Vysoký krevní tlak: Příznaky, důsledky, léčba a jídelníček při hypertenzi

Vysokému krevnímu tlaku se říká „tichý zabiják“. Často totiž nebolí, jeho příznaky nemusí být viditelné mnoho let a jeho prvním projevem bývají až vážné komplikace jako mozková příhoda nebo srdeční zástava. Co všechno byste měli o vysokém tlaku vědět a jak ho snížit?

Co je to hypertenze?

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak je stav, kdy je krevní tlak zvýšen nad normální úroveň. Vysoký krevní tlak patří mezi nejčastější onemocnění srdečně-cévního systému, kterým trpí až 40 % dospělé populace.¹

Krevní tlak udává sílu krve, která tlačí na stěny cév při pumpování srdce. O vysokém krevním tlaku mluvíme tehdy, když je tato síla příliš velká. Za normální krevní tlak se považuje hodnota 120/80 mmHg a za vysoký krevní tlak jsou považovány opakovaně naměřené hodnoty vyšší než 140/90 mmHg.

Krevní tlak může kolísat během dne. Vyšší hodnotu krevního tlaku si můžeme naměřit například po intenzivní fyzické aktivitě, při stresu, ale třeba i během návštěvy lékaře (tzv. syndrom bílého pláště). Neznamená to ovšem hned, že máme hypertenzi. O hypertenzi mluvíme až v momentě, kdy je vysoký krevní tlak naměřen v klidové situaci ve 2 ze 3 měření.

Jak správně měřit krevní tlak?

• měření provádíme v sedě nejméně po 5 minutách klidu
• paže musí být opřená
• během měření se nesmí mluvit
• měření krevního tlaku se provádí 3× po sobě v intervalu 1–2 minut

Hodnoty krevního tlaku

Při měření hodnot krevního tlaku nás zajímají dvě hodnoty – systolický tlak a diastolický tlak. Hodnoty krevního tlaku se uvádějí za sebou a oddělují se lomítkem. Vyšší hodnota, tedy systolický tlak udává tlak v cévách během stahu srdce a vypuštění krve do krevního oběhu. Nižší hodnota, diastolický tlak uvádí tlak během relaxace srdečního svalu v době, kdy je srdce uvolněné.

Podstatně vyšší by neměla být ani jedna z měřených hodnot krevního tlaku. Nicméně z hlediska možných rizik a komplikací, je obecně za důležitější považována hodnota systolického tlaku (první číslo). Hodnota krevního tlaku se udává v mmHg, tedy v milimetrech rtuťového sloupce tlakoměru. Normální hodnoty krevního tlaku a hypertenze najdete v následující tabulce.^{2, 3, 4}

Kategorie	Systolický krevní tlak	Diastolický krevní tlak
Optimální krevní tlak	<120	<80
Normální krevní tlak	120 až 129	80 až 84
Vyšší normální krevní tlak	130 až 139	85 až 89
Hypertenze mírná (1. stupně)	140 až 159	90 až 99
Hypertenze středně závažná (2. stupně)	160 až 179	100 až 109
Hypertenze závažná (3. stupně)	≥180	≥110
Izolovaná systolická hypertenze	≥140	<90

Hypertenze jako „tichý zabiják“. Nebolí, ale může přivodit velké problémy

Vysoký krevní tlak představuje vážný zdravotní problém. Spousta lidí o něm ale přesto vůbec neví. Hypertenze totiž nijak nebolí, dokud se nerozvinou první zdravotní komplikace. Jenže to už je často příliš pozdě. Pokud je krevní tlak moc vysoký, musí srdce pracovat usilovněji, aby dodalo dostatek krve a kyslíku do orgánů a tkání v těle. To klade na srdce a cévy obrovské nároky.

Příznaky hypertenze

Příznaky vysokého krevního tlaku bývají nespecifické a člověk si je hned nespojí s hypertenzí. Objevuje se bolest na hrudi, dlouhodobá únava, bolesti hlavy, bušení srdce, šum nebo zvonění v uších, nepravidelný srdeční tep a závratě.^{5, 6} Příznaky hypertenze se na první pohled mohou snadno zaměnit za méně závažný problém. Hypertenze na sebe tedy většinou upozorní až závažnými zdravotními stavy.

