Lucie z Prodobroty.cz: Jídlo ovlivňuje zdraví i náladu

Blogerka Lucie ke zdravé stravě vychovala 3, dnes už dospělé, děti. Netají se přitom láskou k máslu nebo obyčejnému rohlíku. Přesto s váhou nikdy nebojovala. Jak to dělá?

1. Kolem jídla se podle tebe točí celý náš život. S tím souhlasíme. Jaké první jídlo si z dětství pamatuješ?

Asi nemůžu říct, že si pamatuju nějaké konkrétní jídlo, ale babičku a její kuchyň. Babička byla praktická žena, měla 4 děti, 8 vnoučat, vařila, pekla, zavařovala a měla na starosti zahradu i domácí zvířectvo…

Byla to výborná kuchařka a já k ní chodila celé dětství na obědy místo do školní jídelny. Takže jsem si ani neuvědomovala, jaká to byla obrovská vymoženost, jíst poctivou domácí kuchyni. Takovou, jaká se dnes zase prosazuje – sezónní a regionální.

Pamatuji si i na sváteční obědy, kdy se sešla celá naše velká rodina a měli jsme nějaké speciální menu, například bažanta s červeným zelím a oblíbený dezert bílkové noky ve žloutkové pěně. Zrovna nedávno jsem tento recept našla ve francouzské kuchařce a chystám se vrátit do dětství…. 

2. Zdědilas nějaké zajímavé recepty po babičce nebo mamince?

Myslím, že po babičce jsem hlavně zdědila lásku k vaření. Bohužel v době, kdy jsem ještě neocenila tradiční recepty a postupy, babička zemřela a její kuchařka se pravděpodobně vyhodila. Ale spoustu jídel podle ní vařím.

Moje maminka byla pravý opak babičky, vaření si moc neužívala a neuměla improvizovat. Ale měla několik jídel, které dovedla k dokonalosti. Protože její rodiče pocházeli ze Zakarpatské Rusi, mám několik receptů z této oblasti, které jsou naším rodinným stříbrem. 

Na blogu mám i jeden z nich: pomazánku z lilku Ikru. Díky mámě jsem se ale naučila jíst hodně zeleniny a salátů i v době, kdy se v Čechách ještě moc nekonzumovaly.

3. Pečeš vlastní chleba, zkoušíš pořád nová jídla…Jak vypadá tvůj běžný den? Nestojíš pořád u plotny?

Jídlo mě opravdu baví, ale není to tak, že bych stála pořád v kuchyni. Baví mě improvizovat a zkoušet nové chutě. Musím říct, že mě velice ovlivnily cesty do Indonésie a Vietnamu, které mi otevřely nové obzory a chutě. 

Myslím, že v kuchyni je důležité, všechno si zorganizovat a naplánovat tak, aby to zabralo co nejméně času. Když vím, že budu potřebovat např. luštěniny, namočím si je dopředu, uvařím večer a druhý den použiji do nějakého kari. Nemyslím tím koření, ale jídlo. Tím se samotná úprava jídla zkrátí na minimum.

Když se stane, že opravdu nestíhám, použiji fazole z konzervy, kvalitní mraženou zeleninu, konzervu krájených rajčat atd. Tím se uspoří spoustu času, který je pro mě důležitější, než aby bylo vše domácí. Taky mám ráda různá zapečená jídla, která se „sama“ upečou v troubě. 

A občas doma vyhlásíme lovecký den. To znamená, že si každý něco uloví v lednici nebo ve špajzu sám. A vzhledem k tomu, že už máme 3 dospělé děti, tak to není problém… 

4. A tvůj víkendový den?

Víkendové dny se snažíme být někde v terénu, ale pokud jsme doma, máme rádi pořádné snídaně, vlastně takový brunch. Záleží na sezóně, ale často děláme lívance, manžel je specialista na vajíčka, nesmí chybět ovoce a dobrý sýr, čerstvé pečivo.

Je pro nás už vlastně svátek, pokud se sejdeme všichni a je to jeden z mála okamžiků, kdy si v klidu popovídáme. A oběd tím pádem vyřešíme jen nějakou polévkou nebo salátem. Když byly děti malé, nikdy jsem nechtěla strávit hned po snídani celé dopoledne přípravou oběda. Přišlo mi líto toho času, který bych se jim mohla věnovat, nebo jít ven. 

