Trápí vás časté bolesti břicha, nepříjemné křeče, neustálé nutkání na stolici, průjem nebo naopak dlouhodobá zácpa? Zpozorněte – může se jednat o syndrom dráždivého tračníku.

Co je syndrom dráždivého tračníku a jak se projevuje?

Syndrom dráždivého tračníku (IBS, Irritable bowel syndrome) je poměrně častá porucha funkce zažívacího ústrojí, která postihuje více než 10 % světové populace. Ačkoliv se nejedná o onemocnění v pravém slova smyslu a nedochází při něm k poškození trávicího traktu, pro syndrom dráždivého tračníku je typické abnormální fungování střev způsobující nepříjemné příznaky.

Syndrom dráždivého tračníku má několik forem a projevuje se různě. Poznáte ho tak, že vaše trávení funguje příliš rychle nebo naopak až příliš pomalu. Výsledkem pak bývá průjem či zácpa (průjmovitá nebo zácpovitá forma). Tyto dva stavy se však mohou i střídat v podobě tzv. smíšené formy. Pokud potíže přetrvávají dlouho a objevují se často, je vhodné navštívit lékaře.

Hlavní příznaky syndromu dráždivého tračníku

• křečovité bolesti břicha
• nadýmání
• průjem nebo zácpa
• nevolnost
• častý pocit nutkání na stolici
• pocit neúplného vyprázdnění po návštěvě toalety
• hlen ve stolici
• doprovodné projevy – chronická únava, poruchy spánku, bolesti hlavy, zad a kloubů

Nejčastější příčiny syndromu dráždivého tračníku

Přesnou příčinu vzniku syndromu dráždivého tračníku stále neznáme. Za rizikové faktory se považuje:

• střevní infekce
• střevní zánět
• dlouhodobý stres
• úzkost, deprese
• nevhodné stravovací návyky

Léčba syndromu dráždivého tračníku

Nejúčinnější léčbou syndromu dráždivého tračníku je úprava stravy a životního stylu. Syndrom dráždivého tračníku je nevyléčitelné onemocnění, takže se nezaměřujeme na léčbu příčiny, ale na léčbu příznaků. Ke zmírnění potíží se doporučuje dieta s nízkým obsahem FODMAP (low-FODMAP dieta). 

Vhodné je také dbát na pravidelný pohyb a dostatečný příjem tekutin. V některých případech vám může lékař doporučit i léky na průjem (obstipancia) nebo léky na zácpu (laxativa).

Low-FODMAP dieta

Slovo FODMAP je zkratka pro Fermentovatelné Oligosacharidy, Disacharidy, Monosacharidy A Polyoly. Sacharidy ze skupiny FODMAP se nevstřebávají jako jiné sacharidy v tenkém střevě člověka a přechází až do tlustého střeva, kde jsou fermentovány (kvašeny) přítomnými střevními mikroorganismy. 

Střevní bakterie pak tyto sacharidy využívají jako palivo. Právě to může způsobit nepříjemné trávicí potíže u některých jedinců. V takovém případě se doporučuje přejít na low-FODMAP dietu neboli dietu s nízkým obsahem FODMAP potravin.

FODMAP v potravinách

FODMAP patří mezi obecně prospěšné sacharidy. Některé z těchto sacharidů podporují růst prospěšných bakterií v tlustém střevě a omezují růst patogenních bakterií. Potraviny s vysokým obsahem FODMAP dodávají tělu spoustu důležitých látek. Mléko a mléčné výrobky jsou bohatými zdroji vápníku. Ovoce a zelenina dodávají vlákninu a jsou zdrojem vitaminů a minerálních látek. Luštěniny obsahují kromě vlákniny také bílkoviny, které jsou nesmírně důležité ve vegetariánské stravě.

Co však někomu prospívá, může jinému škodit. Pro citlivé jedince může být nadměrná konzumace FODMAP sacharidů problém. FODMAP totiž zvyšuje osmolalitu střeva, což může u citlivých jedinců vyvolat průjem. Fermentace FODMAP v tlustém střevě vede navíc k tvorbě plynů. To může vést k plynatosti a nepříjemným bolestem břicha.

