Zuzana Veselá
Přes 30 % nakoupeného jídla míří v moderních domácnostech do koše. Zbytečně tak trpí planeta i naše peněženky. Tým Zachraň jídlo proto přichází s konkrétními kroky, jak plýtvání zastavit. Co můžete udělat i vy své spíži a kuchyni? Čtěte celý rozhovor.
Obsah článku:
Vaší vizí je snížit během příštích 10 let plýtvání jídlem v ČR o 50 %. Jaké konkrétní kroky pro to podnikáte?
Toto je především vize, o kterou by se měla snažit celá Česká republika. Snaží se k tomu přispět i náš spolek Zachraň jídlo. Podle toho, co je v našich silách. Například právě řešíme projekt, který se věnuje plýtvání jídlem v podnikových a školních jídelnách. Chtěli bychom, aby bylo snadné zbylá jídla darovat potřebným.
Kromě toho vzděláváme spotřebitele, jak neplýtvat v domácnosti, protože my všichni jsme zodpovědní za největší podíl z množství vyhozeného jídla. Co se týká České republiky, výzkum Mendelovy univerzity v Brně ukázal, že do komunálního odpadu vyhodí každý Brňan průměrně 37,4 kg potravin na osobu za rok.
Výzkumníci zkoumali různé typy zástavby a největší podíl potravin našli na sídlištích, kde na jednoho obyvatele v průměru vychází 53,6 kg na osobu za rok (zřejmě z důvodu nemožnosti kompostovat či zkrmovat zvířaty). Cílem je toto množství snížit.
Představte si běžnou českou domácnost. 2 dospělí a 2 děti. Co mohou dělat pro to, aby méně plýtvali jídlem?
Mezi nejčastěji vyhazované položky patří pečivo, zelenina, ovoce, přílohy, mléčné a masné výrobky. Jako hlavní příčiny plýtvání respondenti v rámci výzkumu uvádí znehodnocení potraviny v průběhu uskladnění, překročení data použitelnosti (či minimální trvanlivosti) a velké množství navařeného jídla.
Řešením tedy je nakupovat v menším množství, správně skladovat a vzdělat se v oblasti označování potravin.
Na webu www.zachranjidlo.cz nabízíme mnoho rad tohoto typu.
Jak je to s prošlými potravinami po datu spotřeby uvedeném na obalu? Naše babičky na etiketu moc nekoukaly a samy si očicháním nebo ochutnáním ověřily kvalitu potraviny. V domácnosti „mladých“ ale většinou letí takové jídlo do koše. Čím to je? Jak správně postupovat?
Myslím si, že je to dostupností jídla. V současné době má člověk možnost koupit si něco k snědku na každém rohu a v poměru k příjmům lidí je relativně levné. Lidé proto nemají takovou motivaci šetřit. Je pravda, že co se týká mléka nebo masa, člověk pozná poměrně spolehlivě, jestli je jídlo už zkažené, nebo ne. Čich je v tomhle dost spolehlivý indikátor.
Problémem jsou i slevové akce v supermarketech. Lidé často impulzivně nakoupí i jídlo, pro které nemají v příštích dnech upotřebení. Jak proti tomu bojovat?
To je samozřejmě obtížné, asi nikdo z nás občas neodolá výhodné nabídce v obchodě a koupí to, co ani neměl v plánu. Důležité je množství a doba, po kterou lze jídlo ještě sníst. Pokud se jedná třeba o máslo, maso, nebo další živočišné produkty, nabízí se řešení jídlo zmrazit a spotřebovávat ho postupně.
Podobné je to se zeleninou: pokud máte čas, uvařte z jídla pokrm, který vydrží v mrazáku v krabičce. Pokud víte, že jídlo sníte hned, není to z hlediska plýtvání problém. Rozhodně bych ale nedoporučovala velký nákup potravin, o nichž víte, že je nemůžete spotřebovat včas. Takové jídlo se bude pomalu kazit v zadních poličkách lednice.
Jednou z vašich rad je darovat jídlo, které doma zbyde. Jak na to? Kde najít instituce, které takový dar uvítají?
Pokud máte menší množství jídla, které zbylo třeba z narozeninové oslavy, nejlepším řešením je vzít ho do kolektivu, třeba do práce. Případně přebytky vyfoťte a pokud je nechcete sdílet u sebe na Facebooku, pošlete výzvu do tematických skupin. Dobře funguje skupina Jídlo a drobné věci za odvoz v Praze.
Další možností je domluvit se předem s charitativní organizací ve vašem okolí (pokud pořádáte svatbu, stane se velmi často, že zbyde větší množství jídla). Ovšem nemělo by se darovat jídlo, které už bylo vystavené na pultu, pouze nedotčené kousky. Potravinové banky pak přijímají jídlo s delší trvanlivostí nebo hygienické potřeby, a to ve větším množství (například z firem nebo restaurací).
