Tereza (Inspired Kitchen): Nejvíc mě potěší, když mé recepty chutnají

Tereza je v kuchyni jako ryba ve vodě. Plná kreativní energie sází na zdravý jídelníček z obyčejných surovin. Úprava životosprávy ji zbavila zažívacích problémů a projevů potravinových alergií.

1. Terezo, představ se, prosím, našim čtenářům.

Jsem úplně obyčejná holka, kterou doma asi nejčastěji najdete v kuchyni. Hodně mě baví zdravý životní styl, protože se díky němu cítím dobře a plná energie.

Jsem nadšenkyně do fotografování a foodstylingu. Miluji cestování, které je mi velkým zdrojem inspirace. Snažím se být optimista a na všem najít to dobré.

2. Láska k dobrému jídlu a jeho přípravě tě přiměla založit si foodblog. Ten je zejména o rostlinné stravě. Proč právě o ni?

Před 6 lety jsem dospěla k tomu, že maso ke svému životu nepotřebuji. Že se dobře najím i bez něj, že se tak cítím líp, a navíc jsem v kuchyni kreativnější.

Jakmile objevíte tu spoustu skvělých rostlinných potravin, přestanete být svázaní tím, že jídlo je jenom příloha a maso. Když si dáte pozor na jídelníček, nemusíte mít strach, že budete jíst jen zeleninu, hladovět nebo vám budou chybět živiny.

Na blogu chci ukázat, že se chutně a vydatně dá najíst i bez masa. A to i z úplně obyčejných surovin.

3. Recepty si dovážíš ze všech koutů světa, většinu z Asie. Čím si tě asijská kuchyně získala?

Asijská kuchyně je úžasná. Je bohatá na chutě, vůně, ingredience. Baví mě, jak je rozmanitá, v každé zemi mají svou vlastní verzi kari, smažených nudlí nebo rýže. A že dokáže setsakrametsky pálit. Pálivá jídla mě baví.

4. Jaké podniky v Praze bys doporučila milovníkům asijské kuchyně?

Momoichi, kde vaří jídla od Blízkého Východu až po Asii a vše dělají naprosto skvěle. Z vietnamské kuchyně mi chutná u Madame Lyn, z thajské v Lemon Leaf a když mám chuť na Indii, zajdeme do Curry Housu. Tam jsme v poslední době velmi často. ?

5. Jsme-li u podniků, ty sama jsi v jedné michelinské restauraci v minulosti pracovala. V čem tě práce obohatila?

Že si někdy nevážíme toho, co máme. Že bychom neměli všechno považovat za samozřejmost. Třeba to, že si v práci můžeme jít na záchod kdy chceme, pít a jíst kdy chceme.

Gastronomie je velmi tvrdý obor, který vyžaduje velký zápal a nadšení, jinak to nelze dělat dobře.

6. Mnoho lidí rádo jí, ale vaření je nebaví. Pro tebe je zábavou a prostředkem k relaxaci. Bylo tomu vždycky tak?

Vždycky jsem mamce v kuchyni ráda pomáhala. Rozhodně to pro mě bylo zajímavější, než mýt okna nebo vysávat. ? K vaření mě ale hodně dostal pobyt na kolejích, kdy nebyl tak vysoký rozpočet a mě nebavila jídla z menzy. Hlavně jsem začala být sama svým pánem a toho, co nakoupím do ledničky.

Tenkrát jsem jako vaření považovala i přípravu ovesné kaše nebo těstovin s omáčkou, ale moc ráda na to vzpomínám. A některé pokrmy si s oblibou připravuji dodnes 😀

7. Jaké další koníčky tě spolehlivě uklidní, uvolní a dobijí energií?

Jednoznačně sport. Ráda běhám, posiluji, protahuji se a u toho medituji, chodím na procházky. Bez sportu už nemůžu fungovat. Když pár dní necvičím, bolí mě záda, mám blbou náladu. Pak si zasportuji a vše je zase v rovnováze.

8. Energie, její příval i ztráta, s jídlem úzce souvisí, stejně jako trávení. Každého z nás jednou za čas potrápí. Zažívací problémy neminuly ani tebe. Jak ses jich zbavila?

Dlouhou dobu jsem si myslela, že za moje problémy mohl lepek, ale pak mi lékaři zjistili alergii na vejce. Od té doby vejce nejím (nebo se o to snažím) a je mi mnohem lépe. Ale rozhodně mi nepomohlo jenom to.

Trávení je komplexní a má na něj vliv velké množství faktorů. Strava, dostatek tekutin, pohyb, spánek. Na trávení mají vliv také léky a stres. Samozřejmě stravou lze ovlivnit hodně.

Mně nejvíce pomohl dostatek vlákniny, probiotických potravin, pohyb, psychický klid a u jídla myslet na jídlo.

9. Vyléčila jsi podobným způsobem i potravinové alergie, které tě trápily?

Nevím, jestli se dá alergií úplně zbavit a jestli tomu tak je v mém případě, ale ovlivnit je můžete rozhodně.

Mně se osvědčilo vejce na nějakou dobu vůbec nejíst, po čase je do jídelníčku zase ve velmi malém množství zařadit. Jednak nemám pocit, že si něco zakazuji, druhak si tak tělo buduje přirozenou imunitu a „nezabije“ ho, když si někdy (třeba nedopatřením) něco s alergenem dá. To bych samozřejmě nedoporučovala těm, kteří mají těžkou formu alergie nebo celiakům.

10. Kvůli špatným stravovacím návykům organismus strádá. Tvoje recepty slibují rozmanitost a dodávku všeho, co tělo potřebuje. Zajímáš se o nutriční terapii hlouběji?

Zajímám, ale nejsem vystudovaný výživový specialista a mým cílem ani není to, aby blog a jiné moje sociální sítě podávaly tyhle informace. Od toho jsou tu jiní, erudovanější lidé, lékaři a organizace.

Já sama nejsem zastáncem toho, aby se člověk za každou cenu řídil nějakou dietou (samozřejmě pokud nemusí), byl třeba naštvaný, že snědl kopeček rýže, protože sacharidy, za den neměl přesně stanovené množství bílkovin nebo doporučenou dávku oříšků. Pak jste otrokem jídla.

Vždycky samozřejmě přemýšlím nad tím, jak se po daném jídle budu cítit a jestli v něm třeba něco nechybí, ale pokud mám na něco velkou chuť, tak si to dám. Nejdůležitější je vnímat to, co mu říká tělo a udržovat balanc mezi vším.

11. Máš ambice svou tvorbu dál posunout a znalosti o výživě zužitkovat?

Z hlediska nutriční terapie ne. Svou tvorbu posouvám spíš k foodstylingu a foodphotography, což je součástí mé práce. Nejvíce pro mě stejně znamená, když si někdo nad mým receptem pochutná a dá mi o tom třeba vědět. Pak najednou všechno dostává smysl. ?

Děkujeme za rozhovor a přejeme pevné zdraví i neustálý příval pozitivní zpětné vazby od čtenářů 🙂