FODMAP se dělí na 4 skupiny a každá z nich se vyskytuje v jiných potravinách:

• Oligosacharidy (fruktany a galaktooligosacharidy): pšenice, žito, cibule, česnek, luštěniny
• Disacharidy (laktóza): mléko a mléčné výrobky (jogurt, smetana, tvaroh, podmáslí, syrovátka, sušené mléko a další)
• Monosacharidy (fruktóza): většina druhů ovoce, med, agávový sirup, ovocné šťávy, průmyslově zpracované potraviny a sladkosti obsahující fruktózu nebo glukózo-fruktózový sirup
• Polyoly (cukerné alkoholy): xylitol, maltitol, mannitol, sorbitol, isomalt (používají se jako sladidla při výrobě celé řady potravin, například i žvýkaček)

Pro koho je low-FODMAP dieta vhodná?

Dieta s omezením nebo vyřazením FODMAP potravin (low-FODMAP dieta) se využívá zejména u syndromu dráždivého tračníku (IBS). V jiných případech low-FODMAP dieta nemá opodstatnění a nedoporučujeme ji dodržovat bez rozmyslu.

Pro koho není low-FODMAP dieta vhodná?

Dieta s omezením FODMAP potravin není vhodná pro nikoho s výjimkou osob se syndromem dráždivého tračníku. Tato dieta přináší zbytečně velká výživová omezení, takže pro zdravého člověka je spíše rizikem. Její dodržování je nutné pečlivě zvážit a nejlépe konzultovat se zkušeným nutričním terapeutem.

Pro zdravého člověka nemá dodržování této diety smysl a naopak mu může způsobit celou řadu potíží v důsledku nutričních deficitů. Low-FODMAP dieta se rozhodně nehodí pro těhotné a kojící ženy a vhodná není ani pro cíl pouhé redukce tělesné hmotnosti.

Výhody low-FODMAP diety

Tato dieta dokáže efektivně zmírnit potíže a projevy spojené se syndromem dráždivého tračníku, a to poměrně rychle. Jedná se jak o diagnostickou, tak o léčebnou dietu.

Rizika low-FODMAP diety

Low-FODMAP dieta je eliminační dieta, která vyřazuje z jídelníčku velké množství potravin. A to i těch potravin, které jsou obecně považovány za zdravé a prospěšné. Z tohoto důvodu není vhodné low-FODMAP dietu dodržovat, pokud to není nezbytně nutné.

Mezi hlavní rizika spojená s low-FODMAP dietou patří:

1. Nízký příjem vlákniny.
2. Nedostatek sacharidů, vitaminů, minerálních látek a antioxidantů (vápník, železo, vitamin C, vitaminy skupiny B).
3. Nedostatečný energetický příjem.
4. Nechtěný úbytek váhy a svalové hmoty.

Jak vypadá low-FODMAP dieta?

Low‑FODMAP dieta má 3 na sebe navazující fáze:

1. Eliminační fáze

Tato fáze vyřazuje všechny potraviny obsahující FODMAP. Eliminační fáze trvá přibližně 3–8 týdnů. Jedná se o nejtěžší fázi eliminační diety, proto je dobré se na ni předem dobře připravit. 

V průběhu eliminační fáze je nesmírně důležité pečlivě číst etikety a vyhnout se všem potravinám, které obsahují FODMAP i ve skryté podobě (například polotovary). Pokud po této fázi nedojde ke zlepšení, dieta se ukončuje a hledá se jiný způsob léčby.

2. Reintroduční fáze

Po eliminační fázi začněte postupně znovu zavádět FODMAP potraviny do stravy. Zařazuje se vždy jedna skupina FODMAP týdně a ideální je zkoušet jen jednu potravinu z jedné skupiny FODMAP po dobu 2 až 3 dní. 

Pokud se po zařazení dané potraviny neobjeví potíže, lze přidávat další potraviny ze stejné skupiny FODMAP. Takto pokračujte, dokud nevyzkoušíte testování snášenlivosti u všech FODMAP skupin.

