Zpovídáme Míšu z Yummy Paleo: Opravdovým jídlem ke zdraví

Problémy s potravinovými alergiemi a ekzémy přivedly Míšu až k paleo stravě. Chcete také očistit své tělo? Čtěte Míšiny tipy.

1. Kým je Míša v pěti větách?

Jsem zakladatelka food blogu Yummy Paleo (dříve Yummy Mummy Foodie), máma dvou dětí, vášnivá fotografka a vyznavatelka zdravého životního stylu.

Na paleo stravu nedám dopustit, protože se v ní skrývá jedna zásadní pravda – „We are whatever we eat has eaten“. Miluju vývar, sport a svou rodinu.

2. Co tě přivedlo k paleo stravě a v čem vnímáš její největší benefity oproti jiným výživovým směrům?

K paleo stravě jsem se dostala díky svým potravinovým alergiím a kožním problémům, které mě trápily dlouhé tři roky.

Změnit kompletně jídelníček bylo tenkrát mou poslední šancí, jak zkusit něco změnit přirozenou cestou. Neměla jsem co ztratit, a tak jsem vyzkoušela americký nutriční restart – program Whole30. Ten jsem si protáhla na 60 dní a vlastně u něho v jednodušší formě paleo stravování zůstala až dodnes.

3. Co je podstatou programu Whole30 a všimla sis na sobě po jeho dokončení nějakých změn?

Podstatou programu je nutriční restart. Během 30 dní se skládá jídelníček ze tří až čtyř stejně velkých jídel za den, která jsou bohatá na bílkoviny v bio kvalitě (maso, ryby, vejce), zeleninu, zdravé tuky (avokádo, olivy, kokos, olivový a kokosový olej, ořechy, atd…) a ovoce.

Mnoho lidí si myslí, že budou mít mezi jídly hlad, ale není se opravdu čeho bát. Stačí najít takovou velikost porce, která nasytí po celou dobu mezi jídly (což je alespoň 4 hodiny).

Obecně by každé jídlo mělo zahrnovat porci kvalitních bílkovin o velikosti jedné až dvou dlaní, zbytek talíře pak doplňuje zelenina. U ovoce se doporučují dvě porce za den o velikosti pěsti. Každé jídlo by pak mělo být doplněno jedním a více zdroji zdravého tuku (velikosti se liší dle konkrétního tuku).

Tělo se za nějakou dobu „přeprogramuje“, střeva se uzdraví a jelikož tělo nebude přijímat žádné průmyslově zpracované potraviny plné sacharidů, začne tělo energii získávat z tuků.

Nejlepší na tom je, že máte stále stejnou hladinu energie, ať už bude ráno, odpoledne nebo večer. Po 30 dnech tohoto stravování se doporučuje znovu zařadit jednotlivé kategorie potravin, které měly přísný zákaz. A to postupně a s odstupem, aby člověk zjistil, jak na něho daná potravina působí a mohl ji tak případně vyřadit/zařadit nastálo podle projevů na těle a trávení. 

Program Whole30 má i jiná pevná pravidla jako: nekouřit, nepít alkohol a nestoupat na váhu. Při jeho sestavení vycházeli autoři z faktu, že si člověk zautomatizuje určité vzorce chování po 28 dnech. A to skutečně funguje.

Pamatuju si, že první zlepšení a zahojení kůže po ekzémech a vyrážkách nastalo po 3 týdnech programu Whole30. Po 30 dnech po nich nebylo ani památky. Dodnes se nevrátily a já mohla zařadit zpátky do jídelníčku i skupiny potravin jako peckovice, malvice, ořechy, kořenovou zeleninu – na které jsem dříve také alergicky reagovala.

4. Výběr potravin pro tvorbu jídelníčku je přímo úměrný zdraví. Mohla bys svůj výrok blíže rozvést?

To se zase vrátím na začátek. „We are whatever we eat has eaten“. Je důležité přemýšlet o tom, odkud naše jídlo, které domů kupujeme, pochází. A čím se maso, které si servírujeme, krmilo. V dnešní době je bohužel mezi kvalitou obrovský rozdíl.