Šikovným pomocníkem pro uchování potravin a hotových jídel je mrazák. Jak ale nezapomenout, co v něm všechno máme? Doporučujete třeba psát si seznam zmražených jídel?
Ano, to je rozhodně dobrá rada. Možná ještě lepší je napsat popisek přímo na jídlo, aby se vám za pár měsíců nestalo, že z mrazáku vyndáte neidentifikovatelný objekt. Pokud jste nakoupili nebo navařili příliš dobrot, mrazák bývá nejlepší volba, jak jídlo zachovat pro další dny.
Mráz brání tomu, aby se nežádoucí mikroorganismy v potravinách rychle rozmnožily a ty se pak zkazily. Je ale třeba dodržovat pár rad: nedávejte do mrazáku horké jídlo – kromě toho, že zvýšíte účet za energie, je možné, že se díky vysoké teplotě uvnitř mrazáku začnou množit bakterie. Aby se na potravině nevytvořily ledové krystaly, je třeba ji pořádně zabalit a vytlačit vzduch atd.
Které potraviny zapomínáme dávat do mrazáku a přitom by tam mohly zůstat jako čerstvé? Napadá mě třeba chleba…
Určitě nakrájený chleba, ale dobře ho zabalte, aby se nevysušoval. Kromě toho se sem hodí i ovoce jako jsou borůvky, maliny nebo jahody, oloupané banány, šťáva z citrusů, předvařená zelenina, bylinky nebo i zmíněné živočišné produkty.
A jak je to s lednicí? Jak v ní šikovně skladovat potraviny a nápoje, aby pokud možno nic neletělo zbytečně do koše?
Doporučuju si zřídit záchranářský box, kam budete dávat otevřené produkty určené k rychlému snědení. Mějte ho na očích. Ukládejte nejčerstvější potraviny dozadu, ať včas sníte starší suroviny, kterým dříve končí trvanlivost. Na nejstudenější místo, které obvykle bývá dole nad přihrádkou se zeleninou, ukládejte maso, a hned na poličku nad něj mléčné produkty, kromě másla, které může zůstat nahoře, kde není takový chlad.
Článků na téma „jak skladovat potraviny“ je na internetu spousta. Přesto u některých druhů chybujeme. Které to jsou a jak je tedy správně uchovávat?
Lidé často chybují s exotickým ovocem a zeleninou, které dávají do lednice. Otevřená káva určitě nepatří do ledničky, ale do uzavíratelné, ideálně tmavé, sklenice. Může dojít k mýlce i co se týká konzerv: určité pomazánky se mohou skladovat v pokojové teplotě, zatímco jiné, v podobných obalech, pouze v lednici. Obecně lze říct, že pokud nevíte, kde potraviny skladovat, vzpomeňte si na to, kde mají tu samou položku uskladněnou v supermarketu.
Vydali jste také kuchařku Zachraň jídlo v kuchyni. Co všechno v ní čtenáři najdou?
Vydali jsme kuchařku Zachraň jídlo v kuchyni s podtitulem 100 receptů, rad a tipů, jak využít jídlo až do posledního kousku. Naše recepty se zaměřují na suroviny, které v českých domácnostech nejčastěji zbývají.
Zaměřuje se také na skladování potravin a zpracovávání surovin, které v českých domácnostech nejčastěji vyhazujeme. Navíc zde najdete praktické tipy, jak efektivně nakupovat nebo jak se vyznat v datech na obalech potravin. Knížka je k dostání v knihkupectvích i na našem e-shopu.
Možná jsme teď někoho oslovili natolik, že by se chtěl do Zachraň jídlo zapojit víc. Jaké má možnosti?
Určitě tím, že budete šířit informaci o naší organizaci dál, případně že si koupíte kuchařku nebo přispějete na projekt. Na září chystáme kampaň a happening a pravidelně posíláme novinky, co se zrovna děje a s čím je potřeba pomoci. Pokud se chcete vypravit na pole paběrkovat s ostatními dobrovolníky a nasbírat nějakou tu “křivou”zeleninu, najděte si na internetu stránku DobroPolníci a budete dostávat výzvy k zapojení.
Kdybyste to měla všechno shrnout a vzkázat čtenářům jednu věc, kterou mohou také chránit naši planetu před plýtváním, co by to bylo?
Než půjdete nakoupit, zkuste se podívat dvakrát, co už doma máte, a vymyslete kreativní záchranářský recept. Nebojte se experimentovat!
A pod to se rádi podepíšeme 🙂 Anno, děkujeme za skvělý rozhovor a práci, kterou děláte.
CHCI ZHUBNOUT
CHCI PŘIBRAT