Nafouklé břicho? Příčiny a rady, jak na něj

Nafouklé břicho dokáže znepříjemnit každodenní život. Čas od času se s tímto problémem setká každý z nás, obzvlášť po nějakém těžce stravitelném nebo objemném jídle. 

Pokud vás ovšem nafouknuté břicho a tlak pod žebry trápí podezřele často a k tomu se přidává neustálý pocit plnosti, nadýmání a plynatost, je potřeba pátrat po příčině. Řešení mnohdy není složité a často souvisí se způsobem stravování a celkovou životosprávou. 

V dnešním článku vám odhalíme 12 možných příčin nafouklého břicha a představíme jejich jednoduchá řešení.

1. Nadměrná konzumace nadýmavých a těžce stravitelných potravin

Nafouklé břicho někdy i s bolestí zad nejčastěji souvisí s konzumací potravin, které obsahují těžce stravitelné složky. Mezi takové potraviny patří například zelí, brokolice, květák, kapusta, syrová cibule, hrušky, švestky a luštěniny (fazole, čočka, hrách či sójové boby).

Řešení

Určitě není vhodné tyto potraviny z jídelníčku vyloučit, protože obsahují také celou řadu cenných živin. Řešením je spíše nekonzumovat nadýmavé potraviny v dobu, kdy neoceníme jejich negativní účinky – třeba před důležitou schůzkou, romantickým večerem nebo návštěvou kina.

Nadýmavé účinky lze také snížit vhodnými technologickými postupy. U nadýmavých druhů zeleniny pomáhá jejich tepelná úprava (vaření, dušení) a luštěniny je vhodné před samotným vařením ještě namočit ve vodě a poté vodu slít. 

Při vaření luštěnin můžeme přidat také bylinky, které zmírňují nadýmání. Jedná se například o saturejku, majoránku, mátu, fenykl a anýz.

2. Příliš velké porce

Za nafouklým břichem stojí často příliš objemná porce jídla. Jednoduše řečeno, velký objem jídla = větší zátěž na trávení. Na vině mohou být i velmi tučná jídla. Potraviny bohaté na tuky se totiž tráví déle než potraviny s převahou bílkovin a sacharidů.^{1, 2} Třeba takový smažený řízek s hranolky a majonézou zatíží trávení mnohem více než kuřecí steak s vařenými brambory a zeleninou.

Řešení

Snažte se snížit velikost své porce a omezit potraviny s vysokým obsahem tuku. Riziková jsou hlavně smažená jídla, pokrmy z fast foodu a klasická česká jídla (vepřo-knedlo-zelo, svíčková s houskovým knedlíkem, smažený řízek, koprovka apod.). Pokud se stravujete v restauraci, pozor také na různé omáčky a dresingy.

Vybírejte raději libové maso než tučnější části masa. Trefou do černého jsou kuřecí a krůtí prsa, vepřová kýta nebo panenka, libové hovězí maso a ryby. Myslete také na způsob přípravy příloh, které si k jídlu dáváte. Mnohem lepší volbou než krokety, smažené hranolky nebo opékané brambory jsou vařené brambory a místo knedlíku si dejte raději rýži nebo celozrnné těstoviny.

Tuky jsou důležitou součástí vyváženého jídelníčku, takže není vhodné je úplně vynechávat. O tom, které tuky jsou vhodnější a jaké vybírat, se dozvíte v článku Velký přehled tuků: Které prospívají a které naopak škodí?

3. Nedostatek nebo nadbytek vlákniny

Vláknina je nesmírně důležitou složkou naší stravy a zdravého životního stylu. Jako vlákninu označujeme nestravitelné nebo obtížně stravitelné sacharidy, které naše tělo nedokáže zpracovat. Přestože vláknina tělu neposkytuje téměř žádnou energii, měla by být nedílnou součástí zdravého jídelníčku.

