Rodiče Kuba a Blanka se syny Matyášem a Adamem jsou taková normální rodinka. V kuchyni nehrají na to, že děti jsou děti a mají jíst něco extra. Proto oba synové znají už od mala snad všechny kuchyně světa.
Obsah článku:
1. Motto vašeho blogu: „Manželství je spravedlivé zařízení. Žena musí denně vařit a muž to denně jíst“ slibuje srandu na všech frontách. Jak to celé vzniklo?
Vzniklo to velmi snadno, s příchodem dětí jsme neměli čas na restaurace, ani sílu tam chodit, tak jsme museli začít vařit co nejvíce doma. A vzhledem k tomu, že Kuba nerad jí ohřívaná jídla, nějaké jídlo dvakrát po sobě, tak Blanka musela být čím dál více kreativní. A tak vznikl blog Kublanka.
2. A teď bez legrace. Kdo a kdy vás doma vaří?
Bez mučení a bez legrace – přesně, jak je psáno, Blanka vaří, Kuba jí. Kuba má totiž zákaz do kuchyně vůbec vkročit, jelikož po něm je vždy naprostá zkáza a katastrofa. Nemyslíme teď na talíři, ale všude okolo. Blanku to přestalo bavit vše uklízet, tak raději vydala zákaz.
3. Jako první jste založili Instagram a až pak váš fanoušci „ukecali“ na blog. Co byl váš původní plán? Sdílet recepty, rodinné zážitky, nebo všechno dohromady?
Neměli jsme žádný plán. Prostě jsme začali využívat jednu sociální síť, která nás tehdy hodně bavila. Žádné diskuze, hluboké příspěvky, jen jedna fotka. No a shodou okolností byl pro nás Instagram velmi inspirativní, co se týká jídla a zároveň velmi soutěživý, co se týká sběru „srdíček“.
Ostatně do té doby měl Kuba na fotku tak 5 lajků a jen co tam vyfotil jídlo od Blanky, tak se začal dostávat na sto lajků. Pro Blanku, jakožto soutěživého tvora, to byla výzva a snažila se překonávat každou fotku jídla novou fotkou jídla.
4. Na blogu nelibě Kuba popisuje první jídlo od Blanky – kuře na meruňkách. Asi se moc nepovedlo, když na něj pořád myslíš. Co naopak umí Blanka uvařit úplně nejlíp?
Chutě se mění a třeba by mi teď chutnalo, ale Blanka se zařekla, že mám smůlu a už mi to nikdy neuvaří. Možná dobře pro mne.
A co umí nejlépe? No přece všechno ostatní. Skvěle umí klasickou Itálii jako od italské babičky a zároveň česká jídla, jak od té nejlepší české babičky. Když to tak po sobě čtu, tak se urazí, že o ní říkám, že je babička. Ale to snad ještě minimálně 20 let nehrozí.
5. A co naopak vaří jenom Kuba?
Je toho strašně moc, počítejte se mnou – chleba s máslem, pytlíkový čaj, čínská polévka z pytlíku, gothaj s cibulí a zapečené tousty sýrem a šunkou. Prostě základní kuchyně, jak se obejít na půl den bez manželky.
6. Která jídla nikdy neodmítnou vaše děti?
Takové jídlo snad není, které by odmítly. Na rozdíl od Kuby, který polovinu jídel nejí a je to s ním těžší než s třináctiletou slečnou na dietě z Bravíčka (existuje ještě ten časopis?).
7. Prozradíte nějaký fígl, jak na nezbedné strávníky, kteří nic nechtějí?
Vyhladovět! Pokud ale je to jedna ingredience, tak ji nezmiňovat. Pokud celé jídlo, tak zkusit „moji“ verzi a třeba si to sedne, ale stejně si myslíme, že nejde do jídla někoho nutit. Ale pokud nikdy neochunal/a dané jídlo a nechce ho, tak to je hloupost.
8. Vaše tipy – třeba Jak na… – vypadají docela profi. Přiznejte se, že vy máte kuchařské vzdělání, jen o něm nemluvíte?
Budete se divit, ale Blanky vzdělání je MATFYZ. Dokonce byla jen na jednom kurzu vaření a to už v té době měla za sebou kuchařku a spíše jsme tam šli na pozvání společné kamarádky, než s touhou se něčeho přiučit.
9. Podle receptů to vypadá, že rádi a hodně pečete. Vedou u vás doma sladké, nebo slané pečené recepty?
Slané a to bez debat. Kuba sladké nejí takřka vůbec, Matyáš (starší syn) taktéž, Blanka má ráda spíše takové ty klasické cukrářské výrobky (indiánky, kremrole, věnečky). Takže jediný, kdo miluje sladké, je ten nejvychrtlejší z nás, malý Adam.
TIP: Projděte si recept na pizzu Margheritu podle Kublanky.
10. Vydali jste i kuchařku s titulem Kublanka vaří doma. Proč bych si ji měla koupit, i když děti zatím nemám?
Protože paradoxně to není kuchařka pro děti, ale pro rodiny. U nás nemáme u dětí rozdělené jídlo na dětské a dospělé. A určitě to neznamená, že my s Blankou jíme krupicové kaše.
Naopak naše děti od dětství jedí indickou, thajskou, mexickou, italskou a další kuchyně. Když má někde být chilli, tak tam je, když je někde česnek, tak tam patří. Proto naše děti nejsou vybíravé a naopak jsou spíše gurmány.
Proto naše kuchařka je o jídlech pro celou rodinu, spíše jsou rozdělená na jednotlivé dny. V neděli máme sváteční oběd, stejně tak v sobotu společné snídaně. V pátek si vyrazíme z kopýtka, protože nemusíme vstávat a přes týden zase pro samé pracovní, školní a sportovní povinnosti nemáme moc času. Samozřejmě nechybí ani sladká tečka na závěr.
11. Na blogu máte i pár dobrých inspirací na zahraniční kuchaře. Máte mezi profíky nějakého oblíbence, kam chodíte čerpat častěji?
Inspirují náš především zahraniční kuchaři. Ať už je to třeba Magnus Nillson, René Redzepi, nebo Thomas Keller. Ale nejvíc nás odjakživa bavila dvojice Antonio Carluccio a Gennaro Contaldo. K těm se vracíme neustále a každý jejich recept je naprostá pecka.
12. První letní dny už máme za sebou. Plánujete odpočinek, nebo snad nějakou novou várku odlehčených receptů?
Odpočinek? Naopak, teď jde do tuhého, blíží se prázdniny a to znamená, že děti nebudou ve škole přes den, ale totálně znuděné nám budou stát za zády 60 dnů! Ale zase s nimi půjde hezky vařit, už dokáží pomáhat.
Tak ať vás kluci moc nezlobí a pěkně vaří 🙂 Díky za super povídání a inspiraci pro ostatní.
Rodinné foto: Yuliya Navitskaya