Mezi hlavní komplikace vysokého krevního tlaku patří cévní mozková příhoda (mrtvice), infarkt myokardu, poškození ledvin, srdečně-cévní choroby a u mužů může také docházet k erektilní dysfunkci. Většina z těchto komplikací je ovšem nevratná. Z tohoto důvodu je důležité včas zachytit problém s vysokým krevním tlakem a zahájit odpovídající léčbu.^{7, 8, 9}

Příčiny vysokého krevního tlaku

Hypertenzi dělíme podle příčiny na primární a sekundární. Primární hypertenze postihuje asi 90 % lidí s vysokým krevním tlakem⁷ a na jejím vzniku se podílí nezdravý životní styl, nadváha a obezita, špatné stravovací návyky (nadbytek tuků, cukrů a soli v jídelníčku), nedostatek pohybu, chronický stres, kouření a nadměrná konzumace alkoholu. Roli hrají také genetické predispozice.

Sekundární hypertenze je méně častá (asi 10 % případů⁷) a souvisí s jiným onemocněním, jako je cukrovka, porucha endokrinního systému (onemocnění nadledvin, štítné žlázy, centrálního nervového systému), onemocnění ledvin nebo spánková apnoe. Sekundární hypertenze může být způsobena také těhotenstvím (postihuje 5–10 % těhotných žen¹⁰), užíváním drog či autoimunitním onemocněním.

Vysoký krevní tlak – rizikové faktory

• nadváha a obezita
• nezdravé stravování
• nadměrné solení
• nedostatek pohybu
• vyšší věk
• hormonální nerovnováha
• nadmíra stresu
• kouření
• nadměrná konzumace alkoholu
• genetická predispozice

Trápí vás vysoký krevní tlak? Pomůže pohyb, hubnutí a úprava stravy

Snížit krevní tlak lze v drtivé většině přirozenou cestou – důležitá je především úprava životosprávy. 

Na místě je začít jíst zdravě, omezit množství soli v jídle, zařadit do jídelníčku více zeleniny a ovoce, snížit příjem cukrů a živočišných tuků, omezit konzumaci alkoholu, zanechat kouření, pravidelně se hýbat, dbát na dostatečný a kvalitní spánek, udržovat si zdravou tělesnou hmotnost, a v neposlední řadě omezit stres.

1. Jezte zdravě

Zaměřte svůj jídelníček na přirozené a minimálně průmyslově zpracované potraviny, zejména na zeleninu, ovoce, libové maso, ryby, méně tučné mléčné výrobky bez přidaného cukru, celozrnné obiloviny, luštěniny, brambory a zdraví prospěšné tuky (ořechy, semena, rostlinné oleje, avokádo). Na druhou stranu omezte konzumaci polotovarů, sladkostí, cukru, jemného pečiva, potravin z rafinované bílé mouky, smažených jídel, slazených nápojů a jídel z fast foodu.

2. Přidejte pohyb

Pravidelný pohyb je důležitý pro zdravý srdečně-cévní systém a optimální krevní tlak.¹¹ Fyzická aktivita pomáhá v prevenci vysokého krevního tlaku a u lidí s hypertenzí snižuje krevní tlak na bezpečnější úroveň. Ideální jsou především aerobní (vytrvalostní) aktivity – vhodná je svižná chůze, jízda na kole, běh, plavání nebo turistika. 

Silový trénink může také pomoci snížit krevní tlak, ale měl by být přizpůsoben možnostem daného člověka. Pohybu bychom se měli věnovat alespoň 30 minut denně.

3. Omezte sůl

Sůl, respektive sodík, je pro naše tělo nepostradatelný prvek. Jak se ale správně říká – všeho moc škodí. Sůl zadržuje vodu v těle, což následně zvyšuje krevní tlak. Zvyšuje se totiž objem tekutin v krevním oběhu, který pak tlačí na stěny cév a dochází k nárůstu tlaku krve.¹² Vysoký příjem soli navíc představuje nadměrnou zátěž pro ledviny.

Češi konzumují až trojnásobně více soli než je doporučováno. V současné době konzumujeme asi 14–15 gramů soli za den, přičemž doporučená denní dávka je cca 6 g soli.¹³

Když se bavíme o omezení soli, nemáme na mysli pouze sůl, kterou si dosolujeme naše jídla. Vysoké množství skryté soli obsahuje i spousta potravin, zejména těch průmyslově zpracovaných. Vyhnout bychom se měli hlavně pravidelné konzumaci polotovarů, instantních jídel, konzervovaných potravin, uzenin, příliš slaných sýrů, bramborových lupínků nebo solených ořechů.

