Zpovídáme blogerku Gazdinu: Z dětství jsem si odnesla spoustu nezdravých návyků

Jak Gazdina sama přiznává, ve světě food blogerů je úplným nováčkem. Recepty, které publikuje na svých sociálních sítích, tomu podle nás rozhodně neodpovídají. Rozhodli jsme je ji vyzpovídat a její báječnou tvorbu ukázat i vám.

1. Mohla by ses v krátkosti představit našim čtenářům?

Jsem žena, kterou baví vaření, pečení, manžel a víno. Ne vždy nutně v tomto pořadí :)) Tohle je asi ta nejstručnější definice mě jako Gazdiny.

2. Jak dlouho bloguješ a co tě k tomuto rozhodnutí přimělo?

Gazdina je můj první blogerský počin. Oficiálně existuje teprve půl roku, ale nápad na jeho založení se mi v hlavě rodil déle než rok.

Vždycky mě bavilo fotit, vařit i psát, tak jsem si řekla, proč to nespojit a třeba to bude bavit i někoho dalšího.

Začala jsem si o tom víc přemýšlet, zkoušela jsem sepisovat a fotit první recepty až z toho nakonec opravdu vznikl blog.

3. S jakou vizí sis blog založila a proč je jeho hlavní tematikou právě jídlo?

Představovala jsem si, jak by bylo fajn, kdyby můj recept zaujal někoho natolik, že si ho zkusí taky uvařit a zda mu bude vůbec chutnat stejně jako mně.

Můj blog nemá nikoho o ničem přesvědčovat, ale jen inspirovat.

Před dvěma lety jsem si prošla takovou menší stravovací revolucí a začala jsem nejen jídlo, ale vůbec celé své bytí vnímat úplně jinak. S tím se změnil i můj styl vaření a pečení.

Právě tehdy nějak přirozeně přišla první myšlenka na blog, skrz který se budu moct podělit o své recepty i s ostatními.

4. Zastáváš v oblasti výživy nějakou filozofii?

Dávám přednost kvalitě před kvantitou. To je asi to jediné, co ve své stravě řeším. Nejsem vegetarián ani vegan, miluju maso, vejce i máslo, a pokud to jde, snažím se vybírat kvalitnější potraviny, i přesto, že bývají dražší a tím pádem jich třeba koupím méně. Ne vždycky jsem to ale tak měla.

Z dětství jsem si nesla spoustu nezdravých stravovacích návyků. Trvalo to, nebylo to vůbec jednoduchý, ale většinu se mi snad už podařilo odbourat.

Na druhou stranu to ani příliš nehrotím, takže když už mám chuť na pizzu, vychutnám si ji bez výčitek. Druhý den si pak dám trochu střídmější režim a svět je zase v rovnováze 🙂

5. Sdílí stejný pohled na stravování i tvé blízké okolí?

Manželovi nic jiného nezbývá, když chce mít teplé večeře 😀 Ale ne, my jsme se, naštěstí, do těch stravovacích změn pustili společně.

Uznávám, že se ze začátku tvářil podezíravě. To, když jsem najednou začala dělat bramboráky z cukety a do koláče dávat místo klasické mouky mleté mandle.

Naštěstí v dnešní době existuje takových alternativ snad ke všemu, že uvaříte, nebo upečete zdravě a na chuti to mnohdy ani nepoznáte. A věřím, že kdyby mu to nechutnalo, tak se ozve 🙂

6. Kdybys měla pro své nejbližší sestavit tříchodové menu, z čeho by se skládalo?

Nejsem úplně předkrmový typ, takže prvním chodem by byla rozhodně nějaká polévka, nejspíš kuřecí nebo hovězí vývar s klasickým drobením, které miluju už od malička.

Jako hlavní chod bezpochyby pořádný kus masa s grilovanou zeleninou, anebo šťouchanými brambory s cibulkou a slaninou.

Na závěr nějaký čokoládový dezert se šlehačkou.

7. Vraťme se ke tvému blogu, na němž recepty doprovází krásné fotografie. Fotíš sama nebo s něčí pomocí?

Děkuju! Všechny fotografie si fotím sama.

8. Jak dlouho se fotografování věnuješ a jakou techniku používáš?

Focení mě vždycky strašně zajímalo. Jedna má kamarádka mi dokonce kdysi řekla, že jsem prý už na základní škole říkala, že jednou budu fotografka 🙂

Intenzivně jsem začala fotit asi v třiadvaceti letech, kdy pro mě byly mé abstraktní fotografie ventilem všech těch pocitů, které v sobě mladý člověk má. Ale protože je otázka mířená asi hlavně na food fotky, tak ty dělám tak dlouho (resp. tak krátce) jako blog samotný.

Pokud jde o techniku, fotím zrcadlovkou.

9. Jak dalece fotky upravuješ a kolik času ti jejich samotná úprava zabere?

Úplně nejvíc času strávím spíše stylingem a focením. Samotná úprava fotek je pak otázkou několika málo minut. A stačí mi k tomu PS Lightroom, kde upravím jen to základní – stíny, jas, kontrast, živost barev. Žádné velké retuše se nekonají.

Možná úplně nejnáročnější fáze přichází až tehdy, kdy vybírám finální fotku. S tím mi pokaždé pomáhá i můj muž.

10. Co bys poradila těm, kteří přemýšlejí o založení si vlastního food blogu?

Ať se zkusí zeptat nějaké zkušeného food blogera 🙂 A pak bych asi dodala, že založení vlastního food blogu není nic složitého. Ujasněte si koncept blogu, rozmyslete si název, registrujte doménu a pak se vrhněte na samotný web.

Abyste mohli začít blogovat, tak nemusíte být žádný programátor. Existuje spousta webových editorů a platforem, na kterých si můžete zdarma vybrat z už připravených šablon.

Celý ten proces, kdy tvoříte něco svého, je vlastně hrozně zábavný a inspirativní.

11. Jaké plány máš s blogem do budoucna ty sama?

Dál si vařit, fotit a psát. Kromě jídla bych jednou ráda otevřela i jiná témata. S tím vlastně počítám už od začátku a moc se těším, až na to přijde čas.

Děkujeme za rozhovor a přejeme úspěšné pokračování ve food blogování, stejně tak i ve sdílení dalších bezpochyby zajímavých témat!