Hlavně si to správně srovnat v hlavě, radí výživový poradce Ing. Ladislav Žatečka

Uznávaný odborník v oblasti personalizované výživy učí správně jíst i srovnat si to všechno v hlavě. Jedno bez druhého zkrátka nefunguje. Učil se a přednášel v řadě měst Evropy. Nabyté zkušenosti teď uvádí do praxe personalizované výživy například skrz genetickou analýzu.

Co si představit pod genetickou analýzou v oboru personalizované výživy? Jaké výsledky očekáváte, nebo možná už máte? 🙂

Abychom si dobře představili, k čemu genetická analýza vlastně slouží, je dobré následující přirovnání. Když si koupíme například auto, dostaneme k němu návod a přesně víme, jaké palivo do něj tankovat, kdy jezdit do servisu a co nedělat. 

K našemu tělu bohužel toto nedostaneme. Máme to však zapsané v genech, jen je potřeba udělat analýzu, která vám to pomůže přečíst a následně získat srozumitelné výsledky, které vám řeknou, co pro vás ty výsledky vlastně znamenají. 

V případě výživy tak můžete zjistit, jaký způsob stravování je pro vás vhodný, jak si nastavit příjem jednotlivých živin a také které vitaminy či minerální látky můžete mít deficitní. Na základě toho může výživový specialista upravit váš stravovací plán. Takový test děláme například i s firmou Life test. Další informace najdete na mých stránkách Ladislav Žatečka, výživový poradce.

Co to vůbec je personalizovaná výživa? Myslím, že každý chceme jíst co nejvíc výhodně pro svoje tělo. Možná ale nevíme, jak na to…

Je to obor, který se snaží využít moderní vědecké poznatky pro sestavení stravování na míru jedinci v kombinaci s běžnou praxí. Při sestavování jídelníčku tedy neřešíme pouze cíl, předchozí způsob stravování, možnosti, preference či zdravotní stav, ale také se snažíme využít moderní metody jako je právě genetická analýza.

Nyní jsou však některé disciplíny, jako analýzy mikrobiomu, či nutrigenomické analýzy stále „v plenkách“ a není tak úplně snadné je skutečně efektivně využít v rámci personalizace výživy. 

Já osobně s personalizací pracuji i na základě unikátního systému pro hodnocení jídelníčku a životního stylu klienta, který jsem za svoji praxi vytvořil a nyní je to systém, který využívám pro práci s každým klientem v rámci výživového koučinku. Někteří klienti si také nechají udělat genetickou analýzu, pokud chtějí vědět více informací. 

Vraťme se k úvaze v úvodu: Dá se odhadnout, co je důležitější? Naučit se správně jíst, nebo srovnat si to v hlavě? A čím z toho začít?

Jednoznačně je hlavní si to nejprve srovnat v hlavě, protože pokud tím člověk nezačne, je šance na úspěch mizivá. Někdy pořádnému pokroku s klientem předchází i roční práce pouze v této oblasti. Ne vždy na to však stačí pouze nutriční poradce a je proto ideální spolupracovat i s odborníky, na které můžete případně klienty odkázat. 

Zkušenosti jste sbíral v Belgii, Německu, Izraeli, přednášel ve Švédsku…Můžete srovnat výživové zvyky a třeba i nešvary u nás a v těchto evropských zemích?

Téměř ve všech zmíněných zemích se bohužel potýkají s nárůstem nadváhy a obezity a to zejména mezi nejmladšími. To je aktuálně problém, který do budoucna může mít opravdu zásadní vliv na celý svět. 

Předpokládám, že covid tuto situaci ještě zhoršil. 

Jinak v Izraeli jsem strávil nejvíce času a byl jsem tam převážně vegetarián, protože maso bylo relativně drahé. To byla doba, kdy jsem si zamiloval hummus a pak trvalo nějakou dobu, než jsem v Čechách objevil hummus ve stejné kvalitě. Prvky středomořské stravy, které jsem si tam osvojil, užívám v jídelníčku dodnes. 

Bojujete proti extrémním a módním dietám. Které teď frčí nejvíc? Co byste vzkázal těm, kdo jim pořád věří?

Nepídím se zrovna po nových trendech, ale většinou slyším, co se ke mně dostane od klientů. Obecně se dá říct, že na popularitě neztrácí low carb dieta, ani přerušovaný půst. Ty nutně nemusí být špatně, ale nezřídka se stane, že se to lidé snaží splácat sami a to potom může napáchat více škody než užitku. Další problém je, když to udělá nějaký nezkušený poradce. 

