Obezita u dětí: Jak ji řešit, když vznikne a co dělat pro prevenci

Obezita není problémem jen u dospělých lidí, ale čím dál více ohrožuje i zdraví dětí. Jak proti ní bojovat a co dělat v případě, že už k obezitě u dítěte dojde?

Jak se pozná obezita u dětí?

Obezita je dnes jedním z nejzávažnějších zdravotních problémů, který postihuje stále více dětí po celém světě. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo v roce 2016 zaznamenáno více než 40 milionů dětí do 5 let s nadváhou a obezitou. V roce 2020 se podle údajů WHO potýkalo s nadměrnou tělesnou hmotností přes 340 milionů dětí a dospívajících ve věku 5 až 19 let.

Obezita je definována jako nadměrné ukládání tělesného tuku, které negativně ovlivňuje zdraví člověka. U dětí se nadváha a obezita určuje na základě indexu tělesné hmotnosti (BMI), který se počítá jako poměr hmotnosti (v kilogramech) k druhé mocnině výšky (v metrech). 

U dětí se ale používají specifické percentilové grafy, které zohledňují růst a věk dítěte, protože děti se vyvíjejí a rostou různou rychlostí.

O obezitě u dětí se mluví v případě, kdy je BMI vyšší než 95. percentil pro daný věk a pohlaví. Pokud BMI dítěte spadá mezi 85. a 95. percentil pro daný věk a pohlaví, považuje se to za nadváhu. Důležité je však sledovat nejen BMI, ale i další faktory, jako je zdravotní stav, pohybovou aktivitu a konstituci těla dítěte.

Obezita u malých dětí

U dětí do 1 roku věku je obezita poměrně vzácná. To, že je malé dítě více zakulacené, hned neznamená, že bude v dospělosti obézní. Děti do 3 let se vyvíjí a rostou. Obzvlášť v prvních měsících života může dítě přibrat poměrně rychle a být výrazněji „zakulacené“. To je zcela přirozené, protože se rychle vyvíjí, roste a akumuluje tukovou tkáň.

Každé dítě má své individuální tempo růstu a vývoje. Některé děti mohou mít širší tělesnou stavbu nebo přirozeně vyšší hladinu tělesného tuku, což není nutně známka budoucí obezity. Jakmile děti začnou více aktivně běhat, chodit a objevovat nové pohybové dovednosti, začne se často měnit i jejich tělesná kompozice (poměr tuku a svalů).

Velmi důležité je ovšem dbát na zdravé stravovací návyky. Sklon k nadváze mohou mít děti, které jsou krmeny příliš velkým množstvím jídla nebo jsou nuceny k jídlu. Proto je důležité správně reagovat na signály hladu a sytosti dítěte. Určitou prevencí nadváhy a obezity v prvním roce života je kojení. 

Výhody kojení

Složení mateřského mléka se totiž mění na základě potřeb dítěte. Dítě si samo určuje množství mléka, které vypije, a to přispívá k lepší regulaci příjmu kalorií. Naopak u umělého mléka rozhoduje o množství rodič, což může vést k nepřiměřeně vysokým dávkám mléka a přejídání. Kojení také podporuje vyvážený růst. Kojené děti mívají zdravější tělesnou hmotnost než děti krmené umělým mlékem.

Varovné signály, že něco nefunguje, jak má:

• Výrazné odchylky od růstových křivek – pokud dítě výrazně překračuje normy pro hmotnost a výšku ve srovnání s ostatními dětmi stejného věku, může to být varovný signál.
• Rychlý a nepřiměřený nárůst hmotnosti – když dítě rychle přibírá hmotnost bez odpovídajícího růstu výšky, může to znamenat, že jeho tělo ukládá příliš mnoho tuku.
• Nedostatek pohybu a nevyvážená strava – pokud dítě nejí vyváženou stravu a není dostatečně aktivní, může to zvyšovat riziko obezity v pozdějším věku.

Příčiny obezity u dětí

Obezita u dětí je složitý problém, který má mnoho příčin. Mezi tyto příčiny patří životní styl a genetické, psychologické, sociální a ekonomické faktory. Většina případů obezity v dětství je výsledkem kombinace těchto vlivů. Pojďme se podívat podrobněji na jednotlivé faktory, které mohou přispět k rozvoji obezity u dětí.

