Příčiny vysokého cholesterolu: Roli hraje životní styl i genetika

Vysoký cholesterol sice nebolí, ale představuje velké zdravotní riziko. Usazování cholesterolu v cévách souvisí s řadou komplikací, které mohou člověka ohrozit na životě. Vysoký cholesterol můžeme zdědit po svých předcích, ale mnohem častěji jde o následek nezdravého životního stylu. Jaké jsou hlavní příčiny vysoké hladiny cholesterolu v těle? Víte, že spoustu z nich můžeme ovlivnit?

Co je cholesterol a proč je tak nebezpečný?

Cholesterol je látka tukové povahy, která hraje důležitou roli v mnoha tělesných procesech. Je stavebním prvkem buněčných membrán, součástí některých hormonů (například testosteronu) a podílí se na tvorbě vitaminu D. Část cholesterolu se do těla dostává stravou, většinu si však organismus vytváří sám v játrech.

Tělo si umí cholesterol vyrobit samo a zároveň ho přijímá v živočišné potravě. Hlavním zdrojem cholesterolu je maso, dále jsou to vnitřnosti a mléčné výrobky. Organismus člověka si denně vytváří asi 850 mg cholesterolu vlastní syntézou a ve stravě přijme dalších 300 až 500 mg cholesterolu denně v závislosti na složení naší stravy (u vegetariánů a veganů bývá příjem cholesterolu ve stravě nižší).¹

Ačkoliv cholesterol patří mezi pro tělo nepostradatelné látky, jeho nadbytek nám škodí. Pokud je ho příliš, může se cholesterol začít usazovat v cévách a ty se postupně zužují. To vede ke sníženému průtoku krve a omezenému zásobení důležitých orgánů kyslíkem, což je poškozuje. Tento proces se nazývá ateroskleróza a patří mezi hlavní příčiny kardiovaskulárních (srdečně-cévních) onemocnění.

Ateroskleróza je nebezpečná tím, že se rozvíjí velmi pomalu a nenápadně. Spoustu let probíhá bez zjevných příznaků, nicméně způsobuje řadu závažných zdravotních komplikací. Mezi nejvíce nebezpečné důsledky aterosklerózy a vysokého cholesterolu patří infarkt myokardu, cévní mozková choroba či ischemická choroba dolních končetin. Existuje přitom mnoho rizikových faktorů, které tento proces urychlují. Některé z nich můžeme ovlivnit, jiné zase ne.

Rizikové faktory, které nemůžete ovlivnit

Genetika

Má někdo z vaší rodiny vysoký cholesterol (hypercholesterolémii)? Pak je dost možné, že jej budete mít i vy, a to bohužel bez ohledu na zdravou životosprávu. Dědičně podmíněný vysoký cholesterol se označuje jako familiární hypercholesterolémie a postihuje přibližně jednoho z 250 jedinců v populaci.²

Pokud jeden z rodičů trpí familiární hypercholesterolémií, má jeho dítě padesátiprocentní riziko tohoto onemocnění.³ V takovém případě je zvlášť důležité nezanedbávat pravidelnou prevenci u lékaře a nechat si průběžně měřit hladinu cholesterolu v krvi.

Při familiární hypercholesterolémii se člověk většinou nevyhne užívání léků. Nejčastěji se užívají statiny a v případě jejich nedostatečného účinku ezetimib. Novým přelomem v terapii familiární hypercholesterolémie je biologická léčba v čele s inhibitorem PCSK9, který vede ke snížení „zlého“ LDL cholesterolu o více než 60 %.⁴

Vyšší věk

Hladina cholesterolu roste s věkem, protože s vyšším věkem játra postupně ztrácí schopnost odbourávat „zlý” LDL cholesterol z krve. Zpomaluje se také bazální metabolismus, klesá fyzická aktivita a starší lidé obecně zanedbávají zdravou stravu, což dále přispívá k nárůstu hladiny cholesterolu.

Menopauza

Cholesterol se může zvýšit i v důsledku hormonálních změn během menopauzy. Na vině je nevyhnutelný pokles hladiny estrogenů, které mají v tomto ohledu protektivní účinek. Hladina „zlého“ cholesterolu (LDL) a triglyceridů obvykle stoupá, naopak „hodný“ cholesterol (HDL) klesá. V tomto období je proto nutné dbát na zdravý životní styl. Hladina cholesterolu se do jisté míry dá udržet v normě zdravou stravou a pravidelnou pohybovou aktivitou.

Samozřejmě ne všechny ženy, které procházejí menopauzou, musí mít vysokou hladinu cholesterolu. Obzvlášť, pokud byla hladina cholesterolu před menopauzou v normě a žena neměla žádné další rizikové faktory srdečního onemocnění. V takovém případě může zůstat cholesterol v normě i po menopauze.

