Metabolický syndrom: Komu hrozí, příčiny, důsledky a dieta

Stále častější komplikaci nadváhy a nezdravého životního stylu lékaři nazývají metabolický syndrom, zkráceně MetS. V poslední době slyší tuto diagnózu čím dál víc pacientů. V Americe odhadem až třetina dospělé populace.

Co je metabolický syndrom

Soubor rizikových změn v těle, které při souběžném výskytu zvyšují riziko srdečních a cévních chorob včetně infarktu a mrtvice, diabetu 2. typu a dalších civilizačních chorob. Vyžadují proto lékařský dohled a ideálně okamžitou změnu životosprávy.

Hlavní rizikové faktory

• Vysoký nebo zvýšení krevní tlak
• Vysoká nebo zvýšená hladina cukru v krvi
• Nadbytek tělesného tuku v oblasti pasu, tzv. centrální obezita
• Abnormální hladina cholesterolu nebo triglyceridů

Pokud máte jeden z těchto rizikových faktorů, neznamená to automaticky, že uslyšíte diagnózu metabolický syndrom. K jeho určení potřebuje lékař znát kompletní anamnézu včetně vaší životosprávy a dědičné zátěže.

Do hry vstupuje řada dalších proměnných

Odborné studie poukazují na to, že rizikových faktorů může být mnohem více než 4 až 6 hlavních, které uvádí většina zdrojů na internetu. Svou roli tu hrají další kritéria jako je věk, kouření nebo pohlaví. Ve větším ohrožení jsou lidé trpící onemocněním jater, spánkovou apnoe nebo ženy se syndromem polycystických vaječníků. I tyto problémy úzce souvisí s nadváhou, hormony a metabolismem cukrů.

Diagnostiku a vyhodnocení stavu včetně návrhu dalšího postupu musí provést lékař.

Riziko roste spolu s BMI

Tzv. Body mass index, orientační ukazatel váhy vzhledem k výšce člověka, někdy může mást. Syndromem totiž může trpět i na pohled štíhlý člověk s normální hodnotou BMI. Svou roli tu totiž sehrává například i množství viscerálního tuku obalujícího vnitřní orgány. Ten není na pohled vidět.

Faktem však zůstává, že riziko narůstá spolu s rostoucím BMI. V letech 2003 až 2006 lékaři testovali muže a ženy s nadváhou a zjistili, že mají 5,5 až 6× vyšší riziko metabolického syndromu v porovnání s jedinci s podváhou nebo normální váhou.

U obézních lidí studie prokázala dokonce 17 až 23násobné riziko.

TIP: Jak jste na tom s váhou vy? Otestujte se na naší BMI kalkulačce.

Roli hraje i věk

Stejná studie z let 2003 až 2006 odhalila, že riziko syndromu stoupá s věkem. Konkrétně se v rámci výzkumu vyskytl u:

• 20 % testovaných mužů a 16 % žen do 40 let
• 41 % mužů a 37 % žen mezi 40 a 59 lety
• 52 % mužů a 54 % žen ve věku 60 a více let

Čísla hovoří spíše v neprospěch mužů, ale problematika je daleko složitější. Odborníci varují, že ženy mívají vyšší koncentrace specifických zánětlivých markerů v krvi a tím i vyšší náchylnost k usazování viscerálního a podkožního tuku.

Některé příčiny můžete hned odstranit

Metabolický syndrom úzce souvisí s nadváhou/obezitou, nečinností a nevhodným stravováním. Nepříznivé geny nebo celkový fyzický stav možná neovlivníte, ale stravu 100 % ano. Pokud žijete ve stresu, i ten hraje významnou roli.

Omezte příjem cukrů. Snížíte riziko inzulinové rezistence

Zvýšená konzumace vysoce zpracovaných potravin a nadměrný příjem cukrů způsobuje rozvoj tzv. inzulinové rezistence, jednoho z největších strašáků moderní doby.

Jak vzniká? Za normálních okolností pomáhá s trávením a využitím energie z cukrů hormon inzulin, produkovaný slinivkou břišní. Pokud jíme rychlých cukrů moc a navíc z nevhodných zdrojů, rozvíjí se tzv. inzulinová rezistence.

V tu chvíli buňky přestávají na inzulin normálně reagovat – nedovolují glukóze snadný vstup do buněk. Tělo tak má méně paliva, hladina cukru v krvi stoupá a slinivka přitom chrlí víc a víc inzulinu ve snaze o snížení hladiny cukru v krvi.

Dyslipidémie a metabolický syndrom

Jedna ze studií prokázala souvislost mezi inzulinovou rezistencí a dyslipidemií – poruchou rovnováhy tuků v krvi. Většinou ji charakterizují vyšší hladiny triglyceridů, nízký „hodný“ HDL cholesterol a normální nebo mírně zvýšené hladiny „zlého“ LDL cholesterolu.

Vyšší triglyceridy a nízká hladina hodného cholesterolu se objevují zhruba 2× častěji u pacientů s metabolickým syndromem, kteří již mají zároveň diagnostikovanou cukrovku.

