Nadváha u dospělých: Výpočet, příznaky, příčiny a řešení

Nadváha a obezita jsou dnes jedním z největších zdravotních problémů. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) je nadváha příčinou mnoha vážných onemocnění včetně srdečně-cévních chorob, cukrovky 2. typu, hypertenze (vysokého krevního tlaku) a chronických kloubních problémů. Jak poznat nadváhu a jaké faktory k nárůstu hmotnosti přispívají?

Co je nadváha?

Nadváha je označení pro stav, kdy tělesná hmotnost člověka převyšuje normální rozmezí pro daný věk, pohlaví a výšku. Obezita je pak extrémní formou nadváhy. Nebezpečné je přitom především nadměrné množství tělesného tuku, které představuje vysoké zdravotní riziko. Tuk se totiž může ukládat i kolem vnitřních orgánů jako tzv. viscerální tuk, který výrazně podporuje rozvoj metabolických onemocnění.

Naproti tomu větší zastoupení svalové hmoty je pro tělo zdravé a prospěšné. Mít v těle více svalů než tělesného tuku je výhodou, protože svaly podporují fungování metabolismu (zvyšují bazální metabolismus), zlepšují sílu, vytrvalost a koordinaci a pomáhají s tvarováním postavy. Velké množství tělesného tuku nijak neprospívá, právě naopak.

Zatímco nadváha se považuje za rizikový faktor pro vznik celé řady zdravotních problémů, obezita je už označována za nemoc.

Vysoký podíl tělesného tuku přitom není typický pouze pro vysoce rozvinuté země, ale začíná se častěji objevovat také v rozvojových oblastech. Alarmující je i skutečnost, že nadváha a obezita se stala problémem nejen dospělých, ale čím dál častěji ohrožuje také děti a dospívající jedince.

Jak poznat nadváhu?

K hodnocení nadváhy a obezity se používá několik metod:

1. BMI – Body Mass Index

Hodnocení nadváhy a obezity se obvykle provádí pomocí indexu tělesné hmotnosti (BMI). Ten se vypočítává jako poměr hmotnosti v kilogramech k druhé mocnině výšky v metrech. Lidé s BMI vyšším než 25 mají nadváhu, zatímco hodnoty nad 30 označují obezitu.

BMI index rozděluje hmotnost do několika kategorií:

• Podváha: BMI nižší než 18,5
• Normální hmotnost: BMI 18,5 až 24,9
• Nadváha: BMI 25,0 až 29,9
• Obezita 1. stupně (mírná obezita): BMI 30,0 až 34,9
• Obezita 2. stupně (střední obezita): BMI 35,0 až 39,9
• Obezita 3. stupně (těžká neboli morbidní obezita): BMI 40 a více

BMI má své limity

BMI totiž bere v potaz jen výšku a tělesnou hmotnost člověka, ale zcela ignoruje velmi zásadní faktory pro hodnocení nadváhy, jako jsou věk, poměr svalové hmoty a tuku a pohlaví. BMI tím pádem nemusí spolehlivě odrážet zdravotní stav člověka a mnohdy ani správně zhodnotit skutečnou nadváhu. Právě proto se v praxi používá spíše jen doplňkově.

Například kulturista může mít velmi vysoké BMI značící výraznou obezitu, ve skutečnosti ale má minimum tělesného tuku. Důvodem je velké množství svalové hmoty, která zaujímá podstatnou část jeho váhy. Téměř nepoužitelné je BMI u dětí, starších osob a sportovců.

I když BMI není dokonalým ukazatelem, stále je to užitečný nástroj pro obecné hodnocení rizik spojených s nadváhou a obezitou. Při hodnocení optimální hmotnosti je však vždy důležité zohlednit celkové zdraví, životní styl, množství svalové hmoty, genetiku, věk a další faktory.

2. Obvod pasu

Kromě BMI existují i jiné způsoby, jak hodnotit tělesnou hmotnost a složení těla. Mezi první z nich patří měření tělesných obvodů, zejména obvodu pasu. Tento ukazatel může poskytnout dobrý přehled o množství tělesného tuku v oblasti břicha a s ním spojeném riziku srdečně cévních onemocnění. Za rizikový se považuje obvod pasu nad 94 cm u mužů a nad 80 cm u žen.

