Metabolický syndrom: Nebolí, ale může zabíjet

Metabolický syndrom je nenápadný zdravotní problém, který dokáže pěkně zkomplikovat život. Sice nijak nebolí, ale představuje velké nebezpečí nejen pro naše srdce a cévy. Jak poznat metabolický syndrom, co dělat v rámci jeho prevence a jakým způsobem se dá léčit?

Co je metabolický syndrom?

Metabolický syndrom (Reavenův syndrom, syndrom X) je označení pro skupinu příznaků a onemocnění, které zvyšují riziko srdečně-cévních chorob a dalších vážných onemocnění.

Metabolický syndrom definujeme přítomností alespoň 3 z následujících stavů:

1. obezita
2. dyslipidémie (zvýšená hladina krevních lipidů, zejména cholesterolu a triglyceridů)
3. hypertenze (vysoký krevní tlak)
4. porucha glukózové tolerance (inzulinorezistence) nebo cukrovka 2. typu

Každý z těchto stavů je samostatným rizikovým faktorem pro celou řadu zdravotních problémů, ale jejich kombinace představuje významné riziko, které dramaticky ohrožuje zdraví člověka.

Metabolický syndrom a jeho zdravotní komplikace

Metabolický syndrom zvyšuje riziko mnoha chorob, mezi které patří srdečně-cévní onemocnění, cukrovka 2. typu, ateroskleróza či steatóza (ztukovatění) jater. Při metabolickém syndromu stoupá nebezpečí infarktu myokardu, mozkové mrtvice a poškození životně důležitých orgánů.

Diagnostika metabolického syndromu

Včasné rozpoznání metabolického syndromu a zahájení léčby může snížit nebo dokonce zabránit rozvoji nevratného poškození orgánů a předcházet mnoha zdravotním komplikacím. Existuje 5 parametrů, podle kterých se přítomnost metabolického syndromu posuzuje. Pro potvrzení metabolického syndromu je potřeba splnit alespoň 3 z nich:

Kritéria pro diagnostiku metabolického syndromu
břišní (abdominální) obezita	obvod pasu – muži: ≥ 102 cm
	obvod pasu – ženy: ≥ 88 cm
zvýšená hladina triglyceridů (TAG) nalačno	> 1,7 mmol/l
nízká hladina HDL („hodného“) cholesterolu nalačno	muži: <1,0 mmol/l
	ženy: <1,3 mmol/l
vysoký krevní tlak	systolický krevní tlak ≥ 130 mmHg
	diastolický krevní tlak ≥ 85 mmHg
zvýšená hladina glukózy v krvi nalačno	≥ 5,6 mmol/l

Jaké jsou příčiny metabolického syndromu?

K rozvoji metabolického syndromu přispívá celá řada faktorů a drtivá většina z nich se týká životního stylu. Mezi hlavní faktory ovlivňující rozvoj metabolického syndromu patří nezdravá strava, nedostatek fyzické aktivity, stres, kouření a pití alkoholu.

Faktory, které přispívají k metabolickému syndromu:

• nadváha nebo obezita
• nedostatek pohybové aktivity
• strava s nadměrným množstvím kalorií a vysokým obsahem nasycených tuků, cukrů a trans tuků
• nadměrná konzumace alkoholu
• kouření
• dlouhodobý stres
• některá onemocnění (např. cholestáza, onemocnění ledvin nebo jater, neléčená hypotyreóza, cukrovka, poruchy metabolismu tuků)
• léčba některými léky nebo hormony (např. kortikosteroidy, diuretika, beta-blokátory, antidepresiva nebo neuroleptika)

Prevence a léčba metabolického syndromu: roli hraje hlavně změna životního stylu

Dobrou zprávou je, že metabolický syndrom je léčitelný. Jelikož metabolický syndrom úzce souvisí s nevhodným životním stylem, nejefektivnější léčbou je změna životního stylu a úprava jídelníčku. Jaké změny podniknout?

Snížení tělesné hmotnosti

Nadměrné množství tělesného tuku patří mezi přední faktory pro rozvoj metabolického syndromu. Nejzásadnějším opatřením v prevenci i léčbě metabolického syndromu je proto především kontrola tělesné hmotnosti a tělesného tuku.

