Potravinová alergie versus histaminová intolerance: Poznejte už první příznaky

Bolí vás často hlava, máte potíže s trávením, trápí vás problémy s pletí a celý den byste nejraději prospali? Za těmito problémy může stát potravinová intolerance.

Potravinová intolerance vs. potravinová alergie

Pokud vašemu tělu nedělají dobře některé potraviny, může se jednat o alergii, nebo intoleranci. Spousta lidí si často zaměňuje potravinové alergie s potravinovými intolerancemi nebo s přecitlivělostí na určité potraviny (tzv. pseudoalergií). Nejčastěji dochází k záměně laktózové intolerance s alergií na bílkovinu kravského mléka nebo alergie na lepek s celiakií. Rozdíl přitom poznáte hlavně podle způsobu reakce těla, tedy podle hlavních příznaků.

Potravinová alergie

Jedná se o nepřiměřenou reakci imunitního systému na některou potravinu, respektive její složku. Tělo vyhodnotí danou složku potravy jako cizorodou a začne se proti ní bránit zvýšenou tvorbou protilátek, což vede k nepříjemným příznakům. Potravinová alergie na rozdíl od potravinové intolerance zahrnuje vždy imunitní systém a příznaky se objevují v řádu minut až hodin po konzumaci dané potraviny.

Příznaky alergické reakce mohou být různé, ale nejčastěji se projevuje trávicími, kožními nebo dýchacími problémy. Ve vážnějších případech může dojít až k život ohrožujícímu anafylaktickému šoku. Při potravinové alergii je potřeba dávat pozor i na malá množství potravinového alergenu. K vyvolání nežádoucí alergické reakce mnohdy stačí i stopové množství alergenní potraviny.

Nejčastějšími potravinovými alergeny jsou:

• kravské mléko
• obiloviny obsahující lepek (nejčastěji pšenice)
• vejce
• sója
• ryby a korýši
• ořechy a semínka
• ovoce (např. jablka)
• zelenina (např. celer)
• arašídy

Potravinová intolerance

Potravinová intolerance je metabolická porucha, při které organismus netvoří dostatek enzymů zodpovědných za trávení a zpracování konkrétní potraviny nebo její složky. Na rozdíl od potravinové alergie se nejedná o reakci zahrnující imunitní systém a tvorbu protilátek. Potíže spojené s intolerancí na některou z potravin se mohou projevit i s odstupem několika hodin či dní. Spojit si problémy s danou potravinou proto bývá často těžké.

Nejčastějšími potravinovými intolerancemi jsou:

• laktózová intolerance (intolerance na mléčný cukr laktózu)
• celiakie (nesnášenlivost na lepek)
• intolerance FODMAP
• histaminová intolerance

Potravinová intolerance se nejčastěji projevuje poruchami trávení, jako je nadýmání, nevolnost, průjem a křeče v břiše. Závažnost příznaků závisí na množství enzymů v těle a zkonzumovaném množství problematické potraviny. Potravinová intolerance může způsobit i další reakce. Většinou se objevuje několik problémů najednou, patří mezi ně například:

• chronická únava
• nadýmání a plynatost
• bolest břicha
• bolesti hlavy a migrény
• snížená imunita
• zácpa
• průjem
• bolesti svalů a kloubů
• poruchy soustředění
• svědění a pálení kůže
• ekzém
• akné
• noční pocení
• neplodnost
• deprese

Názorným příkladem rozdílu mezi potravinovou alergií a intolerancí je nesnášenlivost mléka. Víte, jaký je rozdíl mezi alergií na mléko a laktózovou intolerancí?

Potravinová přecitlivělost (pseudoalergie)

Pseudoalergie neboli přecitlivělost na potraviny je nežádoucí reakce na potraviny, která je způsobená přecitlivělostí organismu na některé složky obsažené v těchto potravinách. Příznaky připomínají alergickou reakci, ale příčina vzniku je odlišná. 

