Nootropika: Nabudí mozek, podpoří paměť a zlepší soustředěnost

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké by to bylo, kdyby váš mozek fungoval na plné obrátky? Lépe se učit, skvěle se soustředit a dokázat pohotově řešit všechny úkoly – to zní jako sen. Zázračnou pilulku umožňující využívat mozek na 100 % jako ve filmu Všemocný sice ještě nikdo nevynalezl, nicméně existují látky, které dokážou významným způsobem zefektivnit fungování našeho mozku.

Pokud chcete zlepšit své myšlení, koncentraci, celkovou výkonnost a paměť, mohou vám v tom pomoci tzv. nootropika. Možná jste o nich už slyšeli, protože v posledních letech jejich popularita neustále roste. Pokud ne, pojďme si o nich říct něco více.

Co jsou nootropika?

Nootropika nebo také „chytré drogy“ (z angl.  „smart drugs“) či „posilovače mozku“ jsou látky, které pozitivně ovlivňují duševní výkonnost a mentální funkce člověka včetně paměti, motivace, koncentrace a pozornosti.

Slovo „nootropní“ pochází z řečtiny a znamená „ohýbat nebo formovat mysl“. 

Existují dvě různé skupiny nootropik: syntetická a přírodní nootropika 

Syntetická nootropika jsou sloučeniny vytvořené v laboratoři a patří mezi ně například Piracetam. Syntetická nootropika mají obvykle silnější účinky než přírodní nootropika, ale jejich užívání se zároveň pojí s větším rizikem nežádoucích účinků. Mezi vedlejší účinky syntetických nootropik patří poruchy srdečního rytmu, bolesti hlavy, úzkost a nespavost.

Známe však i mnoho látek přírodního původu, kterým jsou připisovány nootropní účinky. 

Přírodní nootropika mohou být běžnou součástí našeho jídelníčku, aniž bychom si to uvědomovali. Můžeme je ale také zakoupit jako potravinové doplňky. Mezi přírodní nootropika patří třeba kofein, Ginkgo biloba nebo ženšen a L-theanin, který se nachází v zeleném čaji. Dále sem patří také kreatin, cholin nebo třeba rozchodnice růžová.

Z hlediska bezpečnosti a přirozenosti je vhodnější se zaměřit na přírodní nootropika. Jejich výhodou je to, že většina z nich nemá při běžném dávkování nežádoucí účinky. V tomto článku budeme věnovat pozornost právě přírodním nootropikům.

Jak fungují nootropika?

Každá látka ze skupiny nootropik má trochu jiné účinky. Společné mají však to, že zlepšují mozkové funkce člověka. Nootropika nabízejí řadu výhod včetně zlepšení paměti, rychlejší reakční doby, zvýšené bdělosti a snížení duševní únavy.

Nootropika působí několika různými mechanismy: 

• zlepšují přísun živin, energie a kyslíku do mozku
• regulují hladinu určitých neurotransmiterů (přenašečů nervových impulsů), enzymů a hormonů
• podporují regeneraci nervové tkáně
• chrání nervové buňky před poškozením vlivem stárnutí
• zvyšují antioxidační kapacitu mozku
• zmírňují zánětlivé reakce v mozku
• mohou zvyšovat mozkové vlny

Pro koho se hodí?

Nootropika ocení zejména lidé, kteří vyžadují maximálně efektivní fungování svého mozku. Jsou to například studenti vysokých škol, vrcholoví manažeři, umělci, vědci a všichni lidé s psychicky náročným zaměstnáním, kteří potřebují denně zvládat těžké úkoly.

Hlavní výhody užívání nootropik

• zlepšení krátkodobé i dlouhodobé paměti
• zvýšení bdělosti
• podpora pozornosti a koncentrace 
• posílení schopnosti učit se novým věcem
• zvýšení odolnosti vůči fyzickému i psychickému stresu
• posílení kreativity
• zlepšení nálady
• ochrana mozku před poškozením a degenerací
• podpora motivace
• zvýšení efektivity práce
• posílení organizačních schopností
• zlepšení kvality spánku 
• zrychlení reakční doby
• snížení duševní únavy

Nejznámější přírodní nootropika

L-theanin

L-theanin je aminokyselina, která se nachází v černém a zeleném čaji. Můžeme ji najít ale také v doplňcích stravy. L-theanin zvyšuje pozornost a bdělost, zlepšuje kvalitu spánku, zrychluje reakční dobu, pomáhá zmírnit stres a podporuje schopnost uvolnit se.