3. Personalizační fáze

Cílem poslední fáze low-FODMAP diety je vytvořit pestrý jídelníček a omezit riziko nutričních deficitů, aniž by se znovu dostavily trávicí potíže. Na základě druhého kroku diety člověk zjistí, které potraviny vyvolávají problémy. 

Do jídelníčku zařazujte znova pouze potraviny, které vám nedělaly problémy. Potraviny spojené s mírnými příznaky můžete zařadit v malém množství. Pokud některá potravina způsobila silné potíže, je nutné jí ze stravy vyloučit úplně.

Víte, že při dodržování low-FODMAP diety se doporučuje užívat také probiotika? Dieta s nízkým obsahem FODMAP sice zmírňuje nepříjemné příznaky, ale současně snižuje množství prospěšných bifidobakterií ve střevě.

Vhodné a nevhodné potraviny

Výběr potravin se liší podle individuální tolerance. Z pohledu FODMAP diety rozdělujeme potraviny na potraviny s vysokým obsahem FODMAP a na potraviny s nízkým obsahem FODMAP. Toto rozdělení je důležité hlavně pro eliminační a reintroduční fázi FODMAP diety, nikoliv pro dlouhodobé dodržování. 

Spousta potravin s vysokým obsahem FODMAP totiž obsahuje současně i prospěšné látky, takže pokud takové potraviny v pořádku tolerujete, není důvod je z jídelníčku úplně vyřazovat.

Skupina potravin	Vhodné	Nevhodné
Zelenina	mrkev, celer, petržel, okurka, hlávkový salát, brambory, lilek, paprika, dýně, rajčata, rukola, v malém množství – červená řepa, brokolice, růžičková kapusta, zelí, batáty, zelené fazolky, cuketa, ředkvičky	artyčoky, chřest, květák, česnek, cibule, houby, hrášek, pórek, vodní meloun
Ovoce	banány, jahody, maliny, borůvky, kiwi, mandarinky, pomeranče, citróny, limetky, ananas, meloun cantaloupe, hroznové víno, brusinky, pomelo, papája, rebarbora, grapefruit v malém množství	jablka, třešně, mango, nektarinky, broskve, hrušky, švestky, blumy, sušené ovoce, meruňky, ostružiny, avokádo, fíky, goji
Mléko, mléčné výrobky a jejich alternativy	mandlové mléko, kokosové mléko, kefír, jogurt bez laktózy, mozzarella, camembert, brie, feta sýr, kozí sýr, čedar, cottage sýr, parmezán, mléko bez laktózy, máslo, ricotta, tvaroh bez laktózy	kravské mléko, kozí mléko, jogurty s obsahem laktózy, pudink, zmrzlina, kondenzované mléko, podmáslí, smetana, mascarpone, sójové mléko, tvaroh (s obsahem laktózy)
Maso	libové maso, ryby	marinované maso a ryby, průmyslově zpracovaná masa
Obiloviny a pseudoobiloviny	ovesné vločky, rýže, quinoa, pohanka, amarant, proso, kukuřice, rýžové nudle, bezlepkové těstoviny, bezlepkový chléb, bezlepkové vločky, soba nudle, cornflakes	pšenice, žito, ječmen a výrobky z nich (pečivo, chléb, vločky)
Luštěniny	tofu, tempeh	většina luštěnin, hummus
Ořechy a semena	makadamové ořechy, pekanové ořechy, piniové ořechy, arašídy, vlašské ořechy, dýňová semínka, lněná semínka, chia semínka, mák, kokos	kešu, pistácie
Ostatní	vejce, rostlinné oleje, olivy	sójová omáčka, ochucovadla
Sladidla a sladkosti	hořká čokoláda, javorový sirup	med, fruktóza, glukózo-fruktózový sirup, kukuřičný sirup, agávový sirup, inulin, isomalt, mannitol, maltitol, sorbitol, xylitol