Těhotenství

Během těhotenství dochází poměrně často ke zvýšení hladiny cholesterolu. Jde o přirozený jev, kterým tělo budoucí maminky napomáhá ke správnému vývoji dítěte, a také k tvorbě nezbytných ženských pohlavních hormonů. Nárůst hladiny cholesterolu je pouze přechodný a po porodu se obvykle hodnoty vrací k normálu. Ke stabilizaci cholesterolu po porodu přispívá zdravá strava, přiměřený pohyb a kojení.

Rizikové faktory, které můžete ovlivnit

Nadváha a obezita

Nadváha a obezita významně přispívá ke zvýšení hladiny celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a krevních tuků triglyceridů (TAG). Se zvyšující se tělesnou hmotností navíc souvisí také snížení „hodného“ HDL cholesterolu, který odvádí přebytečný cholesterol z krve do jater a pomáhá tělu se cholesterolu zbavovat.

Riziko představuje:

• BMI (index tělesné hmotnosti) nad 25,0
• WHR (poměr pasu k bokům) 0,9 a více u žen nebo 1,0 a více u mužů
• Procento tělesného tuku – nad 20 % u mužů a nad 28 % u žen

Pokud máte nadváhu nebo obezitu, usilujte o postupné snížení tělesné hmotnosti. Učinit byste tak měli zdravým způsobem, nikoliv drastickou dietou nebo přehnaným cvičením. K redukci nadváhy vede přiměřené omezení kalorického příjmu společně s vhodným výběrem potravin a zvýšením kalorického výdeje (pohybem).

Nezdravá strava

Problém představují především nasycené a trans-tuky, stejně jako celkově nadměrný příjem tuků. V rámci prevence i léčby vysokého cholesterolu je vhodné snížit příjem tuků na 25 až 30 % z celkového energetického příjmu. Kromě celkového příjmu tuků je také potřeba si pohlídat správné zdroje tuků.

Ve stravě se snažte omezit tuky obsahující nasycené mastné kyseliny (tučné maso a uzeniny, tučné mléčné výrobky, tučné sýry, sádlo, máslo, vejce), a naopak navyšte podíl tuků s obsahem nenasycených mastných kyselin (olivový olej, lněný olej, řepkový olej, ořechy, semínka, avokádo, tučné ryby).

Dejte si pozor na příjem trans-mastných kyselin, které zvyšují hladinu „zlého“ LDL cholesterolu a snižují „hodný“ HDL cholesterol. Hlavním zdrojem trans-mastných kyselin (trans-tuků) jsou průmyslově zpracované potraviny, například sladké pečivo, náhražky čokolád, některé polevy a salátové zálivky, smažené brambůrky, sušenky, krekry a nekvalitní cukrovinky.

Do jídelníčku zařaďte více vlákniny. Vláknina je účinným pomocníkem při snižování hladiny cholesterolu v krvi. Pomáhá snižovat celkový cholesterol i LDL cholesterol, takže hraje významnou roli v prevenci srdečně-cévních onemocnění. Vláknina se vyskytuje v zelenině a ovoci, celozrnných obilovinách, ovesných vločkách, luštěninách a ořeších. Do jídelníčku „propašujte“ denně alespoň 400 g zeleniny a 100 až 200 g ovoce.

Sedavý životní styl

Pravidelná pohybová aktivita má pozitivní vliv na snižování krevních tuků, celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Přispívá také ke zvyšování „hodného“ HDL cholesterolu, který snižuje riziko rozvoje aterosklerózy a srdečně-cévních onemocnění.

Při vysokém cholesterolu se doporučuje pohyb alespoň 3x týdně po dobu 30 minut, avšak ideální je zařadit nějakou fyzickou aktivitu každý den. Ideální je zvolit takovou fyzickou aktivitu, která člověka baví, dokáže u něj setrvat delší dobu, a zároveň respektuje zdravotní stav.

Optimální tepová frekvence při cvičení by měla být 60-70 % maximální tepové frekvence pro daný věk (TFmax = 220–věk). Takové cvičení by mělo být pro člověka příjemné a nemělo by při něm docházet k výraznému zadýchání. Mezi vhodné aktivity patří svižná chůze, plavání, běh na lyžích nebo jízda na kole.

Kouření

Aktivní i pasivní kouření poškozuje stěny krevních cév a zvyšuje jejich náchylnost k hromadění usazenin včetně cholesterolu a jiných tukových částic. Kouření je navíc spojeno s poklesem hladiny „hodného“ HDL cholesterolu a zvýšením škodlivého LDL cholesterolu, takže představuje významný rizikový faktor rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.

Nadměrná konzumace alkoholu

Dlouhodobé či nadměrné pití alkoholu má nepříznivý vliv na hladinu tuků v krvi a zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Zvýšený příjem alkoholu může podporovat ukládání škodlivého LDL cholesterolu v cévách, a dokonce ani opěvované víno není výjimkou.