1. Genetické předpoklady

Genetika hraje důležitou roli v predispozici dítěte k obezitě. Studie ukazují, že děti, jejichž rodiče mají nadváhu nebo obezitu, mají vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy s váhou i ony. Genetické faktory mohou ovlivnit zejména metabolismus, ukládání tuku v konkrétních partiích těla a chuťové preference.

Genetika sice zvyšuje riziko obezity, ale není hlavní příčinou jejího vzniku. Ani u dětí s genetickou predispozicí k obezitě se tento problém nemusí vyvinout, pokud si udržují zdravý životní styl – zdravě jedí, nepřejídají se a pravidelně se hýbou. Genetika tedy pouze zvyšuje náchylnost ke vzniku obezity, ale není tím rozhodujícím faktorem.

Za nadváhu a obezitu u dětí mohou především nezdravé stravovací návyky a sedavý způsob života.

2. Životní styl

Tu nejdůležitější roli na vzniku obezity u dětí hraje životní styl, zejména stravovací návyky a fyzická aktivita.

• Stravovací návyky: Nezdravá strava, která je bohatá na tuky (obzvlášť nasycené tuky a trans tuky), cukry a rafinované sacharidy, je jedním z hlavních faktorů přispívajících k obezitě. Tyto potraviny obsahují velké množství kalorií, ale prakticky žádné nutričně prospěšné látky a živiny (např. vitaminy, minerální látky, antioxidanty, bílkoviny, zdravé tuky, vlákninu). Z tohoto důvodu také méně zasytí a mohou vést k přejídání. Děti dnes často konzumují jídla z rychlého občerstvení, sladkosti, slazené nápoje a polotovary. Pravidelná konzumace takových potravin vede k nadměrnému příjmu kalorií, a tedy i vyššímu riziku přibývání na váze.
• Pohybová aktivita: Spousta dětí tráví většinu volného času u obrazovek (televize, počítače, mobilního telefonu) a jsou obecně mnohem méně aktivní. Sedavý způsob života spojený s nedostatkem volnočasové fyzické aktivity potom výrazně přispívá k rozvoji obezity. Naopak děti, které tráví volný čas venku, hrají si na čerstvém vzduchu nebo sportují, mají mnohem menší pravděpodobnost vzniku obezity a jsou také zdravější.
• Životní styl rodičů: Děti často napodobují stravovací návyky a životní styl svých rodičů. Pokud navíc rodiče trpí obezitou, mohou mít tendenci svým dětem dopřávat nezdravá jídla nebo je dostatečně nemotivovat k fyzické aktivitě.

3. Psychické problémy

Psychologické faktory mohou hrát zásadní roli při vzniku obezity jak u dospělých, tak i u dětí. Některé děti zajídají své emocionální problémy nebo stres a obracejí se k jídlu jako k nástroji pro zvládání svých emocí. Takový vzorec chování může vést k nekontrolovatelnému příjmu potravy a nechtěnému přibírání na váze.

4. Ekonomické faktory

V rodinách s nižšími finančními příjmy může být náročné zajistit dětem zdravou stravu a podporovat u nich aktivní životní styl. Zdravé potraviny (například čerstvé ovoce a zelenina, ryby, ořechy apod.) mohou být pro někoho drahé a těžko dostupné. 

Rodiče pak podávají dětem levné, vysoce kalorické a nezdravé potraviny, které jsou pro ně finančně dostupnější. Přitom existuje spousta zdravých a zároveň cenově dostupných potravin (např. ovesné vločky, luštěniny, mražená zelenina a ovoce, brambory, jogurty, tvarohy).

Víte, že výskyt obezity se liší podle oblasti, ve které děti žijí? Obezita se vyskytuje více v rozvinutých zemích, například v USA, Kanadě, většině evropských zemích a Austrálii, kde je obezita považována za chronickou nemoc. Nicméně v posledních letech se obezita stále častěji objevuje také v rozvojových zemích, kde předtím byla spíše problémem podvýživa. Tato situace souvisí se změnou životního stylu, urbanizací a zvýšeným příjmem kalorických potravin, které jsou v dnešní době čím dál více dostupné.

Obezita u dětí má zdravotní, psychické i sociální dopady

Obezita u dětí může mít vážné důsledky jak na fyzické, tak i psychické zdraví: nejen v dětství, ale také v dospělosti. Problém se totiž netýká pouze vzhledu a estetického hlediska, ale obezita má zásadní dopady na celkovou kvalitu života a zdraví dětí.

