Vánoce ve světě: Co jedí a jak slaví sousedé i protinožci

České tradiční vánoční menu zná každý, přesto se krajově liší. A co teprve jiní Evropané a zbytek světa? Každý národ slaví svátky trochu jinak a jí jiná jídla, podle zvyků i typických lokálních plodin.

Naši sousedé

Co se tradic i jídla týče, máme nejblíže k našim slovanským sousedům – Slovensku. Pár podobných prvků však najdeme skoro s každým z našich sousedících států.

Slovensko

Štědrý večer na Slovensku se nazývá Dohviezdný. Protože je tu celkově více věřících než u nás, i do kostelů tu přichází více lidí – evangelíci ještě před večeří, katolické rodiny na klasickou půlnoční.

Závidět bychom Slovákům mohli přísnost v dodržování půstu. Až polovina našich slovenských sousedů skutečně celý den nejí a doufá ve zjevení zlatého telátka nebo ptáčka. Stejně jako v českých nebo polských rodinách i tady nechávají jedno místo u stolu volné pro náhodného kolemjdoucího nebo duši zemřelého.

Tradiční menu se skládá z kapustnice – polévky z kysaného zelí s houbami, opekanců – buchtiček z kynutého těsta, brambor se zelím a luštěnin na spoustu způsobů. Z masa se dříve podávalo vepřové, skopové nebo hovězí. Tradice vánočního kapra sem dorazila až ve 20. století.

Německo

Naši germánští sousedé drží stejně jako my tradici zapalování adventních svíček a postupného otevírání okének adventního kalendáře. Advent je tu také oslavou řemeslníků – všechny místní trhy oplývají nádhernými pracemi uměleckých kovářů, řezbářů a dalších rukodělných mistrů.

Zvyky se krajově liší – v jižním Německu nosí dárky výhradně Ježíšek, na severu sem tam přichází i Weihnachtsmann, dobrý duch Vánoc cestující v plášti divokým zimním větrem.

Tradičním jídlem je drůbež. Husa, kachna a krůta patří k nejoblíbenějším druhům masa. Podávají také různé kompoty a zavařeniny, krajově také klobásy, párky nebo bramborový salát. Rybu, jak ji známe my, hospodyňky chystají jen ve 2 spolkových zemích (v Bavorsku a Baden-Württembersku). Cukroví většinou pečou ještě před adventem.

Rakousko

Rakušané milují Vánoce snad ještě více než my. Každý se snaží zhotovit vlastnoručně aspoň jeden dárek, hospodyně soutěží v počtu napečených druhů vánočního cukroví. Vyrábějí i krásné adventní věnce a svícny, dokonce i jesličky.

Na Štědrý večer chystají hospodyňky ryby, vepřové řízky, ale také zajíce. Jako typický dezert se podává kukuřičná kaše s rozinkami, jablky a likérem z třešní.

Polsko

Protože je hodně Poláků věřících, patří tu Vánoce k významným náboženským svátkům. Betlémy platí za daleko důležitější výzdobu než vánoční stromeček.

Dle tradice chystají polské hospodyňky 12 štědrovečerních chodů – za každý měsíc v roce jeden. Hlavním chodem je pečený krocan nebo krůta, polévkou boršč a dezertem sladké žemle s mákem a rozinkami.

Slavnostním chodem je i oběd 25. prosince, kdy kromě šunky jedí Poláci i speciální klobásy, někdy až metr dlouhé.

Velká Británie

Ostrované z Velké Británie vnímali dlouho Vánoce jako jeden velký karneval. Až poslední desetiletí přenesli Britové oslavy do soukromí rodin. Hlavní svátek nastává 25. prosince, lidé se scházejí už v předvečer. Podává se skromnější menu než u nás – převážně hrachová polévka a teplá šunka.

Hody nastávají 25. prosince. Dříve byl hlavním chodem roastbeef, dnes spíš dozlatova upečený krocan s kaštanovou nádivkou. Typickým dezertem je vánoční pudink nebo sladký bochánek připomínající biskupský chlebíček.

Dárky v Británii nenosí Ježíšek, ale sv. Mikuláš, známý jako Santa Claus. Hodným dětem naděluje, zlobivé trestá uhlím, ohořelým dřevem nebo rašelinou.

USA

Američané slaví Vánoce podobně jako Britové. Snad ještě víc si zakládají na výzdobě domů ve snaze přilákat Santu obtěžkaného dárky právě do jejich komína. Na Štědrý den lidé pořádají různé večírky. Nezadané dívky, které se ocitnou pod jmelím, smí každý beztrestně políbit.

Hlavní vánoční chod představuje pečený krocan s nádivkou, podávaný většinou v omáčce z chřestu s bramborami, zeleninou a zavařeninou. Jako dezert mají rovněž pudink nebo sladké koláče s čerstvým ovocem.

Jižní Evropa

Itálie

V Itálii představují Vánoce významné rodinné svátky. Lidé chodí do kostelů, ulicemi zní koledy. Jesličky mají doma snad všichni. Itálie totiž patří k tradičním centrům betlemářského umění. Naopak vánoční stromečky tu strojí až od konce 1. světové války. Dárky ale děti dostávají až 6. ledna.

K typickým jídlům v Itálii patří ryby, hlavně úhoř. Symbolizuje hada z ráje. Dále pak plněná zvěřina, artyčoky, pečené kuře. Z příloh polenta a kukuřičná kaše.

Chorvatsko

Většina Chorvatů je věřících a vánoční svátky tu patří k nejdůležitějším hned po Velikonocích. V domácnostech nechybí spousta svíček ani jesličky.

O Štědrém dnu se tu tradičně příliš nehoduje, naopak hodně lidí dříve drželo přísný půst. Vynahrazují si to následující den, kdy se stoly prohýbají vepřovým masem a bohatě plněnými bábovkami.

Řecko

Řekové milují oslavy a slavnostní hostiny. Štědrovečerní patří k těm největším v roce. Hlavní chod ve většině domácností představují ryby. Někdo ale dává přednost pečenému seleti nebo jehněti na roštu. Stoly se prohýbají pod kopou zeleniny i ovoce.

Dárky tu roznáší 24. prosince Svatý muž. Někde je místo pod stromečkem nechává pod betlémem, který nechybí v žádné rodině.

Španělsko

Zpěv, hudba, tanec. To jsou celí Španělé a stejně slaví i Vánoce. Milují však i jesličky a celkově uctívání Jezulátka.

Jako hlavní chod podávají na Štědrý den jehněčí nebo kůzlečí maso se zeleninou a ovocem. Hodně staví také na sladkých moučnících – mandlové koláče s ovocem nebo citronové dortíky. O lásce k jídlu svědčí i fakt, že tradiční dárky Španělé nenadělují. Dávají si koše plné dobrého jídla a pití.

Austrálie

V čase našeho adventu a Vánoc vrcholí u „protinožců“ léto. Děti si užívají letních prázdnin. Přesto většina rodin Vánoce slaví – a to u vody a stromku v květináči.

Také vánoční hostina probíhá formou pikniku pod otevřeným nebem. Dominují na něm studené obložené mísy, saláty a zákusky. Kdo je ochutnal, říká, že jsou pro naše jazýčky dosti přeslazené. Kdo chce přece jen maso, dá si lehkou drůbež nebo hamburger.

Zajímavé trávení svátků, co říkáte? My asi přece jen zůstaneme u těch tradičních, českých. Přejeme každému krásné a klidné svátky podle svých přání.