Výzkumy ukázaly, že L-theanin zesiluje alfa vlny v mozku (8 až 12 Hz), a tím podporuje bdělost a duševní pohodu.¹ L-theanin je tak ideální volbou pro všechny umělce a tvořivé lidi. Obzvlášť účinný je L-theanin v kombinaci s kofeinem.² 

Kombinace kofeinu a L-theaninu může pomoci lépe zvládat více věcí najednou a rychleji se učit.³ Tato kombinace navíc tlumí nežádoucí účinky konzumace samotného kofeinu, jako je například nervozita. Nejpřirozenější způsob, jak získat toto „kombo“, je pití zeleného čaje, který obsahuje kofein i L-theanin současně.

L-theanin snadno prochází hematoencefalickou bariérou.⁴ To znamená, že se dostává do přímé interakce s mozkem, kde umožňuje lepší komunikaci mezi mozkovými buňkami. Důsledkem toho je zlepšení kognitivních (vnímacích) schopností.

L-theanin má také neuroprotektivní účinky,⁵ protože se účastní obnovy a regenerace nervových buněk. L-theanin dále ovlivňuje některé neurotransmitery v mozku, jako je dopamin, serotonin a GABA, které přispívají k pocitu štěstí a pohody.⁶

Kofein

Pijete kávu? V tom případě používáte nootropika, aniž byste o tom možná věděli. Mezi nejznámější nootropika totiž patří kofein, který se nachází v kávě, pravém čaji, guaraně nebo kakau. Kofein je zároveň jedním z nejrozšířenějších a nejkonzumovanějších stimulantů na světě.

Kofein funguje na principu blokování adenosinových receptorů v mozku.⁷ Na tyto receptory se za běžných podmínek váže molekula zvaná adenosin, která je zodpovědná za únavu, malátnost a dává tělu signál k odpočinku a spánku. 

Kofein se váže na adenosinové receptory místo adenosinu a způsobuje opačné účinky – odstraňuje pocit únavy, zvyšuje bdělost, způsobuje vzpružení a krátkodobě zlepšuje psychickou soustředěnost. Kofein je vysoce účinný stimulant a kognitivní zesilovač, protože téměř okamžitě zvyšuje duševní energii.

S množstvím kofeinu ale buďte opatrní. Nadměrná konzumace kofeinu (nad 400 mg nebo 3 šálky kávy denně) může vést k nežádoucím účinkům – neklid, úzkost, nervozita, zvýšený tep nebo žaludeční potíže. Kofein zůstává v organismu až šest hodin, takže pokud pijete kávu po 13:00, můžete mít potíže se spánkem. Nevýhodou kofeinu je také to, že se jedná o návykovou látku. 

Ginkgo biloba

Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) je jeden z nejstarších stromů na světě. Z jeho listů se vyrábí extrakt, který se používá jako doplněk stravy pro zlepšení mozkových funkcí a krevního oběhu.⁸

Ginkgo biloba podporuje paměť a schopnost zpracovávat informace,^{9, 10, 11} takže může být užitečným doplňkem pro studenty (zejména vysokoškoláky). Tyto účinky se přisuzují schopnosti zvyšovat průtok krve do mozku a antioxidačním vlastnostem extraktu z Ginkgo biloba.

Ginkgolidy, látky obsažené v Ginkgo biloba, rozšiřují cévy v těle a snižují viskozitu krve. Tím usnadňují průtok krve a zásobení mozku kyslíkem.^{12, 13} Když je mozek lépe okysličený, dokáže pracovat efektivněji a delší dobu.

Ginkgo biloba působí antioxidačně a vychytává volné radikály, které mohou být příčinou různých onemocnění. Podle výzkumů má doplňování extraktu z Ginkgo biloba také pozitivní vliv na mentální funkce u starších lidí.

Studie uvádějí, že užívání extraktu z Ginkgo biloba může působit preventivně na zhoršování paměti související s věkem. Ginkgo biloba také zvyšuje duševní výkonnost u starších dospělých.

Ženšen pravý

Ženšen je jednou z nejpopulárnějších bylin na světě. Celkem existuje 11 druhů ženšenu, ale za pravý ženšen s nootropními účinky se považuje asijský ženšen (Panax ginseng). Ženšen pravý je oblíbený kvůli širokému spektru prospěšných účinků na lidské zdraví.