• Cukrovka 2. typu: Obezita je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik cukrovky 2. typu. Tento typ cukrovky byl dříve především problémem u dospělých, ale čím dál častěji se dnes objevuje také u dětí. Při obezitě se tělo stává inzulinorezistentní, což znamená, že hormon inzulin, který pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi, přestává správně účinkovat. Důsledkem je vysoká hladina cukru v krvi (hyperglykémie), která může vést k poškození orgánů, jako jsou ledviny, oči, srdce a nervy.
• Kardiovaskulární problémy: Obezita silně souvisí s vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem v krvi a zvýšeným rizikem vzniku kardiovaskulárních (srdečně-cévních) onemocnění. Onemocnění srdce a cév vznikají především v důsledku aterosklerózy, při které dochází tzv. k tvrdnutí cév, jejich postupnému zužování až úplné neprůchodnosti. Tyto problémy mohou začít už v dětství a vést k infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě (mrtvici) nebo ischemické chorobě dolních končetin v dospělosti.
• Problémy s pohybovým aparátem: Děti s obezitou jsou náchylnější k problémům s klouby a pohybovým aparátem. Vysoká tělesná hmotnost klade nadměrnou zátěž na klouby: zejména na kyčle, kolena a kotníky. To může vyústit v bolest, zánět a v těžších případech i trvalé poškození kloubů.
• Spánková apnoe: Obézní děti mohou trpět spánkovou apnoí – stavem, kdy během spánku dochází k dočasné zástavě dechu. Tento problém je způsobený nadměrným ukládáním tuku kolem krku a dýchacích cest, což může bránit správnému dýchání. Děti se spánkovou apnoí pak mohou být více unavené, nesoustředěné a neschopné se dobře učit.
• Snížené sebevědomí: Děti s obezitou mají často problémy se sebepojetím a mohou se cítit neatraktivní, jiní, méněcenní a obecně nepřijatí. Tyto pocity mohou vést k negativnímu pohledu na sebe sama, což ovlivňuje každodenní život dítěte, vztahy s vrstevníky i školní výkony.
• Sociální dopady: Děti s nadváhou jsou častěji vystaveny šikaně – a to jak ve škole, tak v rodině (tam dochází většinou k psychické šikaně). To může vést k dlouhodobým duševním problémům a rozvoji deprese. Typická je také sociální izolace a diskriminace, kdy jsou děti s nadváhou a obezitou svými vrstevníky vylučovány ze společných aktivit.
• Poruchy příjmu potravy: U dětí s obezitou se mohou také vyvinout poruchy příjmu potravy, jako je mentální bulimie nebo záchvatovité přejídání (binge eating disorder). Tyto problémy jsou často reakcí na psychické potíže spojené s negativními poznámkami na jejich postavu od ostatních. Poruchy příjmu potravy však vedou ještě k větším problémům s váhou a zdravím.
• Vysoké ekonomické náklady: Obezita přináší vysoké náklady na léčbu, hospitalizaci, léky a dlouhodobou péči. Tyto náklady rostou, protože stále více dětí i dospělých trpí obezitou a jejími následky.
• Ztráta produktivity: Děti s obezitou mívají v dospělosti spoustu zdravotních problémů, které snižují jejich produktivitu v práci a zvyšují nutnost dlouhodobé zdravotní péče. Taková situace může negativně ovlivnit ekonomiku celé společnosti.

Prevence dětské obezity

Nejlepším scénářem je, když k obezitě u dětí vůbec nedojde. Právě proto je tak zásadní prevence. Úspěšná prevence obezity zahrnuje kombinaci zdravého stravování, pravidelné fyzické aktivity a podpory duševního zdraví dítěte. S tím by se mělo začít co nejdříve, ideálně už v útlém věku. 

Ještě před nástupem do školky a školy je vhodné děti učit zdravým návykům v rodině a jít jim příkladem. Rodiče hrají tu nejdůležitější roli v tom, jakým způsobem budou děti vnímat jídlo a fyzickou aktivitu. Na co se jako rodič zaměřit?

Zdravá strava

Děti je vhodné vést už od malička k vyvážené stravě bohaté na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, luštěniny, ryby, libové maso a kvalitní rostlinné tuky. Tyto nutričně hodnotné a čerstvé potraviny by měli rodiče svým dětem dopřávat pravidelně. Naopak by se měli vyhýbat častému nabízení průmyslově zpracovaných potravin, jídel z rychlého občerstvení a slazených nápojů.