Ukázkový jídelníček při syndromu dráždivého tračníku

Den 1

• Snídaně: Ovesná kaše v mandlovém mléce s borůvkami
• Svačina: Kukuřičné chlebíky s vařeným vejcem, paprika
• Oběd: Kuřecí prso na paprice s rýží
• Svačina: Tapiokový pudink s banánem
• Večeře: Zapečené rybí filé s rajčaty, paprikou a brambory

Den 2

• Snídaně: Míchaná vajíčka s bezlepkovým pečivem, rajče
• Svačina: Smoothie z banánu, malin a rýžového mléka
• Oběd: : Dušené vepřové s mrkví a bramborem
• Svačina: Bezlaktózový tvaroh s hořkou čokoládou
• Večeře: Pomazánka z cottage sýru, ricotty a pažitky, bezlepkové křehké plátky

Den 3

• Snídaně: Banánové lívance
• Svačina: Jogurt bez laktózy s borůvkami
• Oběd: : Grilovaný losos s vařeným bramborem a rajčatovým salátem
• Svačina: Caprese salát s mozzarellou, rýžové plátky
• Večeře: Krůtí karbanátky s brokolicí

Závěr: Co si z článku odnést?

• Dieta s nízkým obsahem FODMAP (low-FODMAP dieta) je úprava stravy, která pomáhá zmírnit nepříjemné projevy syndromu dráždivého tračníku. Jde o poměrně restriktivní dietu, která by měla mít své opodstatnění. 
• Určitě to není klasická dieta na hubnutí a nedoporučuje se dodržovat v jiných případech než u syndromu dráždivého tračníku. 
• Dieta při dráždivém tračníku se příliš neliší od zdravé a vyvážené stravy a jejím cílem je pouze identifikovat potraviny, které spouštějí nepříznivé příznaky.

Zdroje

1. Magge, S., & Lembo, A. (2012). Low-FODMAP Diet for Treatment of Irritable Bowel Syndrome. Gastroenterology & Hepatology, 8(11), 739-745.
2. Syed, K., & Iswara, K. Low-FODMAP Diet. [cit. 10-11-2024]. In: StatPearls [onlice]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2024 Jan-. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK562224/
3. Bellini, M., Tonarelli, S., Nagy, A. G., Pancetti, A., Costa, F., Ricchiuti, A., de Bortoli, N., Mosca, M., Marchi, S., & Rossi, A. (2020). Low FODMAP Diet: Evidence, Doubts, and Hopes. Nutrients, 12(1), 148.
4. Bertin, L., Zanconato, M., Crepaldi, M., Marasco, G., Cremon, C., Barbara, G., Barberio, B., Zingone, F., & Savarino, E. V. (2024). The Role of the FODMAP Diet in IBS. Nutrients, 16(3), 370.
5. Nanayakkara, W. S., Skidmore, P. M., O'Brien, L., Wilkinson, T. J., & Gearry, R. B. (2016). Efficacy of the low FODMAP diet for treating irritable bowel syndrome: the evidence to date. Clinical and Experimental Gastroenterology, 9, 131-142.
6. Peng, Z., Yi, J., & Liu, X. (2022). A Low-FODMAP Diet Provides Benefits for Functional Gastrointestinal Symptoms but Not for Improving Stool Consistency and Mucosal Inflammation in IBD: A Systematic Review and Meta-Analysis. Nutrients, 14(10), 2072.
7. O'Brien, L., Kasti, A., Halmos, E. P., Tuck, C., & Varney, J. (2024). Evolution, adaptation, and new applications of the FODMAP diet. JGH Open, 8(5), e13066.
8. Black, C. J., Staudacher, H. M., & Ford, A. C. (2022). Efficacy of a low FODMAP diet in irritable bowel syndrome: systematic review and network meta-analysis. Gut, 71(6), 1117-1126.
9. https://www.vyzivaspol.cz/wp-content/uploads/2018/12/dieta-nizky-FODMAP.pdf
10. https://lowfodmapdieta.cz/
11. https://www.fodyfoods.com/blogs/news/ranking-the-best-cheese-for-ibs