Štítná žláza: Co se děje, když nefunguje, jak má? Proč hubnutí stávkuje?

Může nadělat v těle velkou paseku, pokud nefunguje správně. Jak poznat příznaky snížené a zvýšené funkce štítné žlázy, proč se nevyplácí je podcenit, a jaký má štítná žláza vliv na hubnutí?

Co je štítná žláza?

Nenápadná žláza nacházející se na přední straně krku před průdušnicí. Hlavním úkolem je tvorba hormonů, které ovlivňují látkovou přeměnu (metabolismus) a využívání energie v našem těle. 

Hormony štítné žlázy jsou nepostradatelné pro celou řadu životně důležitých procesů v našem organismu. Poruchy funkce proto představují závažný problém, který není dobré brát na lehkou váhu.

Hormony štítné žlázy

Regulují rychlost metabolismu, energetickou rovnováhu i fungování tkání a mnoha orgánů. Pro svou správnou funkci potřebuje dostatečný přísun jódu, který vychytává z krve a poté ho zabudovává do hormonů. Mezi hormony štítné žlázy patří tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin.

• tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3) se podílí na regulaci energetického metabolismu.
• kalcitonin se podílí na metabolismu vápníku – vychytává vápník z krve a následně ho ukládá do kostí.

Ovlivňují metabolismus všech živin (sacharidů, tuků a bílkovin), zasahují do energetické rovnováhy těla, ovlivňují spotřebu kyslíku a jsou nezbytné pro správnou funkci všech orgánů po celý život. Správná hladina hormonů štítné žlázy je důležitá také během těhotenství pro správný vývoj plodu a po narození pro zdravý vývoj mozku.

Poruchy funkce štítné žlázy

Nejrozšířenějšími jsou hypotyreóza (snížená činnost štítné žlázy) a hypertyreóza (zvýšená činnost štítné žlázy).

Hypotyreóza – snížená funkce štítné žlázy

Hypotyreóza (hypofunkce štítné žlázy) je stav, při kterém je štítná žláza málo aktivní a nevytváří dostatek hormonů. Bez jejich dostatečného množství se zpomalují přirozené funkce těla včetně bazálního metabolismu. Lidé s hypotyreózou proto využívají energii pomaleji a mají zpomalený metabolismus, což znesnadňuje hubnutí.

Projevy hypofunkce štítné žlázy

• únava
• snížená výkonnost
• zpomalený metabolismus
• přibývání na váze a snazší ukládání tělesného tuku
• neschopnost zhubnout (i přes správně nastavený jídelníček a pravidelný pohyb)
• spavost
• zimomřivost
• snížená schopnost soustředit se
• šupinatá, drsná a suchá kůže
• křehké a lámavé nehty
• nízký krevní tlak
• snížení libida

Příčiny hypofunkce štítné žlázy

Hypotyreóza může být vrozená, nebo se může objevit až v průběhu života. Nejčastější příčinou hypofunkce štítné žlázy je chronický autoimunitní zánět, při kterém náš imunitní systém vytváří protilátky proti vlastnímu tělu. Imunitní systém způsobuje narušení tvorby hormonů štítné žlázy (T3 a T4). Mezi méně časté příčiny patří infekce, operace štítné žlázy, léčba radioaktivním jódem a nedostatek jódu ve stravě.

Léčba hypofunkce štítné žlázy

Léčba snížené funkce štítné žlázy není často nijak složitá a největší riziko představuje spíše to, že člověk neodhalí onemocnění včas. Léčba hypotyreózy spočívá v doplňování chybějících hormonů ve formě tablet, které předepisuje lékař endokrinolog na základě laboratorního vyšetření krve.

Tyto hormony nahradí, co tělo neprodukuje samo, a pomohou vrátit funkce těla do normálu. Při včasném odhalení a léčbě onemocnění nedochází k žádným trvalým následkům na zdraví a k vymizení příznaků. Léčba je obvykle celoživotní a léky je většinou nutné užívat, i když se člověk „už cítí dobře“.

Hypertyreóza – zvýšená funkce štítné žlázy

Hypertyreóza (hyperfunkce štítné žlázy) je stav, kdy žláza produkuje nadbytek hormonů. V podstatě se jedná o hyperaktivitu štítné žlázy, která vytváří abnormální množství hormonů. Větší množství hormonů štítné žlázy způsobuje, že některé funkce ve těle se zrychlují, například srdeční frekvence a metabolismus.

Projevy hyperfunkce štítné žlázy

• nechtěné hubnutí
• neschopnost přibrat na váze (i přes dobrý apetit)
• úbytek svalové hmoty a problémy s nabíráním svalů
• nadměrné pocení
• nesnášenlivost tepla
• návaly horka
• poruchy trávení
• třes
• svalová slabost
• bušení srdce
• nervozita
• nespavost
• poruchy plodnosti
• padání vlasů
• zrychlená srdeční frekvence
• srdeční arytmie

Příčiny hyperfunkce štítné žlázy

Mezi nejčastější příčiny hypertyreózy patří autoimunitní onemocnění štítné žlázy. V tomto případě imunitní systém organismu nepřiměřeně produkuje látku, která stimuluje tvorbu hormonů – trijodtyroninu (T3) a tyroxinu (T4). Méně častou příčinou jsou některé typy nádorů štítné žlázy.