Je nesmírně důležité směrovat děti k tomu, aby si uvědomovaly hodnotu zdravé výživy a naučily se vybírat zdravé potraviny, které jim dodávají správnou energii a podporují jejich růst. Do zdravého jídla nenutíme, ale neustále nabízíme a sami jdeme příkladem.

Pokud budete jíst zdravě i vy jako rodič, je mnohem pravděpodobnější, že si děti tyto návyky osvojí taky. Učení zdravých stravovacích návyků u dětí je dlouhá cesta plná vzestupů a pádů, ale stojí za to vytrvat a nepolevit. Jednoho dne se všechna ta snaha vrátí.

Omezení příjmu nezdravých potravin

Méně zdravé potraviny, jako jsou sladkosti, chipsy, smažená jídla a slazené nápoje, by měly být v dětském jídelníčku zastoupeny minimálně. Rodiče mohou dětem nabídnout zdravější alternativy mlsání, například ovoce, celozrnné sušenky, ovocné taštičky bez přidaného cukru, ořechy, ovocné nebo zeleninové chipsy, luštěninové krekry nebo lyofilizované ovoce (velmi chutné jsou například kostičky lyofilizovaného ovoce s kokosovým mlékem).

Vhodný způsob stolování

Klíčové je také učit děti zdravým návykům v oblasti stravování, jako je pravidelný čas na jídlo a vychutnávání jídla v klidném prostředí bez rušivých vlivů (např. u televize nebo při používání mobilního telefonu). Aby se děti tento nešvar nenaučily, neměli byste před nimi jíst u telefonu nebo u televize ani vy. Děti velmi rády napodobují rodiče a nejraději kopírují právě ty nevhodné návyky.

Pravidelný pohyb

Důležitou součástí prevence obezity je podpora pohybové aktivity. Děti by měly mít možnost pravidelně se hýbat a věnovat se aktivitám, které je baví. Dětem se doporučuje alespoň 60 minut mírné až intenzivní fyzické aktivity každý den. Může to být hra venku s kamarády, běh, jízda na kole, plavání, tanec nebo různé kolektivní sporty.

Pohyb musí dítě bavit a motivovat, ne ho stresovat nebo na něj klást nadměrné nároky (nevhodné je například nucení dětí do vrcholových sportů, když o to samy nestojí). Každá příležitost k pohybu pomáhá dětem udržet si zdravou váhu a posílit zdraví. Stejně jako u jídla, i zde mohou být rodiče důležitými vzory pro své děti. Pokud děti vidí zájem rodičů o pohyb, většinou je to začne zajímat taky.

Role školy v prevenci obezity

Školy hrají zásadní roli v prevenci obezity u dětí, protože jsou místem, kde tráví velkou část svého času a jsou ovlivněny různými pozitivními i negativními vlivy. Pokud teprve uvažujete o přihlášce dítěte do školy nebo školky, je dobré se při jejich výběru zaměřit na následující tipy.

Každá škola by měla vzdělávat o zdravé výživě a úměrně dětskému věku poskytovat informace o zdravém životním stylu. Děti by měly rozumět tomu, jak jejich tělo funguje a proč je důležité se starat o své zdraví. Měly by se naučit, jak si vybírat zdravé potraviny, jak si sestavit vyvážený jídelníček a jaké jsou výhody pravidelného pohybu.

Skvělým způsobem výuky ke zdraví jsou předměty, které spojují teorii s praxí. Může to být například kroužek školní zahrady nebo kuchyňky, kde se mohou děti naučit vařit zdravá jídla. Naučí se tak praktickým dovednostem a zároveň zábavným způsobem podpoří zdravé návyky.

Školy by měly zajišťovat přístup k vyváženým a zdravým jídlům v rámci školních jídelen. K tomu slouží projekt Zdravá školní jídelna, která poskytuje školám pestrá, vyvážená, zdravá a chutná jídla. Dobrou zprávou je, že počet zdravých školních jídelen se u nás stále více rozšiřuje.

Součástí školního rozvrhu by měla být i fyzická aktivita ve škole. Kromě povinné tělesné výchovy mohou školy nabízet různé volnočasové aktivity, jako jsou sportovní kluby, taneční kroužky nebo outdoorové aktivity, které děti motivují k pohybu a podporují jejich zdraví.

Zda všechny tyto věci škola nebo školka nabízí, se většinou dozvíte na jejich webových stránkách. Můžete se tedy předem dostatečně informovat a udělat vše pro podporu zdraví svého dítěte i mimo domov.