3. WHR index

WHR (Waist-to-Hip Ratio) je ukazatel, který měří poměr obvodu pasu k obvodu boků. Tento index se používá k hodnocení rozložení tělesného tuku a pomáhá zhodnotit riziko vzniku zdravotních problémů spojených s nadváhou a obezitou. Pro muže je považováno za rizikové, pokud je WHR vyšší než 0,90 a pro ženy je to nad 0,85.

4. Měření složení těla

Analýza složení těla je prakticky nejpřesnějším nástrojem pro hodnocení nadváhy a obezity, protože odráží skutečná zdravotní rizika spojená s nadbytkem tělesného tuku. Podle běžného vážení celkové tělesné hmotnosti se nedozvíme nic o tom, jestli jsme ohroženi na zdraví nebo ne, protože neznáme poměr mezi tuky a svaly v těle.

Měření složení těla poskytuje kvalitní přehled o tom, jaká hmota v těle převládá – zda tuková tkáň, která v nadbytku škodí, anebo metabolicky aktivní a prospěšná svalová hmota. Složení svého těla můžete absolvovat například v nutričních poradnách nebo ambulancích. Nejznámějším přístrojem určeným pro měření složení těla je InBody.

Příčiny nadváhy

Příčina nadváhy není nikdy jen jedna. Nadváha je komplexní problém, který vzniká v důsledku souhry několika faktorů. Na vzniku nadváhy a obezity se většinou podílí více faktorů současně, a to včetně genetických, psychologických a sociálních faktorů. K přibírání na váze ovšem nejvýrazněji přispívá způsob stravování a celkový životní styl.

Genetika a dědičnost

Nezanedbatelnou roli při vzniku nadváhy hraje genetika. Lidé, kteří mají v rodině příbuzné s nadváhou nebo obezitou, jsou obecně náchylnější k rozvoji nadváhy. Genetické faktory mohou ovlivnit to, jak tělo zpracovává některé živiny, jak efektivně spaluje kalorie (bazální metabolismus), dokonce i schopnost těla regulovat chuť k jídlu. Geny navíc mohou zvyšovat sklon k ukládání tuku v určitých partiích těla.

Genetika se sice může podílet na nárůstu tělesné hmotnosti, ale sama o sobě není hlavní příčinou nadváhy.

Přestože genetika může ovlivnit náš metabolismus a způsob ukládání tuků, samotná genetika není rozhodujícím faktorem pro vznik nadváhy. Mnohem důležitější je v tomto ohledu způsob stravování a životní styl. Jinými slovy, genetická predispozice nemusí nutně vést k nadváze nebo obezitě, pokud člověk dodržuje zdravý životní styl.

Nezdravá strava

Způsob stravování je tím nejdůležitějším faktorem podílejícím se na rozvoji nadváhy. K nárůstu tělesné hmotnosti dochází hlavně v důsledku dlouhodobě vysokého příjmu kalorií a pravidelné konzumace potravin bohatých na rafinované sacharidy, cukry, nasycené tuky, trans tuky a průmyslově zpracované potraviny.

Takové potraviny obsahují velké množství kalorií, ale minimum prospěšných živin (vitaminů, minerálních látek, vlákniny, bílkovin, zdravých tuků, antioxidantů). Tělu nedodají nic víc než „prázdné kalorie“. Tyto potraviny současně příliš nezasytí, takže mohou vést k přejídání. Jídelníček bohatý na nutričně chudé a vysoce kalorické potraviny přispívá nejen k hromadění tuku v těle, ale i ke zdravotním problémům.

Které potraviny je vhodné omezit?

• Rychlé občerstvení (fast food) – např. hamburgery, hranolky, pizza, kuřecí křidélka, kuřecí stripsy, rybí prsty, smažený sýr
• Slazené nápoje – limonády, energetické nápoje, džusy, Coca Cola, Kofola apod.
• Cukrovinky a sladkosti – čokolády, bonbóny, dezerty, koláče, zákusky, koblihy, šátečky, croissanty a další sladké pečivo
• Smažená jídla
• Tučné uzeniny – klobásy, salámy, párky s nízkým obsahem masa, paštiky, slanina, sádlo, jelita, prejt, zabijačkové speciality
• Bílé pečivo a výrobky z bílé mouky (např. těstoviny)
• Instantní jídla – polévky, nudle
• Slané pochutiny – chipsy, slané oříšky, preclíky, křupky
• Tučné sýry a mléčné výrobky – sýry nad 45 % t.v.s., smetana, šlehačka, sýrové pomazánky, smetanové omáčky
• Pultové pomazánky a saláty

Nedostatek pohybu

Pohyb je nezbytný pro udržení zdravé tělesné hmotnosti i hubnutí nadbytečných kilogramů. Dnešní doba však pravidelnému pohybu moc nenahrává. Stále více lidí má sedavý životní styl, který je jedním z hlavních faktorů podporujících ukládání tuku v těle.