Pseudoalergie jsou často vyvolány potravinami, které obsahují větší obsah histaminu – například sýry, alkoholické nápoje, rybí konzervy, fermentované potraviny.

Přehled nejčastějších intolerancí potravin

Laktózová intolerance

Laktózová intolerance je metabolická porucha způsobená nedostatečnou funkcí enzymu laktázy, který pomáhá trávit mléčný cukr laktózu. Nejedná se tedy o nepřiměřenou reakci imunitního systému jako v případě alergie na bílkovinu kravského mléka, ale jde o metabolickou odchylku. Při laktózové intoleranci nemůže trávicí systém plně strávit mléčný cukr. Místo toho, aby byla laktóza strávena a vstřebána, zůstává ve střevech a způsobuje nepříjemné potíže.

Příznaky laktózové intolerance postihují hlavně trávicí systém. Potíže se objevují v důsledku bakteriální fermentace (kvašení) nestrávené laktózy v tlustém střevě, která vede k trávicím potížím. Tyto potíže se objevují zhruba 30 minut až 2 hodiny po konzumaci potraviny obsahující laktózu.

Hlavním cílem léčby laktózové intolerance je omezit příjem laktózy v jídelníčku. Rozhodně však není nutné odstraňovat všechny mléčné výrobky ze stravy. Spousta mléčných výrobků má přirozeně nízký obsah laktózy v důsledku mléčného kvašení, při kterém se laktóza rozkládá na jednodušší cukry.

Při laktózové intoleranci lze bez problémů konzumovat zakysané mléčné výrobky (bílý jogurt, zákys, podmáslí, kefír) a tvrdé i zrající sýry (čedar..). Některým lidem nevadí ani máslo, které obsahuje pouze malé množství laktózy.

Hlavní příznaky laktózové intolerance:

• nadýmání
• průjem
• bolesti nebo křeče břicha
• nevolnost
• plynatost
• zvracení
• bolesti hlavy
• závratě
• únava a slabost

Celiakie

Celiakie (nesnášenlivost lepku, celiakální sprue, glutenová enteropatie) je celoživotní autoimunitní zánětlivé onemocnění tenkého střeva. Vzniká na podkladě nesnášenlivostí lepku u geneticky predisponovaných jedinců (s genotypem HLA-DQ₂, HLA-DQ₈). Při celiakii dochází k tvorbě protilátek proti buňkám střevní sliznice, které jsou těmito protilátkami napadány až ničeny.

Jedinou účinnou léčbou celiakie je celoživotní dodržování bezlepkové stravy. Celiakie je totiž nevyléčitelná. Při nedodržování bezlepkové stravy dochází k chronickému zánětu a zániku střevních klků, což jsou útvary odpovědné za vstřebávání živin. To má za následek poruchu vstřebávání živin z potravy, která souvisí s řadou negativních dopadů na zdraví.

Intolerance FODMAP

FODMAP je zkratka pro Fermentabilní Oligosacharidy, Disacharidy, Monosacharidy a Polyoly, což jsou sacharidy, které se přirozeně vyskytují v mnoha potravinách (obsahují je například některé druhy ovoce a zeleniny, mléko a mléčné výrobky či luštěniny). Tyto sacharidy v těle nejsou úplně vstřebávány a dochází k jejich bakteriální fermentaci (kvašení) v tlustém střevě, což může některým lidem způsobit značné trávicí potíže.

FODMAP patří mezi nepříjemné spouštěče symptomů u pacientů se syndromem dráždivého tračníku (IBS). Nejčastějšími příznaky u lidí s IBS je průjem, zácpa, bolest břicha, nadýmání, pocit plnosti a břišní diskomfort. Pro zmírnění příznaků IBS byla navržena tvz. Low‑FODMAP dieta.

Přehled nejčastějších alergií na potraviny

Alergie na bílkovinu kravského mléka

Alergie na mléko neboli alergie na bílkovinu kravského mléka je nepřiměřená reakce organismu na bílkoviny v kravském mléce, zatímco u intolerance laktózy je problematický mléčný cukr laktóza. Imunitní systém těla reaguje na specifické bílkoviny v mléce, které rozpoznává jako nebezpečné a spouští tvorbu protilátek k jejich zneškodnění.