Negativním způsobem může působit vliv vrstevníků. Spolužáci mohou výrazně ovlivnit stravovací návyky, chování a postoje vůči jídlu, pohybu a celkovému životnímu stylu u dítěte. Vyhnout se tomu úplně nedá, ale dá se to korigovat právě výchovou ke zdravým návykům, motivací k pohybu, rodičovským vzorem, podporou sebevědomí a v neposlední řadě kontrolou času stráveného u obrazovek.

Léčba obezity v dětském věku

Pokud už dítě trpí obezitou, je důležité se zaměřit na cílenou léčbu. Obezita může mít trvalé následky pro zdraví, takže není dobré s redukcí váhy otálet. Léčba obezity u dětí musí být vždy individuálně přizpůsobená potřebám každého dítěte a zahrnuje změny v životním stylu, psychologickou podporu, v některých případech užívání léků a v extrémních případech i chirurgické zásahy.

Jídelníček při léčbě obezity u dětí

Rodiče by měli dětem vytvořit pestrý a nutričně vyvážený jídelníček, který bude bohatý na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a kvalitní bílkoviny (libové maso, ryby, luštěniny, neochucené mléčné výrobky s nižším obsahem tuku). Důležité je vyhnout se přísným dietám a hladovkám, které mohou poškodit zdraví.

1. Kontrola porcí a kalorického příjmu

Během snižování váhy nezáleží jen na zdravém stravování, ale i na kontrole porcí a příjmu kalorií. Aby dítě začalo hubnout, je nezbytné snížit příjem kalorií a vytvořit kalorický deficit – musí spálit více kalorií, než přijme. To neznamená, že dítě musí hladovět, ale že by mělo jíst menší porce a věnovat pozornost kvalitě potravin, které konzumuje. Ideální je kombinace snížení kalorického příjmu (přechod na zdravější stravu) a zvýšení fyzické aktivity (pravidelný pohyb).

Snižování hmotnosti by mělo být postupné, protože rychlá ztráta váhy může mít negativní důsledky pro zdraví a vývoj dítěte.

2. Snížení příjmu jednoduchých cukrů a tučných jídel

Z jídelníčku by měly zmizet sladkosti, buchty, koláče, koblihy, zákusky, loupáky, croissanty, čokoláda, vánočka, tučná masa, salámy, klobásy, paštiky, pultové pomazánky, slanina, sádlo, pizza, instantní jídla, zmrzliny, fast food, smetana, šlehačka, tučné mléčné výrobky a plnotučné sýry.

3. Vyřazení sladkých nápojů

Sladké nápoje, limonády, džusy, energetické nápoje, ledová káva a sirupy často obsahují velké množství cukru a mají vysokou energetickou hodnotu. Rizikem těchto tzv. tekutých kalorií je to, že nijak nezasytí, takže člověk často ani nevnímá, že nějaké kalorie zkonzumoval.

4. Omezení smažených jídel

Smažená jídla obsahují velké množství nekvalitních tuků a kalorií, takže přispívají k nárůstu tělesné hmotnosti. Místo smažení je lepší používat zdravější způsoby přípravy jídel, jako je pečení, vaření, pečení na vodě, pečení v alobalu, pečení na pečicím papíru nebo vaření na páře.

5. Pravidelnost v jídle

Děti by měly jíst pravidelně – ideálně 3 hlavní jídla denně a 2 až 3 malé zdravé svačiny. Důležité je vyhnout se nadměrnému přejídání nebo dlouhým přestávkám bez jídla, které mohou vést k večernímu nekontrolovanému mlsání.

6. Zapojení dětí do zdravého vaření

Pokud dítě zapojíte do přípravy zdravých jídel, může to pozitivně ovlivnit jeho vztah k jídlu a motivovat ho k lepším stravovacím návykům. Společné vaření z čerstvých a zdravých surovin může také posílit rodinné vazby a podpořit zdravý životní styl.

7. Spolupráce s nutričním terapeutem

Je důležité, aby byl stravovací plán přizpůsobený individuálním potřebám dítěte a nejlépe konzultovaný s nutričním terapeutem nebo dietologem.

Pohybová aktivita při léčbě obezity u dětí

Změna stravovacích návyků a jídelníčku musí být doprovázena i navýšením pohybové aktivity. Pohyb by měl být přirozenou a neodmyslitelnou součástí každého dítěte. Děti by měly trávit pohybem alespoň hodinu denně.

