Týnka, nutriční koučka a zakladatelka projektu „TOJIDLO“ se dívá na výživu s nadhledem a špetkou humoru. Svým minimalistickým přístupem edukuje a inspiruje širokou veřejnost k dosažení zdravého těla, stejně jako rozumu.
Obsah článku:
1. Projekt „TOJIDLO“ přibližuje zdravý životní styl široké veřejnosti. Co je jeho klíčovým sdělením?
Sdělení projektu se odráží v jeho hesle: “Neber to jídlo tak vážně, je to jen jídlo.”
Chtěla jsem reagovat na extrémy, které se nám ve výživě začínají objevovat. Chtěla jsem vnést do světa výživy trochu nadsázky a uvolnění. Mým cílem bylo také malinko se zapojit do urovnání informačního chaosu, který kolem výživy panuje.
Při zakládání projektu jsem měla skromné přání, že bych byla ráda, aby jeho součástí byla komunita lidí, kteří jsou aktivní, protože je to baví, rádi se zdravě stravují, protože se tak cítí dobře, ale umí se i uvolnit a dát si skleničku prosecca či kousek čokolády, aniž by to vnímali jako něco, co do režimu zdravého člověka a života nepatří.
2. Většina našich čtenářů hledá ke zdravému životnímu stylu cestu. Poradila bys jim, jakožto nutriční koučka a zakladatelka projektu, jak ji jednoduše najít a nesejít z ní?
Cesta je určitě správné pojmenování. Pokud někam chceme dojít, musíme postupně střídat levou a pravou nohu, abychom se posouvali dopředu. Tímto způsobem se mi líbí dívat se i na zdravý životní styl. Postupovat krok po kroku.
Teleport ještě nikdo nevymyslel, takže z bodu A do bodu B se taky nemůžeme přesunout hned, a tak je to i se zdravým životním stylem. Z toho důvodu doporučuji si na začátku vytyčit dvě změny, kterých bychom rádi v rámci našeho životního stylu dosáhli a které se rozhodneme aplikovat do praxe.
Zhruba 14 dní stačí na to, aby se v našem režimu změny ustálily a mohli jsme pokračovat v dalších krocích k vytyčeným cílům.
Setkávám se ale s opačným postupem. Říkám tomu přístup „všechno nebo nic“. Vypadá to asi takto: “Od pondělí začnu a už nikdy žádné sladké a každý den budu cvičit a pitný režim si budu hlídat a budu jíst 5 až 6× denně.” Je to moc změn najednou a velkou motivaci velmi rychle vystřídá demotivace a žádný posun ve výsledcích. Jednoduše se tak dostaneme do koloběhu selhání a znovu začínání a každý další nový start je o něco těžší než ten předchozí.
A jak z této cesty nesejít? Ne nadarmo se říká, že chybami se člověk učí. Takže i takové krátkodobé sejití z cesty může být součástí procesu. Podstatné je nic si z toho nedělat, ponaučit se z neúspěchu a do rozjetého vlaku znovu naskočit. 🙂
3. Za stejným účelem jsi vytvořila #tykarty, k jejichž nákupu vybízíš fanoušky projektu. V čem jsou podle tebe jistotou úspěchu?
Pravda, #tykarty jsem vytvořila jako takové průvodce změnou životního stylu. Myšlenkou kartiček je oslavit každý milník (krůček) na cestě za změnou.
Milníkem ale nemusí být vždy jen shozená kila. Někdy je to povedený trénink, jindy skutečnost, že místo celé tabulky čokolády sníme jen půlku. Každý má své stanovené cíle a úspěchy. Pro udržení cílů je důležité se na této cestě odměnit a úspěchy oslavit.
Oslavou ale nemyslím odměnu v podobě jídla, nejídelní odměny jsou vhodnější jako např. pořídit si něco hezkého na sebe, sestavit si nový playlist na další trénink, dopřát si den jen pro sebe. Takové odměny nám pomáhají na naší cestě setrvat.
Jak jsem již zmiňovala, součástí cesty je i umět přijmout, že každý den není posvícení, každý den nemůžeme být stoprocentně motivováni a svět se z toho nehroutí, protože zítra bude zase lépe.
4. Cesta za úspěchem nevede přes výmluvy. Co bys vzkázala těm, kdo se odmítá zdravě stravovat, protože to „zabere moc času“ nebo „stojí moc peněz“?
Použiji jako odpověď klišé mezi radami v rámci zdravého životního stylu, které je pravdivé.
Zdravá strava je investice.
Do čeho jiného bychom měli investovat víc než do sebe a svého těla? Časem se projeví, jak jsme se o sebe po celý život starali a odměnou nám bude právě dlouhověkost a bezproblémový zdravotní stav.
To, že je zdravá strava investice, nutně neznamená, že musí být drahá. Zdravá strava nemusí zruinovat náš rozpočet. Je tolik alternativ, jak jíst zdravě i s omezenými financemi.
Luštěniny jsou levnou a výživnou alternativou masa, protože obsahují velké množství bílkovin. I tuňák v konzervě (při omezeném rozpočtu) nám dodá potřebné bílkoviny. Vsadit na lokální produkty a sezónní druhy zeleniny se vyplatí.
Zmražené ovoce a zelenina jsou stejně výživné jako čerstvé, navíc jsou mnohem levnější! Nicméně, pokud má člověk v sobě zakódované takové výmluvy, musí chtít sám sebe přesvědčit o opaku.