Jedná se o jednu z nejrozšířenějších potravinových alergií, která se většinou projeví už v prvním roce života. Alergií na mléko trpí zhruba 2–6 % kojenců, v dospělosti se tato potravinová alergie objevuje jen vzácně. Jediným řešením problémů je kompletní vyřazení mléka a mléčných výrobků ze stravy.

Hlavní příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka:

• kožní problémy (vyrážka, kopřivka, otoky rtů a obličeje, atopický ekzém)
• dýchací problémy (sípání, potíže s polykáním, dušnost, rýma, kýchání)
• trávicí potíže (průjem nebo naopak zácpa, břišní koliky, zvracení, nadýmání, nevolnost, stolice s příměsí hlenu nebo krve)
• anafylaktický šok (vážná, život ohrožující alergická reakce)

Alergie na vejce

Při alergii na vejce tělo nepřiměřeně reaguje na některou z bílkovin, které se vyskytují v ptačím vejci (v bílku nebo ve žloutku). Alergie na vejce nejčastěji postihuje děti do tří let a v dospělém věku se objevuje velmi zřídka. Projevuje se například zvracením, průjmy, bolestmi břicha nebo kožními potížemi (atopický ekzém, zarudnutí a svědění kůže).

Histaminová intolerance

Histaminová intolerance (HIT) patří mezi tzv. nepravé alergie neboli pseudoalergie. Jedná se o reakci organismu na určité potraviny, které obsahují nebo uvolňují v těle větší množství histaminu. Tělo reaguje na histamin jako na alergen, ale k alergické reakci v pravém slova smyslu přitom nedochází.

Zdroje histaminu:

• Vlastní tvorba histaminu buňkami imunitního systému – u zdravého člověka dochází k její regulaci, zvýšené uvolňování histaminu je typické u alergiků.
• Některé potraviny a nápoje – histamin se vyskytuje v některých potravinách a nápojích.

Histamin patří mezi látky, které se běžně nachází v lidském těle – uvolňují ho buňky imunitního systému. Histamin sám o sobě nepředstavuje problém, pokud je jeho tvorba a odbourávání v rovnováze. Jestli však z nějakého důvodu dojde k nepoměru přísunu a odbourávání histaminu v těle, může se rozvinout histaminová intolerance.

Za rovnováhu histaminu v těle jsou zodpovědné dva enzymy:

• DAO (Diamin Oxidáza)
• HNMT (Histamin‑N‑Methyltransferáza)

Příčiny histaminové intolerance

Histaminová intolerance je tzv. získané onemocnění, jen v malém množství jde o vrozené (dědičné) onemocnění. Zajímavá je hlavně skutečnost, že výskyt HIT v populaci se neustále zvyšuje. Za hlavní příčinu histaminové intolerance se považuje snížená aktivita enzymů odbourávajících histamin – diaminooxidázy (DAO) a N‑methyltransferázy.

Především nízká aktivita enzymu DAO způsobuje hromadění histaminu v organismu, což má za následek širokou škálu symptomů. Enzym DAO funguje ve střevech jako bariéra a u zdravého člověka brání nadměrnému průchodu histaminu do organismu. Při snížené aktivitě DAO organismus ztrácí schopnost vypořádat se s nadbytkem histaminu.

Víte, že histaminová intolerance neznamená, že jste alergičtí na histamin, ale že máte histaminu v těle příliš mnoho a vaše tělo ho nedokáže dostatečně odbourávat?

Hlavní problém většinou nastává při poruše střevní sliznice, proto jsou k histaminové intoleranci náchylní především lidé s chronickým zánětem střev, Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou, syndromem dráždivého tračníku, potravinovou alergií a celiakií. Snížená aktivita DAO může souviset také s genetikou, chronickou nemocí či užíváním některých léků (např. acetylcystein, propafenon, dihydralazin, amitriptylin).