K tomu přispívá i fakt, že spousta lidí má sedavé zaměstnání a k přesunu z místa na místo používá pouze auto. V současnosti díky moderní technologii trávíme stále více času u počítačů, telefonů nebo před televizí a ve volném čase se málo hýbeme. Pohyb by měl být přitom neodmyslitelnou součástí každodenní rutiny.

Fyzická aktivita nejen že pomáhá spalovat kalorie, ale zlepšuje také metabolismus, reguluje hormony a zvyšuje podíl svalové hmoty, což vede k efektivnějšímu spalování tuků. Kromě toho pravidelný pohyb zlepšuje psychickou pohodu, takže může snížit riziko emocionálního přejídání a dalších nevhodných stravovacích návyků.

Psychologické faktory

Psychika a duševní zdraví hrají důležitou roli v tom, jak člověk přistupuje k jídlu. V některých případech může být nadváha výsledkem emočního přejídání, kdy člověk používá jídlo jako způsob zvládání stresu, smutku, strachu nebo úzkosti. Jídlo se pro člověka stává náhradou za jiné a zdravější způsoby, jak se vyrovnat s nepříjemnými emocemi, protože poskytuje okamžité uspokojení a pocit útěchy.

Léky a chronická onemocnění

Vedlejším účinkem některých léků může být i přibírání na váze. Patří sem například některá antidepresiva, léky na cukrovku, kortikosteroidy a antipsychotika. Tento efekt bývá způsobený tím, že tyto léky působí na metabolismus nebo zvyšují chuť k jídlu.

Také některá chronická onemocnění mohou přispět k nárůstu hmotnosti. Jde třeba o syndrom polycystických ovarií (PCOS), deprese nebo apnoe. Lidé s těmito problémy mohou mít potíže s udržením ideální tělesné hmotnosti, a to i přes snahu o zdravý životní styl.

Hormony

Hormonální nerovnováha, například v důsledku onemocnění štítné žlázy, inzulinové rezistence nebo hormonálních změn spojených s menopauzou, může přispět k nárůstu hmotnosti a ukládání tělesného tuku.

Věk

S rostoucím věkem dochází ke zpomalování metabolismu, často v důsledku úbytku svalové hmoty (ale i hormonálních změn). To může mít za následek větší riziko ukládání tělesného tuku a vzniku nadváhy. Prevencí těchto nežádoucích změn je pravidelný pohyb a zdravá strava s dostatečným příjmem bílkovin. Tím si lze udržet dostatek svalové hmoty a předejít zpomalování metabolismu.

Sociální faktory

V neposlední řadě je důležité zmínit i vliv prostředí, ve kterém člověk žije. Například kulturní zvyklosti, ekonomická situace a dostupnost kvalitních potravin, mohou významně ovlivnit stravovací návyky a životní styl člověka. V zemích, kde je nedostatek zdravých potravin nebo větší dostupnost rychlého občerstvení, je pravděpodobnost nadváhy mnohem vyšší.

Zdravotní rizika nadváhy

Nadváha není pouze estetickým problémem, ale především zdravotním. Nadbytek tělesného tuku může negativně ovlivnit každý orgán v těle a způsobit závažné zdravotní komplikace.  Nadváha zvyšuje riziko vzniku řady chronických onemocnění, snižuje kvalitu života a může vést k předčasnému úmrtí.

Mezi hlavní zdravotní problémy spojené s nadváhou a obezitou patří kardiovaskulární onemocnění, cukrovka 2. typu, hypertenze (vysoký krevní tlak) a problémy s klouby. Nadváha může zvyšovat i riziko vzniku některých typů rakoviny.

Kardiovaskulární onemocnění

Jedním z nejvážnějších rizik spojených s nadváhou jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku (hypertenze), srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Lidé s nadváhou mají zvýšené riziko těchto komplikací, protože nadbytečný tuk v těle přispívá k zánětům, které poškozují cévy a srdce.

