Ortorexie: Když se zájem o zdravé stravování stane posedlostí

Zdravé stravování je velice aktuální a probírané téma. Zajímat se o zdravou výživu je naprosto skvělé, ale nic se nemá přehánět. U některých lidí se totiž zdravý zájem o správné stravování může změnit v posedlost zdravou výživou známou jako ortorexie.

Co je ortorexie?

Ortorexie je patologická posedlost zdravým stravováním a biologickou čistotou potravin. Jedná se o psychické onemocnění, které řadíme mezi poruchy příjmu potravy. Název „ortorexie“ pochází ze dvou řeckých slov – ortho (správný) a orexi (chuť k jídlu). Ortorexie byla poprvé definována doktory Stevenem Bratmanem a Davidem Knightem na konci 90. let, takže jde o poměrně novou poruchu.

Na zdravém stravování není samozřejmě nic špatného, právě naopak

Zdravá výživa je pro většinu lidí prospěšná a vede k zásadnímu zlepšení zdraví a pohody. Ovšem za předpokladu, že člověku nepřeroste přes hlavu a nedojde to do extrému. U některých lidí se totiž zaměření na zdravé stravování může stát posedlostí a vyvinout se v poruchu příjmu potravy známou jako ortorexie nebo ortorexie nervosa.

Kdy už jde o problém

Ortorektici (lidé trpící ortorexií) se extrémně fixují na „zdravost“ nebo „čistotu“ potravin. Na rozdíl od jiných poruch příjmu potravy se ortorexie točí spíše kolem kvality potravin než kolem kvantity (množství jídla). Lidé s ortorexií se většinou zaměřují na to, zda je daná potravina podle jejich kritérií zdravá než na snahu zhubnout, jak je tomu u mentální anorexie a bulimie.

Zdraví v ohrožení

Lidé s ortorexií jsou zdravou výživou tak posedlí, že to může poškodit jejich celkovou pohodu i zdraví. Ortorektici postupně odmítají čím dál více potravin, protože nejsou dostatečně „zdravé“. Nakonec se začnou vyhýbat i zdravým potravinám, které nesplňují jejich standardy nebo které si sami nepřipravují. To vede k celé řadě nutričních deficitů a souvisejícím poruchám zdraví.

První příznaky

Ortorexie často začíná nenápadně – snahou o „ozdravení“ jídelníčku. Zpočátku jde o nevinná pravidla jako nepožívat alkohol, nejíst ultra-zpracované potraviny, vyhýbat se přidanému cukru, nepít kávu s kofeinem, nekonzumovat potraviny, které obsahují umělé přísady a podobně.

Další varovné signály

Později k tomu přistupují další výjimky ze stravování – nejíst výrobky z pšenice, potraviny obsahující lepek, vyvarovat se soli a všem jednoduchým cukrům včetně ovoce, vyřadit z jídelníčku maso, vyhnout se potravinám obsahujícím jakékoliv chemické látky, nepoužívat k přípravě stravy žádný olej, a dokonce ani mléčné výrobky. 

Seznam povolených potravin se nadále zužuje a člověk s ortorexií časem odmítá i ty pro něj přijatelné „superzdravé“ potraviny. Vše ze strachu, že by se mohl nějakou potravinou otrávit, protože není dostatečně „čistá“.

Komplikace a rizika ortorexie

Stejně jako jiné poruchy příjmu potravy, i ortorexie může vést k vážným následkům. Ortorexie může způsobit nutriční nedostatky a vést k vážným zdravotním komplikacím, stejně tak i k psychickým a sociálním problémům, včetně sebeizolace za účelem udržení dietních omezení, která si člověk sám nařídil.

Tato porucha, stejně jako všechny ostatní poruchy příjmu potravy, může mít život ohrožující následky a neměla by se brát na lehkou váhu. Organismus je ochuzen o velké množství důležitých látek, vitaminů a živin v důsledku vyřazení velkého množství potravin. To může vést k celé řadě negativních dopadů na zdraví.