Nejvíce nebezpečný je viscerální tuk (útrobní nebo také břišní tuk), který se ukládá mezi vnitřními orgány a je metabolicky velmi aktivní, působí prozánětlivě a zvyšuje riziko metabolických chorob včetně inzulinové rezistence a cukrovky 2. typu.

Při nadváze a obezitě je tedy klíčové redukovat tělesnou hmotnost a obvod pasu, který s viscerálním tukem úzce souvisí. Za normální hodnoty obvodu pasu považujeme u mužů do 94 cm a u žen pak do 80 cm. Těmto hodnotám je dobré se co nejvíce přiblížit.

Nicméně, s ohledem na metabolický syndrom je prospěšný jakýkoliv úbytek hmotnosti a tělesného tuku – už pouhé snížení o 5 až 10 % původní tělesné hmotnosti se projeví pozitivně na zdravotním stavu. K redukci váhy přispívá především vhodná úprava stravy a zařazení pohybové aktivity.

K efektivnímu hubnutí je potřeba dostat se do tzv. kalorického deficitu. Vše o jeho výpočtu a nastavení vhodného jídelníčku najdete v článku Nutriční specialistka radí: Jak by měl vypadat jídelníček na hubnutí.

Zdravá strava

Základním pravidlem je vybírat přirozené a minimálně zpracované potraviny, které jsou bohaté na prospěšné živiny a lépe zasytí. Naopak vhodné je omezit potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků, soli a cukru. Takové potraviny obsahují vysoké množství energie, minimum prospěšných látek a často nás zasytí jen na velmi krátkou dobu: Proto jim říkáme „prázdné kalorie“.

V jídelníčku nesmí chybět dostatek kvalitních bílkovin, komplexních sacharidů, vlákniny, ovoce a zeleniny. Zaměřit bychom se měli i na snížení spotřeby tuků a výběr vhodných zdrojů tuků. Ideální je nahradit větší část nasycených mastných kyselin ve stravě nenasycenými mastnými kyselinami.

V praxi to znamená omezit konzumaci tučného masa a uzenin, plnotučných mléčných výrobků a sýrů, sádla, másla, zabijačkových pochoutek a podobně. V jídelníčku je potom prostor pro zdravé tuky v podobě ořechů, semínek, tučných ryb, kvalitních rostlinných olejů, oliv a avokáda.

Jak se v tucích lépe orientovat, které vybírat a kterým se naopak vyhnout? To se dozvíte v článku Velký přehled tuků: Které prospívají a které naopak škodí?

Na které potraviny se zaměřit?

• libové maso (kuřecí a krůtí prsa, libové hovězí zadní maso, vepřová kýta, vepřová panenka, zvěřina, králík)
• ryby
• zelenina
• ovoce
• mléčné výrobky s nižším obsahem tuku a bez přidaného cukru (bílý jogurt do 3 % tuku, nízkotučný a polotučný tvaroh, kefír, sýry do 30 % t.v.s., cottage sýr)
• celozrnné obiloviny a výrobky z nich (ovesné vločky, müsli bez přidaného cukru, celozrnný či žitný chléb, celozrnná a špaldová mouka)
• kvalitní přílohy (brambory, batáty, celozrnná rýže, pohanka, quinoa, celozrnné či žitné těstoviny)
• luštěniny
• ořechy a semínka
• rostlinné oleje s výjimkou kokosového a palmového tuku (např. olivový, lněný, avokádový)
• Nevíte si rady s jídelníčkem? Oslovte některého z nutričních specialistů nebo se inspirujte v našem magazínu v článcích Zdravý jídelníček z receptů hotových do 15 minut a Zdravý jídelníček z receptů hotových do 15 minut II.

Pravidelný pohyb

Určitě vás nepřekvapí, že pohyb je nedílnou součástí zdravého životního stylu. V ideálním případě byste měli provádět nějakou fyzickou aktivitu každý den alespoň po dobu 30 minut. Při výběru vhodné pohybové aktivity zohledňujte své současné osobní dispozice a zdravotní stav.

30 minut svižné chůze denně je prospěšnější než přetěžování zatuhlých svalů po celodenním sezení v práci 3× týdně v posilovně, říká nutriční specialistka

Jaké výhody přináší pravidelný pohyb?