Tuk, který se hromadí v oblasti břicha (jako viscerální tuk), je obzvlášť rizikový, protože se z něj uvolňují látky, které mohou zvyšovat hladinu cholesterolu v krvi, podporovat zánětlivé procesy v těle a zhoršovat stav cév. Tyto faktory mohou vést k ateroskleróze, která následně zvyšuje riziko infarktu nebo mrtvice.

Cukrovka 2. typu

Nadváha je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik cukrovky 2. typu. Při nadměrné tělesné hmotnosti se tělo stává rezistentní vůči inzulinu. To znamená, že je pro něj obtížnější regulovat hladinu cukru v krvi. Tento stav vede k trvalému zvýšení hladiny glukózy, což může časem způsobit poškození orgánů, jako jsou ledviny, oči, srdce a nervy.

Kloubní potíže

Nadváha může mít také vážný dopad na pohybový aparát. Nadbytečná kila kladou velkou zátěž na klouby, zejména na kolena, kyčle a páteř. Důsledkem může být opotřebení a bolest kloubů, omezení hybnosti těla, ztráta flexibility až osteoartróza (degenerativní onemocnění kloubů). Lidé s nadváhou často trpí bolestmi zad, kloubů nebo svalů, což snižuje jejich schopnost vykonávat i běžné denní aktivity a vede k dalším zdravotním problémům.

Nadváha je pro tělo velmi nebezpečná. Přitom se dá efektivně řešit pomocí správných změn v oblasti výživy a fyzické aktivity.

Nádorová onemocnění

Nadváha a především pak obezita je spojena se zvýšeným rizikem vzniku několika typů rakoviny, včetně rakoviny prsu, tlustého střeva, jater, ledvin a slinivky břišní. Tuková tkáň produkuje látky, které mohou podporovat růst nádorových buněk a ovlivnit hormonální rovnováhu v těle. Například u žen s nadváhou je zvýšené riziko hormonálně závislých typů rakoviny, jako je rakovina prsu.

Psychické poruchy

Nadváha a obezita mohou mít také negativní vliv na psychické zdraví. Lidé s nadváhou jsou častěji vystaveni depresím, úzkosti a nízkému sebevědomí. Stigmatizace a negativní společenský postoj vůči nadváze mohou vést k psychickým problémům a sociální izolaci.

Psychické problémy spojené s nadváhou mohou vytvářet začarovaný kruh. Lidé, kteří se cítí špatně kvůli své váze, mohou hledat útěchu v jídle, což vede k dalšímu přibírání a dalším psychickým problémům. Tento cyklus je často těžké přerušit bez správné podpory a odborné pomoci.

Problémy se spánkem

Nadváha je spojena s vyšším rizikem vzniku spánkové apnoe. To je stav, při kterém dochází k dočasným zástavám dechu během spánku. Tyto přestávky v dýchání vedou k častým probouzením během noci a ke špatné kvalitě spánku. Spánková apnoe může navíc zhoršit zdraví srdce a cév. Nedostatek spánku může narušit i hormonální rovnováhu a podporovat chuť k jídlu, což vede k dalšímu přibírání na váze.

Snížená kvalita a délka života

Nadváha nejen že zvyšuje riziko řady vážných zdravotních problémů, ale také snižuje celkovou kvalitu života. Lidé s nadváhou častěji pociťují únavu, bolest a omezenou pohyblivost, což jim ztěžuje běžné každodenní činnosti, jako je chůze, hra s dětmi nebo vykonávání práce.

Zdravotní problémy spojené s nadváhou také výrazně přispívají k předčasnému úmrtí. Studie ukazují, že lidé s nadváhou a obezitou mají nižší průměrnou délku života než ti s normální tělesnou hmotností. 

Prevence nadváhy

Nejlepší situací je, když nadváha vůbec nevznikne. Základem prevence nadváhy je zdravá a vyvážená strava, která by měla obsahovat všechny důležité živiny ve správném poměru – bílkoviny, sacharidy, tuky, vlákninu, vitaminy a minerální látky. Energetický příjem a příjem základních živin (bílkovin, sacharidů a tuků) by měl odpovídat životnímu stylu, pohybové aktivitě, zdravotnímu stavu, věku a individuálním cílům člověka.