Vláknina je důležitá pro správné fungování trávicího traktu a pomáhá vyživovat zdraví prospěšné bakterie ve střevě. Reguluje vstřebávání cholesterolu v tenkém střevě, snižuje vstřebávání sacharidů do krve, ředí toxický obsah střeva a přispívá k pocitu sytosti.³

Mezi potraviny bohaté na vlákninu patří zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, ovesné vločky a luštěniny. Denně bychom jako dospělí měli přijmout přibližně 25–30 g vlákniny.⁴ Optimální příjem vlákniny u dětí vypočítáme sečtením jejich věku s číslem pět.⁵ Ačkoliv většina lidí bojuje spíše s nedostatečným příjmem vlákniny, také nadbytek vlákniny může být problém a vést k potížím s trávením.

Řešení

Nedostatek, ale i nadměrný příjem, vlákniny mohou vést k trávicím problémům a způsobovat plynatost, nadýmání nebo zácpu. Zkuste si svůj příjem vlákniny pravidelně hlídat a potraviny bohaté na vlákninu si rozložte rovnoměrně po celý den (nekonzumujte jednorázově velké dávky). Opatrně také s potravinovými doplňky vlákniny a čekankovým sirupem, který je bohatým zdrojem vlákniny a je-li konzumován ve větším množství, může způsobovat nepříjemné trávicí problémy.

4. Hltání při jídle

Pokud jíte ve spěchu, při jídle mluvíte a soustředíte se na všechno ostatní kromě jídla, bude právě to pravděpodobnou příčinou vašich útrap s nafouklým břichem. Pro správné trávení je důležité potravu dobře rozkousat, protože trávení začíná už v dutině ústní.²

Při hltání člověk jídlo většinou špatně rozkouše a polyká velké kusy, které se v žaludku mnohem hůře a déle tráví. Právě to způsobuje nepříjemné potíže a pocit tlaku v břiše. Jezení ve spěchu může navíc vést k nechtěnému přejídání a přibírání na váze. Mozku totiž trvá nějakou dobu, než se dostaví pocit sytosti.^{6, 7} Pokud jíte rychle, sníte nejspíše mnohem víc jídla, než potřebujete.

Řešení

Udělejte si dostatečný časový prostor na jídlo a nespěchejte. Každé sousto se snažte pořádně rozkousat – usnadníte tak trávení jídla.

5. Špatný pitný režim

Nedostatek tekutin během dne, pití během jídla, ale i výběr nevhodných nápojů mohou narušit správné trávení. Pokud pijete dlouhodobě málo, tělo si začne zadržovat veškerou přijatou vodu.^{8, 9, 10} Jedná se o obranný mechanismus, který může mít za následek mimo jiné i nafouklé břicho.

Pití během jídla a popíjení sycených nápojů jsou také možnou příčinou nafouknutého břicha. Spolu s tekutinami totiž polykáme i vzduch, který se může v trávicím systému hromadit. Sycené nápoje dostávají do trávicího traktu ještě více vzduchu a důsledkem je nafouklé břicho nebo nadýmání.

Řešení

Zaměřte se na dostatečný pitný režim v průběhu dne. Ideální je vypít 30–45 ml tekutin na každý kilogram tělesné hmotnosti.¹¹ Pokud vás trápí nafouklé břicho, snažte se pít více mezi jídly a zaměřte se raději na neperlivé nápoje.

6. Stres

Dlouhodobý stres má velmi silný dopad na fungování celého organismu. Stres přitom ovlivňuje jak psychiku, tak i tělo. Během stresu se vyplavuje řada hormonů, které ovlivňují fungování našeho těla a mohou ovlivnit také trávení. Stres se proto může podepsat na zažívání ve smyslu nafouklého, nadmutého a bolavého břicha.¹²

Řešení

Stres nelze úplně odbourat, ale dá se pracovat na jeho zvládání. Vyzkoušejte různé relaxační techniky, jako jsou dechová cvičení, jóga, meditace, pohyb na čerstvém vzduchu, poslech hudby nebo třeba navštivte wellness či masáž.