Obézní děti obvykle s pohybem příliš nekamarádí.. Pokud má dítě obezitu a nemá kladný vztah k pohybu, je důležité přistupovat k aktivitám způsobem, který je motivující, zábavný a nenásilný. Klíčem je najít způsob, jak dítěti ukázat, že pohyb může být příjemnou a zábavnou součástí každodenního života.

Děti se lépe zapojí, když je pohyb spojený s hrou, dobrodružstvím a kreativními nápady. Může to být hledání pokladu, procházka s úkoly, taneční hra, návštěva zoologické zahrady, překážková dráha nebo třeba geocaching.

V rámci motivace dítěte k pohybu můžete využít i moderní technologie. Existují různé aplikace a videa zaměřená na cvičení pro děti, třeba taneční a fitness hry na herních konzolích. Tato interaktivní forma cvičení může děti zaujmout a povzbudit je k aktivitě.

Úspěch mívá i získávání odměn za pohyb. Pokud děti mají motivaci, mohou sbírat body za účast na různých pohybových hrách, které si stanovíte společně. Na konci týdne si mohou tyto body vyměnit za malé odměny nebo výlet.

Užívání léků na obezitu

V případě, že má dítě těžkou obezitu nebo vážné zdravotní problémy a úprava životního stylu nevedla ke zlepšení, může být nutná farmakologická léčba. U dětí se obvykle používají léky, které ovlivňují chuť k jídlu nebo působí na metabolismus. Mezi nejběžnější léky patří orlistat, který omezuje vstřebávání tuků ve střevech.

Léky by měly být podávány pouze pod dohledem odborníka, a to až v případě, že jiná léčba nebyla účinná. Léky mohou pomoci dítěti zvládnout hlad a usnadnit změnu stravovacích návyků, ale bez dalších změn životního stylu není možné dosáhnout trvalých výsledků.

Chirurgické zákroky

Chirurgické zákroky (bariatrická operace) na léčbu obezity u dětí jsou vzácné a obvykle se doporučují pouze v extrémních případech, kdy má dítě vážné zdravotní komplikace a těžkou obezitu (BMI nad 40), která ohrožuje jeho život nebo zdraví.

Mezi nejběžnější operace patří bandáž žaludku, sleeve gastrektomie (odstranění části žaludku) a bypass žaludku. Tyto operace mají za cíl omezit velikost žaludku a snížit množství potravy, kterou dítě může přijmout. Operace jsou však spojeny s riziky a vyžadují přísnou dietu a dlouhodobé sledování, proto se k nim u dětí přistupuje až v krajních případech.

Ukázkový jídelníček při dětské obezitě

1. den

• Snídaně: Ovesná kaše s mlékem, lesním ovocem a lžičkou medu
• Svačina: Jogurt 3 % tuku s jablkem
• Oběd: Kuřecí prsa na grilu, dušená zelenina (brokolice, mrkev), brambory
• Svačina: Ředkvičková pomazánka s žitným pečivem
• Večeře: Celozrnný toast s avokádem, rajčaty a vařeným vejcem

2. den

• Snídaně: Cottage sýr s pažitkou, žitný rohlík
• Svačina: Smoothie z banánu, borůvek, jogurtu (3 % tuku) a ořechů
• Oběd: Hovězí zadní maso na žampionech, rýže
• Svačina: Celozrnný toust s žervé a libovou šunkou, cherry rajčata
• Večeře: Pečený pstruh s brambory, zeleninový salát

3. den

• Snídaně: Ovesné vločky s mlékem, semínky a ovocem (jablko, hruška)
• Svačina: Nízkotučný řecký jogurt s malinami a ořechy
• Oběd: Pečené kuřecí stehno, zeleninový salát, bramborová kaše bez másla
• Svačina: Žitný rohlík s žervé, okurka
• Večeře: Zeleninová polévka (mrkev, celer, brokolice), celozrnný chléb se sýrem 30 % tuku v sušině

4. den

• Snídaně: Celozrnný toast s avokádem a libovou šunkou, paprika
• Svačina: Cottage sýr s jahodami
• Oběd: Losos na pomerančích a mrkvi, brambory
• Svačina: Mozzarella s rajčaty a žitným chlebem
• Večeře: Rizoto se zeleninou a sýrem 30 % tuku v sušině