Nevíte, kolik toho jíst a jak by měl vypadat zdravý jídelníček? S nastavením správného příjmu kalorií vám může pomoci zkušený odborník na výživu.

8 rychlých tipů pro prevenci nadváhy

1. Zaměřte se na přirozené a celistvé potraviny. Mezi obecně vhodné potraviny patří libové maso, ryby, zelenina, ovoce, celozrnné výrobky, neochucené mléčné výrobky s nižším obsahem tuku, luštěniny, vejce, ořechy, semínka a kvalitní rostlinné oleje (např. olivový, řepkový, avokádový, lněný).
2. Omezte konzumaci průmyslově zpracovaných potravin (např. polotovary, slazené nápoje, sladkosti, sladké a křehké pečivo, fast food, müsli tyčinky, instantní jídla apod.).
3. Zvyšte příjem zeleniny a ovoce. Z důvodu nižšího obsahu cukru by měl v jídelníčku převažovat příjem zeleniny, té bychom měli denně sníst alespoň 400 gramů. U ovoce postačí 100 až 200 gramů za den.
4. Preferujte celozrnné varianty potravin. Místo bílého pečiva nebo rádoby zdravého cereálního, vícezrnného, tmavého či sedmizrnného pečiva, sáhněte po celozrnném nebo žitném pečivu. Těstoviny z bílé mouky nahraďte celozrnnými a při pečení zvolte raději celozrnnou nebo špaldovou mouku.
5. Snižte příjem nasycených tuků ve prospěch nenasycených tuků. V jídelníčku upřednostňujte zdravé tuky v podobě tučných ryb, ořechů, semínek, avokáda, oliv a rostlinných olejů. Tyto tuky obsahují prospěšné omega-3 mastné kyseliny nezbytné pro správné fungování těla. Naopak snižte spotřebu nasycených tuků ve formě tučného masa, plnotučných mléčných výrobků, másla, sádla a průmyslově zpracovaných potravin.
6. Vyhýbejte se tekutým kaloriím. Některé nápoje obsahují kalorie, které nevidíme, ale započítávají se do denního kalorického příjmu. Tyto nápoje jsou bohaté na cukry a mohou nenápadně podporovat rozvoj nadváhy. Jde hlavně o slazené nápoje, nápoje typu Coca Cola a Kofola, džusy a různé sirupy. Pozor také na alkohol.
7. Pravidelně se hýbejte. Pravidelný pohyb nejen že pomáhá spalovat kalorie, ale zlepšuje metabolismus, posiluje svaly a podporuje zdraví srdce a cév. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje dospělým lidem věnovat se minimálně 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně nebo 75 minut intenzivní aktivity. Ideální je zařazovat jak aerobní pohyb (chůze, běh, cyklistika, plavání nebo tanec), tak i silové cvičení.
8. Dodržujte vědomé stravování (mindful eating). Tato technika spočívá v tom, že se soustředíme na jídlo, nikam při jídle nespěcháme a posloucháme signály těla o hladu a sytosti.
9. Sledujte svou hmotnost a zdravotní stav. Pravidelné sledování tělesné hmotnosti a tělesného tuku je důležité pro včasné odhalení rizik spojených s nadváhou. K tomu patří pravidelné měření BMI, obvodu pasu a procenta tělesného tuku (například na přístroji InBody). Mimo to je dobré pravidelně kontrolovat svůj krevní tlak, hladinu cholesterolu a cukru v krvi, aby bylo možné zareagovat na případné zdravotní komplikace spojené s nadváhou.

Léčba nadváhy

Léčba nadváhy je v hlavních bodech totožná s její prevenci. Jde o komplexní proces, který vyžaduje dlouhodobý přístup zahrnující úpravy životního stylu a změnu mentálního nastavení. U některých lidí může být potřeba i léčba pomocí léků nebo chirurgického zákroku, a to především v případě obezity nebo nadváhy spojené s více zdravotními komplikacemi.

Cílem léčby nadváhy je nejen zhubnout, ale také udržet dosaženou hmotnost a zlepšit celkové zdraví. Tento proces by měl být postupný a obsahovat jak změny ve stravování, tak i v pohybových návycích.