7. Nedostatek pohybu

Pohybová aktivita je důležitá nejen pro zdraví, ale také pro správné trávení. Fyzická aktivita totiž zvyšuje průtok krve v celém těle, a to včetně trávicího systému. Trávíte celý den vsedě? Tak to je nejvyšší čas na změnu. V rámci prevence nafouklého břicha má význam jak pravidelný pohyb, tak i mírná fyzická aktivita po jídle.

Lehký pohyb po jídle stimuluje peristaltické pohyby střev, takže se potrava dostává snadněji skrze zažívací trakt.¹³ Pohyb tak působí jako prevence nafouklého břicha a zácpy. Vhodná je ovšem spíše procházka v mírném tempu, ne intenzivní cvičení nebo běhání. V případě plánované intenzivnější aktivity je naopak potřeba dopřát tělu dostatek času na trávení a jít cvičit alespoň hodinu po jídle.

Řešení

Jakmile se budete cítit po jídle „nafoukle“, zajděte si na krátkou procházku nebo se trochu protáhněte.

8. Neustálé žvýkání

Máte rádi žvýkačky a nedokážete si bez nich představit svůj den? Možná právě to zhoršuje vaše problémy s nafouknutým břichem. Při žvýkání totiž dochází k polykání většího množství vzduchu, který se hromadí v trávicím traktu a může způsobit nepříjemné zažívací potíže.¹⁴ 

To ale není to největší úskalí. Kromě toho žvýkačky obsahují cukerné alkoholy (nejčastěji maltitol a xylitol), které při nadměrné konzumaci způsobují bolesti břicha, projímavé účinky a další trávicí problémy.

Řešení

Pokud si dáváte žvýkačku jednou za čas, určitě to nebude příčina vašich potíží s nafouklým břichem. Pokud ovšem za den vyžvýkáte balíček žvýkaček a více, už to problém je. V takovém případě zvažte snížení spotřeby žvýkaček a sledujte, zda se trávicí potíže zmírňují.

9. PMS (premenstruační syndrom)

Pocit nafouklého břicha může souviset i s hormony v ženském těle, které jsou během menstruačního cyklu nestabilní. Výkyvy hormonů v průběhu menstruačního cyklu mohou poměrně výrazně ovlivňovat nejen náladu, ale také spoustu dalších věcí.

Kromě zadržování vody v těle se nezřídka objevují trávicí potíže a nafouknuté břicho. K tomu dochází hlavně v druhé fázi menstruačního cyklu (po ovulaci a před začátkem menstruace), kdy klesá hladina estrogenů a roste hladina progesteronu.^{15, 16}

Řešení

Nafouklé břicho bývá poměrně běžným doprovodným jevem PMS a neexistuje na to žádný univerzální „fígl“. Problémy zmírňuje hlavně zdravá strava, pravidelný pohyb, dostatek odpočinku a dostatečný pitný režim.

10. Těhotenství

Nadýmání a nafouklé břicho patří mezi zcela běžné příznaky těhotenství. Příčinou je řada změn, kterými prochází tělo těhotné ženy. Tyto potíže souvisí s tlakem rostoucí dělohy na žaludek a střeva, ale také se zvyšující se hladinou hormonů.

V průběhu těhotenství dochází ke zvýšené produkci hormonu progesteronu, který odpovídá za udržení těhotenství. Kromě toho však způsobuje uvolnění hladké svaloviny v těle, a to včetně svaloviny střev.¹⁷ To může zpomalit trávení a zvýšit hromadění plynu ve střevech.

Řešení

Nadýmání a nafouklé břicho související s těhotenstvím nelze mít vždy úplně pod kontrolou, nicméně potíže lze zmírnit omezením nadýmavých potravin, rozdělením stravy do více menších porcí, přiměřeným pohybem, zařazením fermentovaných potravin do jídelníčku, odpočinkem, a hlavně dostatečným přísunem tekutin.