Já preferuju farmářské lokální a sezónní potraviny. Ovozel (ovoce a zeleninu) nejraději kupuju na Svět bedýnek nebo farmářských trzích, pokud nemám v létě zrovna úrodu z máminy zahrádky. Ale jasně, že si koupím i avokádo, mango i jiné nelokální potraviny čas od času…

Ale co je zcela zásadní v dnešní době, je kvalita masa, vajec a mléčných výrobků. Opět volím farmářské a bio nebo od sousedů.

Výživa člověka se skutečně obejde bez lepku, bez cukru a všech jeho forem. Bez nekvalitních živočišných výrobků. A především bez průmyslově zpracovaných potravin obecně.

5. Chuť seznámit veřejnost s paleo stravou i 30denním restartem tě přiměla k založení blogu, který se stal co nevidět velmi oblíbeným. Čím si úspěch vysvětluješ?

Při zakládání blogu šlo spíš o chuť se podělit o svůj vlastní příběh a vlastní pocit motivace. Myslím, že veřejným sdílením (ať už na Facebooku, Instagramu, webu) při snaze něco změnit a dokončit ve svém životě, si jenom pomůžeme a namotivujeme se mnohem více. A reakce od okruhu sledujících už jsou pak jenom příjemným bonusem.

Každopádně s postupem času si paleo stravování – mimo jiné i jako jeden ze způsobů nízkosacharidového (lchf) a „cukrfree“ stravování – získalo v České republice větší a větší pozornost. A odtud asi plyne i můj skromný úspěch…

Myslím, že je to především tím, že lidem přestává být lhostejné, co si domů kupují a v jaké kvalitě. Už vědí, že změnou stravy lze opravdu zlepšit svůj zdravotní stav. A na tom mají, dovolím si tvrdit, hlavní zásluhy především sociální sítě. Protože jsou rychlé, protože jsou globální. Najednou jsou k dostání kvalitní informace všude kolem nás.

6. Bodovalas také v soutěži Food blog roku v kategorii Objev roku 2016. Otevřelo ti krásné první umístění dveře k novým příležitostem?

Když se zpětně otočím za vyhlášením soutěže, opravdu vlastně nevím, čím jsem si tak zasloužila hlasy poroty. Bylo to opravdu neuvěřitelné. Byla jsem totiž spíš takový zapálený patlálek 😀

Každopádně umístění mi otevřelo dveře k pár rozhovorům v magazínech, nejspíš i k několika desítkám e-mailů s návrhem barterových spoluprací, které jsem spíše odmítala, protože by to prostě nebylo to pravé propojení mého zaměření a produktů oněch firem.

Co mi ale umístění rozhodně dodalo, byla motivace k tomu, abych se v dosavadní práci zlepšila. Zbožňuju focení už odmala, kdy jsem si v deváté třídě koupila z pečlivě našetřených peněz svůj první fotoaparát. A myslím si, že jsem od vyhlášení soutěže do dnešního dne ušla výrazný kus cesty.

Konečně jsem před časem spustila i kompletně nový web, na kterém jsem pracovala od začátku roku 2019 úplně sama. Od návrhu šablony až po realizaci. A jsem na něj vážně pyšná.

7. Jakým způsobem nad obsahem blogu přemýšlíš? Chceš ho za každou cenu odlišit od konkurence, která řeší stejnou tematiku?

Takhle na to určitě nejdu. Jsem spíš praktická a tvořím obsah blogu podle vlastních zkušeností, vlastních potřeb a chodu své rodiny, podle impulsů, které s časem přicházejí.

Určitě se snažím, aby se ona sezónnost a lokálnost projevila i v receptech. Takže jdou recepty na webu vyhledat mimo jiné podle toho, jaké je roční období a tedy úroda.

Navíc chci, aby můj blog reflektoval takové informace, které jsem si přála znát na začátku své cesty.