1. Změna stravovacích návyků

Nejefektivnější způsob, jak léčit nadváhu, je změnit své současné stravovací návyky. Mezi hlavní principy zdravého hubnutí patří:

• Kontrola porcí: Velmi důležité je snižování velikosti porcí a vybírání potravin s nižší energetickou hodnotou. To jsou například potraviny bohaté na vlákninu a bílkoviny, která zasytí na delší dobu, aniž by obsahovaly velké množství kalorií.
• Důraz na nutričně hodnotné potraviny: Místo zpracovaných potravin s vysokým obsahem tuků a cukrů by měla být strava založena na celistvých, přirozených potravinách, jako jsou ovoce, zelenina, celozrnné produkty, kvalitní bílkoviny a zdravé tuky.
• Pravidelnost v jídle: Pravidelný stravovací režim bez vynechávání jídel pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi a zabraňuje přejídání.
• Výběr kvalitních bílkovin: Bílkoviny jsou důležité pro budování svalové hmoty a udržení pocitu sytosti. Zdroji kvalitních bílkovin jsou libové maso, ryby, neslazené mléčné výrobky s nižším obsahem tuku, vejce, luštěniny, tofu a tempeh.
• Omezení jednoduchých cukrů: Potraviny s vysokým obsahem jednoduchých cukrů (jako jsou sladkosti a slazené nápoje) rychle zvyšují hladinu cukru v krvi a mohou vést k ukládání tuku v těle.
• Snížení příjmu nasycených tuků a trans tuků. Tyto tuky se nacházejí ve smažených jídlech a vysoce zpracovaných potravinách.
• Důraz na vlákninu: Potraviny s vysokým obsahem vlákniny, jako jsou celozrnné výrobky, ovoce, zelenina a luštěniny, podporují trávení a pomáhají udržovat vyváženou hladinu cukru v krvi, a tím přispívají k udržování zdravé hmotnost.
• Správný pitný režim: Dostatečný příjem vody je klíčový pro správnou hydrataci a pro podporu metabolismu. Voda může také pomoci zmírnit pocit hladu a zamezit zbytečnému přejídání. Mezi nevhodné nápoje při hubnutí patří slazené nápoje, energetické drinky a alkohol.

Při snižování nadváhy je vhodné konzultovat svůj jídelníček s nutričním terapeutem nebo specialistou, aby obsahoval přiměřené množství kalorií a správný poměr živin. Tím se vyhnete nebezpečně drastickým a nepřiměřeným dietním omezením.

2. Fyzická aktivita

Součástí hubnutí by měla být i fyzická aktivita, která podporuje výdej energie. Pravidelný pohyb pomáhá také udržovat a budovat svalovou hmotu, která zvyšuje bazální metabolismus a tím pádem podporuje spalování kalorií i v klidu. Při hubnutí se doporučuje alespoň 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně. Vhodné je kombinovat aerobní pohyb se silovým tréninkem.

• Aerobní cvičení: Chůze, běh, cyklistika, plavání, turistika nebo tanec jsou ideální formy aerobní aktivity pro spalování tuků a zlepšení kardiovaskulárního zdraví.
• Silový trénink: Cvičení s vlastní vahou nebo s činkami pomáhá budovat svalovou hmotu, zrychluje metabolismus a vede ke spalování kalorií i po ukončení fyzické aktivity, což je velmi důležité pro trvalý úbytek tuku.
• Zvýšení každodenní aktivity: Kromě pravidelného cvičení je dobré snažit se být aktivní během celého dne. I nenápadné běžné denní aktivity mohou podstatně přispět k hubnutí. Zkuste zařadit více chůzi nebo jízdu na kole místo používání auta, používejte schody místo výtahu nebo se pravidelně protahujte při práci.

3. Behaviorální terapie a psychická podpora

Behaviorální terapie se zaměřuje na změnu nezdravých návyků a na budování pozitivního vztahu k jídlu a pohybové aktivitě. Pomáhá lidem s nadváhou měnit jejich chování, stanovovat vhodné cíle a vytrvat při cestě k nižší tělesné hmotnosti. Jednou z oblíbených metod behaviorální terapie je třeba sledování jídelníčku nebo zapisování deníku cvičení.

Hubnutí klade velké nároky na psychiku a člověk může snadno ztratit motivaci, pokud výsledky nevidí hned. Klíčové je se pravidelně motivovat a neztrácet víru v dlouhodobý úspěch. Hlavní složkou motivace je stanovení realistických cílů, podpora přátel a spolupráce s odborníkem na výživu.

