Převezměte zodpovědnost za své zdraví, radí freediver a trenér David Vencl

Sportovec, freediver a držitel světového rekordu v umyvadlovém potápění David Vencl překvapuje a ukazuje nové mety lidských možností. Hodně při tom řeší i způsob stravování. Pár tipů dnes předá i vám.

Davide, představíte se?

Jsem celoživotní sportovec. Na nižších úrovních jsem byl aktivní v atletice, basketbalu a fotbalu. V roce 2012 jsem absolvoval první kurz freedivingu u Martina Zajace a od roku 2016 závodím. Velmi intenzivně se zajímám o zdravý životní styl, včetně duchovních věcí, otužování a samozřejmě zdravou stravu. A takto fungujeme jako celá rodina.

Obligátní otázka na sportovce: Co považujete za svůj největší dosavadní kariérní úspěch a proč?

Pro mě není úplně nejdůležitější umístění v nějakém závodě nebo žebříčku, ale spíše samotné výkony. A tak z pohledu výkonu to je zádrž dechu na více než 8 minut a ponor do hloubky 80 metrů. Jako kariérní úspěch to je pak 5. místo MS a 5. místo ME. Jsem držitelem národního rekordu ve statické apnoi.

Freediving vnímáte jako návrat ke svobodě pohybu a přírodě – cestu k sebepoznání v souladu s přírodou a Stvořitelem. Hodí se tento sport pro každého? Komu byste ho doporučil?

V podstatě ano, hodí se pro každého, ale … Musíte na to připravit hlavu, ten kdo to nedokáže, tak narazí brzy na své limity. Jednoduše jsou lidé, kteří se poznat nechtějí a nebo myslí, že už se poznali. Ale freediving vás může na druhou stranu naučit pokoře. Velmi rychle si uvědomíte limity, které máte.

Jaký vypadá váš tréninkový den? Liší se podzimní/zimní/jarní a letní příprava?

Nejsme profíci. Tedy ne v ČR, takže trénujeme ve volném čase. Jako tělocvikář jsem to pak měl stejně v popisu práce. Myslím starat se o fyzičku. Náplní mého tréninku je tedy kromě potápění a zádrže dechu také běh a posilování. Samozřejmě přizpůsobujeme trénink plánovaným závodům. Zpravidla máme nejnabitější začátek léta, kdy máme mistrovství republiky a pak mistrovství světa nebo Evropy v bazénových disciplínách. A hned poté navazujeme tréninkem na hloubkové závody. Po nich si dáváme nějaký čas pauzu.

Pořádáte také workshopy otužování. Může přijít každý? Při jakých problémech otužování prospěje?

Ano, může přijít v podstatě každý, ale to, co zdůrazňuji, je, aby byla připravená hlava. chodí mi lidé, kteří hned ve dveřích hlásí, že nemají rádi zimu a vodu a jsou zvědaví, co s nimi provedu. Vždy to končí spokojeným ponorem. A chodí i ti, co se už otužují roky a přesto odcházejí spokojení s tím, že se dozvěděli mnoho nového. 

Otužování by mělo být součástí celkově zdravého životního stylu a ne tím jediným co nás spasí.

Přesto už první ponor může člověku znatelně pomoci.

Těch benefitů je celá řada. A vzhledem k dnešní době zdůrazňuji, že budete mít dobrou náladu. A samozřejmě posílení kardiovaskulárního a nervového systému. Posílení autoimunity, skvělá regenerace. Například já měl minulý rok problémy s kolenem a otužování mi velmi pomohlo.

Pojďme ke stravě. Vy sám jste vegan. Co vás k veganství vedlo?

Byla to podpora kamaráda u kterého byla diagnostikována rakovina. Tehdy jsme změnili stravovací návyky. Ale bylo to velmi postupné. Prvním krokem bylo vyřazení většího množství rafinovaného cukru, limonády, bonbonů a čokolády. Dneska už si tu dobu moc nedovedu představit 🙂 

To bylo v době, kdy mým vrstevníkům už začaly ubývat síly a já se najednou zlepšoval.

A tak jsem začal studovat a tzv. hackovat svůj organismus vhodnými potravinami. Veganství tedy není to gro mé stravy. Můžete se stravovat vegansky a nezdravě. Já dospěl k veganství přes zdravou a funkční stravu. A abych byl úplně přesný, tak jsem přes zdravou stravu dospěl k rostlinné stravě a později, když jsem to začal vnímat i jako etický a ekologický problém, tak i k veganství.

Myslíte si, že je veganství tou správnou cestou pro všechny?

To je otázka, na kterou mě lehce nachytáte. Pokud se ptáte jestli každý z nás může být zdravý a prospívat na rostlinné stravě, pak ano. Ale pokud nemáte připravenou hlavu a nebo to tak necítíte, pak ne. Ale v 21. století a uprostřed Evropy můžete naprosto v pohodě žít a být super výkonní i jako vegané. Nic vám nebude chybět. A jsou samozřejmě národy, které žijí třeba za polárním kruhem v relativně primitivních podmínkách a u nich je to otázka života a smrti.

Jakožto sportovec a taky trenér určitě máte spoustu zkušeností se zdravou stravou. Co obecně bývá největší problém?

V tomhle se vyvíjím. Dnes vidím hlavní problém v tom, lidé nechtějí převzít zodpovědnost za své zdraví a nebo hledají jen rychlá řešení. Pokud chceme být zdraví a je jedno co si pod tím představíme, myslím hubení, šťastní, výkonní nebo bez nemoci, pak musíme změnit stravovací návyky dlouhodobě, vzít je za své a musíme se v nich cítit dobře. Je to cesta. Klíčem k úspěchu může být naučit se vnímat své tělo. A jsem zpět u otužování a freedivingu. Právě to jsou činnosti, které vám s tím pomůžou. Vnímat své tělo.

