Monika Šaríková
Dysbalance vyjadřuje nerovnováhu. Ve spojení s pohybovým aparátem jde o nerovnováhu mezi svaly, kdy jsou některé svaly silnější a jiné naopak slabší či zkrácené. Svalové dysbalance negativně ovlivňují držení těla, jeho funkce a stávají se častou příčinou bolestí pohybového aparátu. Jak vznikají a lze je napravit?
Svalové dysbalance nejsou doménou pouze méně aktivních jedinců, kteří celé dny tráví před monitorem, v autě a doma u televize. Postihují i běžně aktivní osoby a sportovce. Způsobuje je nejen nedostatek pohybu, ale taktéž nesprávný, nevhodný či příliš namáhavý pohyb, jednostranné přetěžování i špatně vedený trénink a také úrazy.
Může jít o manažera, který se od rána do večera hrbí nad monitorem, skladníka zvedajícího těžké krabice se zbožím, ale i častého návštěvníka posilovny s úctyhodnými svaly na rukou a hrudníku, avšak slabýma nohama.
Obsah článku:
O svalech a jejich funkcích jen krátce a stručně
Lidské tělo tvoří přibližně 600 svalů, přičemž většina z nich je párová a k provedení pohybu jednoho svalu je nezbytný protilehlý sval. Označují se jako agonisté a antagonisté. Jeden sval ohýbá, druhý natahuje. jeden přitahuje, druhý odtahuje. V některých případech několik svalů funguje jako jeden celek (např. hluboké svaly zádové).
Každopádně i sebemenší pohyb vyžaduje součinnost minimálně dvou, spíše několika svalů. Samozřejmě jde o hodně zjednodušený popis. Funkce svalů je daleko složitější proces.
Důležité je pochopit, že všechny svaly neustále spolupracují, i když to tak na první pohled nemusí vždy vypadat. Měly by být vyvážené z hlediska síly, pevnosti a pružnosti. Jedině tak mohou fungovat správně, efektivně a chránit tělo před bolestmi a zraněními pohybového aparátu.
Platí to i naopak. Omezená pohyblivost nebo funkce jednoho svalu ovlivňuje další svaly, ty protilehlé, ale i vzdálené a zdánlivě nesouvisející. Funkce oslabeného svalu přebere sval silnější a způsobuje jeho přetížení a jste jen krůček od vzniku nežádoucí svalové dysbalance.
Jak svalové dysbalance vznikají
Poruchy hybného systému se vyvíjí pomalu a dlouho. Může trvat roky, než je člověk vůbec zaznamená. Lépe jsou na tom mladí, jejichž tělo se rychleji regeneruje. S přicházejícími roky se však “nešvary” sčítají a objevují se první bolesti. Vinou uspěchaného životního stylu, který klade důraz na kariéru, však poruchy pohybového aparátu trápí už mladé lidi pod 30 let.
Nejčastěji nerovnováha vzniká mezi protilehlými posturálními a fázickými svaly. Zatímco posturální svaly, jež tělo udržují ve vzpřímené poloze, mají tendenci tuhnout a zkracovat se, fázické svaly, které umožňují změny polohy, slábnou a ochabují.
Pro správné funkce svalové soustavy je nezbytné, aby se tyto svalové skupiny nacházely v rovnováze. Dysbalance se však mohou tvořit i v rámci jedné větší skupiny svalů s podobnou funkcí (synergisté) nebo jednoho svalu.
Nejčastější příčiny vzniku svalových dysbalancí:
- nerovnovážné zatěžování končetin (jedna strana bývá vždy dominantní),
- nerovnoměrné zatěžování svalů při běžných činnostech a sportu (proto je vhodné střídání různých aktivit, které se v ideálním případě vzájemně kompenzují),
- nesprávné stereotypy pohybu a vadné držení těla,
- rozdílná délka dolních končetin,
- zaujímání úlevových poloh po úrazech,
- nedostatek fyzického pohybu a sedavý způsob života (kancelářské činnosti, ježdění autem),
- nekorigovaná vývojová lateralizace (výrazné praváctví nebo leváctví),
- vrozené vady.