Příznaky histaminové intolerance

• chronická únava bez jasné příčiny
• závratě
• bolesti hlavy nebo migrény
• nevolnost
• bolesti břicha
• nadýmání
• průjem
• zácpa
• svědění kůže
• ekzém
• bušení srdce
• kožní vyrážka
• problémy s dýcháním – kašel, dušnost, pískot při dýchání
• pálení žáhy
• pokles krevního tlaku
• nespavost

Co dělat proti histaminové intoleranci?

Při podezření na histaminovou intoleranci odborníci doporučují eliminační dietu s vyloučením potravin obsahujících vyšší množství histaminu. Histamin se nachází v mnoha potravinách, například ve fermentovaných potravinách, uzeninách, zrajících sýrech nebo některých alkoholických nápojích.

Potraviny bohaté na histamin

• některé ryby a mořské plody – makrela, losos, sardinky, tuňák, slávky, mušle, sleď, krab, konzervované a uzené ryby
• některé uzeniny – salámy, párky, sušená šunka, pršut, klobásy, slanina, jitrnice, uzené maso, paštiky
• masové konzervy
• zrající a plísňové sýry – parmezán, ementál, gouda, Grana Padano, niva, gorgonzola, čedar, tvarůžky, camembert, hermelín, brie, roquefort
• mléčné výrobky – tavené sýry, feta sýr, konzervované a marinované sýry, klasické polotučné nebo nízkotučné jogurty
• některé druhy zeleniny – rajčata, kysané zelí, špenát, lilek, houby, olivy, pálivá paprika, konzervovaná zelenina
• některé druhy ovoce – citrusy, kiwi, jahody, ananas, přezrálé banány, avokádo, maliny, ostružiny, rybíz, meruňky, švestky, ananas, třešně, višně, papája, guava, datle, fíky, brusinky, nektarinky, broskve, blumy, vodní meloun, šípek, rozinky, sušené švestky, moruše, sušené či kandované ovoce
• fermentované potraviny – jogurt, kvašené zelí, kysané okurky, kombucha, natto, kimči
• sójové výrobky – tofu, tempeh, sójová omáčka, sójové mléko
• pečivo z bílé mouky a kynuté pečivo, sladké a křehké pečivo, dorty, zákusky, koláče
• ořechy – vlašské, kešu, lískové ořechy, mandle, pistácie
• dráždivé koření – pálivá paprika, chilli, kari, skořice, lékořice, anýz, muškátový oříšek
• čokoláda
• ostatní – droždí, kečup, rajčatový protlak, konzervované pomazánky, dresinky, majonéza
• nápoje – energetické nápoje, džusy z nepovoleného ovoce, kvašené šťávy, káva s kofeinem, silné černé čaje, kolové nápoje
• alkoholické nápoje – pivo, víno, sekt i tvrdý alkohol

Potraviny vhodné při histaminové intoleranci

Lidem s nesnášenlivostí histaminu se naopak doporučuje zvýšit příjem potravin a nápojů s nízkým obsahem histaminu:

• čerstvé libové maso
• vejce (dobře tepelně upravená)
• ovoce (s výjimkou rizikových druhů) – jablka, hrušky, hroznové víno bez pecek, nepřezrálý banán, rakytník, Cantaloupe meloun, žlutý meloun, meloun Galia, borůvky
• zelenina (s výjimkou rizikových druhů) – mrkev, celer, petržel, salát, brokolice, květák, cuketa, chřest, kukuřice, česnek, cibule, okurky, paprika, fenykl, čekanka, pastiňák, topinambury, brambory, batáty, červená řepa
• celozrnné a žitné pečivo
• luštěniny (podle tolerance)
• přílohy – rýže, těstoviny, jáhly, bulgur, quinoa, pohanka, brambory, kuskus
• vločky – ovesné, špaldové, žitné, ječné, rýžové
• některé mléčné výrobky – čerstvý sýr, tvaroh, cottage sýr, mozzarella, mléko, smetana, mascarpone, ricotta, smetanové jogurty (podle tolerance)
• koření a bylinky
• některé ořechy – makadamové ořechy, kokos, kaštany, mák
• ostatní – karob, cukr, čekankový sirup, javorový sirup, agávový sirup, rýžový sirup, marmeláda nebo džem z povoleného ovoce
• nápoje – voda, neperlivá minerální voda, bylinné či ovocné čaje, káva bez kofeinu

Jak zjistíte, že jste intolerantní na některé potraviny?