Rizika spojená s ortorexií

• Podvýživa
• Ztráta svalové hmoty
• Osteoporóza
• Chronická únava
• Oslabení imunity
• Pokles energie
• Problémy s myšlením, pamětí a učením
• Poruchy koncentrace
• Zvýšené riziko srdečních onemocnění
• Poruchy trávení
• Zhoršení kvality kůže
• Lámavost a padání vlasů
• Anémie
• Hormonální poruchy, ztráta menstruace, neplodnost
• Společenská izolace
• Emocionální nestabilita
• Deprese a úzkost
• Poruchy spánku

Lidé s ortorexií cítí úzkost a strach při myšlence, že by se měli vzdát své domnělé kontroly nad jídlem. Dodržují vlastní přísná pravidla, která určují vhodná jídla. Takové stravovací návyky mohou ztěžovat účast na společenských aktivitách, které se točí kolem jídla, jako jsou rodinné večeře nebo jídlo venku s kamarády.

Kdo je ohrožen ortorexií?

Přesnou příčinu ortorexie zatím neznáme. Ortorexie může postihnout kohokoliv, bez ohledu na pohlaví, věk, rasu nebo socioekonomický status. Může být způsobena jakoukoliv kombinací biologických, sociálních, kulturních a environmentálních faktorů. 

Ortorexie se však objevuje spíše u lidí s vyšším vzděláním, nejčastěji ve věku 20–40 let a častěji u žen. Mnohdy postihuje jedince s touhou být dokonalí, tzv. perfekcionisty, s vtíravou myšlenkou, že stravování dovedou k dokonalosti.

Další možné příčiny

Mezi další příčiny ortorexie patří snaha o štíhlou postavu, touha mít vše pod kontrolou, únik před vlastním strachem, psychické problémy, využívání jídla k utváření vlastní identity apod. Sklony k ortorexii mají také zastánci alternativních výživových směrů, jako je veganství, makrobiotika, paleo strava, dieta podle krevních skupin, vitariánství atd. Tyto i jiné módní diety jen vytváří a prohlubují u veřejnosti obavy z jídla.

Další rizikovou skupinou jsou striktní zastánci biopotravin a lidé s profesí, která vyžaduje dokonalý vzhled a postavu – modelky, tanečníci, baletky, sportovci, ale i výživoví poradci. 

Velký vliv na vznik ortorexie a jiných poruch příjmu potravy má bezesporu používání sociálních sítí a rodinný vztah ke stravování. Odhalit člověka s ortorexií je někdy těžké. Ani okolí zpočátku nevnímá jeho chování jako špatné – vždyť žije zdravě, a to je přece úžasné. O to více je ortorexie nebezpečná.

Příznaky ortorexie

Ortorexie zatím nemá oficiální diagnostická kritéria, přesto už toho o ní hodně víme. Jak tedy můžeme odlišit člověka s ortorexií od člověka, který dodržuje zdravý životní styl? Hlavní rozdíl mezi zdravým stravováním a ortorexií spočívá v tom, že u ortorexie jídlo negativně ovládá každodenní život člověka.

Hlavní známky ortorexie:

• neustálé a vtíravé myšlenky na zdravé stravování
• vybíravost v jídle, která narušuje vztahy s přáteli a rodinou
• intenzivní strach z „nezdravých“ potravin a vyhýbání se těmto potravinám
• posedlost nebo nepřiměřené zaujetí zdravými potravinami, zdravou výživou a stravováním
• nutkání připravovat každé jídlo
• vyhýbání se jídlu připravenému nebo přinesenému ostatními
• extrémní fixace na specifický stravovací styl nebo dietní režim
• neustálé kontrolování nutričních hodnot a složení potravin
• bezdůvodné vyřazování velkých skupin potravin (lepek, mléko, maso, všechny sacharidy, všechny tuky)
• ztráta hmotnosti v důsledku přísných potravinových omezení
• neobvyklý zájem nebo přehnaně kritický pohled na stravovací návyky jiných lidí
• vyhýbání se společenským akcím spojeným s jídlem ze strachu z neschopnosti dodržovat svou dietu
• strach z návštěvy restaurace a nošení vlastních jídel na různé akce v důsledku přesvědčení, že jídlo jiných lidí nebude splňovat jejich standardy „zdravosti“
• náladovost a emoční stres
• extrémní pocity viny při konzumaci nezdravých potravin
• ztráta zájmu o jiné aktivity a centralizace veškerého zájmu na zdravé stravování

Trpíte ortorexií? Udělejte si jednoduchý test

Prvním krokem k překonání ortorexie je uvědomit si, že má člověk problém. To může být často velmi těžké. Lidé s ortorexií totiž méně pravděpodobně rozpoznají jakýkoliv negativní vliv jejich stylu stravování na jejich zdraví, pohodu nebo sociální funkci.  Ve skutečnosti se mnozí mohou domnívat, že jejich chování zdraví spíše podporuje, než mu škodí.