Svalové dysbalance tedy vznikají zkrácením jednoho svalu a ochabnutím svalu druhého. To způsobuje nerovnoměrné zatížení kloubů, které vede k omezení funkcí, vzniku blokád, zatuhnutí kloubů, bolesti svalů a kloubů, vadnému držení těla a nakonec dochází k narušení základních pohybových návyků.
Horní a dolní zkřížený syndrom
Svalové dysbalance se projevují téměř u každého člověka. Otázkou je v jaké míře. Stačí se podívat na držení těla, které by mělo být přirozeně uvolněné a vzpřímené. Držení těla ve vzpřímené poloze je záležitostí celého pohybového systému, který tvoří kosti, klouby, vazy, šlachy, pojivové tkáně a svaly.
Bohužel už od puberty držení těla negativně ovlivňuje celá řada faktorů, jako je sledování televize každý den, hraní počítačových a mobilních her, sedavé zaměstnání, jednostranné zatěžování i nadváha a obezita, jež představuje problém u dětí i dospělých.
Už z pohledu na držení těla osoby lze usuzovat na nedostatky. Nejčastěji se jedná o následující příznaky svalových dysbalancí:
- předsunutá hlava a zvětšená lordóza krční páteře,
- předsunutá ramena a odstávající lopatky,
- zvýšená kyfóza hrudní páteře (“hrb”),
- zvýšená lordóza bederní páteře (výrazné prohnutí v oblasti beder),
- nadměrný sklon pánve a vypouklé břicho,
- nadměrně zakřivená páteř do strany (skolióza),
- rotace kolen dovnitř nebo ven,
- ploché nohy.
Nejběžnější jsou problémy v oblasti šíje a ramen a v oblasti pánve a kyčlí. Odborně se nazývají horní zkřížený syndrom a dolní zkřížený syndrom.
Horní zkřížený syndrom se projevuje předsunutou hlavou, rameny stočenými vpřed nebo vytaženými k uším a kulatými a povolenými zády. Je typický pro osoby, které v práci hodně sedí, pracují u počítače nebo hodiny tráví za volantem. Krční svaly bývají často namáhané při chladu a zvýšeném stresu. Stačí si uvědomit, jak stáhneme ramena k uším, když je venku mráz.
Dolní zkřížený syndrom lze poznat podle výrazně prohnutých beder, nadměrného sklonu pánve, která se projevuje vyšpuleným zadečkem (říkám tomu “mraveneček”). Člověk s dolním zkříženým syndromem neustále působí, že má větší břicho, ačkoliv žádné nemá.
Důsledky svalové nerovnováhy
- vadné držení těla a poruchy páteře,
- chronické bolesti pohybového aparátu,
- špatné pohybové stereotypy (návyky),
- omezená pohyblivost a rozsah pohybu,
- horší svalová koordinace,
- nevyvážený vzhled,
- rychlejší rozvoj degenerativních změn kloubů,
- zvýšená náchylnost k poruchám funkcí kloubů a zranění.
Vyšetření a způsoby nápravy svalových dysbalancí
Svalové dysbalance je možné napravit vhodnými cviky a zlepšením pohybových návyků. Vyžaduje to potřebné znalosti a zkušenosti, které mají rehabilitační lékaři a fyzioterapeuti. Na základě odborného kineziologického vyšetření jsou schopni odhalit příčinu problémů.
V rámci fyzioterapeutického vyšetření se provádí zrakové hodnocení držení a stavby těla, chůze a pohybových stereotypů. Provádí se stanovené testovací pohyby a hodnotí se, jak dotyčný stojí, chodí, v jakém rozsahu zvládne předklon hlavy a trupu, úklony, unožení, zanožení a další. Na základě výsledků fyzioterapeut stanoví individuální postup.
