Pojem „vyvážený jídelníček“ není obecně definovatelný, protože pro každého je vyvážená a zdravá strava skoro tak unikátní jako je pro člověka jeho otisk prstu.
Obsah článku:
Co je vyvážený jídelníček očima nutriční terapeutky
Osobně si netroufnu konstatovat, jaká forma stravování obecně je pro člověka zdravá či vhodná, protože to je velmi individuální. Na co si ale troufnu, je souhrn toho, jak můžete poznat, že vaše současná strava není pro vás z dlouhodobé perspektivy prospěšná.
Staré mýty o zdravém stravování naštěstí už neplatí
Už dávno se upustilo od toho, že „všichni musí jíst 5× denně“, „do půl hodiny po probuzení by se mělo snídat“ nebo „vegetariánství není plnohodnotná forma stravy“ (a od dalších výživových tvrzení a doporučení).
To, co je pro jednoho člověka v oblasti stravování platné, funkční a zdravé, může být pro druhého člověka zatěžující, nevhodné a nezdravé.
Jíst zdravě je často běh na dlouhou trať
Někdy je vyladěná a zdravá forma stravování dlouhá cesta, která obnáší zkoušení různých stylů stravování, hledání individuální snášenlivosti potravin, velikosti a složení jednotlivých porcí nebo třeba také četnosti chodů (jíst 3×? 4×? nebo třeba 5× denně?). A často se i v čase mění.
Proč se ale vůbec pozastavovat nad tím, jestli to, jak jíme, je pro nás vhodné/nevhodné a zdravé nebo nezdravé?
Kvalita každého dne
Život není jen o délce, jak dlouho tu budeme, ale především o kvalitě každého jednotlivého našeho dne, který prožijeme. Mnoho mých klientů si přeje hledat vhodnější formu stravy pro sebe kolikrát i z důvodů, že je jim denně po jídle těžko, že se při pohybu s dětmi zadýchávají nebo třeba proto, že se tak stydí za svou postavu, kterou si vypěstovali nevhodnou formou stravy, že se bojí i vyjít ven mezi lidi. Je tím ovlivněna jejich kvalita každého dne.
Nevšímavost k vlastnímu tělu
Zajímavé je i to, že v souvislosti s aktuální formou stravy, si mnoho lidí neuvědomuje, že je něco špatně. Někteří lidé denně prožívají drobné signály a symptomy toho, že se nestravují úplně dobře. Jenže někdo si nedokáže ani najít drobnou souvislost mezi tím, jak se cítí a tím, co jí.
Jak zjistit, že nejíte správně?
Lidé, kteří na sobě dlouhodobě pozorují následující signály těla, tak jsou dříve či později nuceni zaměřit pozornost na svoje stravování a měnit svoje stravovací návyky (a nejen je).
Jednoduše řečeno – jak poznáte, že vám vaše dlouhodobá forma stravování neprospívá a je záhodno učinit opatření ke zlepšení?
Přehled nejčastějších nežádoucích dopadů nevyváženého jídelníčku či formy stravování na náš organismus:
- můžete pociťovat nedostatek nebo kolísání energie
- jste většinu času unavení a rychle unavitelní
- nevhodný jídelníček může mít na svědomí i časté pálení žáhy, bolesti žaludku, žlučníku nebo nevolnosti z jídla
- mohou se pravidelně vyskytovat pocity nafouklého břicha, nadýmání a plynatost
- může se vyskytovat nepravidelné vyprazdňování nebo i střídání konzistence stolice (průjmy, zácpy)
- mohou se vyskytovat pocity těžkosti v žaludku po jídle, na někoho dokonce padá ospalost a velká únava z nevhodně zvoleného jídla
- i případné kožní potíže (například ekzémy, akné) mohou souviset s nevhodně zvolenou stravou
- člověka mohou často přepadat různé chutě (především na sladké, ale i na slané „dobroty“ či tučná jídla)
Další časté signály těla, že nejíte dost nebo správně zvolená jídla
- máte tendence k častému uzobávání a uždibování mezi jednotlivými jídly
- můžete být náchylní na výkyvy nechutenství/hladu a přejídání se
- může se zhoršit pracovní koncentrace a výkonnost (a nejen pracovní, ale i sportovní)
- zkracuje se výdrž při sportu/tréninku nebo se zhoršuje svalová síla/kondice
- projevují se změny na tělesném složení (nechtěné hubnutí nebo naopak přibírání, výkyvy v tělesné hmotnosti a tělesném složení – poměru tuku, svalové hmoty…)
- dlouhodobě se mohou zhoršovat zdravotní ukazatele (může se zvyšovat hladina krevního cukru – glykémie, hladina cholesterolu, triglyceridů, kyseliny močové, hodnoty krevního tlaku…)
- organismus může být méně odolný vůči virózám
- člověk může být často psychicky a náladově nestabilní nebo podrážděný (objevuje se nervozita z hladu či z důvodu výkyvů v hladině krevního cukru…)
Nevhodný jídelníček učíte i své děti
Nezapomeňte i na to, že naše děti jsou jako houby – pokud sami dlouhodobě jedete v nevhodné formě stravování, pak jste příkladem v takové formě stravování i pro své okolí (děti, příbuzné…)
Co s tím? Jak změnit svůj jídelníček k lepšímu
Výše zmíněné body berte především jako inspiraci k zamyšlení. Pokud jste se přistihli při tom, že se vás mnoho z uvedených bodů týká, pak bych doporučila jídelníček s někým prokonzultovat. Anebo se jednoduše začít více pozorovat a pátrat po tom, jaká forma stravy vám svědčí/nesvědčí.
- Pozorovala bych především všechny projevy v oblasti trávení a vyprazdňování, kožní problémy, výkonnost, koncentraci, únavu a emoční stabilitu.
- Dále chutě, tendence k uzobávání, pocity hladu a přejídání.
- Také dlouhodobý vývoj tělesné hmotnosti (nebo tělesných obvodů, tělesného složení).
- A v neposlední řadě doporučuji sledovat i hodnoty krevního tlaku, glykémie, cholesterolu, krevních tuků, kyseliny močové a dalších parametrů.
Závěr: Čeká vás možná úžasná změna
- Mnoho mých klientů se pousmívá nad tím, že až když změnili svoje stravování k lepšímu, tak teprve pak zjistili, jak špatně se před tím cítili a jak moc to vlastně denně ovlivňovalo jejich život.
- Právě proto, že byli například téměř denně unavení, nesoustředění, přejídali se, měli zažívací potíže, často chytili nějakou virózu atd. atd.
Na závěr se s vámi musím podělit o jedno staroegyptské přísloví, které mám velmi v oblibě. Tvrdí, že: „polovina z toho, co jíme, živí nás a druhá polovina lékaře“… ●
Mějme tedy na paměti, že odpovědnost za svoje zdraví je na každém z nás.