Pokud hledáte rychlý způsob, jak zjistit zda máte nebo nemáte ortorexii, vyzkoušejte následující test. Stačí vytáhnout kus papíru a odpovědět „ano“ nebo „ne“ na níže uvedené otázky:

1. Trávíte více než 3 hodiny denně přemýšlením o svém jídelníčku?
2. Plánujete si jídlo na několik dní dopředu?
3. Je nutriční hodnota vašeho jídla důležitější než potěšení z jeho konzumace?
4. Snížila se kvalita vašeho života, když se zvýšila kvalita vaší stravy?
5. Stali jste se na sebe v poslední době přísnější?
6. Posiluje zdravá strava vaše sebevědomí?
7. Vzdali jste se jídla, které jste měli rádi, abyste jedli „správná“ jídla?
8. Ztěžuje vám vaše strava stravování mimo domov a vzdaluje vás od rodiny a přátel?
9. Cítíte se strašně provinile, když vybočíte ze svého jídelníčku?
10. Cítíte pocit uspokojení, když máte absolutní kontrolu nad svou stravou?

Pokud jste odpověděli na 6 a více otázek způsobem „ano“, pravděpodobně se vás ortorexie týká a budete potřebovat změnit pohled na svou stravu. Můžete začít tím, že vyhledáte pomoc u svého lékaře a nutričního terapeuta.

Jak se ortorexie léčí?

Nejlepším přístupem k léčbě ortorexie je komplexní pomoc jak od lékaře, tak od psychologa a nutričního terapeuta nebo specialisty. Pouze takto vzájemně provázaná spolupráce dokáže vyřešit složitost této poruchy a snížit riziko jejího návratu. Ortorexie je psychické onemocnění, které vyžaduje léčbu psychoterapií a využívá se hlavně kognitivně-behaviorální terapie.

Shrnutí: Všeho moc škodí

• Zájem o zdravé stravování je zcela žádoucí a ne každý, kdo se zajímá o své zdraví musí být nutně nemocný. 
• Problémy mohou nastat, když myšlenka zdravého stravování překročí hranici do nezdravé posedlosti, která může ovlivnit fyzické i duševní zdraví. 
• O ortorexii mluvíme tehdy, když jakékoliv jídlo vyvolává nepříjemné a úzkostné pocity, představuje pro člověka stres a zabývání se správnou stravou narušuje každodenní život. 

Pokud máte pocit, že vás vaše stravovací návyky ovládají, promluvte si o svých potížích s lékařem. Při léčbě ortorexie je vhodné spolupracovat s lékařem, nutričním terapeutem i psychologem. Rozhodně se nevyplatí nemoc podceňovat. Čím dříve ortorexii podchytíme, tím lépe se s ní bude bojovat a nepřinese tolik zdravotních rizik do budoucna.

Zdroje

1.     McGregor, R. Ortorexie: posedlost zdravou stravou. Přeložil Dana BALATKOVÁ. Praha: Dobrovský, 2019. Knihy Omega. ISBN 978-80-7390-968-0.

2. Steven B., Knight, D. Health Food Junkies: Orthorexia Nervosa: Overcoming the Obsession with Healthful Eating. Broadway Books, 2000. ISBN 978-07-6790-630-2.

3. Scarff, J. R. (2017). Orthorexia Nervosa: An Obsession With Healthy Eating. Federal Practitioner, 34(6), 36–39.

4. Kalra, S., Kapoor, N., & Jacob, J. (2020). Orthorexia nervosa. Journal of Pakistan Medical Association, 70(7), 1282–1284.

5.     Grammatikopoulou, M. G., Gkiouras, K., Polychronidou, G., Kaparounaki, C., Gkouskou, K. K., Magkos, F., Donini, L. M., Eliopoulos, A. G., & Goulis, D. G. (2021). Obsessed with Healthy Eating: A Systematic Review of Observational Studies Assessing Orthorexia Nervosa in Patients with Diabetes Mellitus. Nutrients, 13(11), 3823.6.     https://www.psycom.net/eating-disorders/orthorexia