Ale v zimě nebo na nějakou oslavu, takové ty pořádné obědy s polévkou, hlavním jídlem a dezertem, vařím ráda. Samozřejmě občas rádi zajdeme do nějaké dobré restaurace. A co mám opravdu ráda, tak to jsou večírky s kamarády. To je vždy motivace k nějakému dobrému pohoštění. V létě samozřejmě i na grilu. 

5. Hodně našich čtenářů má problém s váhou. Řešilas ho někdy i ty?

Problém s váhou jsem naštěstí nikdy nemusela řešit. Podle mě je nejdůležitější pohyb a nepřejídat se. Vidím to všude okolo, že diety nefungují. Pokud člověk nezmění celkově životní styl, po nějaké době dietu přestane dodržovat a kila se vrátí zpátky. 

My se řídíme heslem, není důležité, co jíme občas, ale co jíme většinou. Nikdy jsem dětem nezakazovala žádné brambůrky, nebo sladké limonády, ale domů jsem je nekupovala, kromě nějakých oslav. 

Když už jsou dospělé, najednou pijí vodu, bylinkové čaje, jí hodně zeleniny. Pokud je honí mlsná, spíš sáhnou po jogurtu, než po sušence.

Přirozeně přebírají jídelníček a návyky, které jsem je naučila. 

6. Máš nějakou osvědčenou kombinaci potravin/koření, které funguje na hubnutí?

Naše kamarádka nás kdysi naučila nejdietnější chipsy na světě. Nakrájím ledový salát do mísy a posypu ho čerstvě namletým pepřem, nebo jiným kořením. K filmu ho sníme na posezení a chuťové buňky jsou uspokojené. Žádné večerní přejídání nebo zobání brambůrků a buráků. Teda až na manžela, který si buráky nenechá vzit…:-)

7. Na stránkách máš zajímavou sekci vybraných ingrediencí. Které máš nejradši a proč?

Tak to je určitě zázvor, limetové listy, chilli paprička a rybí omáčka. To jsou ingredience, které ráda propašuju kamkoliv. Dodají pikantnost a mohou ozvláštnit i klasická jídla. Třeba taková boloňská omáčka s těmito ingrediencemi dostane jiný rozměr. To ale v žádném případě neznamená, že klasické boloňské špagety nemám ráda.

A na dochucení a ozdobu nesmí chybět čerstvý koriandr, hladkolistá petržel a nasekané kešu ořechy nebo nějaká semínka. Jídlo totiž musí nejen chutnat, ale i lákavě vypadat. 

Musím říct, že jinak je moje velmi oblíbená ingredience máslo. Nemám ráda žádné rostlinné náhražky, které jsou na chuti poznat. Co se týče sladkého, tak tam jsou moje láska mandle. Ty jsou součástí většiny dezertů. Přidávám plátky mandlí i do žmolenky na obyčejný koláč. 

8. Dáš tip na velmi rychlou večeři, když člověk nestíhá?

Mám ráda pečenou zeleninu na plechu. Zdánlivě to zabere víc času, ale jen pečením, které za vás udělá trouba. Je to velice jednoduché a variabilní, podle toho, co najdete ve špajzu nebo lednici. Všechno prostě za pár minut nakrájíte na podobně velké kusy, v míse promícháte se solí, bylinkami a olivovým olejem, nasypete na plech vyložený pečícím papírem s šup s tím do trouby. Brambory, mrkev, dýně, cibule, rajčata, lilek, cuketa, celer, petržel, papriky, květák, na co si vzpomenete.

Masožravci můžou přidat i kousky masa nebo např. grilovací klobásky. K tomu nějaký jogurtový dip, nebo omáčka a výborná večeře téměř bez práce a nádobí je na stole. A pokud nějaká zelenina zbyde, není nic jednoduššího, než ji rozmixovat. Výborná pomazánka na další den je na světě.  

9. Co snídaně, jakou doporučuješ, když má člověk jen tak 15 minut na přípravu?

Já osobně miluju obyčejný čerstvý rohlík nebo chleba s máslem a k tomu bylinkový čaj. To nezabere moc času, ale nezapadá to úplně do dnešního trendu. Jinak moje tutovka je bílý jogurt s vločkami nebo granolou, ořechy a ovocem.