4. Zvyšte příjem zeleniny a ovoce

Zelenina a ovoce jsou bohatými zdroji draslíku, který snižuje krevní tlak a chrání před svalovými křečemi. Draslík jednoduše působí na krevní tlak opačným způsobem než sodík – sodík krevní tlak zvyšuje, zatímco draslík krevní tlak snižuje.

Dostatek draslíku je důležitý i pro vedení signálů v nervovém systému a srdci, takže nás chrání před nepravidelným srdečním tepem. Zařaďte proto do jídelníčku alespoň 400 gramů zeleniny a 100 až 200 gramů ovoce za den. Na draslík jsou bohaté hlavně banány, meruňky, špenát, rajčata, avokádo, citrusy, fazole, červená řepa a bobulovité ovoce.

5. Snižte míru stresu

Chronický stres je jedním z faktorů, který může přispět k vysokým hodnotám krevního tlaku a poškození cév. Stresu se sice vždy úplně vyhnout nemůžeme, ale můžeme alespoň ovlivnit to, jak na něj budeme reagovat.

Tipy, jak lépe zvládat stres:

• zařaďte do svého dne relaxační aktivity – masáž, saunu, meditaci, dechová cvičení nebo jógu
• soustřeďte se na své priority
• méně důležité úkoly odložte na později
• plánujte si den dopředu
• nesnažte se dělat příliš mnoho věcí najednou
• naučte se říkat „ne“
• udělejte si čas na odpočinek a na aktivity, které vás baví
• pravidelně se věnujte pohybu
• dbejte na dostatek spánku
• provětrejte si hlavu při pobytu v přírodě

6. Skoncujte s kouřením

Kouření poškozuje cévy a zvyšuje krevní tlak. Kromě toho přispívá k ateroskleróze (kornatění tepen) a inzulinové rezistenci s rizikem rozvoje cukrovky 2. typu. Z tohoto důvodu je nejlepším řešením při prevenci i léčbě hypertenze zanechat kouření úplně.

7. Snižte příjem alkoholu

Pravidelné pití alkoholu, stejně jako jednorázová nadměrná konzumace alkoholu neprospívá našim cévám, krevnímu tlaku, ani srdci.¹⁵ Alkohol totiž přispívá k poškození cév, ateroskleróze, ale i k poruchám ledvin a jater. Pokud alkohol úplně vypustit nedokážete, vyhněte se alespoň tvrdému alkoholu a vyměňte ho raději za přiměřené množství kvalitního červeného vína nebo piva (doporučuje se maximálně sklenka vína nebo jedno pivo denně).

8. Udržujte si zdravou váhu

Krevní tlak se často zvyšuje s přibývající tělesnou hmotností, proto je důležité udržovat si zdravou váhu. Při vysokém krevním tlaku je jednou z nejúčinnějších změn právě hubnutí. Pokud má člověk nadváhu nebo obezitu, i malá ztráta tělesné hmotnosti může přispět k viditelnému snížení krevního tlaku.

A jak by měla vlastně vypadat ideální váha? Optimální váha by se měla hodnotit podle více měřítek, protože samotná tělesná hmotnost dostatečně nevypovídá o zdravotním stavu člověka.

Pro stanovení optimální tělesné hmotnosti se využívají následující kritéria:

• BMI 18,5 až 24,9¹⁶
• WHR (poměr pasu k bokům) 0,8 a méně u žen a 0,9 a méně u mužů¹⁷
• 10–20 % tělesného tuku u mužů a 18–28 % tělesného tuku u žen^{18, 19}

DASH dieta: co je zač a jak pomůže s vysokým krevním tlakem?

Pod písmenky DASH se skrývá anglické pojmenování Dietary Approaches to Stop Hypertension neboli výživové postupy určené ke snížení hypertenze. Cílem DASH diety je snížit krevní tlak a předejít jeho opětovnému zvýšení.

Jak dieta DASH vlastně vypadá? V principu nejde o žádnou dietu, ale o změnu stravovacích návyků k lepšímu. DASH dieta je bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny, nízkotučné mléčné výrobky, ryby a libové maso. V menším množství se konzumují i luštěniny a zdravé tuky (ořechy, semínka, kvalitní rostlinné oleje, avokádo a olivy).