Kompenzační cvičení
Základem bývá nácvik správného držení těla, které se začíná nacvičovat v lehu, kdy je to nejjednodušší, a přes různé obměny sedů, dřepů, vzporů a kleků se postupuje až do stoje. Následuje nácvik vhodných kompenzačních cviků.
Kompenzační (vyrovnávací) cvičení zahrnuje rozličné cviky, pohyby a polohy zaměřené na problematické části pohybového aparátu. Cílem je uvolnění kloubů, posílení svalů, zlepšení pružnosti, odstranění blokád a ztuhnutí kloubů, špatných návyků a nesprávně prováděných pohybů.
Aby kompenzace fungovala, musí být dodržena správná technika a správné pořadí. Ze začátku je vhodný dohled fyzioterapeuta a důkladný nácvik jednotlivých cviků.
Vyrovnávací cvičení se obvykle skládá ze 3 částí:
- Mobilizační (uvolňovací) cvičení prohřívá, rozhýbává a uvolňuje klouby, zlepšuje prokrvení a rozsah jejich pohybu. Pohyby se provádí všemi směry, do krajních poloh, pomalu, bez švihu a s malým svalovým úsilím (např. pomalé kroužení, pasivní a aktivní pohyb do krajních poloh).
- Protahovací cvičení se zaměřuje na zkrácené svaly a obnovuje fyziologickou délku svalu. Snižuje svalové napětí a zvyšuje flexibilitu. Při správném provedení připravuje tělo na zátěž, podporuje regeneraci a funguje jako prevence úrazů. Jde o řízený a plně kontrolovaný pohyb.
- Posilovací cvičení se soustředí na oslabené svaly. Zvyšuje jejich sílu, zdatnost a vytrvalost. Zlepšuje stabilitu a pevnost kloubů a kostí. Podporuje vzpřímené držení těla. Jde o dynamické cvičení využívající váhu vlastního těla a pomůcky.
Při kompenzačním cvičení se využívají pomůcky: posilovací gumy (therabandy), overbally, gymnastické míče, balanční podložky a další.
Zásady správného cvičení
Kvapné a nesoustředěné cvičení ztrácí na účinku a může napáchat více škody než přínosu. Cvičí se pomalu a vědomě. Důležité je klidné a pravidelné dýchání, kdy nádech doprovází uvolnění a výdech zátěž. Vždy je třeba dodržovat posloupnost cvičení.
Regenerace a relaxace
Kromě cvičení hraje významnou roli odpočinek a relaxace. Nejen při samotné nápravě, ale i obecně je doporučeno do zdravějšího životního stylu zařadit různé relaxační techniky, jako například:
Po absolvování fyzioterapie by měl člověk dodržovat doporučení, pokračovat ve cvičení, aby nedošlo k obnovení a vytvoření nových svalových dysbalancí. Dobře navržené kompenzační cvičení vás učiní silnější, rychlejší, pružnější a efektivnější nejen při sportovní činnosti, ale i v běžném životě při provádění každodenních činností.
Závěrečné shrnutí: Svalovou rovnováhu obnoví pouze vhodné a pravidelné cvičení
Problémy a bolesti pohybového aparátu nejčastěji způsobuje nečinnost a nevhodné návyky. Chcete-li se jich zbavit a cítit se zdraví, dbejte na:
- správné držení těla v průběhu celého dne: při chůzi venku, při sedu v práci i v autě, při cvičení,
- pravidelné a zdravé cvičení, které napravuje dysbalance, zlepšuje mobilitu kloubů a obnovuje pružnost a zdatnost svalů,
- provádění jednoduchých uvolňovacích a protahovacích cvičení kdykoliv a v jakémkoliv prostředí (v práci, ve škole, venku na procházce i doma).
Pokud vás trápí dlouhodobé potíže s hybným aparátem, vyhledejte pomoc fyzioterapeuta. S cvičením je však nutno vytrvat i poté. Bez změny životního stylu se svalové dysbalance vrátí.
CHCI ZHUBNOUT
CHCI PŘIBRAT