Mentální anorexie

Při mentální anorexii dochází ke změnám v metabolismu lipidů, které mohou vyústit ve zvýšenou hladinu cholesterolu. Anorexie je spojena se zvýšeným vstřebáváním cholesterolu ve stravě, poklesem aktivity lipoproteinové lipázy (enzym využívající tuky jako zdroj energie), sníženým příjmem zdravých tuků z řady omega-3 mastných kyselin, poklesem tvorby žlučových kyselin a zpomalením metabolismu LDL cholesterolu. Při správné léčbě se cholesterol postupně vrací do normy.

8 tipů, jak předejít i snížit vysoký cholesterol

Vysoký cholesterol může být dědičný, ale mnohem častěji jde o následek nezdravého životního stylu. Pouze malé procento pacientů s vysokým cholesterolem v krvi má hodnoty zvýšené v důsledku genetické predispozice. Dobrou zprávou tedy je, že hladinu cholesterolu můžete většinou ovlivnit sami. Co můžete udělat pro prevenci i léčbu vysokého cholesterolu?

1. Jezte zdravě a do jídelníčku zařazujte dostatek zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, luštěnin, ryb a zdravých tuků (ořechy, semínka, kvalitní rostlinné oleje).
2. Hlídejte si příjem živočišných a trans tuků (omezte tučná masa, plnotučné mléčné výrobky, tučné uzeniny, průmyslově zpracované potraviny, polotovary a sladkosti).
3. Snižte příjem cukru.
4. Udržujte si optimální tělesnou hmotnost a v případě nadváhy nebo obezity se pokuste shodit co nejvíce nadbytečných kilogramů.
5. Každý den se zkuste alespoň 30 minut věnovat pohybové aktivitě (počítá se i chůze).
6. Nekuřte.
7. Omezte pití alkoholu.
8. Naučte se zvládat stres.

Závěr: Vysoký cholesterol nebolí, nezanedbávejte prevenci u lékaře

• Hypercholesterolémie nebolí, ale způsobuje spoustu zdravotních komplikací. Proto je zvlášť důležité chodit pravidelně k lékaři.
• Na preventivní prohlídce u svého praktického lékaře byste se měli stavit ideálně každý rok. 
• Od 18 let věku by vám aspoň každých 5 let měl zkontrolovat hladiny tuků v krvi.

Zdroje

1.      Blesso, C. N., & Fernandez, M. L. (2018). Dietary Cholesterol, Serum Lipids, and Heart Disease: Are Eggs Working for or Against You? Nutrients, 10(4), 426.

2.      Vrablík, M., Schwarzová, L., Freiberger, T., Tichý, L., & Češka, R. (2016). Familiární hypercholesterolemie: klinické nálezy, molekulární genetika a diferenciální diagnostika. Athero Review, 1(1), 19–27.

3.      https://ca-ko.cz/diagnozy/familiarni-hypercholesterolemie/

4.      Tesařová, Š., & Vrablík, M. (2018). Nové možnosti v diagnostice a léčbě familiární hypercholesterolemie. Medicína pro praxi, 15(3), 122–126.

5.      Špinar, J., Ludka, O., Šenkyříková, M., Vítovec, J., Špinarová, L, & Dušek, L. (2009). Vnitřní lékařství, 55(9), 724–729.

6.      Klop, B., Elte, J. W., & Cabezas, M. C. (2013). Dyslipidemia in obesity: mechanisms and potential targets. Nutrients, 5(4), 1218–1240.

7.      Inaraja, V., Thuissard, I., Andreu-Vazquez, C., & Jodar, E. (2020). Lipid profile changes during the menopausal transition. Menopause, 27(7), 780–787.

8.      Bartels, Ä., & O'Donoghue, K. (2011). Cholesterol in pregnancy: a review of knowns and unknowns. Obstetric Medicine, 4(4), 147–151.

9.      https://kapitolyozdravi.cz/clanek/cholesterol-v-krvi-tehotenstvi

10.   Huff, T., Boyd, B., & Jialal, I. Physiology, Cholesterol. [cit. 10-04-2024]. In: StatPearls [online]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2024 Jan-. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK470561/

11.   Johnson, C., & Greenland, P. (1990). Effects of exercise, dietary cholesterol, and dietary fat on blood lipids. Archives of Internal Medicine, 150(1), 137–141.

12.   van der Plas, A, Antunes, M., Pouly, S., de La Bourdonnaye, G., Hankins, M., & Heremans, A. (2023). Meta-analysis of the effects of smoking and smoking cessation on triglyceride levels. Toxicology Reports, 10, 367–375.

13.   Tichá, L‘., & Podracká, L‘. (2018). Mentálna anorexia a poruchy lipidového metabolizmu. Athero Review, 3(3), 173–174.