DASH dieta obsahuje dostatek vlákniny, bílkovin, vitaminů, minerálních látek a nenasycených tuků, zatímco limituje příjem soli, cukru a nasycených tuků. Díky širokému výběru potravin si může člověk připravit opravdu velmi chutný a pestrý jídelníček.

DASH dieta má mnoho zdravotních benefitů. DASH dieta snižuje cholesterol v krvi, působí příznivě na cukrovku druhého typu a snižuje riziko vzniku srdečně-cévních chorob. DASH dieta je doporučována nejen ze zdravotního hlediska, ale má pozitivní výsledky i při hubnutí.

Principy DASH diety

• preferujte přirozené a celistvé potraviny
• omezte konzumaci průmyslově zpracovaných potravin
• snižte příjem soli a k dochucení jídel používejte bylinky – podle příjmu sodíku se DASH dieta dělí na standardní a nízkosodíkovou
  a) standardní DASH dieta – maximálně 2 300 gramů soli, tedy méně než jedna čajová lžička
  b) nízkosodíková DASH dieta – maximálně 1 500 miligramů soli denně, tedy zhruba ¾ čajové lžičky
• zvyšte přísun zeleniny a ovoce
• omezte nasycené tuky – tučná masa a uzeniny, plnotučné mléčné výrobky, sádlo, máslo
• zvyšte přísun zdravých tuků – tučné ryby, ořechy, semínka, avokádo, rostlinné oleje (olivový, lněný, avokádový)
• vynechte potraviny obsahující přidané cukry – slazené nápoje, sladkosti, křehké a jemné pečivo, dorty, zákusky, koláče
• zařaďte do jídelníčku celozrnné obiloviny
• nahraďte bílé pečivo celozrnným nebo žitným
• preferujte nízkotučné mléčné výrobky
• z masa vybírejte hlavně libovou drůbež (nejlépe kuřecí či krůtí prsa) a ryby
• omezte konzumaci alkoholu a zanechte kouření

Léky na vysoký krevní tlak: Komu pomohou a kdy jsou zbytečné?

Pokud je hypertenze plně rozvinutá nebo se projevily její následky v podobě komplikací jako infarkt myokardu nebo mrtvice, okamžitě se nasazují léky na snížení krevního tlaku. 

Mezi léky užívané na snížení vysokého krevního tlaku patří diuretika, ACE inhibitory, betablokátory, blokátory kalciového kanálu, centrálně působící antihypertenziva a další. Tyto léky mají často bohužel různé vedlejší účinky (bolesti hlavy, závratě, ospalost, problémy s trávením).

V první řadě je proto důležité se zaměřit na rizikové faktory a postupně je odstranit. Pokud nejsou hodnoty krevního tlaku tak alarmující a nevyskytují se žádné zdravotní komplikace, postačí systémová opatření. 

V případě sekundární hypertenze je nutné léčit chorobu, která hypertenzi způsobila. Ať už je ale příčina jakákoliv, léčba hypertenze se neobejde bez změny životního stylu.

Ukázkový jídelníček při hypertenzi

1. den

• Snídaně: ovesná kaše s polotučným mlékem a jahodami
• Dopolední svačina: nízkotučný jogurt s jablkem a hrstí nesolených oříšků
• Oběd: kuřecí prsa dušená na zelenině s celozrnnou rýží
• Odpolední svačina: žitný chléb s ředkvičkovou pomazánkou ze žervé a nízkotučného tvarohu
• Večeře: pečený pstruh s vařenými brambory a rajčatovým salátem

2. den

• Snídaně: celozrnný toustový chléb se 100% arašídovým máslem a neochuceným kefírem
• Dopolední svačina: ovocné smoothie s nízkotučným tvarohem a chia semínky
• Oběd: červená čočka s mrkví a vařeným vejcem
• Odpolední svačina: celozrnný rohlík s kuřecí prsní šunkou, čerstvá zelenina
• Večeře: zeleninový kuskus s tuňákem ve vlastní šťávě a trochou olivového oleje

3. den

• Snídaně: müsli bez přidaného cukru s bílým jogurtem (3 % tuku) a borůvkami
• Dopolední svačina: špízy s 30% tvrdým sýrem a melounem
• Oběd: krůtí prsa na žampionech, celozrnné těstoviny
• Odpolední svačina: caprese salát z mozzarelly light, rajčat a trochy olivového oleje
• Večeře: brambory vařené ve slupce a dip z nízkotučného tvarohu a pažitky

Závěr: Vysoký krevní tlak a změna životního stylu

• Neléčená hypertenze představuje značné riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění.
• Nepodceňujte proto prevenci a nevynechejte pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, jejichž součástí je právě i měření krevního tlaku.
• Při zvýšeném krevním tlaku často pomůže jednoduché řešení v podobě změny životního stylu, zejména úpravy jídelníčku.