4. Léky a farmakologická léčba

V některých případech může být nutné podpořit léčbu nadváhy pomocí léků. Farmakologická léčba se obvykle používá v případě, že změny v životním stylu (stravování a cvičení) nejsou dostatečně efektivní. K užívání léků se přistupuje i v případě, kdy je nadváha spojena s vysokým rizikem zdravotních problémů. Při léčbě nadváhy se využívají léky na potlačení chuti k jídlu nebo léky zlepšující metabolismus tuků.

5. Chirurgické zákroky

Lidem s těžkou obezitou, kteří neuspěli s dietou, cvičením a léky, může lékař doporučit chirurgický zákrok. Nejčastěji se jedná o operace, které omezují velikost žaludku a tím i množství jídla, které může člověk přijmout.

• Bariatrické operace (například gastrektomie nebo bypass žaludku): Tyto chirurgické zákroky mohou pomoci pacientům s obezitou výrazně zhubnout. Jedná se o invazivní metody, které by měly být zváženy pouze v případě, že jiné metody nevedly k úspěchu a pokud je nadváha spojena s vážnými zdravotními problémy.
• Endoskopické metody: Některé moderní metody, jako je endoskopické zúžení žaludku, mohou být méně invazivní než tradiční bariatrické operace, ale také účinné při léčbě obezity.

Chirurgické zákroky je důležité tak jako tak kombinovat se zdravým životním stylem, jinak může dojít k opětovnému nárůstu tělesné hmotnosti.

6. Udržení dosažené hmotnosti a prevence jo-jo efektu

Úspěšné zhubnutí je pouze první krok na cestě ke zdravému tělu. To nejdůležitější na celém hubnutí je dlouhodobé udržení dosažené hmotnosti, aby se předešlo jo-jo efektu. Jo-jo efekt je stav, kdy se po zhubnutí vrátí ztracené kilogramy zpátky a někdy i s bonusem navíc. Udržení cílové hmotnosti vyžaduje pevnou disciplínu, pokračování ve zdravých návycích a přizpůsobení životního stylu novým podmínkám (například aktuálnímu bazálnímu metabolismu).

Udržení cílové hmotnosti je stejně důležité jako samotné hubnutí a mnohdy jde o nejtěžší fázi hubnutí.

Pokud chcete udržet dosaženou hmotnost, musíte se v rámci procesu hubnutí vyhnout rychlým dietám a extrémním omezením ve stravě, která často vedou k jo-jo efektu. Důležitá je trvalá změna životního stylu, která zahrnuje zdravé stravování, pravidelný pohyb a psychickou pohodu.

Po úspěšném hubnutí byste měli pokračovat v podobných zásadách stravování, jako při vyvážené redukční dietě. Rozdílem bude pouze kalorický příjem a velikost porcí. Stále je dobré vyhýbat se potravinám s vysokým obsahem cukrů, nezdravých tuků a zpracovaným potravinám. Zároveň je důležité se soustředit na jídla, která vás zasytí, jako jsou potraviny bohaté na vlákninu, bílkoviny a zdravé tuky.

Po úspěšném hubnutí je důležité pokračovat i ve cvičení. Měli byste se zaměřit na kombinaci aerobního cvičení (chůze, běh, plavání, cyklistika) a silového tréninku, který vám pomůže udržet svalovou hmotu a optimální metabolismus. Pohybu se věnujte alespoň 150 minut týdně.

Neméně důležité pravidlo při udržování váhy je důslednost, ale zároveň flexibilita. Buďte důslední ve svých zdravých návycích, ale rovněž si můžete občas dopřát i něco, co vás potěší (například něco sladkého). Jde hlavně o vyváženost – pokud se většinu času stravujete zdravě a pravidelně cvičíte, občasné zhřešení nic nepokazí.

Závěr: Jak řešit nadváhu?

• Nadváha je komplexní problém, který má mnoho příčin a vážné důsledky pro zdraví. 
• Prevence a léčba nadváhy se v mnohém podobají a zahrnuje zdravou stravu, pravidelný pohyb, změnu životního stylu a v neposlední řadě podporu v oblasti duševního zdraví. 
• Důležitá je i spolupráce s nutričním terapeutem, který dokáže individuálně přizpůsobit stravovací plán a pomoci člověku s trvalým udržením cílové váhy.