Na základě svých zkušeností jste navrhl koncept tzv. Thrive diet, snižující nutriční stresovou reakci těl na jídlo. Shrnete prosím hlavní výhody?

Koncept thrive diet jsem nevyvinul, je to práce Brendana Braziera, publikovaná v knize Vegan v kondici. Jde o to, že vše co děláme, je nějakou zátěží nebo stresem pro organismus. 

Samozřejmě myslím jak sportovní činnost, tak i psychický stres, ale i příjem a zpracování potravy. Některá zátěž je užitečná. To je například trénink. Organismus se adaptuje a my vycházíme silnější. Organismus má určitou kapacitu a tak další stresové situace se snažíme minimalizovat, zvláště, když očekávám jako sportovec vrcholový výkon. 

Pokud jíme stravu, která je nedostatečná na hodnotné živiny, pak zbytečně zvyšujeme stres, se kterým se organismus musí vypořádat a nemáme sílu na sportovní výkon. Podle některých studií je stres průměrného Američana stejný jako vrcholového sportovce. 

Jinými slovy, obdivujete Jardu Jágra? Možná, že kdybyste jedli správně a makali na sobě, tak jste mohli hrát s Jardou. Kapacity na to máte. 

Proto v týmu zjednodušeně jíme potraviny bohaté na živiny. Většinou jde o potraviny, které nejsou příliš rafinované a jsou velmi blízko přírodnímu zdroji. Já hodně dávám důraz na tzv. superpotraviny. I na našem území jich nalezneme celou řadu. Já například využívám tyto: řepa, brokolice, jablka, kopřivy, pampelišky, šípek, konopná semínka, borůvky, jahody, vlašáky apod. 

Bojoval jste vy osobně nebo některý z vašich svěřenců s nadváhou? Pokud ano, co pomohlo?

Pokud mám klienta, který má nadváhu anebo jakýkoli jiný problém, pak pracujeme na tom, aby se organismus uzdravil. Nezaměřujeme se primárně na hubnutí. Zdravý organismus se pak zbaví všeho co nepotřebuje, včetně nadbytečného tuku.

Říkáte, že 70 % sportovního výsledku dělá správná strava – urychluje regeneraci a zvyšuje výkon. Prozradíte pár tipů pro našeho běžného čtenáře – hobby sportovce s mírnou zátěží?

Už jsem to naznačil. Dá se to zjednodušit do dvou zásad.

1. Co nejméně zpracovaná potravina. každým dalším zpracováním se ničí nutriční hodnota. Především na úrovni mikronutrientů. Proto mám rád smoothie, které vylepšuji ještě o superpotraviny jako je maca horská, matcha, chia, konopná semínka apod. 
2. Rozmanitost přijímaných potravin. Když budete od rána do večera jíst řepu. Jíte sice zdravě, ale nepokryjete své aktuální potřeby všech živin. A tak hledejte i mezi bylinkami, travinami, ořechy a semeny. Malou hrstí semínek nebo oříšků si můžete velmi pomoct.

Jak konkrétně jde stravou urychlit regeneraci?

A jsme zpět u stresu. Organismus má určité kapacity. Pokud se sbírá po tvrdém tréninku a my mu naložíme ještě mekáčem a třemi dvanáctkami, tak je nám všem jasné, že zítra nebudeme úplně ready. Takže již výše zmíněnou optimalizací a cíleným doplněním živin, které během tréninku vyčerpáte.

Pojďme ještě krátce ke sportu. Kromě otužování a freedivingu trénujete i běh nebo plavání. Jaké sporty doporučujete začátečníkům jako vhodnou průpravu pro další pohybový rozvoj?

Základem je běh. Je to jeden z nejpřirozenějších pohybů hned po chůzi. Protože mám malou dceru, zkoušíme i základy gymnastiky, lezení a plavání. To pak pokryje vlastně všechny vaše potřeby pro pohybový rozvoj.

Hodí se plavání a běh i pro lidi s nadváhou?

Plavání jednoznačně. Naopak je to často jediný způsob jak se hýbat a nenamáhat nadměrně klouby. Běh pak může být někdy problém. Zvlášť pokud máte problémy s klouby. Ale z pohledu redukce hmotnosti běh patří k nejefektivnějším cvičením. To mimochodem platí i pro otužování.

Začal nový rok 2021. Plánujete nějaké novinky pro klienty, nebo změny v tréninkovém plánu?

Své síly více přesouvám k učení dechu a otužování. Lidi si to žádají a vidím, že to mám smysl. Nazvali jsme to Projekt Czech ICEMAN. To i souvisí s mým pokusem o překonání Guinessova rekordu v plavání pod ledem na jeden nádech. Chci aby mě lidé sledovali, třeba na Facebooku, a přidali se na té cestě. Oni mě podpoří a já je něco naučím.

Co byste vzkázal našim čtenářům, kteří právě teď čtou tyto řádky a hledají impuls k zajímavé životní změně, jen neví, kde začít?

Převezměte zodpovědnost za své zdraví a nespoléhejte na druhé, že to za vás udělají. Druhými se nechte inspirovat a vést, ale snažte se vytvořit vlastní cestu, která vám bude sedět a budete jí věřit a proto ji neopustíte. 

Davide, díky za vaše rady a držíme palce nejen při překonání Guinessova rekordu 🙂