10. Máš na blogu hodně bezlepkových jídel. Proč? Někdo z rodiny je bezlepkář?

Bezlepková jídla nevařím nějak cíleně, ale tím, že se snažím vařit zdravější i bezmasá a výživově hodnotná jídla, jsou na našem jídelníčku. Protože spojení luštěnin, zeleniny a rýže je skvělé a má neomezené možnosti. 

Ale jinak v okruhu našich kamarádů bezlepkáře máme a v dnešní době je spíše výjimka, když někoho takového nepotkáte. Já nepodléhám žádným módním vlnám, které jsou i v jídle. Proto pokud nám lepek nevadí, rozhodně ho z jídelníčku nevyřazuji. 

Na druhou stranu se snažím vždy o jídle přemýšlet a vařit zdravější verze. Takže pokud to jde, světlou mouku nahrazuji celozrnnou, ve sladkých dezertech ubírám spoustu cukru a přidávám různá semínka. Ale to vše s citem, aby to neuškodilo chuti, ani konzistenci. 

10. Podle tvých stránek to vypadá, že jídlem opravdu žiješ. Navíc jdeš super směrem. Neplánuješ třeba kurz výživového poradenství?

Jídlo a také focení je to, co mě opravdu zajímá a baví. Je to téma, které na nás v současné době vykukuje na každém rohu. Ale není divu, vždyť se kolem něj vlastně točí celý náš život. 

Všechny důležité okamžiky, oslavy, setkávání s kamarády se odehrávají okolo stolu. Každá naše dovolená je spojená s chutěmi a vzpomínkami na jídlo nebo konkrétní restauraci i kavárnu.

Jídlo také ovlivňuje naše zdraví i náladu. To všechno do vaření promítám, ale zatím si to nechávám jen jako koníčka, který neustále rozvíjím. Časem uvidím, jestli se to nakonec přetaví i do nějaké spolupráce nebo přímo profese. 

V mém životě totiž všechno tak nějak samo plyne a přichází.

11. Co teď pracovně děláš?

Mám obrovské štěstí, že jsem si mohla v životě dovolit luxus, být s dětmi doma v podstatě až do jejich dospělosti. Já to beru jako obrovský dar, který mi umožnil věnovat se naplno rodině i svým koníčkům. Tím nemyslím jen vaření a focení, ale i cestování a sport. 

Momentálně spolupracuji na PR k animovanému filmu Fany a pes. Je to dětský příběh na pozadí událostí před 30 lety, kdy se bořila Berlínská zeď. Film otevírá možnost povídat si s dětmi o nedávné historii, která je ovšem pro ně už vzdálená…Film jim může tuto dobu přiblížit a taky přimět k otázkám, ale přitom zůstává dojemným příběhem holčičky a psa. Premiéra bude začátkem listopadu. 

12. Rok se nám přehoupl do poslední třetiny. Máš v ní nějaké zajímavé plány?

Kromě dalšího kurzu, tentokrát na dorty, s velice šikovným a mladým cukrářem, nás čeká velká soukromá událost. Náš nejstarší syn se bude ženit, takže všechna pozornost se upíná na přípravu svatby. 

13. Jaké je tvé nejoblíbenější podzimní jídlo a ingredience?

Tak to je určitě dýně hokaido. Je to neuvěřitelně zajímavá zelenina. Nemusí se loupat jako ostatní dýně, její chuť je výraznější, nasládlá. Používám ji do slaných i sladkých jídel.  Polévka je takový evergreen, který zná asi každý. Ale můžete z ní připravit i hlavní jídlo, jako např. rizoto nebo kari, přílohu k masu, nebo ji upéct jen tak s bylinkami a olivovým olejem na plechu.

A dýňový dort nebo bábovka, zůstane díky dýni krásně vláčná. Možností, co z ní připravit, je snad tisíc! 🙂

A navíc v podzimních chmurných dnech rozsvítí talíř svou krásně oranžovou barvou. 

Děkujeme za krásný rozhovor a přejeme, ať celý tvůj rok svítí jasnou barvou 🙂