5. den

• Snídaně: Míchaná vejce se špenátem, žitný chléb
• Svačina: Ovocný špíz (např. hroznové víno, meloun, jahody) se sýrem (30 % tuku v sušině)
• Oběd: Vepřová kýta na kořenové zelenině, brambory
• Svačina: Tvarohovo-česneková pomazánka, celozrnný toust, kedlubna
• Večeře: Těstoviny z celozrnné mouky s rajčatovou omáčkou a kousky kuřecího masa 

Závěr: Se zdravou stravou u dětí začněte co nejdříve

• Pokud vedeme děti ke zdravým návykům už v útlém věku a jdeme jim příkladem, výrazně tím snižujeme riziko vzniku nadváhy a obezity v pozdějších letech. 
• Pokud se už dítě k obezitě propracuje, je potřeba k léčbě obezity přistupovat komplexně a individuálně. 
• Cílem není držet drastickou dietu nebo hladovku, ale naučit dítě správně jíst, vybírat zdravější potraviny, snížit velikost porcí a zařadit více pohybu.

Zdroje:

1. WHO. (2016). „Obesity and Overweight: Fact Sheet“. World Health Organization. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight.
2. Bauer, K. W., et al. (2013). „Fast-food consumption and diet quality in children: A longitudinal study.“ Journal of the American Dietetic Association, 113(8), 1138–1145.
3. Ogden, C. L., et al. (2014). „Prevalence of obesity in the United States, 2009–2010.“ National Center for Health Statistics Data Brief, No. 82. National Center for Health Statistics.
4. Reilly, J. J., & Kelly, J. (2011). „Long-term impact of overweight and obesity in childhood and adolescence on morbidity and premature mortality in adulthood: A systematic review.“ International Journal of Obesity, 35(7), 891–898.
5. Sahoo, K., et al. (2015). „Childhood obesity: Causes and consequences.“ Journal of Family Medicine and Primary Care, 4(2), 187–192.
6. Lobstein, T., & Jackson-Leach, R. (2006). „Child obesity: The foundation for a global epidemic.“ International Journal of Pediatric Obesity, 1(1), 1–12.
7. Golan, M., & Crow, S. (2004). „Parents are key players in the prevention and treatment of weight-related problems.“ Nutrition Reviews, 62(1), 1–13.
8. Katzmarzyk, P. T., & Janssen, I. (2004). „The economic costs associated with physical inactivity and obesity in Canada: An update.“ Canadian Journal of Applied Physiology, 29(1), 90–115.
9. Freedman, D. S., et al. (2001). „The relation of obesity to premature death: A review.“ Annals of Internal Medicine, 129(5), 417–424.
10. Dehghan, M., et al. (2005). „An overview of obesity in developing countries: A growing health crisis.“ International Journal of Obesity, 29(1), 98–104.
11. WHO. (2015). „Global Strategy on Diet, Physical Activity, and Health“. World Health Organization. https://www.who.int/dietphysicalactivity/strategy/en/.
12. Huffman, S. L., & M. N. Strobino. (2012). „Prevention of childhood obesity.“ Pediatrics, 129(2), 102–108.
13. Harrison, F., & O’Loughlin, J. (2013). „Socioeconomic status and childhood obesity: A review of the evidence.“ Canadian Medical Association Journal, 185(11), 1025–1030.
14. Thornley, S. A., & Rice, M. (2010). „Childhood obesity and its impact on adult morbidity and mortality.“ Public Health Nutrition, 13(1), 56–62.
15. Rolland-Cachera, M. F., et al. (2006). „Childhood obesity: A life-long threat to health.“ European Journal of Clinical Nutrition, 60(4), 540–545.
16. Chung, A., et al. (2009). „The role of physical activity in obesity prevention.“ Journal of Physical Activity and Health, 6(1), 124–128.
17. Must, A., & Strauss, R. S. (1999). „Risk and consequences of childhood obesity.“ International Journal of Obesity, 23(S2), S2–S11.
18. Bleich, S. N., et al. (2013). „State-level policies to address childhood obesity.“ Obesity Reviews, 14(5), 393–396.
19. Bodnar, L. M., et al. (2013). „Maternal obesity and childhood obesity risk.“ Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 98(9), 3515–3522.
20. Hammond, R. A., & Levine, R. (2010). „The economic impact of obesity in the United States.“ Diabetes, Metabolic Syndrome and Obesity: Targets and Therapy, 3, 285–298.