samostatně nebo se z nich připravují chuťově rozmanité saláty. Tepelně zpracovaná se hodí do zeleninových polévek, nebo se může dusit a zapékat.
Jí se i listy a stonky. Ty se nekonzumují syrové, nýbrž povařené. Po uvaření změknou, ale zůstanou křupavé. Kedlubnové listy dokonce obsahují více vitaminu C a draslíku než bulvy. Čerstvé listy se hodí do salátů nebo je můžete podusit podobně jako špenát.
Velmi dobře stravitelné jsou naložené kedlubny. Spolu s dalšími druhy zeleniny, jako je zelí, mrkev, celer, ředkev, květák, paprika a cibule, připravíte opravdu lahodné pickles.
Kedlubna ve studené kuchyni
Mladé jarní bulvy chutnají nejlépe syrové. Můžete je nakrájet na kousky, jíst jen tak ke svačině, namáčet v bylinkami ochuceném jogurtovém dipu nebo z nich připravte chuťově vynikající saláty. Vždy je předtím zbavte kořínků, tvrdé slupky a dřevnaté části. Jen mladé kedlubny se loupat nemusí.
Jednoduchý kedlubnový salát s mrkví:
Suroviny:
- 2 až 3 středně velké kedlubny
- 1 mrkev
- olivový olej
- balsamico
- sůl a pepř
- koriandr
Postup:
Oloupané kedlubny a mrkev nakrájejte na tenké proužky nebo nakrouhejte nahrubo. Vložte do mísy a dle chuti osolte, opepřete, zakápněte olejem a balsamicem. Nakonec vmíchejte čerstvý koriandr.
Kedlubny v teplé kuchyni
Nejen ke svačině a do salátů se kedlubny hodí. Skvělé jsou i tepelně upravené. Absolutně dokonale chutná kedlubnová polévka, kedlubnové zelí nebo zapečené kedlubny. Také zde nezapomeňte kedlubny oloupat a odstranit dřevnaté části.
Rychlá krémová kedlubnová polévka:
Suroviny:
- 3 až 4 kedlubny
- 1 l kuřecího nebo zeleninového vývaru
- 100 ml tučné smetany ke šlehání
- 1 menší cibule
- 1 větší lžíce másla
- muškátový oříšek
- pepř a sůl
Postup:
Cibuli oloupejte, nakrájejte najemno a zpěňte na másle. Přidejte na malé kostičky nakrájené kedlubny. Krátce orestujte, zalijte horkým vývarem a vařte do měkka. Jakmile jsou kedlubny měkké, odstavte je a rozmixujte do hladka. Vraťte na plotnu, vmíchejte smetanu ke šlehání a nakonec dochuťte solí, bílým pepřem a špetkou muškátového oříšku.
Zdravé kedlubnové zelí:
Suroviny:
- 3 velké kedlubny
- 1 cibule
- 1 vrchovatá lžíce sádla
- 1 lžíce hladké mouky
- ocet
- cukr
- kmín
- sůl
Postup:
Kedlubny oloupejte a nastrouhejte na hrubo. Vložte do hrnce, osolte, přidejte kmín a zalijte vodou. Vařte do měkka. Mezitím připravte jíšku. Uvařené kedlubny částečně slijte. Zahustěte jíškou, povařte ještě několik minut a nakonec ochuťte cukrem a octem.
Kedlubnové placičky s jogurtovým dipem:
Suroviny:
- 2 až 3 kedlubny
- 1 vejce
- 100 g ricotty
- petržel
- 60 g mouky
- sůl a pepř
- zakysaná smetana nebo bílý jogurt
- česnek
- pažitka
Postup:
Kedlubnu oloupejte a nastrouhejte na hrubo. Smíchejte s vejcem, moukou a ricottou. Osolte, opepřete a vmíchejte nasekanou petrželku. Na pánvi rozpalte sádlo a opečte na něm placky. Podávejte s dipem z bílého jogurtu, který smícháte se solí, česnekem a pažitkou.
Lahodné zapečené kedlubny s cibulovo-slaninovou náplní:
Suroviny:
- 4 kedlubny
- anglická slanina
- 1 cibule
- pažitka
- červená paprika
- jarní cibulka
- zakysaná smetana
- parmazán
- sůl a pepř
Postup:
Oloupané kedlubny dejte vařit v celku do měkka. Použít můžete vodu i zeleninový vývar. Na pánvi osmahněte nadrobno nakrájenou cibuli se slaninou a paprikou. Ke konci vmíchejte pažitku a jarní cibulku. Osolte, opepřete a promíchejte.
Měkké kedlubny vydlabejte a naplňte směsí smíchanou s vydlabaným vnitřkem. Vložte do zapékací misky a při 180 stupních pečte cca 20 až 30 minut. Několik minut před koncem posypejte nastrouhaným parmazánem. Podávejte s kopečkem smetany a čerstvou pažitkou.
Rady a tipy pro pěstování kedluben
Patří mezi náročnější plodiny. Je třeba vybrat vhodnou odrůdu a zvolit správný čas pro vysazení. Důležité je i to, jakou zeleninu vysázíte v sousedství.
Semena raných odrůd se vysévají už v únoru, letní od března do dubna a pozdní až na začátku května. U raných a letních odrůd je třeba sazeničky chránit před mrazíky, proto se vysévají do truhlíků a ven na záhony se přesazují přibližně o měsíc později. Zálivka by měla být dostatečná a pravidelná. Bez vláhy kedlubny nerostou a rychle dřevnatí.
Kedlubnám nejvíce vyhovuje připravený záhon po kořenové zelenině, který byl na podzim zamulčovaný a na jaře obohacený kompostem. Brukvovité druhy zeleniny obecně vyžadují dostatek slunečního svitu a nesvědčí jim hustá výsadba. Sázejte je ve větších rozestupech.
Do okolních záhonů vsaďte plodiny, kterým nevadí vyšší vlhkost a mulčování. Jsou to například pórek, špenát, celer, ředkvičky, polníček i brambory a rajčata. Naopak nevhodné jsou další druhy brukvovité zeleniny.
VÍTE, JAK NEJLÉPE SKLADOVAT KEDLUBNY? Ke skladování se hodí podzimní odrůdy. Vždy je pečlivě proberte a vyhoďte poškozené a nahnilé kusy. Ideální je uložit je do sklepa, kde vydrží i několik týdnů. V lednici zůstanou čerstvé déle, pokud bulvy zbavíte listů a zabalíte do vlhké utěrky.
Závěrečné shrnutí: Kedlubny podpoří zdraví a navíc jsou velmi chutné
Kedlubny jsou nenápadným a opomíjeným druhem zeleniny, které si zaslouží mnohem větší pozornost. Důvodů je pro to hned několik:
- Obsahují ohromné množství živin, jako jsou vitaminy B a C, minerály draslík, vápník, železo, hořčík a další.
- Jsou zdrojem rozpustné i nerozpustné vlákniny, nezbytné pro normální funkce trávicí soustavy.
- Podporují redukční dietu tím, že zasytí rychle a na delší dobu.
- Také posilují přirozeně obranný systém, mohou snížit riziko vzniku srdečních chorob.
- Tuto všestrannou zeleninou lze jíst syrovou i tepelně upravenou. Jí se nejen bulva, ale i listy a stonky.