Co určitě také neztrácí na popularitě, jsou různé keto diety z pytlíku, které mají sice úctyhodné výsledky, ale pouze zřídka kdy udržitelné. 

Navíc se člověk nic nenaučí a potom stejně skončí u nějakého kvalitního poradce, aby ho dal dohromady. Problém je, že často člověku nevysvětlíte, že to nemá dělat a nejprve potřeba vlastní zkušenost a ta je převážně negativní. 

Velice populární jsou také krabičkové diety, které sázejí zejména na úsporu času, protože člověk dostane vyváženou stravu až pod nos a pouze si jí ohřívá. 

Je pravda, že cca za 4 až 6 měsíců už člověk může dosáhnout celkové a udržitelné změny fungování svého těla? To se oproti nefunkčním zkratkám docela vyplatí…

Závisí na stavu klienta, ale určitě je to doba, za kterou většina lidí dokáže udělat opravdu velký a udržitelný pokrok. U někoho, kdo řeší pouze drobnosti, to bude kratší doba a u těch, kdo to nechali zajít moc daleko to mohou být i dva roky práce. 

Pojďme k pohybu: V jednom rozhovoru jste říkal, že dokážete nastavit účinný plán hubnutí tak, že stačí trénovat doma 20 minut 4× týdně. Opravdu bude takový plán fungovat na každého?

Určitě to nebude dostatečné pro zkušeného cvičence, ale pro člověka, který se takříkajíc „zvednul z gauče“ je to trénink, který může udělat „zázraky“ a pokud je správně nastaven, dokáže i mírně zkušeným cvičencům přinést zajímavé výsledky. Ideální však bude věnovat tréninku aspoň 3 hodiny týdně. 

Co je takový nešvar, je nadměrné množství tréninků a pohybu ve víře, že je to lepší pro hubnutí. 

Ale bohužel nadměrná aktivita při nedostatečném jídelníčku a času pro regeneraci může být často spíše kontraproduktivní. 

Prozradíte nějaké cviky nebo vůbec typy pohybu, které může člověk doma dělat, když chce zhubnout?

S vlastním tělem lze vymyslet spousta cviků a vždy se to bude odvíjet od úrovně cvičence. Mezi ty základní na doma patří určitě klik, dřep, mrtvý brouk nebo obrácený sněžný anděl. U všech těchto cviků lze vymyslet různé alternativy a udělat lehčí i těžší varianty. 

Obecně by trénink pro hubnutí měl být ideálně více dynamický (měli bychom se více zadýchat), ale nikoliv na úkor kvality cviků. Vždy by měl mít ale silové prvky, protože právě více svalů vám zaručí trvale rychlejší metabolismus a tím tedy i možnost více jíst a „spalovat“ více tuku během dne. 

A když to otočím: Jak pracujete s lidmi, kteří chtějí radši cvičit s vámi, osobně?

Nejprve zjistím jejich aktuální stav. Zda jsou po nějakém poranění, jaké mají zkušenosti s tréninkem, jak na tom je jejich pohybový aparát a jaká mají vlastně očekávání. Následně s nimi vyzkouším první trénink, kde otestuji, jak na tom skutečně jsou a podle toho potom nastavím dlouhodobý tréninkový plán, kterého se budeme držet, abychom dosáhli cíle klienta a byl tam postupný pokrok. 

Protože mám však kapacitu pro trénování hodně omezenou, tak velmi vybírám, s kým budu dlouhodobě spolupracovat. Teď zvažuji, že bych uvolnil nějakou kapacitu i pro vnitřní tréninky a momentálně řeším spolupráci s jedním fitkem. 

Důležité jsou i relaxační cviky, na které se často zapomíná. Prozradíte nějaké?

To potom závisí na časových možnostech a také pomůckách, co má člověk  k dispozici. Já osobně vždy pracuji s foam rollerem, který využívám v mobilitě každé ráno a také před tréninkem. 

Je důležité zacílit na všechny svaly, pokud jedeme například trénink full body. Další užitečná pomůcka mohou být elastické bandy, které se dají použít k aktivaci před tréninkem. Po tréninku by se určitě nemělo zapomínat na stretching, který je součástí i každého tréninku s klientem, kde se snažím vždy zacílit na partie, které klient procvičil. 

Ladislave, děkujeme za příjemné povídání a spoustu cenných tipů. Hned máme chuť si zacvičit 🙂