Působí jako adaptogen, protože chrání organismus před vlivem fyzikálního, chemického a biologického stresu.¹⁴ Posiluje imunitní systém, má protizánětlivé účinky a zlepšuje mentální funkce. Ženšen pomáhá také zlepšit náladu, bojovat proti únavě a zvýšit hladinu energie.¹⁵

Ženšen působí pozitivně na paměť, napomáhá učení, zlepšuje pozornost a oddaluje mentální únavu.^{16, 17} Vykazuje také neuroprotektivní vlastnosti¹⁷ – to znamená, že chrání nervový systém. Ženšen pravý snižuje kognitivní úpadek spojený s rostoucím věkem a má pozitivní účinky na některá neurodegenerativní onemocnění.¹⁸

Ženšen pravý může pomoci předcházet některým mozkovým onemocněním, včetně Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby a Huntingtonovy choroby. Může také přispět k rychlejšímu zotavení po mozkové mrtvici.¹⁹ Neuroprotektivní účinky ženšenu mohou být také užitečné při prevenci deprese.²⁰ Ženšen pravý ovlivňuje působení některých léků, proto se před jeho prvním použitím poraďte s lékařem.

Rybí tuk

V rybím tuku se nacházejí dvě důležité omega-3 mastné kyseliny – kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). Tyto dvě omega-3 mastné kyseliny patří mezi nejznámější a dobře prozkoumané mentální posilovače. Jsou totiž součástí buněčných membrán nervové soustavy a účastní se procesu opravy a obnovy mozkových buněk.

• EPA má protizánětlivé účinky, díky kterým může chránit mozek před poškozením a mentálním úpadkem v důsledku stárnutí.²¹
• DHA je nezbytná pro růst a funkční vývoj mozku u kojenců. V dospívání hraje důležitou úlohu při udržování struktury a normální funkce mozku.²²

EPA a DHA jsou esenciální (životně důležité), protože je potřebujeme pro správný vývoj organismu. Naše tělo si je neumí samo vyrobit, takže je musíme získávat ze stravy. Hlavními zdroji EPA a DHA jsou tučné ryby, mořské plody, mořské řasy a doplňky stravy s rybím olejem.

Bylo prokázáno, že užívání rybího oleje, který obsahuje mastné kyseliny EPA a DHA, pomáhá mírnit nebo oddalovat pokles mozkových funkcí způsobený stárnutím.^{23, 24, 25} Omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA mohou člověku pomáhat v průběhu celého života.

U dětí školního věku a dospívajících může suplementace EPA a DHA pomoci s koncentrací, pravopisem, pozorností a hyperaktivitou.²⁶ U mladých dospělých mohou EPA a DHA pomoci se zvládáním emočního vypětí. U starších dospělých může mít konzumace EPA a DHA pozitivní vliv na zlepšení pracovní paměti.

Rozchodnice růžová

Rozchodnice růžová neboli Rhodiola rosea zvyšuje pozornost, posiluje odolnost vůči stresu a podporuje schopnost učení.^{27, 28, 29} Kromě toho potlačuje únavu a pomáhá zvládat duševní, emocionální a fyzický stres. Okamžité účinky od této byliny ale nečekejte. Rozchodnice růžová působí pomaleji, takže její účinky poznáte až v řádu několika dnů užívání.

Některé studie naznačují, že rozchodnice růžová pomáhá regulovat určité neurotransmitery v mozku, což má pozitivní vliv na náladu.³⁰ Rozchodnice vykazuje neuroprotektivní účinky a může být vhodným doplňkem při léčbě neurodegenerativních onemocnění.³¹

Kreatin

Ano, čtete správně. Kreatin si mnoho lidí spojuje spíše s budováním svalů, zlepšováním fyzické zdatnosti a oblastí kulturistiky. Málokdo však ví, že kreatin má pozitivní účinky i na duševní výkon.

Kreatin souvisí s tvorbou energie v buňkách – nejen svalových, ale i nervových buněk. Díky zvýšenému množství energie mohou nervové buňky v mozku lépe plnit svou funkci, a to se odrazí na našem psychickém výkonu.