Odhalení potravinové nesnášenlivosti bývá složité. Symptomy mohou být různé a často závisí i na množství snědené potraviny. Důležitá je i frekvence konzumace. Jestliže si problematickou potravinu dáte jednou za čas, projevy se mohou objevit do několika dní a v menší míře. Pokud si ji ale dopřáváte denně, symptomy vás mohou trápit neustále.

Pozor: Vadit vám navíc nemusí jen jedna složka stravy, ale i kombinace více druhů potravin.

Test na potravinové intolerance

V alergologických a imunologických ambulancích lze potravinovou intoleranci nebo alergii zjistit ze vzorku krve. Existují také testy vyhodnocující toleranci až na stovky potravin. Nejsou však hrazené pojišťovnami a provádí je pouze lékaři ve speciálních laboratořích. Důkladnější testy se doporučují zejména lidem, kteří mají dlouhodobé zdravotní problémy, a zatím jim nebylo diagnostikováno jiné onemocnění.

Eliminační dieta

Pokud vás trápí zažívací potíže a máte podezření, že za ně může strava, každý měsíc vylučte z jídelníčku jednu problematickou potravinu, a sledujte změny zdravotního stavu. Když začnou potíže ustupovat, pravděpodobně jste našli potravinu, která vám vadí. Myslete ale na to, že vám problémy může způsobovat více potravin. Proto vytrvejte a postupně vyzkoušejte toleranci na všechny problematické potraviny.

Diagnostika histaminové intolerance

K diagnostice histaminové intolerance patří laboratorní vyšetření aktivity enzymu DAO v krvi a eliminační dieta, při které na určitou dobu z jídelníčku vyřadíte potraviny bohaté na histamin. Doporučuje se, aby si člověk vedl tzv. dietní deník, ve kterém bude zapisovat všechny konzumované potraviny a následné symptomy. Pomůže to rozpoznat potraviny spouštějící projevy histaminové intolerance, kterým je lepší se vyhnout.

Ukázkový jídelníček při histaminové intoleranci

Den 1:

• Snídaně: Rýžová kaše s kokosovým mlékem a banánem
• Oběd: Pečené krůtí maso s brambory a kořenovou zeleninou
• Svačina: Ricotta s hruškou
• Večeře: Cuketové placky s cottage sýrem

Den 2:

• Snídaně: Míchaná vejce s trochou brokolice, celozrnné pečivo (bez droždí)
• Oběd: Restované tofu se zeleninou (mrkev, cuketa, paprika) a kuskusem
• Svačina: Tvaroh s jablkem a skořicí
• Večeře: Vepřová kýta s dýňovým pyré, quinoa

Den 3:

• Snídaně: Ovesné vločky s tvarohem a borůvkami
• Oběd: Kuřecí plátek na zelenině (mrkev, petržel, cuketa), batáty
• Svačina: Cottage sýr s pažitkou a křehkými plátky
• Večeře: Salát z červené řepy s kozím sýrem

Závěr: Máte nesnášenlivost jedné nebo více potravin? Upravte svůj jídelníček

• Jakmile zjistíte, že se vás potravinová intolerance týká, vynechte veškeré potraviny, které vám způsobují potíže alespoň na 3 měsíce. Po uplynutí této doby můžete problematické potraviny zkusit v malém množství znovu zařazovat do jídelníčku.
• Otestujete si tak, zda se trávicí enzymy obnovily nebo ne. To se však netýká celiakie, při které je přísné vyloučení bílkovin lepku nutné dodržovat až po zbytek života.
• Pokud vaše tělo začne při zařazování problematické potraviny reagovat s nelibostí, vraťte se zpět ke stravě bez těchto potravin. V některých případech je dieta záležitostí pár měsíců až let, jindy je potřeba ji dodržovat po celý život.