O něco vyšší riziko rozvoje cukrovky a vysokého cholesterolu opět mají ženy, a to zřejmě opět v souvislosti s přirozeně vyšší hladinou zánětlivých markerů.

Děti a metabolický syndrom

Přibývá i dětí ohrožených tímto problémem. Riziko opět roste spolu s věkem. Zřídkakdy se objevuje u dětí do 10 let. Syndrom často postihuje celé rodiny, které nejsou fyzicky příliš aktivní a jedí nevhodnou stravu s vysokým podílem zpracovaných potravin a jednoduchých cukrů.

Kromě krevních testů a vyššímu BMI patří k indikátorům problému tzv. acanthosis nigricans, tedy ztmavnutí kůže v záhybech na krku, podpaží, kolem pupku či v tříslech. Jde o příznak inzulinové rezistence.

Pozor, příznaky se vůbec nemusí projevit

Většina poruch spojených s metabolickým syndromem nemá zjevné příznaky nebo specificky popsané symptomy. Na první pohled viditelným varovným znamením bývá nadváha, zejména velký obvod pasu.

Pokud dojde ke zvýšení hladiny cukru v krvi, můžete pozorovat příznaky diabetu, jako je zvýšená žízeň, časté močení nebo rozmazané vidění. V tuto chvíli ještě nemusí jít ani o metabolický syndrom, ani o cukrovku. Tělo pouze volá o pomoc.

Jedním ze specifických indikátorů může být zmiňované ztmavnutí kůže v záhybech.

Odborná diagnostika

Máte-li podezření na metabolický syndrom, sdělte jej svému praktickému lékaři na preventivní prohlídce, kam byste měli chodit každé dva roky.

Lékař se vyptá na rodinnou anamnézu, zkontrolujte váhu, stav pokožky a poslechne si srdce. Provede přitom většinou:

• Měření BMI a pasu
• Měření krevního tlaku
• Krevní testy včetně lipidového profilu, glykémie a hemoglobinu A1C

Pokud se potvrdí některý z rizikových faktorů, bude lékař pátrat dál – vyšetřením na onemocnění jater, syndromu polycystických ovarií u žen nebo spánkové apnoe.

Laická diagnostika

Nechcete-li z jakéhokoli důvodu spěchat k lékaři, začněte orientačním měřením na přístroji InBody. Najdete ho ve fitness centrech i u výživových poradců. Základní přehled získáte i doma, orientačním měřením podkožního tuku.

Prevence a léčba

Jedinou spolehlivou prevenci představuje zdravý životní styl. Pokud už metabolický syndrom propukne, zmírňuje správná životosprávy jeho dopady, zkvalitňuje a prodlužuje život. Lékaři vás budou sledovat a symptomaticky řešit ostatní příznaky, jako je vysoký cholesterol, zvýšený cukr v krvi a další.

Co udělat pro zdravý životní styl hned teď

• Upravte svou stravu a pracujte na snížení váhy. Buď sami, nebo pod vedením zkušeného výživového poradce.
• Nekuřte.
• Zařaďte denně – nebo aspoň většinu dní – alespoň 30minutovou procházku nebo jinou fyzickou aktivitu.
• Snižte míru stresu. Věnujte denně chvilku jen sami sobě. Omezujte čas strávený u obrazovek.

Samotné snížení váhy a úprava režimu může přinést zlepšení nebo dokonce vyřešení zdravotních problémů a snížení rizika budoucích kardiovaskulárních obtíží.

Dieta při metabolickém syndromu

Úprava stravy představuje zásadní krok ke zdravějšímu tělu i mysli. Hned teď můžete vynechat slazené nápoje a limonády, omezit alkohol a nezdravá fastfoodová a polotovarová jídla.

Snižte příjem nasycených a trans-tuků a potravin s vyšším obsahem sodíku.

Svou stravu založte na:

• Čerstvém ovoci a zelenině
• Celozrnných výrobcích
• Libovém mase a rybách
• Luštěninách
• Oříšcích, semínkách a dalších zdrojích kvalitních tuků (olivový olej atd.)

Hlídejte si denní příjem vlákniny. Získáte ji hlavně z ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků.

TIP: Mnoho lékařů doporučuje tzv. středomořskou dietu.

Dobrá zpráva na konec: Úprava režimu většinou pomůže

Chcete-li se vyhnout metabolickému syndromu, zaměřte se na zdravé jídlo, dostatek pohybu, vystavte stopku kouření a celkově zapracujte na své životosprávě. Podaří-li se vám celkově zklidnit a snížit svou váhu, pravděpodobně se vám výrazně uleví.

Přesto doporučujeme konzultaci s lékařem, který pohlídá rizikové faktory a případně nasadí léky na vysoký krevní tlak, cukr nebo cholesterol. Farmakologická léčba nemusí být doživotní. Řadě lidí se hodnoty po úpravě životosprávy samy srovnají.

Držíme vám palce 🙂