Užívání kreatinu pomáhá s krátkodobou pamětí a uvažováním.³² Mezi další kognitivní výhody užívání kreatinu patří pozitivní účinky na duševní únavu, reakční dobu a plynulost slov. Tyto výsledky byly zaznamenány při suplementaci kreatinu v dávce 5 gramů denně.^{32, 33}

Bacopa monnieri

Bacopa monnieri neboli Brahmi je nejvíce oblíbené nootropikum u studentů. Prokazatelně totiž zpomaluje rychlost, s jakou zapomínáme nové znalosti. Mezi hlavní účinky Brahmi patří podpora paměti, která je údajně způsobena zvýšeným větvením nervových buněk známých jako dendrity.³⁴ Hlavními aktivními složkami jsou bakosidy, které působí jako antioxidanty a mají neuroprotektivní účinky v mozku.

Cholin

Cholin je sloučenina nezbytná pro tvorbu acetylcholinu – důležitého neurotransmiteru (látky zajišťující komunikaci mezi našimi nervovými buňkami). Acetylcholin má vliv především na krátkodobou a dlouhodobou paměť.³⁵ 

Vzhledem k tomu, že hladina acetylcholinu přímo souvisí s příjmem cholinu v potravě (žloutky, vnitřnosti, luštěniny, arašídy, obilné klíčky), doporučuje se užívat cholin jako doplněk stravy především ke zlepšení paměťových funkcí.

Fosfatidylserin

Fosfatidylserin je látka tukové povahy, která pokrývá a chrání buňky mozku. Podílí se na přenosu nervových signálů mezi nervovými buňkami a hraje klíčovou roli při udržování paměti.³⁶ Fosfatidylserin se přirozeně vyskytuje v některých potravinách (luštěniny, žloutek, játra) a prodává se také jako doplněk stravy.

Fosfatidylserin ve formě doplňku stravy podporuje paměť, zlepšuje schopnost soustředit se, zvyšuje pozornost, působí proti stresu a zlepšuje náladu.^{35, 37, 38, 39} Kromě toho oddaluje pocit vyčerpání při sportu.⁴⁰

Co si z článku odnést?

• Přírodní nootropika mohou být dobrým způsobem, jak „hacknout“ svůj mozek.
• Nejvíce z nich vytěží lidé s psychicky náročným zaměstnáním, manažeři, studenti, umělci nebo třeba profesionální hráči her. 
• Nootropika by však neměla nahrazovat zdravý životní styl. Nejlepším způsobem využití nootropik je jejich použití v kombinaci se zdravými životními návyky – zdravou stravou, pohybem a dostatkem odpočinku.