Zdroje

1. World Health Organization. (2021). Obesity and overweight. Retrieved from https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight
2. Dietz, W. H., & Gortmaker, S. L. (2001). Preventing obesity in children and adolescents. Annual Review of Public Health, 22, 337–353. https://doi.org/10.1146/annurev.publhealth.22.1.337
3. Bray, G. A., & Popkin, B. M. (1998). Dietary fat intake does affect obesity. American Journal of Clinical Nutrition, 67(3), 535–541.
4. Hu, F. B. (2008). Obesity epidemiology. Oxford University Press.
5. Lean, M. E. J., & Mccracken, I. (2007). Obesity and its impact on nutrition and health. Obesity Reviews, 8(4), 421–430. https://doi.org/10.1111/j.1467–789X.2007.00373.x
6. Farrow, V. K., & McKinley, M. C. (2012). Obesity and nutrition in children and adolescents. The Journal of Clinical Nutrition, 95(6), 1280–1286.
7. Swinburn, B. A., & Egger, G. (2004). Preventive strategies against obesity. In Obesity and Public Health (pp. 121–138). Routledge.
8. Must, A., & Strauss, R. S. (1999). Risks and consequences of childhood and adolescent obesity. International Journal of Obesity, 23(2), 2–11.
9. Koplan, J. P., Liverman, C. T., & Kraak, V. I. (2005). Preventing childhood obesity: Health in the balance. National Academy Press.
10. Nago, E. S., & Tapsoba, S. (2018). Impact of nutritional status on obesity-related diseases. Clinical Nutrition Journal, 33(7), 299–307.
11. Finkelstein, E. A., Trogdon, J. G., Cohen, J. W., & Dietz, W. (2009). Annual medical spending attributable to obesity: Payer- and service-specific estimates. Health Affairs, 28(5), w822–w831.
12. Holtzman, J., & Lichtenstein, A. H. (2002). Nutrition and obesity prevention. Journal of the American Dietetic Association, 102(10), 1529–1536.
13. McMillan, D. (2019). The global challenge of obesity and overweight in developing countries. Obesity Reviews, 12(1), 11–19.
14. Walker, M. K., & Jenkins, S. (2015). The role of diet and physical activity in obesity prevention. Nutrition Research Reviews, 28(2), 122–137.
15. Garrison, M. A., & Kleiner, S. M. (2007). Obesity and its impact on public health. The Lancet, 369(9576), 1915–1923.
16. Nieman, D. C. (2003). Obesity and exercise: Impact on health. Journal of Exercise Physiology, 7(5), 1–12.
17. Gortmaker, S. L., Swinburn, B. A., Levy, D., Carter, R., & Mabry, P. (2011). Changing the future of obesity: Science, policy, and society. Obesity Reviews, 12(2), 1–24.
18. Drewnowski, A., & Almiron-Roig, E. (2010). The role of taste in the food choice process. Journal of Nutrition, 140(8), 1395–1399.
19. Anderson, P. M., & Butcher, K. F. (2006). Childhood obesity: Trends and potential causes. Future of Children, 16(1), 75–103.
20. Rossner, S. (2002). Overweight and obesity in Europe. The Lancet, 360(9330), 627–628.
21. Katan, M. B., & Ludwig, D. S. (2009). Extra calories cause weight gain—but how much? JAMA, 296(2), 190–193.
22. Wadden, T. A., & Stunkard, A. J. (2001). Obesity: Theory and therapy. Guilford Press.
23. Willett, W. C. (2002). Epidemiology of obesity. The American Journal of Clinical Nutrition, 76(6), 1835S–1842S.
24. Krebs, N. F., & Himes, J. H. (2007). Obesity in children and adolescents. Pediatrics, 120(6), e1776–e1792.
25. Weinsier, R. L. (2004). Obesity and energy balance. American Journal of Clinical Nutrition, 79(5), 675–680.
26. Ruderman, N. B., & Dunks, A. (2004). Obesity: Causes and interventions. Endocrine Reviews, 25(4), 508–529.
27. Behrens, T., & Biro, F. M. (2012). Nutrition and childhood obesity. Journal of Pediatrics, 160(2), 188–194.
28. Magarey, A. M., & Daniels, L. A. (2001). Role of nutrition in the prevention of obesity. European Journal of Clinical Nutrition, 55(2), 87–92.