11. Potravinová intolerance nebo alergie

U některých lidí stojí za trávicími problémy neřešená potravinová alergie nebo intolerance. Opakuje se problém s nafouknutým břichem po konzumaci určitých potravin? Nejspíše vám bude vadit právě nějaká složka stravy.

Nafouklé břicho a další zažívací potíže se objevují nejčastěji u laktózové intolerance, alergie na bílkovinu kravského mléka, celiakie, alergie na vejce a neceliakální glutenové senzitivity (citlivost na lepek podobající se celiakii, ale bez negativních změn na střevě a se složitější diagnostikou).

Řešení

Při podezření na potravinovou alergii nebo intoleranci je vhodné navštívit lékaře, který udělá potřebná vyšetření a odešle vás případně ke specialistovi. Při potvrzení intolerance nebo alergie na určitou složku potravy konzultujte svůj jídelníček s odborníkem na výživu – nutričním terapeutem nebo nutričním specialistou.

12. Onemocnění trávicího traktu

Vyloučili jste všechny možné příčiny související s životním stylem a potravinovými alergiemi či intolerancemi? V tom případě může jít o příznak onemocnění nebo vedlejší účinek některých léků. Existuje spousta nemocí, které mohou mít negativní vliv na trávení:^{18, 19}

• syndrom dráždivého tračníku
• chronická zácpa
• onemocnění jater, ledvin nebo slinivky břišní
• zánětlivá onemocnění střev (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida)
• porucha průchodnosti střev (ileus)
• narušené složení střevního mikrobiomu
• nádory dutiny břišní nebo vaječníků

Řešení

Trápí vás kromě nafouknutého břicha i další nepříjemnosti, jakou jsou horečky, zvracení, nechutenství, nechtěná ztráta tělesné hmotnosti, problémy s vyprazdňováním, krev ve stolici nebo jiné potíže? 

V takovém případě se neváhejte obrátit na svého praktického lékaře, který vás důkladně vyšetří a podle potřeby odešle k dalším specialistům.

Závěr: Nafouklé břicho umí potrápit

• Příčina nafouklého břicha často vychází ze životního stylu a může za něj třeba nezdravá strava, příliš velká porce jídla, častá konzumace tučných pokrmů, nízký či naopak vysoký příjem vlákniny v jídelníčku, fyzická neaktivita, nedostatek tekutin nebo časté popíjení sycených a slazených nápojů. 
• Na trávení se může podepsat ale také stres nebo hormony.
• Důležité je najít příčinu potíží a začít ji včas řešit. Mnohdy pomůže drobná úprava jídelníčku, procházka po jídle, mírnění stresu pomocí relaxačních metod nebo třeba zařazení probiotik. 

Pokud problémy přetrvávají dlouhodobě, je vhodné navštívit lékaře a ujistit se, že se nejedná o potravinovou alergii, intoleranci nebo jiná onemocnění trávicího traktu.

Zdroje

1.      Silk, D. B. (1986). Digestion and absorption of carbohydrate protein and fat. Contemp Issues Clinical Biochemistry, 4, 7–40.

2.      Patricia, J. J., & Dhamoon, A. S. (2023). Physiology, Digestion. [Updated 2022 Sep 12]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2023 Jan-. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK544242/

3.      Barber, T. M., Kabisch, S., Pfeiffer, A. F. H, & Weickert, M. O. (2020). The Health Benefits of Dietary Fibre. Nutrients, 12(10), 3209.

4.      McKeown, N. M., Fahey, G. C. Jr, Slavin, J., & van der Kamp, J. W. (2022). Fibre intake for optimal health: how can healthcare professionals support people to reach dietary recommendations? BMJ, e054370.