Zdroje

1. Williams, J., Kellett, J., Roach, P., Mckune, A., Mellor, D., Thomas, J., & Naumovski, N. (2016). L-Theanine as a Functional Food Additive: Its Role in Disease Prevention and Health Promotion. Beverages, 2. 
2. Giesbrecht, T., Rycroft, J., Rowson, M. J., & Bruin, E. A. (2010). The combination of L-theanine and caffeine improves cognitive performance and increases subjective alertness. Nutritional neuroscience, 13, 283–290.
3. Baba, Y., Inagaki, S., Nakagawa, S., Kaneko, T., Kobayashi, M., & Takihara, T. (2021). Effects of l-Theanine on Cognitive Function in Middle-Aged and Older Subjects: A Randomized Placebo-Controlled Study. Journal of Medicinal Food, 24(4), 333–341.
4. White, D. J., de Klerk, S., Woods, W., Gondalia, S., Noonan, C., & Scholey, A. B. (2016). Anti-Stress, Behavioural and Magnetoencephalography Effects of an L-Theanine-Based Nutrient Drink: A Randomised, Double-Blind, Placebo-Controlled, Crossover Trial. Nutrients, 8(1), 53.
5. Deb, S., Dutta, A., Phukan, B. C., Manivasagam, T., Justin Thenmozhi, A., Bhattacharya, P., Paul, R., & Borah, A. (2019). Neuroprotective attributes of L-theanine, a bioactive amino acid of tea, and its potential role in Parkinson's disease therapeutics. Neurochemistry International, 129.
6. Kim, S., Jo, K., Hong, K. B., Han, S. H., & Suh, H. J. (2019). GABA and l-theanine mixture decreases sleep latency and improves NREM sleep. Pharmaceutical Biology, 57(1), 65–73.
7. Daly, J. W., Shi, D., Nikodijevic, O., & Jacobson, K. A. (1994). The role of adenosine receptors in the central action of caffeine. Pharmacopsychoecologia, 7(2), 201–213.
8. Silberstein, R. B., Pipingas, A., Song, J., Camfield, D. A, Nathan, P. J., & Stough, C. (2011). Examining brain-cognition effects of ginkgo biloba extract: brain activation in the left temporal and left prefrontal cortex in an object working memory task. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine.
9. Wesnes, K. A., Ward, T., McGinty, A., & Petrini, O. (2000). The memory enhancing effects of a Ginkgo biloba/Panax ginseng combination in healthy middle-aged volunteers. Psychopharmacology (Berlin), 152(4), 353–361.
10. Jezova, D., Duncko, R., Lassanova, M., Kriska, M., & Moncek, F. (2002). Reduction of rise in blood pressure and cortisol release during stress by Ginkgo biloba extract (EGb 761) in healthy volunteers. Journal of Physiology and Pharmacology, 53(3), 337–348.
11. Stough, C., Clarke, J., Lloyd, J., & Nathan, P. J. (2001). Neuropsychological changes after 30-day Ginkgo biloba administration in healthy participants. The International Journal of Neuropsychopharmacology, 4(2), 131–134.
12. Xu, L., Hu, Z., Shen, J., & McQuillan, P. M. (2015). Effects of Ginkgo biloba extract on cerebral oxygen and glucose metabolism in elderly patients with pre-existing cerebral ischemia. Complementary Therapies in Medicine, 23(2), 220–225.
13. Mashayekh, A., Pham, D. L., Yousem, D. M., Dizon, M., Barker, P. B., & Lin, D. D. (2011). Effects of Ginkgo biloba on cerebral blood flow assessed by quantitative MR perfusion imaging: a pilot study. Neuroradiology, 53(3), 185–191.
14. Irfan, M., Kwak, Y. S., Han, C. K., Hyun, S. H., & Rhee, M. H. (2020). Adaptogenic effects of Panax ginseng on modulation of cardiovascular functions. Journal of Ginseng Research, 44(4), 538–543.
15. Arring, N. M., Millstine, D., Marks, L. A., & Nail, L. M. (2018). Ginseng as a Treatment for Fatigue: A Systematic Review. Journal of Alternative and Complementary Medicine, 24(7), 624–633.
16. Jakaria, M., Haque, M. E., Kim, J., Cho, D. Y., Kim, I. S., & Choi, D. K. (20118). Active ginseng components in cognitive impairment: Therapeutic potential and prospects for delivery and clinical study. Oncotarget, 9(71), 33601–33620.
17. Park, K. C., Jin, H., Zheng, R., Kim, S., Lee, S. E., Kim, B. H., & Yim, S. V. (2019). Cognition enhancing effect of panax ginseng in Korean volunteers with mild cognitive impairment: a randomized, double-blind, placebo-controlled clinical trial. Translational and Clinical Pharmacology, 27(3), 92–97.
18. Cho, I. H. (2012). Effects of Panax ginseng in Neurodegenerative Diseases. Journal of Ginseng Research, 36(4), 342–353.
19. Kim, K. H., Lee, D., Lee, H. L., Kim, C. E., Jung, K., & Kang, K. S. (2018). Beneficial effects of Panax ginseng for the treatment and prevention of neurodegenerative diseases: past findings and future directions. Journal of Ginseng Research, 42(3), 239–247.