Zdroje

1.      https://kardiologickecentrum.agel.cz/o-centru/novinky/220517-hypertenze.html

2.      Tesař, V. (2002). Cílové hodnoty při léčbě hypertenze. Interní medicína, 3, 9–11.

3.      Dolejšová, M., & Filipovský, J. (2007). Arteriální hypertenze. Medicína pro praxi, 6. 253–254.

4.      National High Blood Pressure Education Program. (2004). The Seventh Report of the Joint National Committee on Prevention, Detection, Evaluation, and Treatment of High Blood Pressure. Bethesda (MD): National Heart, Lung, and Blood Institute (US). Table 3, Classification of blood pressure for adults. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK9633/table/A32/

5.      Peňázová, V. (2006). Hypertenze. Medicína pro praxi, 6(2), 100–103.

6.      Ashley, E. A., & Niebauer, J. (2004). Cardiology Explained. London: Remedica, Chapter 6, Hypertension. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK2217/

7.      Oparil, S., Acelajado, M. C., Bakris, G. L., Berlowitz, D. R., Cífková, R., Dominiczak, A. F., Grassi, G., Jordan, J., Poulter, N. R., Rodgers, A., & Whelton, P. K. (2018). Hypertension. Nature Reviews Disease Primers, 4, 18014.

8.      Singh, S., Shankar, R., & Singh, G. P. (2017). Prevalence and Associated Risk Factors of Hypertension: A Cross-Sectional Study in Urban Varanasi. International Journal of Hypertension, 5491838.

9.      Mills, K. T., Stefanescu, A., & He, J. (2020). The global epidemiology of hypertension. Nature Reviews Nephrology, 16(4), 223–237.

10.   Khedagi, A. M., & Bello, N. A. (2021). Hypertensive Disorders of Pregnancy. Cardiology Clinics, 39(1), 77–90.

11.   Lopes, S., Mesquita-Bastos, J., Alves, A. J., & Ribeiro, F. (2018). Exercise as a tool for hypertension and resistant hypertension management: current insights. Integrated Blood Pressure Control, 11, 65–71.

12.   Grillo, A., Salvi, L., Coruzzi, P., Salvi, P., & Parati, G. (2019). Sodium Intake and Hypertension. Nutrients, 11(9), 1970.

13.   Gabrovská, D., & Chýlková, M. (2017). Slaná fakta o soli aneb je sůl nad zlato? Praha: Potravinářská komora České republiky, 2017. ISBN 978-80-88019-18-3.

14.   Virdis, A., Giannarelli, C., Neves, M. F., Taddei, S., & Ghiadoni, L. (2010). Cigarette smoking and hypertension. Current Pharmaceutical Design, 16(23), 2518–2525.

15.   Tasnim, S., Tang, C., Musini, V. M., & Wright, J. M. (2020). Effect of alcohol on blood pressure. Cochrane Database of Systematic Reviews, 7(7), CD012787.

16.   Nuttall, F. Q. (2015). Body Mass Index: Obesity, BMI, and Health: A Critical Review. Nutrition Today, 50(3), 117–128.

17.   Czernichow, S., Kengne, A. P., Stamatakis, E., Hamer, M., & Batty, G. D. (2011). Body mass index, waist circumference and waist-hip ratio: which is the better discriminator of cardiovascular disease mortality risk?: evidence from an individual-participant meta-analysis of 82 864 participants from nine cohort studies. Obesity Reviews, 12(9), 680–687.

18.   Gallagher, D., Heymsfield, S. B., Heo, M., Jebb, S. A., Murgatroyd, P. R., & Sakamoto, Y. (2000). Healthy percentage body fat ranges: an approach for developing guidelines based on body mass index. The American Journal of Clinical Nutrition, 72(3), 694–701.

19.   Tomlinson, D. J., Erskine, R. M., Morse, C. I., & Onambélé, G. L. (2019). Body Fat Percentage, Body Mass Index, Fat Mass Index and the Ageing Bone: Their Singular and Combined Roles Linked to Physical Activity and Diet. Nutrients, 11(1), 195.