Prvotní motivace musí vyjít z nás. Vnitřní motivace je tou nejsilnější, a tak bych nejdříve asi danému člověku položila otázku: „Co je dobrého na tom, že žádnou změnu nezkusíš?“ A nebo naopak: „Co myslíš, že by se mohlo stát špatného, kdyby si nějakou tu změnu ve svém životním stylu vyzkoušel? “ Většinou na tyto dvě otázky argumenty dochází 🙂
5. Myslíš si, že je možné dosáhnout pozitivních změn ve stravování i bez znalostí nutričních hodnot?
Myslím, že všichni už dnes známe výživová doporučení. Měli bychom přijímat dostatek zeleniny, ovoce, kvalitní zdroje bílkovin, snížit příjem smažených jídel, alkoholu atd..
Pokud člověk intuitivně dodržuje tato základní doporučení, dosáhne pozitivních změn.
Jsem ovšem zastáncem toho, aby se člověk sám vzdělával, chtěl pochopit, proč a co má jíst a s tím se pojí i znalost toho, co která potravina obsahuje.
6. Ty máš ovšem nutriční čísla ráda. Objevují se dokonce i ve tvém ebooku. Proč?
Výživa není o vlastním názoru, je to věda, sice mladá a zatím o ní stále víme málo, ale pořád je. A s tím se pojí i zmíněná nutriční čísla.
7. IG galerie @tojidlo je postavena na srovnávacích fotkách potravin. Pomáhá podle tebe tahle grafika mít ve výživě jasno?
Představ si, jak si prohlížíš svou IG zeď. Jedné fotce věnuješ možná vteřinu, dvě, maximálně tři. A u kolika procent fotek si čteš i text pod nimi? Je to velmi malé procento.
Sama jsem stejná. Projíždím IG zeď rychlostí světla. Asi i proto jsem zvolila takové jednoduché vyobrazení výživových doporučení. Přijde mi přehlednější a člověk získá informaci rychle během jednoho náhledu. Přesto má možnost začíst se do textu pod fotkou, ve kterém se snažím svá tvrzení nebo úvahy dále rozvést.
8. Sama říkáš, že tvůj jídelníček není dokonalý. Jakých hříchů se sem tam dopouštíš, a tudíž se jich není třeba bát?
Žádných :), protože nevnímám kopeček zmrzliny nebo sloupeček čokolády jako hřích. Je součástí mé stravy.
Dívám se na svou stravu jako na celek. Celek, z něhož chci podstatnější část věnovat na živiny bohaté stravě a menší část věnovat potravinám, které mi sice tolik živin nedodají, ale mám je zkrátka ráda. 🙂
9. Většina tvých IG příspěvků boří mýty o zdravém stravování. Co pokládáš za vůbec největší výživářský omyl?
Potírání individuálních požadavků jedince. A do toho asi můžeme zahrnout všechny mýty. Začalo to doporučením, že musíme jíst 5 až 6× denně. Pro někoho to může být z režimového důvodu naprosto nereálné, to ale neznamená, že dělá něco špatně pro své zdraví.
Dále můžeme pokračovat doporučením, že všichni musíme snídat. Opět jsou mezi námi tací, kteří do sebe kvůli tomuto doporučení i přes ranní nevolnosti, zbytečně tlačí snídani. A mohla bych pokračovat ve výčtu dále.
Jsem ráda, že se tyto mýty postupně vyvrací a odborníci začínají čím dál více klást důraz na individuální požadavky a potřeby každého z nás.
10. Jakou nejcennější radu spojenou s výživou bys dnes, se svými zkušenostmi, dala našim čtenářům?
Hm…jedna jediná výživová rada? Pak nemůžu jinak než znovu:
Neber to jídlo tak vážně, je to jen jídlo.
Jídlo nejsou jen sacharidy, bílkoviny, tuky… Jídlo se pojí s náladami, společností, vzpomínkami. Jídlo je dané situací, časem, místem. Znát, co obsahuje, je správné, ale nevnímejme ho jen jako součet toho, z čeho se skládá.
11. Součástí zdravého životního stylu je i pohyb. Co ty a sport? Jakou pohybovou aktivitu bys doporučila začátečníkům?
Takovou, která je bude bavit. Nikde není psáno, že všichni musíme chodit do fitka, běhat nebo cvičit jógu. Jakákoli aktivita je lepší než žádná. Nutit se chodit do posilovny, ale necítit se tam dobře asi dlouhodobě nikam nepovede a nakonec s tím člověk stejně sekne. Takže hledat, zkoušet a najít si, co mě bude bavit a jak budu rád trávit svůj volný čas.
A já a sport? Od mala jsem aktivní dítě, vyzkoušela jsem řadu sportů, ale nakonec jsem setrvala u klasického cvičení. Jsem ten člověk, který rád chodí mezi ostatní do fitka nebo si zacvičím doma. Většinu svého volného času jsem zvyklá trávit aktivně, chodím se psem běhat, na kolečkové brusle…, ale to neznamená, že si občas ráda nezalenoším.
12. Je podle tebe možné najít rovnováhu v jídle, sportu a životě jako takovém?
Rovnováha je skoro už zaklínadlo ve spojení se zdravým životním stylem. Co je to rovnováha? Jak vůbec vypadá? Rovnováha nám ve skutečnosti neuvádí četnost odcvičených hodin nebo velikosti porcí, a to může být mírně matoucí.
Pravdou je, že každý má vlastní představu o tom, co „rovnováha“ skutečně znamená. Dnešní doba na nás klade poměrně velké nároky, všichni máme cvičit, jíst zdravě a ještě podávat dobré výkony v zaměstnání. A možná máme ty stejné nároky sami na sebe.
Určitě je to o prioritách, čemu chceme tu podstatnou část našeho času věnovat, ale je to také o tom, dovolit si část svého času nevěnovat ničemu. Dovolit si nebýt perfektní, ale zároveň se chtít posouvat. Takto vidím a vnímám rovnováhu já.
Týnko, děkujeme za milé povídání i možnost nahlédnout do světa výživy z odborného pohledu.