Nevíte si rady s novým jídelníčkem? Domluvte si schůzku s výživovým poradcem, který vám poradí, jak se s novou situací vypořádat a sestaví vám jídelníček na míru.

Zdroje

1. Shulpekova, Y. O., Nechaev, V. M., Popova, I. R., Deeva, T. A., Kopylov, A. T., Malsagova, K. A., Kaysheva, A. L., & Ivashkin, V. T. (2021). Food Intolerance: The Role of Histamine. Nutrients, 13(9), 3207.
2. Sánchez-Pérez, S., Comas-Basté, O., Veciana-Nogués, M. T., Latorre-Moratalla, M. L., & Vidal-Carou, M. C. (2021). Low-Histamine Diets: Is the Exclusion of Foods Justified by Their Histamine Content? Nutrients, 13(5), 1395.
3. Hrubisko, M., Danis, R., Huorka, M., & Wawruch, M. (2021). Histamine Intolerance-The More We Know the Less We Know. A Review. Nutrients, 13(7), 2228.
4. Sánchez-Pérez, S., Comas-Basté, O., Duelo, A., Veciana-Nogués, M. T., Berlanga, M., Vidal-Carou, M. C., & Latorre-Moratalla, M. L. (2022). The dietary treatment of histamine intolerance reduces the abundance of some histamine-secreting bacteria of the gut microbiota in histamine intolerant women. A pilot study. Frontiers in Nutrition, 9.
5. Jochum, C. (2024) Histamine Intolerance: Symptoms, Diagnosis, and Beyond. Nutrients, 16(8), 1219.
6. Patel, R. H., Mohiuddin, S. S. (2024). Biochemistry, Histamine. [Updated 2023 May 1]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2024 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK557790/
7. Gerbault, P., Liebert, A., Itan, Y., Powell, A., Currat, M., Burger, J., Swallow, D. M., & Thomas, M. G. (2011). Evolution of lactase persistence: an example of human niche construction. Philosophical Transactions of the Royal Society B, 366(1566), 863–877.
8. Itan, Y., Powell, A., Beaumont, M. A., Burger, J., & Thomas, M. G. (2009). The origins of lactase persistence in Europe. PLoS Computational Biology, 5(8), e1000491.
9. Ranciaro, A., Campbell, M. C., Hirbo, J. B., Ko, W. Y., Froment, A., Anagnostou, P., Kotze, M. J., Ibrahim, M., Nyambo, T., Omar, S. A., & Tishkoff, S. A. (2014). Genetic origins of lactase persistence and the spread of pastoralism in Africa. American Journal of Human Genetics, 94(4), 496–510.
10. Swallow, D. M. (2003). Genetics of lactase persistence and lactose intolerance. Annual Review of Genetics, 37, 197–219.
11. Edwards, C. W., & Younus, M. A. (2022). Cow Milk Allergy. [Updated 2022 Jun 27]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2022 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK542243/
12. Flom, J. D., & Sicherer, S. H. (2019). Epidemiology of Cow's Milk Allergy. Nutrients, 11(5), 1051.
13. Lifschitz, C., & Szajewska, H. (2015). Cow's milk allergy: evidence-based diagnosis and management for the practitioner. European Journal of Pediatrics, 174(2), 141–150.
14. Mousan, G., & Kamat, D. (2016). Cow's Milk Protein Allergy. Clinical Pediatrics, 55(11), 1054–1063.
15. https://www.proalergiky.cz/clanky/potraviny-pri-histaminove-intoleranci?srsltid=AfmBOoqTer2tfW49LOk5JNHXnGx5Yzbaz-jdvgsJ6c8D_HHe6GmB6Yjz