• podporuje zdraví srdce a cév
• pomáhá s hubnutím tělesného tuku
• přispívá k navýšení množství svalové hmoty, která zvyšuje energetický obrat, formuje postavu a dělá hezké křivky
• dlouhodobě upravuje hladinu krevního cukru a snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu
• snižuje krevní tlak
• zlepšuje hodnoty cholesterolu a krevních tuků
• podporuje obecnou fyzickou zdatnost
• má pozitivní vliv na psychický stav
• zlepšuje kvalitu spánku

Při velké nadváze a obezitě se ze začátku vyhněte sportům, které nadměrně zatěžují pohybový aparát (například běh, skákání přes švihadlo, skákání na trampolíně nebo vysoce intenzivní sporty). Naopak nejvhodnější volbou pro vás bude svižná chůze, jízda na kole, plavání nebo posilování s vlastní váhou těla. Časem můžete přejít v indiánský běh, přiměřený silový trénink, a nakonec i běhání.

Eliminace nezdravých životních návyků

Mezi faktory, které podporují rozvoj metabolického syndromu patří také kouření a konzumace alkoholu. V rámci podpory svého zdraví a prevenci možných komplikací proto zvažte odstranění nebo alespoň výrazné omezení těchto zlozvyků.

Závěr: Metabolický syndrom jde léčit

• Metabolický syndrom spojuje nadměrnou tělesnou hmotnost, vysoký krevní tlak, nerovnováhu krevních tuků a diabetes (cukrovku) 2. typu. Tento zdravotní stav představuje významné riziko pro srdečně-cévní systém, ale také pro pohybový aparát, mozek, funkci jater, ledvin a dalších orgánů.
• Léčba metabolického syndromu spočívá především v úpravě nevhodných návyků životního stylu – zejména ve změně jídelníčku, pravidelném pohybu a redukci nadváhy. 
• V některých případech může lékař předepsat také léky, které je ovšem potřeba stejně doplnit o úpravu životosprávy.

Zdroje

1.      Huang, P. L. (2009). A comprehensive definition for metabolic syndrome. Disease Models & Mechanisms, 2(5-6), 231–237.

2.      Yamagishi, K., & Iso, H. (2017). The criteria for metabolic syndrome and the national health screening and education system in Japan. Epidemiology and Health, 39.

3.      Fahed, G., Aoun, L., Bou Zerdan, M., Allam, S., Bou Zerdan, M., Bouferraa, Y., & Assi, H. I. (2022). Metabolic Syndrome: Updates on Pathophysiology and Management in 2021. International Journal of Molecular Sciences, 23(2), 786.

4.      Rochlani, Y., Pothineni, N. V., Kovelamudi, S., & Mehta, J. L. (2017). Metabolic syndrome: pathophysiology, management, and modulation by natural compounds. Therapeutic Advances in Cardiovascular Disease, 11(8), 215–225.

5.      Wilhelm, Z. (2011). Metabolický syndrom. Praktické lékárenství, 7(5), 223–226.

6.      Svobodová, Š., & Topolčan, O. (2012). Metabolický syndrom, predikce a prevence. Interní medicína, 14(11), 412–414.

7.      Sucharda, P. (2010). Metabolický syndrom, jeho diagnostika a možnosti léčby. Medicína pro praxi, 7(3), 111–114.

8.      Rus, M., Crisan, S., Andronie-Cioara, F. L., Indries, M., Marian, P., Pobirci ,O. L., & Ardelean, A. I. (2023). Prevalence and Risk Factors of Metabolic Syndrome: A Prospective Study on Cardiovascular Health. Medicina (Kaunas), 59(10), 1711.

9.      Castro-Barquero, S., Ruiz-León, A. M., Sierra-Pérez, M., Estruch, R., & Casas, R. (2020). Dietary Strategies for Metabolic Syndrome: A Comprehensive Review. Nutrients, 12(10), 2983.

10.   Lee, Y. A., Song, S. W., Kim, S. H., & Kim, H. N. (2023). Associations between Dietary Patterns and Metabolic Syndrome: Findings of the Korean National Health and Nutrition Examination Survey. Nutrients, 15(12), 2676.