20. Lee, S., & Rhee, D. K. (2017). Effects of ginseng on stress-related depression, anxiety, and the hypothalamic-pituitary-adrenal axis. Journal of Ginseng Research, 41(4), 589–594.
21. Bozzatello, P., Brignolo, E., De Grandi, E., & Bellino, S. (2016). Supplementation with Omega-3 Fatty Acids in Psychiatric Disorders: A Review of Literature Data. Journal of Clinical Medicine, 5(8), 67.
22. Horrocks, L. A., & Yeo, Y. K. (1999). Health benefits of docosahexaenoic acid (DHA). Pharmacological Research, 40(3), 211–225.
23. Molfino, A., Gioia, G., Rossi Fanelli, F., & Muscaritoli, M. (2014). The role for dietary omega-3 fatty acids supplementation in older adults. Nutrients, 6(10), 4058–4073.
24. Witte, A. V., Kerti, L., Hermannstädter, H. M., Fiebach, J. B., Schreiber, S. J., Schuchardt, J. P., Hahn, A., & Flöel, A. (2014). Long-chain omega-3 fatty acids improve brain function and structure in older adults. Cerebral Cortex, 24(11), 3059–3068.
25. Lee, L. K., Shahar, S., Chin, A. V., & Yusoff, N. A. (2012). Docosahexaenoic acid-concentrated fish oil supplementation in subjects with mild cognitive impairment (MCI): a 12-month randomised, double-blind, placebo-controlled trial. Psychopharmacology (Berlin), 225(3), 605–612.
26. Chang, J. P., Su, K. P., Mondelli, V., Satyanarayanan, S. K., Yang, H. T., Chiang, Y. J., Chen, H. T., & Pariante, C. M. (2019). High-dose eicosapentaenoic acid (EPA) improves attention and vigilance in children and adolescents with attention deficit hyperactivity disorder (ADHD) and low endogenous EPA levels. Translational Psychiatry, 9(1), 303.
27. Olsson, E. M., von, Scheele B., & Panossian, A. G. (2009). A randomised, double-blind, placebo-controlled, parallel-group study of the standardised extract shr-5 of the roots of Rhodiola rosea in the treatment of subjects with stress-related fatigue. Planta Medica, 75(2), 105–112.
28. Maslova, L. V., Kondrat'ev, B. I., Maslov, L. N., & Lishmanov, I. B. (1994). [The cardioprotective and antiadrenergic activity of an extract of Rhodiola rosea in stress]. Eksperimental'naia i klinicheskaia farmakologiia, 57, 61–63.
29. Petkov, V. D., Yonkov, D., Mosharoff, A., Kambourova, T., Alova, L., Petkov, V. V., & Todorov, I. (1986). Effects of alcohol aqueous extract from Rhodiola rosea L. roots on learning and memory. Acta physiologica et pharmacologica Bulgarica, 12(1), 3–16.
30. Amsterdam, J. D., & Panossian, A. G. (2016). Rhodiola rosea L. as a putative botanical antidepressant. Phytomedicine, 23(7), 770–783.
31. Nabavi, S. F, Braidy, N., Orhan, I. E., Badiee, A., Daglia, M., & Nabavi, S. M. (2016). Rhodiola rosea L. and Alzheimer's Disease: From Farm to Pharmacy. Phytotherapy Research, 30(4), 532–539.
32. Avgerinos, K. I., Spyrou, N., Bougioukas, K. I., & Kapogiannis, D. (2018). Effects of creatine supplementation on cognitive function of healthy individuals: A systematic review of randomized controlled trials. Experimental Gerontology, 108, 166–173.
33. Roschel, H., Gualano, B., Ostojic, S. M., & Rawson, E. S. (2021). Creatine Supplementation and Brain Health. Nutrients, 13(2), 586.
34. Rai, D., Bhatia, G., Palit, G., Pal, R., Singh, S., & Singh, H. K. (2003). Adaptogenic effect of Bacopa monniera (Brahmi). Pharmacology Biochemistry and Behavior, 75(4), 823–830.
35. Blusztajn, J. K., Slack, B. E., & Mellott, T. J. (2017). Neuroprotective Actions of Dietary Choline. Nutrients, 9(8), 815.
36. Glade, M. J., & Smith, K. (2015). Phosphatidylserine and the human brain. Nutrition, 31(6), 781–786.
37. Kim, H. Y., Huang, B. X., & Spector, A. A. (2014). Phosphatidylserine in the brain: metabolism and function. Progress in Lipid Research, 56, 1–18.
38. Baumeister, J., Barthel, T., Geiss, K. R., & Weiss, M. (2008). Influence of phosphatidylserine on cognitive performance and cortical activity after induced stress. Nutritional Neuroscience, 11(3), 103–110.
39. Scholey, A. B., Camfield, D. A., Hughes, M. E., Woods, W, K Stough, C. K., White, D. J., Gondalia, S. V., & Frederiksen, P. D. (2013). A randomized controlled trial investigating the neurocognitive effects of Lacprodan® PL-20, a phospholipid-rich milk protein concentrate, in elderly participants with age-associated memory impairment: the Phospholipid Intervention for Cognitive Ageing Reversal (PLICAR): study protocol for a randomized controlled trial. Trials, 14, 404.
40. Jäger, R., Purpura, M., & Kingsley, M. (2007). Phospholipids and sports performance. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 4, 5.