8.Velkým tématem jsou dnes dětské příkrmy, jejichž výrobě se věnuješ. Co by měla kojenecká strava obsahovat a co by v ní být podle tebe nemělo?

Určitě jedí moje děti jinak než zcela průměrná česká rodina. Strava u dětí je do jejich tří let zcela zásadním faktorem, který ovlivňuje jejich zdraví,vývoj a chování. A to i do budoucna.

Svým dětem omezuji lepek, cukr a veškerá sladidla, co to jde. Kupujeme opravdové jídlo, objednáváme bedýnky a biomaso od farmářů. Vaříme často poctivé domácí vývary a ty používáme do všech základů. Fermentujeme zeleninu, v létě zase limonády.

Nejsem zastáncem toho, že jsou příkrmy ve skleničkách nebo plastových obalech lepší či dokonce zdravější variantou než domácí poctivé vaření. A nesouhlasím s tvrzením, že je nezbytné dětem připravovat umělou kojeneckou výživu po jejich prvním roce života, pokud se jim rodina postará o to, aby měly v první řadě pestrý jídelníček bohatý na kvalitní zeleninu, kvalitní živočišné produkty, kvalitní tuky a ovoce.

Nejčastější chybou maminek je podle mě mylná domněnka, že to prostě nejde bez piškotů, umělých instantních kaší v krabicích, sladkých „dětských“ sušenek, pufovaných křupek, Brumíků, mléčné čokolády, sladkých jogurtů a rádoby jogurtů, které spíše připomínají sladký dezert.

Jde to, ale vzorem je pro dítě celá jeho rodina. Proto by maminky neměly dbát jen na lepší stravu pro své děti, ale taky pro sebe samotné i ostatních členů v domácnosti.

9. Jak se dětská strava liší v jednotlivých věkových etapách?

Ve složení si troufnu říci nejlépe nijak:) Ale určitě mají každé věkové skupiny plno svých nástrah a dočasných fází. Vliv má i okolí mimo domov.

Určitě platí, že čím více chutí představíme v kojeneckém a batolecím období, tím větší je šance, že dítě vyroste s láskou k jídlu a my tak eliminujeme nepříjemné fáze „to nejím“.

Kromě kvalitní a široké barevné škály zeleniny potřebují děti pro zdravý vývoj kvalitní bílkoviny, obzvláště kvalitní živočišné. A to především kvůli vysokému obsahu železa, zinku a esenciálních aminokyselin. Do jejich jídelníčku by rozhodně měla také patřit vajíčka od šťastných slepiček.

Děti i teenageři potřebují pro zdravý růst a vývoj i správné tuky v jídelníčku. Ty bych zdůraznila asi nejvíce! Jsou energeticky bohaté, důležité pro růst, poskytují důležité vitamíny a hrají taky zásadní roli při hojení ran. A především jsou skvělé pro vývoj mozku a zraku. Mluvím tu o zdrojích jako divoký losos, sardinky, makrela, oříšky a semínka, avokádo, bio hovězí z pastvin, kuře s kůží, kvalitní plnotučné mléčné produkty, také olivový olej, máslo, ghí i kvalitní sádlo.

Každé připravené jídlo by mělo nejlépe obsahovat všechny prvky –bílkoviny, tuky, sacharidy v podobě zeleniny a ovoce.

10. Máš v souvislosti se svou tvorbou nějaké vize pro letošní a příští rok?

Mám. Ale volného času je s dětmi strašně málo a já nerada něco slibuju. Prozradím jenom, že se snažím dát té sezónnosti a lokálnosti, o které jsem mluvila, lepší a hmatatelnější podobu.

Druhým skromným přáním je pro příští rok mít právě konečně trochu toho prostoru a času, abych mohla pokročit na tvorbě knížky s recepty, která by měla být věnována nám všem. Kojencům, dětem, teenagerům, rodinám, ženám. S tím mám v  hlavě spojenou i hravou edukační část pro děti 🙂

Tak držte pěsti.  

Děkujeme za rozhovor a držíme pěsti!

Za profilovou fotografii děkujeme časopisu Žena a život.