Léčba hyperfunkce štítné žlázy

Hypertyreóza je méně častá než hypotyreóza a její léčba bývá složitější. K léčbě hypertyreózy se používají léky, terapie radiojódem nebo chirurgický zákrok. Prvním krokem léčby je podávání léků, které snižují tvorbu hormonů štítné žlázy (tyreostatika).

V některých případech mohou být podávány i doplňující léky, které tlumí negativní vliv nadměrného množství hormonů štítné žlázy na srdce a zklidňují srdeční činnost, tzv. betablokátory.

Léčba poruch štítné žlázy se liší podle příčiny a patří výhradně do rukou endokrinologa!

Pokud by léčba tyreostatiky neměla dostatečný efekt, je nutné přistoupit k operaci a odstranění štítné žlázy nebo podávání radioaktivního jódu. Po chirurgickém odstranění je důležité doplňovat hormony štítné žlázy prostřednictvím tablet, podobně jako u hypotyreózy.

Normální hodnoty hormonů štítné žlázy

TSH	0,27–4,2 mU/l
volný tyroxin fT4	12,0–22,0 pmol/l
volný trijodtyronin fT3	3,0–6,80 pmol/l

Tabulka: Referenční hodnoty funkčních parametrů štítné žlázy¹

Štítná žláza a strava

Základem jídelníčku při hypofunkci i hyperfunkci štítné žlázy je kvalitní strava založená na konzumaci přirozených potravin a minimálně průmyslově upravených potravin. V jídelníčku bychom měli omezit přidaný cukr, rafinované sacharidy a trans mastné kyseliny z průmyslově zpracovaných pokrmů a polotovarů.

Jak jíst při hypofunkci štítné žlázy

V jídelníčku by neměly chybět ryby a mořské plody kvůli zajištění dostatečného přísunu jódu. Důležitý je také dostatek zeleniny, tady ovšem pozor na košťálovou zeleninu. Konzumaci košťálové zeleniny (květák, brokolice, kapusta) je vhodné omezit na minimum kvůli obsahu strumigenů, které zhoršují funkci štítné žlázy. Nepříliš vhodné je i zelí, křen a sója. Tyto potraviny není nutné ze svého jídelníčku vyřadit, ale doporučuje se je výrazně omezit.

Jak jíst při hyperfunkci štítné žlázy

V případě zvýšené funkce štítné žlázy je naopak vhodné vyhnout se potravinám bohatým na jód – mořské ryby, mořské plody a mořské řasy. Jód je v tomto případě těžko stravitelný. Na druhou stranu se při hyperfunkci nemusíme bát potravin s vyšším obsahem strumigenů, jako je košťálová zelenina. Strumigeny totiž pomáhají snižovat nadměrnou funkci štítné žlázy.

Závěr: Nedaří se vám zhubnout nebo nabrat svaly? Zpozorněte

• Pokud nemůžete zhubnout i při opravdu perfektně nastaveném jídelníčku s omezeným příjmem kalorií a dostatečném pohybu, nebo naopak nedokážete vybudovat svaly ani když tvrdě makáte v posilovně a přijímáte velké množství energie, je možná na čase zvážit návštěvu lékaře. Může se totiž jednat o problém se štítnou žlázou.
• Štítná žláza ovlivňuje fungování celého našeho organismu. Neléčené poruchy funkce štítné žlázy mohou znesnadnit naši snahu o vysněnou postavu, ale také vést k celé řadě vážných zdravotních komplikací. 
• Pokud je však porucha štítné žlázy zjištěna včas a zvolí se adekvátní léčba, onemocnění se nemusí nijak negativně podepsat na zdravotním stavu, kvalitě života ani schopnosti zhubnout nebo přibrat svalovou hmotu.

Zdroje

1.     Zamrazil, V. (2015). Léčba hormony štítné žlázy v klinické praxi. Interní medicína pro praxi, 17(4), 165–167.

2. Zamrazil, V., & Čeřovská, J. (2014). Jod a štítná žláza: optimální přívod jodu a poruchy z jeho nedostatku. Praha: Mladá fronta, 2014. Aeskulap. ISBN 978-80-204-3302-2.

3. Mullur, R., Liu, Y. Y., & Brent, G. A. (2014). Thyroid hormone regulation of metabolism. Physiological Reviews, 94(2), 355–382.

4. Babiker, A., Alawi, A., Al Atawi, M., & Al Alwan, I. (2020). The role of micronutrients in thyroid dysfunction. Sudanese Journal of Paediatrics, 20(1), 13–19.

5. Chaker, L., Bianco, A. C., Jonklaas, J., & Peeters, R. P. (2017). Hypothyroidism. Lancet, 390(10101), 1550–1562.

6. Shahid, M. A., Ashraf, M. A., & Sharma, S. (2023). [cit. 01-09-2023] Physiology, Thyroid Hormone. In: StatPearls [online]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2023 Jan–. PMID: 29763182.

7. Duntas, L. H. (2023). Nutrition and thyroid disease. Current Opinion in Endocrinology, Diabetes and Obesity, PMID: 37578378.

8.     Ihnatowicz, P., Drywień, M., Wątor, P., & Wojsiat, J. (2020). The importance of nutritional factors and dietary management of Hashimoto's thyroiditis. Annals of Agricultural and Environmental Medicine, 27(2), 184–193.