5.      Dwyer, J. T. (1995). Dietary fiber for children: how much? Pediatrics, 96(5 Pt 2), 1019–1022.

6.      Ahima, R. S., & Antwi, D. A. (2008). Brain regulation of appetite and satiety. Endocrinology and Metabolism Clinics of North America, 37(4), 811–823.

7.      Chambers, A. P-, Sandoval, D. A., & Seeley, R. J. (2013). Integration of satiety signals by the central nervous system. Current Biology, 23(9), R379–388.

8.      Hahn, R. G. (2021). Effects of diet, habitual water intake and increased hydration on body fluid volumes and urinary analysis of renal fluid retention in healthy volunteers. European Journal of Nutrition, 60(2), 691–702.

9.      Armstrong, L. E., & Johnson, E. C. (2018). Water Intake, Water Balance, and the Elusive Daily Water Requirement. Nutrients, 10(12), 1928.

10.   Popkin, B. M., D'Anci, K. E., & Rosenberg, I. H. (2010). Water, hydration, and health. Nutrition Reviews, 68(8), 439–458.

11.   Laja García, A. I., Moráis-Moreno, C., Samaniego-Vaesken, M. L., Puga, A. M., Partearroyo, T., & Varela-Moreiras, G. (2019). Influence of Water Intake and Balance on Body Composition in Healthy Young Adults from Spain. Nutrients, 11(8), 1923.

12.   Mari, A., Abu Backer, F., Mahamid, M., Amara, H., Carter, D., Boltin, D., & Dickman, R. (2019). Bloating and Abdominal Distension: Clinical Approach and Management. Advances in Therapy, 36(5), 1075–1084.

13.   Kim, Y. S., Song, B. K., Oh, J. S., & Woo, S. S. (2014). Aerobic exercise improves gastrointestinal motility in psychiatric inpatients. Gastroenterology & Hepatology, 20(30), 10577–10584.

14.   Lacy, B. E., Gabbard, S. L., & Crowell, M. D. (2011). Pathophysiology, evaluation, and treatment of bloating: hope, hype, or hot air? Gastroenterology & Hepatology, 7(11), 729–739.

15.   Bernstein, M. T., Graff, L. A., Avery, L., Palatnick, C., Parnerowski, K., & Targownik, L. E. (2014). Gastrointestinal symptoms before and during menses in healthy women. BMC Womens Health, 14, 14.

16.   Kwan, I., & Onwude, J. L. (2015). Premenstrual syndrome. BMJ Clinical Evidence, 25.

17.   Longo, S. A., Moore, R. C., Canzoneri, B. J., & Robichaux, A. (2010). Gastrointestinal Conditions during Pregnancy. Clinics in Colon and Rectal Surgery, 23(2), 80–89.

18.   Seo, A. Y., Kim, N., & Oh D. H. (2013). Abdominal bloating: pathophysiology and treatment. Journal of Neurogastroenterology and Motility, 19(4), 433–453.

19.   Iovino, P., Bucci, C., Tremolaterra, F., Santonicola, A., & Chiarioni, G. (2014). Bloating and functional gastro-intestinal disorders: where are we and where are we going? World Journal of Gastroenterology, 20(39), 14407–14419.

20.   Zhang, M., Juraschek, S. P., Appel, L. J., Pasricha, P. J., Miller, E. R. 3rd, & Mueller, N. T. (2020). Effects of High-Fiber Diets and Macronutrient Substitution on Bloating: Findings From the OmniHeart Trial. Clinical and Translational Gastroenterology, 11(1), e00122.

21.   Foley, A., Burgell, R., Barrett, J. S., & Gibson, P. R. (2014). Management Strategies for Abdominal Bloating and Distension. Gastroenterology & Hepatology, 10(9), 561–571.

22.   Hasler, W. L. (2006). Gas and Bloating. Gastroenterology & Hepatology, 2(9), 654–662.